Stálá mise České republiky při OECD v Paříži

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Studentské stáže na Stálé misi ČR při OECD v Paříži

OECD patří mezi odborné mezinárodní organizace, které nabízejí přístup k unikátním znalostem v široké škále hospodářských oborů. V roce 1995 se stala členskou zemí OECD také Česká republika (a další středoevropské země) a tak vznikla možnost odborných či studentských stáží v rámci OECD i pro české občany. V tomto příspěvku citujeme úvahy a zážitky několika českých studentů, kteří v nedávné minulosti absolvovali krátkodobé stáže na SM ČR při OECD. Stálá mise uvítá zájemce o další stáže z řad studentů, v případě zájmu nás prosím kontaktujte e.mailem na adrese petr_janousek@mzv.cz nebo telefonicky na č. +33 6 87 40 30 28. Nabídku OECD pro mladé profesionály můžete nalézt v sekci "pracovni místa v sekretariátu OECD".

Eva Vrublová, Kateřina Vrublová (stáž od poloviny ledna do poloviny února 2013)

Pracovní stáž na Stálé misi ČR při OECD hodnotíme jako velmi přínosnou. Cílem stáže bylo podílení se na zpracování výroční zprávy SM OECD za rok 2012, avšak to nebylo jedinou náplní naší práce. Při zpracovávání podkladů pro výroční zprávu jsme se setkaly s různými odbornými texty, jak v českém, tak anglickém jazyce, ze kterých jsme zpracovávaly podklady k jednotlivým příspěvkům do výroční zprávy. Jednou z podstatných součástí naší práce bylo také grafické zpracování a uspořádání výroční zprávy. Další činností, které jsme se věnovaly, bylo přepracování brožury pro delegáty přijíždějící z ústředí.

V průběhu naší stáže jsme se seznámily s fungováním OECD a měly jsme možnost navštěvovat odborná jednání diplomatů dle našeho studijního či osobního zájmu. Největší přínos této stáže shledáváme v účasti na těchto jednáních, kde jsme měly možnost prohloubit si naše teoretické znalosti a všeobecný přehled o skutečnou praxi. Neméně důležitým přínosem bylo i používání cizího jazyka, zvláště pak při poznávání odborných termínů z našich profilových oblastí (ekonomie a životní prostředí).

Děkujeme za možnost této stáže, která pro nás byla zajímavou zkušeností. S případnými dalšími dotazy nás neváhejte kontaktovat na katerina.vrublova@gmail.com nebo na eva.vrublova@gmail.com.

 

Lenka Belková (absolvovala stáž trvající od července do listopadu 2012)

V závěrečném ročníku magisterského studia na Univerzitě Paris I Panthén-Sorbonne v oboru Managementu lidských zdrojů s vědeckým zaměřením jsem se zabývala pro psaní mé diplomové práce převážně zkoumáním fungování státní správy v oblasti hodnocení výkonu, efektivity veřejné správy a jejího srovnání na mezinárodní úrovni. Stáž na Stálé misi ČR při OECD pro mne v tomto kontextu znamenala velký přínos v získání nových poznatků nejen z dostupných dokumentů a publikací OECD, ale především z účasti na různých jednáních rozsahově odlišných oddělení OECD.

Velice milým překvapením pro mne byla míra důvěry, jež mi byla věnována. Celkem libovolně jsem si mohla vybrat účast na zasedáních pro mě znalostně stimulujících.  Bez ohledu na mé předchozí zkušenosti jsem byla zaškolena pro redakci oficiálních zápisů ze zasedání na mezinárodní úrovni. Kromě specifických úkolů (psaní shrnutí, překladů, zpráv  nebo článků), které mi byly zadávány mým vedoucím stáže se mi průběžně dostávalo i zpětné vazby a pozornosti zkušených diplomatů Stálé mise ČR při OECD, za tuto laskavost jsem jim velice vděčná.

Poutavé bylo zejména sledovat například účast českých poslanců a senátorů na říjnovém Parlamentním semináři OECD na vysoké úrovni. Výjimečným zážitkem pro mne byla i přítomnost na poradě SM ČR při OECD, kde jsem se dověděla okrajově důležité souvislosti o vztahu ČR k instituci a ke členským státům OECD.

Tato šestiměsíční odborná stáž mi umožnila nahlédnout na aktuální scénu mezinárodní politiky pro světový ekonomický rozvoj z různých úhlů pohledu (politika školství, potravinová politika, řízení globálního partnerství, ekonomický růst) v době, kdy světová ekonomika procházela stále ještě krizovým obdobím. I proto bylo pro mne velice interesantní  sledovat například závěry několikaměsíčního schůzování Budget Committee OECD, kde se schvaloval nejen finanční rozpočet pro nadcházející období ale i bilance příspěvků jednotlivých členských zemí.

Absolvování stáže mi umožnilo setkat se se zajímavými lidmi v mezinárodním a intelektuálně podněcujícím prostředí, získat kontakty, lépe pochopit práci českých diplomatů v rámci mezinárodní instituce OECD, zúčastnit se poutavých diskusí a vnímat demokratické procesy probíhající na OECD v rámci každodenních jednání.

 

Jana Skákalová, která absolvovala stáž trvající od dubna do července 2012

Do Paříže jsem přijela za studiem na AgroParisTech, kde se zabývám především matematikou, modelováním a v příštím roce i ekonomikou energetiky. V rámci studia musí student absolvovat několikaměsíční stáž, na základě které pak sepisuje práci na odborné téma. Z tohoto důvodu jsem kontaktovala stálé zastoupení ČR při OECD v Paříži, které mě přijalo jako stážistku na období od začátku dubna do konce července 2012.

Má stáž se odehrávala jak na stálém zastoupení ČR při OECD, tak přímo v pařížském sídle OECD. Obzvláště si cením přátelského přijetí ze strany diplomatů na SM a jejich ochoty vysvětlit mi různé problematiky a odpovídat na mé otázky. Věnovala jsem se různým jednáním několika výborů, především však rozpočtovému výboru. Tento výbor se právě v měsících mé stáže zabýval důležitým tématem, a tím byl rozpočet pro léta 2013-2014.

Měla jsem rovněž příležitost být v OECD i v průběhu Ministerského zasedání, které se koná v květnu a na kterém bylo přítomno mnoho významných osobností. Zúčastnila jsem se též jednání v dalších mezinárodních organizacích, IEA a NEA.

Na SM OECD Paříž jsem zpracovávala zejména zápisy z jednání, různé rešerše, překlady a pomáhala jsem s editací internetových stránek Mise. Načerpala jsem zde spoustu nových poznatků, které výrazně prohloubily a rozšířily mé teoretické znalosti.

Ke konci stáže jsem zde měla i prostor pro vypracování práce na odborné téma do školy. V této práci jsem se zabývala navrhovanou změnou rozpočtové škály v NEA. Diplomaté ze SM ČR, ale i z jiných SM (Německo, Francie, Maďarsko, a další), i zaměstnanci sekretariátu OECD mi velice pomohli s touto prací.

Tuto stáž hodnotím jako velice přínosnou a v lecčem převýšila má očekávání, poznala jsem fungování mezinárodní organizace, seznámila jsem se s činností diplomatické mise a také jsem se zdokonalila v angličtině.

Závěrem bych chtěla velice poděkovat všem členům Stálé mise, kteří byli nesmírně milí, za jejich ochotu, přátelský přístup, vytvoření přátelského pracovního prostředí a za trpělivost s vysvětlováním různých problémů. Této stáže si velice cením.

 

Michal Šupita, který absolvoval stáž trvající od ledna do června 2012

Nejprve bych chtěl touto cestou opětovně poděkovat všem pracovníkům SM za jejich přívětivost, profesionalitu, otevřenost a přátelství. Díky jejich odbornému vedení je stáž na SM jedinečným vstupem do profesního života, ze kterého lze čerpat po několik dalších let.

Stáž mi zejména umožnila bezprostředně pochopit všechny krásy i nástrahy procesu multiraterálního vyjednávání a vytváření kompromisního znění dokumentů. V průběhu své stáže jsem se zúčastnil, stejně jako mí předchůdci a předchůdkyně, mnoha jednání různých výborů OECD. Vzhledem k omezenému rozsahu mého hodnocení nebudu jmenovat všechny konference, jednání a semináře, nicméně alespoň namátkou bych chtěl specificky ocenit:

-         možnost sledovat (i) přístupový proces Ruské Federace, (ii) způsob spolupráce OECD s klíčovými partnerskými zeměmi (EE5), (iii) podíl OECD na rozvíjení Deauvillského partnerství a (iv) snahu Evropské unie koordinovat postoje členských států EU;

-         účast na (v) jednáních Výboru OECD pro ekonomické přehledy, (vi) prezentacích  ekonomickému výhledu OECD, pod vedením P.C. Padoana  (vi)  květnové Ministerské konferenci a Fóru OECD;

-          účast na (vii) jednáních Výboru pro rozvojovou spolupráci (DAC) a příslušných pracovních skupin pro efektivitu rozvojové pomoci (WP-EFF) a statistiku financí pro rozvoj (WP-STAT), (viii) jednání ustavující Globální partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci, (ix) jednáních Řídícího výboru Rozvojového centra OECD i jím organizovaných odborných seminářích a (x) na  prvním setkání Mezinárodní skupiny nadací (Global Network of Foundations);

-         (xi) možnost sledovat proces tvorby Strategie OECD pro rozvoj a (OECD Strategy on Development) a Dovednostní strategie OECD (OECD Skills Strategy), jejíž úspěšná implementace by mohla být velkým přínosem pro vzdělávání.

V OECD lze potkat odborníky, kteří po dlouholeté službě cítí frustraci z byrokratického fungování veřejné správy, vleklých jednání, necitlivé politizace odborných problematik, apod. Toto střetnutí s realitou pro mě bylo velmi důležitou zkušeností, která mi umožnila lépe porozumět problémům mezinárodní politické a ekonomické spolupráce. Na druhou stranu jsem v průběhu stáže poznal mnoho expertů, kteří jsou i po mnoha letech oddanými nadšenci ve svém oboru.  Velice často se také konaly odborné diskuze s experty z prestižních škol (např. Harvard, Oxford, Stanford, SciencePo), kteří jsou zpravidla jednou z nejvyšší autorit v oboru.  Neméně jedinečná je také příležitost ocitnout se v jednacím sále s významnými ministerskými předsedy, prezidenty a občas i královnami. Všechna tato setkání mi umožnila náhlednout pod pokličku metodologie OECD, zejména v oblasti statistiky, ekonometrie, rozvojové spolupráce, projektové koordinace a komunikace.

Stáž představuje příležitost přispět svou odborností k tvorbě zahraniční a hospodářské politiky ČR, zejména prostřednictvím vypracovávání podkladových dokumentů, analýz a zápisů z jednání OECD. Stáž je také jedinečnou příležitostí setkat se s odborníky z českých ministerstev,  kteří se účastní jednání příslušných výborů a pracovních skupin. Kritické hodnocení nástrojů OECD a jejich zodpovědná implementace tak postupně přispívá ke zlepšování fungování veřejné i soukromé sféry v České republice, i když při pohledu do denního tisku by člověk nevěřil, že něco takového je u nás možné.

Doporučil bych proto tuto stáž zejména studentům posledních ročníků magisterského studia, kteří by  chtěli pracovat ve státní správě a také těm, kteří chtějí pokračovat svůj výzkum v doktorském programu.

 

Marie Stratilová, která absolvovala stáž trvající od října do prosince 2011:

Stáž u Stálé mise ČR při OECD představovala, vzhledem k mému studijnímu zaměření (obory Veřejná ekonomika a Mezinárodní vztahy), ideální možnost, jak doplnit dosavadní spíš teoretické znalosti výbornou praktickou zkušeností. Průběh stáže naprosto převýšil veškerá má očekávání a získala jsem velké množství zajímavých poznatků.

Stáž se odehrávala z větší části přímo v pařížském sídle OECD. Účastnila jsem se různých jednání v OECD, přičemž jsem měla možnost seznámit se s agendou mnoha výborů: Výbor pro ekonomické přehledy (EDRC), Výbor pro rozvojovou spolupráci (DAC), Rozpočtový výbor, Zemědělský výbor, Zdravotní výbor, Výbor pro politiku vzdělávání atd. Kromě formálních jednání jsem se účastnila i seminářů a různých neformálních jednání. Měla jsem možnost zúčastnit se i akcí pořádaných dalšími mezinárodními organizacemi sídlícími v Paříži, např. workshop v IEA, konference Frankofonie, prezentace kandidátů na EXPO organizovaná Mezinárodní organizací pro výstavnictví či seminář Mezinárodní diplomatické akademie.

Hlavní náplní mé práce na Misi tak bylo zpracovávání zápisů z jednání. Dále jsem zpracovávala krátké překlady dokumentů a různé rešerše. Třetí okruh mých úkolů zahrnoval editaci internetových stránek mise (psaní a vkládání článků, odkazů atd.). V rámci mé práce jsem spolupracovala s většinou diplomatů působících na misi. Mohla jsem se tak seznámit s jejich různorodými agendami i fungováním celé diplomatické mise. Oceňuji především jejich profesionální a zároveň přátelský přístup. Všichni na misi se snažili, aby stáž byla i pro mě co nejvíce přínosná, a často mi umožnili zúčastnit se akcí, které pro mě byly zajímavé.

Chtěla bych tedy velice poděkovat všem, kteří se mě během mé stáže věnovali a umožnili mi poznat fungování mezinárodní organizace, diplomatické mise a především mi pomohli  vytvořit si lepší představu o možnostech a prioritách mé budoucí pracovní kariéry.

 

Andrea Matějková, která absolvovala stáž trvající od října do prosince 2011

Na studia do Francie jsem se dostala přes program Erasmus, kdy mi bylo umožněno studovat na právnické fakultě university v Toulouse. Během tohoto roku jsem se věnovala zejména evropskému právu. Bohatost různých magisterských programů se zaměřením na evropské a mezinárodní právo na této universitě mě přimělo pokračovat a hlouběji se věnovat této oblasti práva. Ve Francii jsem následně dokončila "Master 1 Droit international, européen et comparé" a v současné době jsem v pátém ročníku na právnické fakultě Západočeské university v Plzni.

Pracovat pro českou delegaci při OECD bylo pro mne velmi obohacující, neboť jsem mohla nahlédnout do chodu mezinárodní organizace a seznámit se s činností diplomatické mise.

Má práce zahrnovala účast na různých mezinárodních jednáních, která se konala v sídle OECD. Z těchto jednání jsem pak následně dělala zápisy. Veškerá jednání probíhají v angličtině, takže jsem měla možnost se zdokonalit v tomto jazyce a rozšířit si slovní zásobu. Na začátku stáže jsem se účastnila konference, která byla pod záštitou vlády Spojených států a OECD, na téma role žen ve světové ekonomice. Tuto konferenci zahajoval úvodním slovem generální tajemník OECD Angel Gurría. Dále jsem se účastnila konferencí Výboru regulační politiky, několikrát jsem byla na jednání Rozpočtového výboru, Výboru pro řízení společností a Výboru pro rozvojovou spolupráci. Vidět všechny tyto jednání expertů z různých zemí považuji za velmi hodnotnou zkušenost.

Na stálé misi jsem vedle zpracování záznamů z jednání, překládala texty z angličtiny i francouzštiny potřebné pro diplomaty, dělala z nich výtahy a dále jsem zpracovávala podklady pro ministerstvo zahraničí, zejména v období návštěvy Angela Gurríy v Praze. Byla to pro mne výjimečná možnost, jak se seznámit s činností stálé mise.

Chtěla bych tímto poděkovat všem členům Stálé mise za jejich ochotu, osobní přístup a vytvoření velmi příjemného pracovního prostředí.

 

Ondřej Prachař, který absolvoval stáž trvající od července do října 2011

Do Paříže jsem přijel jako student posledního semestru magisterského studijního programu „International Economics and Economic Policy“ na univerzitě J.W. Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem. Vzhledem k zaměření tohoto programu byla stáž na Stálé misi výbornou volbou, jak se seznámit s činností diplomatické mise a zároveň významné mezinárodní organizace, jakou je OECD.

Měl jsem možnost často chodit do OECD na velmi zajímavé akce, z nichž mohu jmenovat např. zhodnocení ekonomického přehledu ČR, konferenci o nových způsobech měření blahobytu, které se zúčastnily osobnosti jako Joseph E. Stiglitz, Jean-Paul Fitoussi, francouzský ministr financí François Baroin a mnoho dalších, setkání pro členy parlamentů na vysoké úrovni, či návštěvu premiéra Quebecu Jeana Charesta. Bylo fascinující vidět, jak v praxi vypadá fungování organizace, již jsem doposud znal pouze zprostředkovaně; velký dojem na mě udělala vysoká akademická úroveň nejen dokumentů vydávaných OECD, ale především diskusí a doporučení jednotlivých států ve všech oblastech působnosti organizace.

Práce na Stálé misi ČR při OECD byla velice rozličná. Mezi mé povinnosti patřily např. účast na vybraných jednáních a jejich zapisování, příprava podkladů, překlady a výtahy z dokumentů OECD. Mnoho úkolů mi zadával přímo i pan velvyslanec, který vždy dbal na to, aby pro mě měly vysokou vzdělávací a informativní hodnotu. To jsem považoval nejen za velkorysé, ale také za velmi užitečné. Pokud bych měl zmínit nějakou nevýhodu stáže, pak snad jedině její ukončení ve chvíli, kdy jsem začal mnoha věcem rozumět a byl schopen samostatně plnit některé úkoly.

Závěrem bych chtěl tímto srdečně poděkovat panu velvyslanci a všem kolegům z mise, kteří nejen, že byli nesmírně milí, ale zároveň velmi nápomocni při řešení jakéhokoliv problému. Vytvářeli velmi příjemné pracovní prostředí, vždy rádi poradili a snažili se, aby byla stáž co nejzajímavější. Práce na Misi pro mě byla velkým přínosem a cennou zkušeností, kterou bezesporu zhodnotím v budoucím profesním životě.

 

Jana Kovalská, která absolvovala stáž trvající od dubna do července 2011:

Stáž považuji za velice vhodný způsob jak zahájit profesionální kariéru, proto jsem se, jako mnoho jiných studentů, vydala touto cestou. Chtěla jsem své teoretické vzdělání z Bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy doplnit i o praktické zkušenosti (ačkoli to bohužel můj studijní program nijak neocení), a Stálá mise ČR při OECD mi tuto možnost poskytla.

SM při OECD mi doslova otevřela dveře do organizace, takže jsem měla možnost nahlédnout na reálné fungování tohoto světa. Samozřejmě vím, že OECD má specifický mód fungování, poskytuje expertízy a doporučení, je to velice zajímavá a významná organizace. Díky velké vstřícnosti zaměstnanců a diplomatů z mise jsem měla jedinečnou možnost účastnit se jednání z mnoha oborů činnosti OECD.

Významné poznatky jsem si odnesla z mnoha zasedání Výboru pro rozvojovou spolupráci (Development Assistance Committee, DAC), ale i z EDRC (Economic and Development Review Committee), IEA (International Energy Agency) a dalších zasedání a  konferencí. Měla jsem také to štěstí, že se má stáž překrývala s významnými událostmi, a proto jsem mohla sledovat, jakým způsobem na ně organizace reagovala.

Vrcholem mé stáže byla výroční Ministerská konference a Fórum OECD, kterého se při příležitosti 50. výročí OECD zúčastnila i americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová, francouzský premiér François Fillon a mnohé další významné osobnosti.

Zajímavé zkušenosti z účasti na jednáních v OECD jsem pak na Stálé misi doplňovala další prací: vytvářením podkladových informací pro diplomaty z mise, prací s webovými stránkami a dalšími nezbytnými činnostmi. Nemohu tedy říci, že by má práce na SM byla jednotvárná. Ze strany zaměstnanců a diplomatů SM se mi pak dostávalo velice potřebné podpory i zpětné vazby, takže se má práce mohla postupně zlepšovat. Za to celé SM velmi děkuji.

 

Marie Zavoralová, která absolvovala stáž trvající od ledna do května 2011:

V Paříži jsem byla jako studentka výměnného studijního programu ERASMUS a abych lépe využila možnosti, kterou mi dával pobyt v Paříži, snažila jsem se zde najít pracovní stáž, která je zároveň nutnou podmínkou k úspěšnému dokončení mých studijí na právnické fakultě Masarykovy univerzity.

V začátcích jsem měla na starosti úkoly spíše administrativního charakteru - spolupráce na kompletování výroční zprávy. Poté, co práce ohledně této výroční zprávy byly hotovy, měla jsem možnost sledovat blíže práci diplomatů na zastupitelském úřadě. Přirpavovala jsem různé podklady, překládala různé dokumenty do češtiny pro další potřeby mise nebo MZV.

Byla jsem také zapojena do příprav výstavy fotografií k příležitosti 50. výročí založení OECD a 15. výročí vstupu ČR do této organizace. Tato výstava proběhla na půdě několika českých ekonomíckých fakult.

V neposlední řadě jsem se účastnila různých mezinárodních konferencí, seminářů a jednání pracovních skupin, během kterých se schvalovala řada zásadních dokumentů nebo společné postupy a směřování vlád jednotlivých členských zemí OECD v různých politických odvětví - ať už v hospodářské soutěži, tak třeba v oblasti rozvojové pomoci.

Celá tato stáž mi dala výjimečnou možnost nahlédnout alespoň trochu "pod pokličku" účasti ČR při mezinárodní organizaci jíž je členem. Vnitřní fungování stálého zastoupení České republiky, úkoly diplomatů, práce diplomatů a neposlední řadě i práce v OECD, postupy jednání v OECD na různých úrovních.

Toto vše považuji za výbornou a hodnotnou zkušenost a proto děkuji celé české misi při OECD za tuto možnost a ochotu jednotlivých diplomatů při snaze odhalit mi práci OECD v jednotlivých sférách své působnosti.

 

Marie Petrmanová, která absolvovala stáž v sídle OECD v období od července do srpna 2010:

Po dobu mé stáže při OECD jsem byla zapojena do dvou projektů spadajících pod "Directorate GOV, Public Management Unit":

Public Governance Review Estonska: jednalo se o analýzu ekonomického a historického vývoje a dále stavu současné veřejné správy. Tyto úvodní informace slouží jako analýza hlavních příčin současných problémů Estonska z pohledu „public governance“. Téma, které se prolínalo celým úvodním textem, se především dotýkalo problematiky „malý stát, omezené finanční možnosti, přesto však snaha o nastavení správného chodu veřejného sektoru“.

Public Governance Review Řecka: měla jsem na starosti přípravu imigrační studie, která přináší analytický pohled současného stavu imigrační politiky Řecka ve světle probíhající restrukturalizace veřejné správy. Součástí studie jsou komparativní příklady best practices z jiných zemí EU. Práce je uzavřena konkrétními doporučeními pro reformu imigrační a azylové politiky.

Stáž byla velice zajímavá a pro mne, jako studenta veřejné správy, velmi přínosná. Umožnila mi seznámit se s praktickými postupy ve státní správě dvou velmi rozdílných zemí, a to napříč všemi oblastmi veřejného sektoru. Dále bylo zajímavé vidět, jak ideální učebnicový model musí být v praxi velmi modifikován a přizpůsoben nejen konkrétním vývojovým podmínkám veřejné správy země, ale také „politické mentalitě“ vedení země. Zároveň jsem měla možnost pracovat se specifickými analytickými a statistickými nástroji OECD, což mi umožnilo konkrétní aplikaci teoretických znalostí magisterského studia.

Celý tým Public Management Unit byl velmi vstřícný, vždy ochotný pomoci a poradit. Velmi jsem uvítala možnost „mimopracovní konverzace“ o chodu a praktikách OECD. Právě osobní zapojení mi pomohlo porozumět neformálním procesům interakce členských států a vzájemné výměny best practices. Zároveň jsem také pocítila situaci, kdy především díky politické situaci nemá členský stát OECD zájem o aktivní spolupráci, a tím poměrně výrazně komplikuje možnost odevzdat efektivní report, který si sám vyžádal.

Jediné drobné negativum, které bych zmínila, bylo limitované zapojení kolegů do mého počátečního informování o vývoji/stavu jednotlivých projektů, na kterých jsem se podílela. Pokud by bylo možné obdržet detailní briefing celé problematiky hned na začátku stáže, věřím, že i mé výstupy by byly vyšší kvality. Obávám se však, že dlouhodobá povaha a vysoká komplexita projektů tak trochu znemožňuje detailní předání všech informací.  

Tato stáž mi umožnila získat nové poznatky v oblasti mé studijní specializace a poukázala na praktické překážky, které je potřeba brát do úvahy, při aplikaci teoretických postupů do praxe. Věřím, že možnost seznámit se s postupy OECD v oblasti public governance bude pro mne velmi přínosná v budoucí kariéře.

 

Martin Kuncl, který absolvoval stáž trvající od května do července 2010:

Jako stážista jsem se účastnil jednání různých pracovních skupin a výborů OECD. Vypracovával jsem zápisy z těchto jednání a další materiály pro interní potřeby Stálé mise ČR při OECD a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Náplň práce souvisela tématicky se současnými problémy a výzvami odvíjejícími se od hospodářské a finanční krize. Napsal jsem též několik článků, jejichž cílem bylo přispět k lepší informovanosti obecné i odborné veřejnosti o práci OECD. Některé z nich byly publikované nebo čekají na publikaci v Hospodářských novinách či v Politické ekonomii.

Stáž mi umožnila hlouběji se seznámit s prací Stálé mise ČR při OECD i samotné OECD. Účast na jednáních pracovních skupin mi pomohla lépe porozumět procesům, které OECD používá při vytváření svých zpráv a doporučení. Konkrétně jsem byl přítomen např. na jednáních Výboru pro hospodářský rozvoj a přezkum (Economic Development and Review Committee – EDRC), kde probíhaly mj. konzultace s experty z národních úřadů hodnoceného členského státu nebo tzv. peer review s odborníky z jiných členských států. Velmi jsem také ocenil možnost individuálních schůzek se zaměstnanci Ekonomického oddělení a Statistického oddělení OECD, na kterých jsem získal konkrétnější informace o metodách používaných v rámci OECD, a mohl je tak porovnat s teoretickými přístupy vyučovanými v rámci mého studia. Vzhledem k velmi teoretickému charakteru mého doktorského programu pro mě byla možnost seznámit se s praxí v OECD opravdu velmi cenná.

Stáž, kterou jsem absolvoval, by však nemohla být tak obohacující, kdyby nebylo velmi vstřícného přístupu, pochopení, ochoty a připravenosti pomoci ze strany pracovníků a vedení Stálé mise. 

V rámci své stáže se Martin Kuncl pohyboval také v pařížském sídle OECD, kde nasbíral cenné zkušenosti a informace, na jejichž základě napsal tento odborný článek :

Projekce OECD

Odhady budoucího vývoje vydávané OECD se liší od klasických předpovědí tím, že jde spíše projekce podmíněné existující národohospodářskou politikou daných zemí  a předpoklady o nominálních směnných kurzech a vývoji cen komodit. Dvakrát ročně OECD vydává projekce HDP, jeho složek, nezaměstnanosti, inflace a dalších makroekonomických veličin v rámci pravidelného Hospodářského výhledu pro všechny členské a přidružené země. Mezi vydáními této publikace zveřejňuje OECD pravidelně také projekce pro země G7 v rámci Prozatímní zprávy hospodářského výhledu OECD.

Projekce Hospodářského výhledu OECD[1]

Hospodářský výhled připravuje ekonomické oddělení specializující se na jednotlivé státy. Na něm závisí i výběr použité metodologie. Projekce mají především charakter expertních názorů založených na detailní znalosti dané ekonomiky. Základem pro jejich tvorbu je soubor ekonomických identit založených na logice systému národních účtů. Teoretické modely typu všeobecné rovnováhy ve formalizované matematické formě se pro tyto projekce nepoužívají. Absence plně specifikovaného modelu, který by mohl ošetřit případné vnitřní rozpory projekcí, je však kompenzována souborem interních kontrolních procedur, které tuto funkci zastupují.

Projekce pro jednotlivé země jsou konfrontovány s výstupy globálního modelu INTERLINK (v blízké budoucnosti by měl být nahrazen novým globálním modelem[2]) a konzultovány s experty z národních úřadů členských států. Globální model OECD je agregován na úrovni několika světových regionů a zachycuje vzájemné vazby mezi regiony, které se odráží především na cenách a objemech importů a exportů. Samotný model, tak jak je představen v Hervé a kol. (2010), je soustava rovnic typu modelu korekce chyb. Model je konzistentní s neoklasickou nabídkovou stranou v dlouhém období a zároveň zahrnuje krátkodobou Keynesiánskou dynamiku (cenové a mzdové nepružnosti atd.). Smyslem globálního modelu je snaha o koherenci projekcí pro jednotlivé státy v rámci celosvětového vývoje. Konzultace s experty z národních úřadů členských států má za cíl neopomenout žádný významný faktor s potenciálem ovlivnit budoucí vývoj předpovídaných makroekonomických veličin.

Projekce u Prozatímní zprávy hospodářského výhledu OECD[3]

Tyto projekce jsou vydávány pouze pro země G7 a postup jejich tvorby je více formalizovaný než u projekcí v rámci Hospodářského výhledu. Základní metodologii popisuje Sédillot a Pain (2003)[4]. Pro čtvrtletní projekce růstu HDP jsou používány tzv. měkké indikátory postavené na konjunkturálních průzkumech mezi spotřebiteli a podnikateli a tvrdé indikátory, což jsou dostupná data o průmyslové výrobě, prodejích v maloobchodu, úrokových sazbách či o vývoji směnného kurzu a vývoji akciových trhů. Sédillot a Pain (2003) popisují metody převodu postupně dostupných většinou měsíčních dat na čtvrtletní projekce. Z poměrně velkého množství potenciálních indikátorů jsou vybírány ty nejvhodnější pro projekci následujícím způsobem: v každé z kategorií měkké a tvrdé indikátory jsou vybrány cca čtyři nejlepší podle výše R2 (koeficientu determinace) v binární regresi růstu HDP a daného indikátoru. V dalším kroku je vybrána finální kombinace těchto indikátorů ze všech možných kombinací podle tzv. Schwarzova kritéria. Pro různé země se používá často jiné složení indikátorů. V určitých časových intervalech je kombinace indikátorů aktualizována.

Předstihové kompozitní indikátory (CLI[5])

            Statistické oddělení OECD vytváří pro každou členskou zemi předstihový kompozitní indikátor (CLI). Ten je odlišný od kombinace indikátorů využívaných u projekcí Prozatímní zprávy hospodářského výhledu OECD. CLI je používán především pro identifikaci bodů zvratu v hospodářském cyklu. Nepoužívá se však pro určení konkrétní výše tempa růstu HDP nebo některého z komponentů produktu. Konstrukce je celkem jednoduchá. CLI se skládá z cca 6 dílčích indikátorů, které v něm mají stejné váhy. Zahrnutí či vyjmutí dílčích indikátorů do CLI závisí na jejich schopnosti identifikovat body zvratu s minimem falešných signálů a minimem revizí indikátorů. Revize mohou souviset např. s rozdílnou frekvencí zveřejňování CLI – měsíčně – a některých dílčích indikátorů – např. čtvrtletně. K aktualizaci složení CLI dochází u menších států jednou za 5 let a u velkých států přibližně každý druhý rok. Statistické oddělení OECD záměrně zvolilo jednoduché a transparentní vytváření CLI, i když např. ve svých metodických příručkách o tvorbě kompozitních indikátorů[6] detailně rozebírá výrazně složitější metody výběru a vážení dílčích indikátorů ve výsledném kompozitním indikátoru.

            V případě ČR patří do CLI OECD (k roku 2006) dva indikátory z průzkumu důvěry podnikatelů ČSÚ, indikátor důvěry spotřebitelů, indikátor prodejů v maloobchodu, nabídky peněz a ceny akcií.

Přesnost projekcí OECD

            OECD pravidelně zpětně kontroluje přesnost svých projekcí s cílem identifikovat zdroje případných odchylek od skutečného vývoje ekonomiky. Vliv na přesnost projekcí má např. kvalita předpokladů o vývoji kurzu a cen komodit, kvalita expertních názorů, případná změna národohospodářské politiky nebo revize dat. Mezi poslední zveřejněné vlastní zhodnocení projekcí samotnou OECD patří Vogel (2007)[7].

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Další českou studentkou, která absolvovala stáž, tentokrát přímo v pařížském sídle OECD, byla Martina Barabasová : „Zkratky OECD jste si mohli povšimnout při čtení denního tisku či při čtení odborných ekonomických publikací. Případně jste o OECD mohli slyšet během poslouchání večerních zpráv. Anebo jste dokonce pročítali jednou z mnoha publikací, které OECD vydává? Co přesně zkratka OECD znamená, a jaké je poslání této mezivládní organizace?

Chtěla bych se s vámi podělit o své zkušenosti z mé šestitýdenní stáže v direktorátu Public Affairs and Communications (PAC) v hlavním sídle OECD v Paříži. Jaké je to být součástí organizace, která monitoruje a podporuje ekonomický rozvoj na mezinárodní úrovni?

První dojem při vstupu do sídla OECD je velmi pozitivní, a mou první myšlenkou je, že to musí být radost pracovat v takovém prostředí. Ve velké zahradě se nachází moderní a prostorná budova, kde jsou kanceláře několika direktorátů, včetně PAC, ale také historické sídlo předsedy OECD (takzvané Chateau). 

První den v deset hodin ráno na mě čeká velmi milá slečna z direktorátu PAC, a zavede mě na mé nové působiště. Hned první den potkávám řadu nových lidi ze všech koutů světa, ze Španělska, Nizozemska, Ruska, Velké Británie, Spojených států, a samozřejmě z Francie. Všichni jsou nesmírně laskaví a většina mluví plynně oběma úředními jazyky, anglicky i francouzsky. Prvních pár dní mi trvalo než jsem si zvykla komunikovat francouzsky, ale pro mé kolegy nebyl problém přepnout na angličtinu, čehož jsem si velice cenila. Ani ne po týdnu to už ale nebylo potřeba.

Co přesně byla má práce v direktorátu PAC? Pracovala jsem v takzvané Central Management Unit, která koordinuje správu veškerých vnitřních záležitostí, jako například správa rozpočtu, nákladů a lidských zdrojů. Stáž v tomto oddělení byla velmi poučná, jelikož jsem se dozvěděla mnoho o tom, co je potřeba k efektivnímu fungování každého direktorátu. Mimo to jsem také mohla vidět jak a na čem pracují jiná oddělení direktorátu PAC. Například, u příležitosti vydání nového dílu “The Economic Outlook”, oddělení Media, ve spolupráci s BBC, zorganizovalo panelovou diskuzi o nezaměstnanosti, během které se sešlo několik odborníků, včetně generálního tajemníka OECD, Angela Gurríi. Společně s ostatními stážisty jsem se této diskuze mohla zúčastnit jako součást publika.

Oddělení Public Affairs se zabývá budováním nových a udržováním stávajících vztahů nejen s veřejností, ale také s jinými organizacemi stejného nebo podobného poslání. Poslední oddělení PAC, Publishing, se zabývá tiskem publikací OECD, které dokumentují rozsáhlou ekonomickou analýzu prováděnou mnoha odborníky OECD. Tyto publikace slouží jako jeden z nástrojů pro šíření informací o ekonomickém rozvoji, a jsou určeny nejen pro vládní organizace, ale také pro studenty a soukromé organizace.

Direktorát PAC je tedy velmi důležitý pro naplnění poslání OECD: podpora ekonomické spolupráce a ekonomického rozvoje. Byla to tedy nesmírná zkušenost být součástí takto vlivného direktorátu a vidět, jak lze efektivně koordinovat jeho cíle.

Závěrem bych chtěla pouze dodat, že to byla radost pracovat v tak příjemném prostředí OECD. Pracovní atmosféra byla naprosto báječná, hlavně díky mým velmi přátelským kolegům, kteří s velkým nadšením organizovali různá společenská setkání. OECD také podporuje zdravý životní styl, takže bylo možno se účastnit hodin jógy a jiných fitness lekcí během polední pauzy, či po pracovní době.

Děkuji OECD a české misi při OECD za tuto cennou zkušenost.


 

[1] OECD Economic Outlook

[2]K. Hervé et al. (2010). The OECD’s New Global Model. OECD Economics Department Working Paper No. 768. 

[3] OECD Economic Outlook, Interim report

[4]F. Sédillot a N. Pain (2003). Indicator models of real GDP growth in selected OECD countries. OECD Economics Department Working Paper No. 364. 

[5] Composite Leading Indicators

[6] OECD Handbook on Constructing Composite Indicators. http://www.oecd.org/dataoecd/37/42/42495745.pdf

[7] Vogel, L. (2007) How do the OECD growth projections for the G7 economies perform? A post-mortem. OECD Economics Department Working Paper No. 573