česky  english  français 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

OECD k genderové problematice

V závěru roku 2012 zveřejnila OECD publikaci pod názvem „Closing the Gender Gap: Act Now“. Zpracování této studie vyplynulo z potřeby prozkoumat možnosti uplatnění nevyužitého ekonomického potenciálu žen v době, kdy mnohé země čelí problémům stárnutí populace. Publikace se zaměřuje na identifikaci hlavních příčin genderových nerovností v přístupu ke vzdělání, k pracovním příležitostem i k podnikání, a na formulaci doporučení, jak tyto nerovnosti překonat.

S využitím databází a výsledků projektů OECD (např. PISA: Programme for International Student Assessment ) autoři dokládají, že navzdory přijatým opatřením nespravedlivé rozdíly mezi ženami a muži nadále přetrvávají. V členských zemích OECD ženy dostávají za stejnou práci a při stejné kvalifikaci v průměru o 16% nižší plat než muži; ve vyšších pracovních a manažerských pozicích funkcích se rozdíl prohlubuje (průměrně činí 21%). Rozdíly v platovém hodnocení jsou zvláště citelné u žen s dětmi. Situaci matek komplikuje v řadě zemí nedostatek finančně dostupné péče o děti. Pokud např. v Německu (ale i v Rakousku, Irsku, Nizozemsku a Velké Británii) dosahují náklady profesionální péče o dítě 65% (a více) „druhého" příjmu domácnosti, postrádá zaměstnání obou partnerů finanční motivaci; jeden z nich (většinou žena) zůstává s dětmi doma, případně pracuje na částečný nebo zkrácený pracovní úvazek. Podle OECD by bylo vhodné nejen posílit cenově přijatelnou nabídku služeb péče o děti, ale také rozšířit uplatnění daňových nástrojů a benefitů (včetně rodičovské dovolené), podporujících setrvání obou partnerů na trhu práce.


V době ekonomické krize a úsporných opatření, kdy byly redukovány i veřejné výdaje zaměřené programy podporující péči o děti, byly mezi prvními propuštěnými ženy s částečným nebo zkráceným pracovním úvazkem, případně ženy pracující ve veřejném sektoru. OECD nabádá vlády, aby důkladně zvažovaly genderový dopad rozpočtových škrtů. Jde o to, že po penzijních reformách, vynucených stárnutím populace i hospodářskou krizí, patří ženy mezi skupiny obyvatel, které jsou ve stáří nejvíce ohroženy chudobou - OECD poznamenává, že kvůli obecně nižšímu platu, kratšímu působení na trhu práce a delšímu životu jsou ženy starší 65 let již nyní vystaveny 1,5 násobně vyššímu riziku chudoby než muži.


Publikace přináší i nové důkazy nespravedlivých rozdílů mezi ženami a muži (gender gaps) v oblasti podnikání. V zemích OECD ženy vlastní v průměru 30% podniků, většina podnikatelek působí jako osoby samostatně výdělečně činné (self-employed) a jejich příjem je zhruba o 30 - 40% nižší než u stejně pracujících mužů. OECD doporučuje zlepšit přístup žen k finančním zdrojům pro podnikání a posílit finanční vzdělávání žen (nejen kvůli podnikání, ale také pro odpovědné rozhodování týkající se ekonomického zajištění vlastního života). Ženy jsou méně zastoupeny ve vrcholných řídicích pozicích větších společností: přetrvává nedůvěra v manažerské schopnosti žen, stereotyp vnímání žen jako „osob nepřipravených nést riziko". Např. v Norsku byla situace řešena zavedením „genderových kvót", podobně nyní uvažuje také Evropská komise. OECD chápe úlohu kvót pouze jako „iniciační a katalytickou"; za podstatné považuje změny v systému vzdělávání. Údaje PISA dokládají, že dívky ve všech členských zemích OECD si vedou lépe než chlapci v literární gramotnosti, ale zůstávají pozadu v numerické gramotnosti. V dospělosti většinou volí humanitní, méně atraktivní a méně placené obory než muži. OECD proto vyzývá ke změně genderových stereotypů ve vzdělávání a výchově od raného dětství, což je úkol jak pro školní instituce a rodiny, tak pro politiky. „Tradiční" přístup dle vzoru „hodné dívky" a „odvážného chlapce" se v dospělosti u žen často projeví v nedostatku sebevědomí, nezbytného pro rovnocennou pracovní kariéru.

Česká republika vykazuje zaměstnanost žen lehce pod průměrem OECD (v roce 2010 to bylo 61,5%, v rámci OECD pak 64,9%), i podprůměrnou participaci žen v politických a manažerských funkcích. Rozdíl v platech mužů a žen (při stejném pracovním zařazení a stejné kvalifikaci) činí 18,05%, tj. o cca 2% více než průměr OECD. Údaje o ČR (a dalších zemích) jsou dostupné na OECD Gender Data Portal.

U příležitosti zveřejnění této publikace OECD uspořádala také „Genderové fórum" (OECD Gender Forum), věnované diskusi k ekonomickým aspektům genderové rovnosti, možnostem podpory podnikatelských aktivit žen a překonávání genderových stereotypů ve výchově a vzdělávání.

Náhled publikace Closing the Gender Gap: Act Now je volně přístupný prostřednictvím speciální webové stránky OECD, věnované genderové problematice.