Stálá mise České republiky při OECD v Paříži

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Premiér Nečas: OECD. Zrcadlo, jež potřebujeme

Následující příspěvek předsedy vlády ČR Petra Nečase byl publikován v deníku Lidové noviny dne 25. května a na serveru www.parlamentnilisty.cz dne 27. května 2011.

V letošním roce si připomínáme již 50. výročí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Svou existenci přitom odvozuje již od Marshallova plánu obnovy poválečné Evropy. A stejně jako tehdy i nyní je jejím cílem podporovat hospodářský růst, a tedy prosperitu členských zemí.

Země se může stát členem OECD, pokud v ní funguje parlamentní demokracie a svobodná tržní ekonomika. Na jednu stranu mě těší, že pro většinu obyvatel České republiky už jde o samozřejmé atributy českého státu, na druhou stranu nás to zavazuje, abychom si je neustále připomínali. Jak totiž tvrdí F. A. Hayek: "Svoboda nemůže přetrvat, pokud ji každá nová generace znovu nenastolí." Výročí vzniku OECD je ideální příležitostí k těmto úvahám. Ostatně Česká republika je členem již více než patnáct let.

Přihlášku do OECD podala již vláda Václava Klause v roce 1994 a v dalším roce se stala Česká republika řádným členem. Přijetí do tohoto prestižního klubu států nebylo důležité jen samo o sobě. Šlo také o návrat do kolejí fungujícího demokratického kapitalismu, ze kterých nás vykolejil únor 1948. Nebýt "vítězného února", tak by byla Česká republika jedním ze zakládajících států OECD.

Doporučuje a radí

Na rozdíl od univerzálních mezinárodních organizací, jako jsou Mezinárodní měnový fond nebo Světová banka, neposkytuje OECD státům finanční prostředky, ale doporučení a rady. Mohlo by se tedy zdát, že pro globalizovaný svět není tak důležitá. Pravý opak je pravdou.

Ostatně to dokazují každodenní zprávy z Řecka, Portugalska nebo Irska. Miliardy eur, které plynou do těchto států, jejich problémy nevyřeší. Naopak, o to tvrdší reformy budou muset tyto státy provádět, o to bolestnější budou úspory, které musí učinit. Přitom se stačilo řídit například doporučeními OECD. Ne nadarmo se říká, že dobrá rada je nad zlato. Proto jsou pro českou vládu například Hospodářské přehledy OECD jedním z důležitých vstupů při hodnocení vládní politiky. Jsou pro nás důležitým zrcadlem, které potřebujeme. Zrcadlem, které není umazané místní politikou, populismem ani apriorní negací. Poskytují nám nezávislý pohled zvenčí, který nám dává neocenitelnou zpětnou vazbu.

Nejedná se přitom pouze o úzkou oblast veřejných financí. Záběr doporučení je mnohem širší. Dotýká se energetiky, důchodového systému, trhu práce, zdravotnictví nebo i školství. Ostatně bez průzkumu PISA, který organizuje OECD, bychom dnes ani nevěděli, jak výrazně se propadly výsledky českých žáků. Letošní zasedání Rady OECD, nejvyššího orgánu této organizace, bude mimořádnou událostí. Jednání k 50. výročí se zúčastní řada premiérů či prezidentů. Přitom se bude konat řada veřejných zasedání, například o světové ekonomice, a o tom, jak reagovat na měnící se svět v budoucích letech. Půjde tak o jedinečnou příležitost k výměně zkušeností.

Budoucnost

Cíl OECD zůstane i v dalších letech stejný. Cesta k jeho dosažení se ale bude přizpůsobovat tomu, jak se mění svět kolem nás. V posledních letech jsme zažili téměř celosvětovou hospodářskou krizi, ze které některé státy vyjdou vítězně, jiné oslabené. Mezi první skupinu budou zřejmě patřit státy BRIICS - tedy Brazílie, Rusko, Indie, Indonésie, Čína a Jižní Afrika. Proto s těmito státy také navázala užší spolupráci OECD. Bez těchto zemí je totiž obtížné řešit celosvětové ekonomické problémy a jejich hlas bude čím dál hlasitější. Přestože tyto země kromě Ruska zatím o členství nepožádaly, je pro obě strany spolupráce výhodná.

Každé rozšíření organizace znamená i další rozšíření demokratického prostoru a oblasti svobodné tržní ekonomiky. Demokratičnost OECD ostatně dokládá i způsob hlasování v Radě, kde má každý stát jeden hlas a rozhoduje se konsensem. Cíl se tak propojuje s prostředky. Přál bych si, aby se demokratický proces a svobodná tržní ekonomika staly přirozenou součástí nejen obyvatel 34 členských států OECD, ale i zbytku světa. Prudký rozvoj ekonomik některých států se nesmí stát jeho překážkou, ale součástí cesty za dosažením společného cíle. Postupné otevírání hranic, ekonomik a myslí politiků v některých částech světa mě v tomto smyslu naplňuje pozitivním očekáváním.

RNDr. Petr Nečas, předseda strany, člen regionální rady, místopředseda oblastního sdružení a předseda vlády, poslanec PČR

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Příspěvek si můžete přečíst také na serveru www.parlamentnilisty.cz