Generální tajemník Angel Gurría k výhledu poznamenal, že tempo oživení opět zklamalo a OECD revidovala své projekce směrem dolu nejen ve srovnání s jarní prognózou, ale i oproti průběžnému výhledu, který vyšel v září. Tempo růstu investic, úvěrů a mezinárodního obchodu je stále váhavé a zůstává pod dlouhodobým trendem. OECD nyní odhaduje, že světový HDP poroste v příštích dvou letech tempem 3,7% a 3,9%. Jakkoliv se tyto hodnoty přibližují předkrizovému trendu (v letech 1995-2007 činilo průměrné tempo světového růstu 4%), dle hlavní ekonomky OECD Catherine Mann není namístě jásat. Vzhledem ke zvýšení váhy rychle se rozvíjejících ekonomik jako Číny, Indie či Brazílie v globální ekonomice by tempo růstu mělo být daleko vyšší.
Dobře si vedou USA, kde stoupá zaměstnanost a HDP by se měl v příštích dvou letech zvyšovat 3% tempem. Z velkých evropských ekonomik má k takovému výkonu blízko jen Velká Británie. Dobrou zprávou je, že Čína zatím zvládá hladce reorientaci z investic a exportu na domácí spotřebu. OECD tak prognózuje velmi pozvolný přechod na nižší růstové tempo – z 7,3% letos na 7,1% příští rok a 6,9% v r. 2015. Povzbudivý je také vývoj v Indii, kde vláda provádí významné reformy a centrální bance se začíná dařit zkrotit inflaci. OECD tam očekává zrychlení tempa růstu na 6,5%.
Nejslabším článkem světové ekonomiky zůstává eurozóna, kde OECD varuje před dlouhodobou stagnací růstu HDP i cenové hladiny. Přesto prognózuje postupné zrychlování růstového tempa z 0,8% letos na 1,1% v r. 2014 a 1,7% v r. 2015. To je však podmíněno přijetím nutných opatření, jimiž má OECD na mysli zejména výrazné posílení stimulace měnovou politikou ECB. Zároveň vyzývá ke zvolnění fiskální konsolidace a využití veškerého prostoru daného evropskými fiskálními pravidly k podpoře poptávky. Polevit mohou i USA a jedinou velkou ekonomikou, u níž OECD nepřestala volat po konsolidaci veřejných rozpočtů, tak zůstává Japonsko.
Kromě slabé eurozóny spatřuje OECD riziko pro vývoj globální ekonomiky v divergenci měnových politik, čímž se rozumí zejména ukončení kvantitativního uvolňování a výhledově zvýšení úrokových sazeb v USA. Hrozí zvýšená volatilita na finančních trzích a zvrat kapitálových toků do rozvíjejících se ekonomik. Příliv portfoliových investic, který v uplynulých letech živil velký nárůst soukromého dluhu v těchto zemích, již slábne.
Makroekonomické i strukturální reformy na podporu růstu, které budou rozpracovány v Akčním plánu z Brisbane, mohou dle shodného odhadu OECD a MMF zvýšit HDP zemí G20 do konce r. 2018 o 2% oproti současným projekcím. Angel Gurría na tiskové konferenci vyzdvihl podporu investic, odstraňování obchodních překážek a zvýšení účasti žen na trhu práce. Rovněž připomněl, že brzdami růstu, které je třeba řešit, jsou vysoká příjmová nerovnost a změna klimatu.

Více informací na stránkách OECD