Stálá mise České republiky při OECD v Paříži

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

OECD - půlstoletí prestižního klubu

V letošním roce slaví Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) 50 let své existence. Dne 30. září 1961 vstoupila v platnost Úmluva o OECD, když 14. prosince 1960 byl podepsán vedoucími představiteli 20 států zakládací dokument tohoto „klubu“ nejvyspělejších států světa.V současnosti sdružuje OECD, kam ČR vstoupila v roce 1995 jako první z transformujících se ekonomik, již 34 zemí.

OECD – klub nejvyspělejších států světa

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD - Organization for Economic Cooperation and Development) je od roku 1961 nástupnickou organizací OEEC (Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci). Ta byla vytvořena v roce 1948 jako první evropská poválečná organizace, aby v Evropě rozvrácené válkou rozdělovala a spravovala peněžní prostředky z Marshallova plánu. Po splnění tohoto úkolu v roce 1960 byla založena OECD se sídlem v Paříži.

V současné době OECD sdružuje 34 hospodářsky nejvyspělejších zemí světa – Austrálii, Belgii, Českou republiku, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francii, Chile, Irsko, Island, Itálii, Izrael, Japonsko, Korejská republika, Kanadu, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Velkou Británii a USA.

ČR se stala členskou zemí OECD v prosinci roku 1995 jako první z transformujících se ekonomik.V loňském roce vstoupily do OECD 4 nové státy - Chile, Estonsko, Izrael a Slovinsko. V současné době má největší šance rozšířit OECD Ruská federace, která je kandidátským státem (o vstup zažádala již v roce 1996) a probíhají s ní přístupová jednání. Délka přístupového procesu k OECD závisí na připravenosti jednotlivých kandidátů. Vstup Ruska do OECD má také úzkou vazbu na vstup Ruska do Světové obchodní organizace (WTO).

S OECD spolupracuje řada dalších států. Prohloubení dosahu a účinnosti standardů OECD má napomoci především projekt tzv. „Posílené spolupráce“, který probíhá od roku 2007 s pěticí „velkých hráčů“ světové ekonomiky – Brazílií, Čínou, Indií, Indonésií a Jižní Afrikou. Spolupráce s těmito ekonomicky silnými státy probíhá na všech úrovních – od účasti jejich nejvyšších představitelů na ministerském zasedání Rady OECD až po zapojení expertů do činnosti pracovních skupin jednotlivých odborných výborů. Těchto 5 států se tak podílí na aktivitách OECD v oblasti hospodářských přehledů, průmyslové politiky, vědeckotechnické  politiky, rozvoje lidského kapitálu, zaměstnanosti, sociální koheze, udržitelného rozvoje, zdravotnictví, obchodu, zemědělství, daňových otázek, podnikatelského klimatu, podpory konkurenceschopnosti, řízení atd.

S OECD spolupracují také další státy; 25 států je členem nebo pozorovatelem v odborných komisích OECD, dalších 50 států se podílí na různých aktivitách OECD.

Cíle a struktura OECD

Zakládací Úmluvu OECD tvoří 21 článků, podle kterých je základní činnost OECD zaměřena na tyto oblasti:

- podporovat co nejvyšší udržitelný ekonomický růst, zaměstnanost a stoupající životní úroveň členských zemí při udržení finanční stability, a tak přispívat k rozvoji světového hospodářství;

- přispívat ke zdravému ekonomickému rozvoji v členských i nečlenských zemích v procesu ekonomického rozvoje;

- přispívat k rozvoji světového obchodu na mnohostranném, nediskriminačním základě v souladu s mezinárodními závazky.

OECD dále analyzuje a predikuje ekonomický vývoj a zkoumá společenské změny a nové se trendy v obchodu, životním prostředí, zemědělství, rozpočtové politice, rozvojové pomoci, atd.

Nejvyšším orgánem OECD je zasedání Rady na úrovni ministrů členských zemí (MCM -většinou jde o ministry zodpovědné za ekonomickou politiku) pod předsednictvím země zvolené na daný rok. Členem Rady je rovněž zástupce Evropské komise. Letošnímu zasedání ve dnech 24. a 25. května budou předsedat USA.

V průběhu roku Rada zasedá s dvoutýdenní frekvencí na úrovni stálých představitelů členských zemí (velvyslanců), přičemž jí předsedá generální tajemník. Každá členská země má v Radě jednoho zástupce. Českou republiku reprezentuje velvyslanec Karel Dyba. Členské země společně schvalují výstupy OECD, které jsou pro ně závazné a představují tzv. „koncentrované standardy“ jejich chování v příslušné oblasti.

Poradními orgány Rady jsou Výkonný výbor, Rozpočtový výbor, Výbor pro spolupráci s nečleny a Výbor pro audit. Účast na pravidelných jednáních těchto orgánů zajišťují diplomaté stálých misí jednotlivých států při OECD.

OECD se zabývá ekonomickou politikou v širším pojetí a hlavní náplň její činnosti spočívá v práci tzv. věcných (odborných) výborů a pracovních skupin, v nichž pravidelně, většinou dvakrát ročně, zasedají vládní experti a tvůrci hospodářské politiky členských zemí.

K institucím OECD náleží rovněž Mezinárodní energetická agentura (IEA) a Agentura pro atomovou energii (NEA).

OECD – podpora reforem členských států

Jednou z hlavních ekonomických agend OECD je podpora reforem v členských zemích a doporučování optimálního postupu v reformním procesu. Dosavadní výzkum ukazuje, že negativním projevům globalizace lépe odolávají kvalitně řízené ekonomiky. V tomto rámci OECD zkoumá a srovnává praktické reformní postupy mezi členskými zeměmi, hledá optimální kombinace politik a metody jejich prosazení.  Klíčové postavení v této agendě má projekt „Politická ekonomie reforem“, který byl zahájen na ministerském zasedání Rady OECD v roce 2007. Projekt je zaměřen na politický a sociální rozměr reformního procesu, na jeho management a komunikační aspekty. V interakci s členskými státy shromáždila OECD v dosavadním průběhu zkušenosti při prosazování reforem ve 34 členských zemích.

V poslední době je jedním z hlavních témat OECD též „Výzkum a podpora přínosů globalizace“, které před organizaci postavil generální tajemník A. Gurría. K zajištění tohoto úkolu disponuje OECD kvalitní datovou základnou, umožňující sledování dlouhodobých trendů v rozmanitých oblastech společenského života a hospodářství, provádí srovnávací analýzy, nalézá metody tzv. „nejlepší praxe“ a vyslovuje odborná doporučení. Výstupy OECD jsou využitelné na všech úrovních: jak samosprávní, státní tak i pro činnost mezinárodních či nadnárodních organizací, v soukromém i ve státním sektoru. V posledních letech OECD úzce spolupracuje se skupinou států G8 a G20.

Ekonomické přehledy členských států

OECD zpracovává v pravidelných dvouletých intervalech pro všechny členské státy ekonomický přehled. Tento dokument představuje hodnocení současného stavu ekonomiky států, analyzuje hospodářskou vládní politiku a obsahuje řadu doporučení pro další reformy. Ekonomický přehled je jeden z nejpřínosnějších výstupů OECD. Má velký význam pro rozvoj bilaterálních ekonomických vztahů členských zemí a ukazuje na jejich význam pro globální ekonomiku.

OECD ve spolupráci s jednotlivými resorty české státní správy publikovala v roce 2010 v pořadí již devátou pravidelnou zprávu o hospodářském vývoji ČR. Tento Ekonomický přehled ČR 2010 byl oficiálně zveřejněn dne 6.4.2010 během oficiální návštěvy generálního tajemníka OECD Angella Gurríi v ČR. V tomto dokumentu hodnotí OECD ekonomický vývoj naší republiky za období od jara 2008 do konce roku 2009. OECD celkově konstatuje, že česká ekonomika byla vzhledem ke své otevřenosti a zapojení do globální ekonomiky výrazně zasažena celosvětovým poklesem hospodářského růstu. Také její fiskální pozice utrpěla značnou újmu, která si vyžádala rychlý přechod od stimulační ke konsolidační politice.

Hlavní střednědobou výzvou pro ČR je vytvoření podmínek pro rychlé vyrovnání se vyspělým ekonomikám OECD, zejména obnova udržitelnosti veřejných financí a zlepšení podnikatelského prostředí. První cíl bude vyžadovat především implementaci ambiciózní střednědobé konsolidační strategie. K tomu by se měl vypracovat transparentní střednědobý plán, jak dosáhnout strukturálně vyrovnaného rozpočtu. Pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti bude nezbytné provést reformy ve zdravotnictví a důchodovém systému. Jedině tak bude možné zajistit dlouhodobou fiskální udržitelnost i přes značný tlak, který přináší stárnutí obyvatelstva.

Oslavy 50. výročí

Oslavy 50. let výročí založení OECD byly zahájeny již dne 13.prosince 2010 v Elysejském paláci, kde přednesl slavností projev francouzský prezident N. Sarkomy. K oslavě kulatého výročí OECD se připravuje řada akcí (konference, semináře, výstavy, pořady v hromadných sdělovacích prostředcích, publikace) jak samotným sekretariátem OECD, tak i v členských státech.

Nejvýznamnější akcí, která se uskuteční v ústředí OECD v Paříži, bude tzv. „květnový týden“, ve kterém se bude konat zasedání Rady OECD (24.-25.5. 2011) a Fórum OECD 2011, které bude navazovat na summit G8. Na této akci se předpokládá účast nejvyšších představitelů členských států; např. v čele delegace Německa bude kancléřka A. Merkelová, delegaci USA povede H. Clintonová. Tématem letošního fóra, kterého se vedle vrcholných představitelů státní správy zúčastní též zástupci soukromé sféry, občanské společnosti, odborů, bude „Lepší politiky pro lepší život“ („Better policies for better lives“).

V plánu OECD je v roce 2011 též konání konference ke strategii „zeleného růstu“ (green growth strategy), dále se v září v sídle organizace uskuteční uzavření projektu „OECD 50“. Z plánovaných vydání odborných publikací lze např. uvést „Empoyment Outlook“, který bude prezentován v červnu 2011.

Česká republika se do oslav 50. výročí OECD zapojí především uspořádáním výroční konference programu OECD “Eurasia” na úrovni ministrů v Praze. ČR se již delší dobu významně angažuje v podpoře tohoto regionálního programu OECD, orientovaného na země bývalého Sovětského svazu a Střední Asie. Konference, která se uskuteční ve dnech 16. a 17. června 2011 v Praze v budově Černínského paláce Ministerstva zahraničních věcí, bude určena pro „západní větev“ programu OECD Eurasia. V této větvi jsou zapojeny následující země: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavská republika a Ukrajina. Konference, které se zúčastní ministři těchto zemí, provede každoroční “odpočet” naplňování programu a stanoví strategii jeho dalšího rozvoje. OECD navíc připravuje v průběhu pražské konference ke zveřejnění první souhrnnou publikaci k regionálnímu programu Eurasia. Tento program OECD se realizuje ve spolupráci se složkami Evropské komise, zabývajícími se tzv. „Východním partnerstvím EU“. Z tohoto důvodu se v návrhu konceptu konference počítá s blokem EU a s přítomností člena EK.

I když na rozdíl od členství v Evropské unii mají výstupy OECD pro členské státy převážně pouze doporučující charakter, má členství v této organizaci pro každý stát velký význam. Prostřednictvím OECD je možné získat špičkové informace a know how z řady oblastí  a ovlivnit tak ekonomický vývoj v daném státu. Členským státům se zároveň nabízí možnost prostřednictvím OECD se do určité míry podílet na světovém ekonomickém vývoji a procesu globalizace.                                                                                                                                                                             

ing. Jiří Zukal