Stálá mise České republiky při OECD v Paříži

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

OECD představila svůj “Přehled vzdělávání 2012”

Dne 10. 9. 2012 byla v Konferenčním centru OECD v Paříži představena letošní edice kmenového titulu „OECD – přehled vzdělávání 2012“ (Education at a Glance 2012). Publikace přináší obsáhlé mezinárodně srovnatelné přehledy statistických údajů o vzdělávacích systémech 34 členských zemí OECD, z Evropské unie, z přistupující Ruské federace, ze zemí účastnících se programu partnerské spolupráce OECD s nečleny (Brazílie, Čína, Indie, Indonézie, Jihoafrická republika), resp. náležejících do skupiny G 20 (Argentina, Saúdská Arábie). Tradičně sledované indikátory se zaměřují na rozsah aktivit vzdělávacích systémů, finanční zdroje investované do vzdělávání, lidské zdroje, organizaci a podmínky pro vzdělávání. Zvláštní část je věnována ukazatelům rovnosti přístupu ke vzdělávání.

Data potvrzují trend, na který upozornil i loňský přehled „OECD – přehled vzdělávání 2011“: ekonomická krize posílila význam dobrého vzdělání jak z pohledu úspěšnosti na trhu práce (v zemích OECD je průměrná zaměstnanost osob s vysokoškolským vzděláním 83%, osob bez vyššího sekundárního vzdělání jen 56%), tak z hlediska výdělku (vysokoškolsky vzdělaní lidé v zemích OECD vydělají v průměru o 55% více než osoby bez terciárního vzdělání, osoby s úplným středoškolským vzděláním o 23% více než osoby bez dokončené střední školy). Individuální čistý přínos vysokoškolsky vzdělané osoby (private net present value) činí v průměru OECD cca 162 tis. USD (cca 250 tis. USD v ČR). Vyšší vzdělání je spojeno také s vyššími sociálními přínosy (např. v ČR má třicetiletý muž s vysokoškolským vzděláním o 17 let vyšší střední dobu dožití než třicátník bez dokončeného středoškolského vzdělání). Investice do vzdělání jsou významné i pro stát: v zemích OECD je víc než polovina růstu HDP v uplynulé dekádě vázána na růst příjmu osob s vysokoškolským vzděláním; průměrný čistý přínos osoby s vysokoškolským vzděláním OECD vyčíslila na 101 tis. USD (v ČR cca 116 tis. USD). Na druhé straně OECD upozorňuje, že úspěch na trhu práce nyní vyžaduje celoživotní vzdělávání, které je zejména ve vyšších věkových skupinách stále nedostatečné (v průměru OECD se vzdělává 24% osob ve věku 55 – 64 let; v ČR je to 22%, ale např. ve Švédsku 60%).

Pokračuje trend růstu vzdělání. Odhaduje se, že v průměru za OECD 84% dnešních mladých lidí dokončí úplné středoškolské vzdělání. Ve většině zemí děti dosahují vyšší vzdělání než jejich rodiče – zvláště zřetelný je tento jev v Polsku (67%), ale též v ČR (48%); průměr OECD činí 40%. V této souvislosti OECD zdůrazňuje význam kvalitní předškolní výchovy a vzdělávání. Dalším klíčovým faktorem je přístup ke vzdělávání – data neprokázala, že by školné bylo pro znevýhodněné skupiny studentů překážkou k dosažení vysokoškolského vzdělání; naopak, velký vliv má zajištění rovného přístupu na nižších stupních vzdělávání. Tomuto požadavku by se měl přizpůsobit i model financování školství.

Investice do vzdělávání rostly ve většině zemí i v průběhu ekonomické krize. Veřejné prostředky směřovaly hlavně do základního, středního a vyššího středního vzdělávání; ČR patří s výdaji 4,8% HDP v r. 2009 do skupiny zemí OECD s nejnižšími veřejnými výdaji pro školství (průměr OECD je 6,2%). Výrazně roste podíl soukromých zdrojů hlavně v terciárním vzdělávání: v období 2000 – 2009 vzrostl v OECD průměrně o 5 procentních bodů, nejvíce na Slovensku (z 8,8% na 30%) a ve Velké Británii (z 32,3% na 70,4%). Příkladem zvládnutí udržitelného financování vysokého školství je podle OECD právě Velká Británie: školné jako potenciální bariéra přístupu sociálně znevýhodněných skupin k terciárnímu vzdělávání je kompenzováno systémem grantů a studentských půjček.

Varovné jsou některé údaje, ukazující nedostatek investic do lidských zdrojů ve školství. Nejde pouze o platy učitelů (které v ČR i po nedávném nárůstu patří mezi nejnižší v OECD), ale také o věk učitelů – v průměru OECD je 58% učitelů v základních školách (v ČR 74%) a 63% učitelů na středních školách (v ČR 73%) starších než 40 let.

Indikátory OECD Education at a Glance 2012, další informační prameny, shrnutí hlavních poznatků přehledu (v příloze), videozáznamy a prezentace z tiskových konferencí (Brusel, 11. 9. 2012; Paříž, 10. 9. 2012) jsou dostupné na www.oecd.org/edu/eag2012.