česky  english  français 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Podzimní hospodářská prognóza OECD

V příštích dvou letech lze očekávat zrychlení hospodářského růstu, převažují však negativní rizika. Takové je hlavní sdělení hospodářského výhledu, který 19. listopadu zveřejnila OECD. České republice v něm předpovídá letos propad HDP o 1,5%, v příštích dvou letech pak růst o 1,1% a 2,3%.

Generální tajemník OECD Angel Gurría na tiskové konferenci upozornil na čtvero dědictví světové krize: pomalý růst, vysokou nezaměstnanost zejména mladých, nový nárůst příjmových nerovností (kvůli ztrátě pracovních míst) a ztrátu důvěry občanů v instituce. Oživení po krizi postupuje pomalu, protože všechny tři „válce růstového motoru" - obchod, investice a úvěry - jedou maximálně na poloviční výkon.

V příštích dvou letech očekává OECD zrychlení růstu ve všech hlavních světových ekonomikách s výjimkou Číny, která v r. 2015 zpomalí na 7,5%. U všech členských zemí předpokládá OECD v příštích dvou letech pozitivní růst, relativně nižším tempem porostou země eurozóny, přičemž nejhorší vyhlídky má Slovinsko. Eurozóna jako celek by příští rok měla růst o 1% po letošním poklesu o 0,4%. USA zrychlí z letošních 1,7% na 2,9%. V porovnání s jarním výhledem se predikce světového růstu pro roky 2013 a 2014 zhoršila, revize směrem dolu se týká zejména zemí BRIICS. Pro země OECD jako celek zůstala předpověď téměř stejná, u jednotlivých zemí ale změny nastaly a ČR patří k zemím, kde bylo tempo růstu revidováno směrem dolů (-1,5% namísto -1,0% v r. 2013 a 1,1% namísto 1,3% v r. 2014).

Ke zhoršení prognózy vedly mimo jiné letní turbulence na finančních trzích způsobené diskusemi o začátku omezování kvantitativního uvolňování v USA. Zpomalování rozvíjejících se ekonomik, které postihl odliv kapitálu, patří mezi hlavní rizika pro výhled zemí OECD. Dalšími riziky jsou fiskální vývoj v USA a možnost obnovení krize eurozóny.

Jaká dává v této situaci OECD doporučení? A. Gurría konstatoval, že nástroje fiskální i monetární politiky jsou již téměř vyčerpány. OECD nicméně doporučuje pokračování kvantitativního uvolňování v USA, vítá další snížení sazeb ECB a nabádá ji k dalšímu uvolnění měnové politiky, pokud vzrostou deflační rizika. Klíčové je ozdravení finančního systému v eurozóně, kde OECD plně podporuje vybudování bankovní unie. USA by dle OECD měly zrušit dluhový strop a nahradit jej důvěryhodným dlouhodobým plánem konsolidace rozpočtů. Neméně důležité jsou strukturální reformy: rozvoj lidského kapitálu, podpora konkurence a inovací.

Zotavení české ekonomiky z recese označuje OECD za nevyrovnané. Růst je tažen exportem, zatímco domácí poptávka zůstává utlumena kvůli nepříznivému vývoji na trhu práce, nízké důvěře a fiskální konsolidaci. OECD schvaluje neutrální fiskální politiku bez nových konsolidačních opatření, připomíná ovšem, že poroste-li ekonomika rychleji, je třeba využít dodatečných příjmů k zastavení růstu veřejného dluhu. Již v květnovém výhledu doporučila OECD, aby centrální banka zvážila různé formy kvantitativního uvolňování k podpoře ekonomické aktivity, aniž by přitom doporučila konkrétní nástroj. Devizové intervence zahájené Českou národní bankou nyní OECD komentuje příznivě, když říká, že by měly pokračovat, dokud se inflace nevrátí do tolerančního pásma kolem 2% cíle a nezačnou opět fungovat konvenční nástroje měnové politiky. V boji s nezaměstnaností doporučuje OECD posílit aktivní politiky trhu práce. Růst v zahraničí a zvýšení exportu dle OECD postupně posílí důvěru domácích subjektů a hospodářský růst tak získá širší základy. Rychlost oživení bude ovšem silně záviset na vývoji v eurozóně.