ČR uznává klíčovou roli inovací při zvyšování ekonomického výkonu, konkurenceschopnosti ekonomik a zajištění udržitelného charakteru hospodářského růstu, včetně řešení výzev jako jsou např. stárnutí populace nebo změny klimatu. Proto podporuje veškeré aktivity OECD související s touto oblastí, včetně připravené Inovační strategie.

K návrhu zprávy pro MCM o Inovační strategii (dokument SG/INNOV(2010)1) ani k návrhu souhrnné zprávy pro Inovační strategii (dokument SG/INNOV(2010)2) nemáme zásadní připomínky. Dokumenty výstižně charakterizují vývojové trendy v oblasti inovací a uvádí relevantní indikátory (vzdělanosti, patenty, dopad na produktivitu apod.) a identifikují priority, na které by se měla zaměřit vládní politika podpory inovací. Současně potvrzuje nástup zemí jako je Čína a další země BRICS ve vědě, technologiích a inovacích.

V obecné rovině přístupu k inovacím ČR plně podporuje široké chápání inovací, tj. včetně netechnologických (jako jsou organizační a marketingové), uživatelských inovací, inovací ve službách atd. a souhlasí s tím, že každý z typů inovací může vyžadovat jiný druh podpory, nicméně že celý systém podpory vědy,  výzkumu (VaV) a inovací musí být koherentní.

Hodnotíme velmi kladně současné snahy o lepší měření výsledků inovačních politik. Pouze kvalitní vyhodnocování dopadů, výsledků a efektivity našich aktivit může vést k nalezení našich slabých míst a dalšímu zlepšování politik v oblasti podpory VaV a inovací. V tomto ohledu souhlasíme s tím, že ukazatele ve VaV zaměřené na vstupy (např. podíl výdajů na VaV na HDP) jsou důležité, ale měli bychom se soustředit i na výstupy a dopady. Ukazatele sledující VaV také plně nereflektují široké chápání inovací, jak jsme jej zmínili výše. Také souhlasíme, že pouhé sledování počtu patentů v jednotlivých zemích neukazuje míru uplatnění těchto vynálezů v praxi a také neodráží skutečnost, že některé typy nových technologií nejsou patentovatelné. Firmy naopak všechny své nové technologie nepatentují, např. z důvodů nákladnosti patentových systémů v některých zemích.

Návrhy konkrétních hospodářsko-politických opatření se dle našeho názoru dotýkají všech hlavních aspektů podpory přechodu na ekonomiku založenou na znalostech a podporující inovace. Zmínit můžeme např. vytváření rámcových podmínek pro inovační podnikání, včetně co nejjednoduššího legislativního prostředí, snížení administrativní zátěže týkající se procedur nutných k zahájení a ukončení podnikání nebo opatření týkající se přístupu podniků, zejména start-upů, k finančním prostředkům, efektivní ochranu práv duševního vlastnictví, reformy státních vzdělávacích systémů a aktivity na podporu transferu znalostí do praxe, což je přetrvávajícím problémem např. v zemích EU. V podpoře inovací má důležitou roli státní finanční podpora, a to jak do vědy a základního výzkumu, tak do inovačních projektů soukromých společností. Účinnost takto vynaložených prostředků je však často nedostatečná a je třeba vyvinout nástroje, které by ji mohly zvýšit.

V duchu Inovační strategie je pro ČR výzvou vybudování ekonomiky založené na znalostech a produkující high-tech produkty a produkty s vysokou přidanou hodnotou a zajištění efektivity veřejného sektoru VaV. Tyto výzvy patří mezi priority české vlády.

Česká republika se musí v dlouhodobějším a především strukturovanějším přístupu postavit za začínající inovativní podniky (start-upy); v současné době je podpora spíše materiálního charakteru (technologické parky), ale do budoucna bude nutné podpořit v těchto podnicích především obchodní dovednosti (business plán, marketingová strategie, plán rozvoje a vyhledávání podpůrných investic).

Inovativní oblasti, jako například sektor nanotechnologií nebo biotechnologií, by měly být i v České republice podpořeny konkrétní dlouhodobější strategií podpory (podobně jako je tomu ve  Velké Británii, Nizozemí či Německu). Jedná se nejen o finanční zdroje, ale také o legislativní, personální a marketingovou podporu vědy, výzkumu i výroby.

Práce OECD v oblasti inovací (včetně dokončované Inovační strategie) jsou pro ČR inspirativní i v souvislosti s probíhající reformou systému výzkumu a vývoje, jejímž hlavním cílem je vytvořit takové inovační prostředí, ve kterém veřejné prostředky investované do základního výzkumu musí přinášet skutečně nové poznatky (a to nikoliv jen v kontextu ČR, ale zejména ve srovnání se světem). ČR může obstát v celosvětové, globalizované soutěži jen za předpokladu dobře fungujícího znalostního trojúhelníku (výzkum – vzdělávání – inovace). Každá z těchto třech oblastí musí být kvalitně strukturována, na každé z nich se musí podílet veřejný sektor i sektor soukromý, vzájemné vazby těchto tří oblastí musí být v co nejvyšší možné míře oproštěny od formálností a bariér omezujících efektivnost systému jako celku.

Velmi uvítáme další spolupráci ČR a OECD v této oblasti, budeme se například zabývat otázkou, jak lze v nynější fázi projektu „OECD Innovation Strategy“ nejlépe využít znalostní základny OECD k úspěšné implementaci Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR.

V rámci přípravy Inovační strategie OECD pořádá ČR v Praze ve dnech 30. a 31. března 2010 jeden z regionálních Kulatých stolů na vysoké úrovni a poskytla OECD dobrovolný příspěvek, který bude využit mj. též na prezentaci dokončené Inovační strategie OECD v ČR na podzim r. 2010. 

 

Konkrétní příklady podpory VaV a inovací v ČR

Co se týče podpory VaV a inovací, v ČR od 1.1. 2005 lze uplatnit odečitatelnou položku od základu daně, která v podstatě umožňuje promítnout vybrané vlastní náklady na VaV do daňového základu podruhé (a je tedy ekvivalentní dotaci na celkové náklady ve výši procentní sazby daně z příjmu právnických osob bez řady nevýhod dotace). V období 2007 – 2013 je významným nástrojem přímé podpory VaV a inovací Operační program podnikání a inovace na období 2007 – 2013 (OPPI) a Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI).

Příkladem projektu podpory transferu technologií na regionální úrovni, který pomáhá odbourávat bariéry ve spolupráci mezi firmami a univerzitami, jsou tzv. inovační vouchery, které vznikly jako výstup Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje. Jejich cílem je podpořit spolupráci firem s univerzitami na vývoji a řešení jejich problémů v oblasti inovací. Inovační voucher je jednorázová dotace určená na nákup znalostí od výzkumné sféry v Jihomoravském kraji. Příjemci voucheru mohou být pouze malé nebo střední podniky, a to z celé ČR. Hodnota voucheru je 150 tis. Kč. Systém podpory prostřednictvím Inovačních voucherů je inspirován podobným nástrojem, který funguje v Nizozemí, Irsku a dalších zemích. Náklady projektu hradí ze svého rozpočtu statutární město Brno a první projekty, které obdrží finanční prostředky, byly vybrány v říjnu 2009. V současné době se připravuje vyhlášení druhé výzvy ke sběru žádostí (naplánováno na duben-červen 2010), na tento projekt je v roce 2010 vyčleněno 7 mil. Kč.

Spolupráce českého vysokého školství se zahraničím

Příkladem úspěšné aktivity české univerzity v rámci spolupráce se zahraničním je Centrum agentních technologií katedry kybernetiky ČVUT, které spolupracuje s USA od roku 1999 v obranné oblasti - například s armádním letectvem (US Air Force). Centrum např. v roce 2007 spolupracovalo na vývoji softwarového prototypu AgentFly, který slouží k bezkoliznímu řízení bezpilotních letounů bez kontrolní věže. V tomto roce projevila zájem americká armáda o výzkumný projekt českých vědců na zmíněné katedře kybernetiky týkající se ochrany počítačových sítí před kybernetickými útoky. (více lze nalézt na http://agents.felk.cvut.cz/).

Aktuální informace k Inovační strategii OECD

Na níže uvedených stránkách OECD jsou k dispozici veškeré veřejně dostupné informace k Inovační strategii OECD, včetně nejnovějších publikací a relevantních konferencí a seminářů.

www.oecd.org/innovation/strategy