Velvyslanectví České republiky v Oslu

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Norsko - možnosti pro české firmy v oblasti dopravní infrastruktury

Rozvoj dopravní infrastruktury představuje v Norsku velmi výrazné vnitropolitické téma, které bylo jedním z ústředních témat volební kampaně. Norsko tak po letech diskusí přistoupilo k přijetí ambiciózního plánu rozvoje dopravní infrastruktury.

Důvod je poměrně prostý, stávající podoba především silniční a železniční sítě potřebám rychle rostoucí a expandující norské společnosti a ekonomiky nestačí a napříč politickým spektrem panuje shoda o nutnosti mimořádných investic do dopravní infrastruktury. Prostředky plynoucí z prodeje ropy a zemního plynu jsou zárukou, že tyto plány budou realizovány a riziko zastavení realizace/výstavby pro finanční náročnost či nedostatek finančních prostředků je minimální.

České firmy a společnosti by tuto příležitost neměly nechat bez povšimnutí, neboť v následujících letech bude v oblasti výstavby dopravní infrastruktury Norsko perspektivním teritoriem.

I. Několik slov úvodem k charakteru a specifikům norské dopravní infrastruktury

Norským specifikem jsou poměrně nehostinné klimatické podmínky, extrémní náročnost terénu (44,4% území země tvoří hory), mimořádná členitost pobřeží s desítkami strmých fjordů a nespočtu úzkých údolí, které si vyžadují zvláštní stavební práce, především však tunely a mosty.

Norská silniční síť čítá celkem 93822 km (avšak pouze 690km dálničního typu), na které je více než 1000 tunelů, jejichž celková délka je přes 700 km. Jedenáct tunelů je delších 7 km, přičemž nejdelší je Laerdalstunnelen s délkou 24,5 km. Norským specifikem jsou podmořské tunely spojující až již ostrovy či ramena fjordů vedoucí až 300m pod hladinou moře, kterých je v Norsku více než dvě stě. Nejdelším je Bømlafjordtunnel o délce 7,9 km, přičemž se projektuje světově unikátní podmořský tunel Rogfast nedaleko Stavangeru, který povede 380 pod mořem a bude mít délku 25 km. Správa silnic uvádí, že v Norsku je přes 18 tisíc mostů.

V neposlední řadě je třeba uvést klimatické faktory. Údržba norských silnic je značně náročná především v zimních měsících a od toho se odvíjejí i nároky na kvalitu zemního tělesa i povrchu vozovky. Vedle tunelářských a mostařských prací jsou tak poměrně specifickým problémem výstavby silnic v Norsku náročné zemní a meliorační práce. Množství dešťových srážek zejména na západním pobřeží v kombinaci s příkrými svahy údolí a fjordů má za následek časté sesuvy půdy. Zajištění svahů si obvykle vyžaduje zvláštní injektáže a další bezpečnostní opatření.

Obdobné parametry platí i pro železnici, jejíž síť je s ohledem na výše uvedený reliéf krajiny minimální – celkem 4237 km, avšak pouze 245 km je tzv. „double track“ (zatímco např. ve Švédsku 3815 km) a pouhých 64 km je tzv. high speed rail track. Nejdelším železničním tunelem je Romeriksporten o délce 14,5 km.

Dalším norským specifikem je značná odlehlost a izolovanost řady jeho oblastí (nejedná se pouze o severní oblasti, nýbrž např. i vnitrozemí západních fjordů) s minimální hustotou osídlení (pod 1 obyvatele na km2) avšak s potřebou zajištění silničních spojení. Téměř 80% populace však žije v městských aglomeracích, ve kterých hustota osídlení pro změnu převyšuje 1500 obyvatel na km2 a potřebuje zajistit dostatečnou absorpční kapacitu silniční sítě.

Mimořádná členitost terénu a značná disparita v osídlení koncentrující se kolem vybraných sídelních center tak má za následek, že s výjimkou 2630km dlouhé jiho-severní magistrály E6 (250km je dálničního typu), která protíná Norsko od severu k jihu, v zemi do značné míry chybí spojnice mezi východní a západní částí země a téměř zcela chybí podél západního pobřeží. V létě 2013 byl slavnostně otevřen poslední most přes Hardangerfjord, což představovalo historický milník, neboť na cestě z Osla do Bergenu konečně není nutno použít trajekt.

II. Národní plán dopravy 2014-2023 a další kroky vlády

Jedním z posledních kroků bývalé vlády bylo v dubnu 2013 přijetí Národního plánu dopravy 2014-2023, jehož přijetím v parlamentu bylo na dopravní projekty v následujících 10 letech vyčleněno 508 mld. NOK (cca 63,5 mld. EUR), což je o 167 mld. NOK více, než bylo původně zamýšleno. Z této částky bylo určeno 311,5 mld. NOK (38,9 mld. EUR) do rozvoje silniční sítě, 167,8 mld. NOK (21 mld. EUR) do železniční sítě a 19,4 mld. na rozvoj přístavů. Správa silnic navíc může počítat s řádově 98 mld. NOK (12,3 mld. EUR), které se v následujících vyberou na silničních mýtech. Celkově tak vláda předložila plán na investice v rozsahu 606 mld. NOK (75,8 mld. EUR).

V oblasti silniční dopravy je kladen důraz na upgrade stávajících silničních tahů E18 a E16 směrem do Švédska na silnice dálničního typu a totéž na hlavním jiho-severním tahu E6 a na spojnicích na západní pobřeží E18 a E134. Nejvyšší a bezesporu nejnáročnější ambicí je však vybudování nových úseků komunikace E39 ze Stavangeru na sever podél západního pobřeží, jež by tomto tahu odstranilo několikanásobné použití trajektů.

V železniční dopravě je prioritou zrychlení výstavby tzv. double track lines v hustě osídleném jižním Norsku. Plán nepočítá s výstavbou vysokorychlostní železnice, nicméně jižní koridor pro double track lines má být vybudován tak, aby vyhovoval rychlostem až 250km/h. Výhledově by tato trať mohla být použita pro rychlovlakové spojení Osla přes Götteborg a Malmø/Kodaň s Evropou.

Přijetí plánu znamená, že v následujících 10 letech by mělo být zahájeno 71 nových velkých dopravně infrastrukturních projektů. Výrazem velký se rozumí v ceně přes 750 mil. NOK (93,8 mil. EUR). Z tohoto počtu by 31 mělo být započato během prvních 4 let plánu.

Níže přinášíme v sérii grafických vyobrazení přehled chystaných projektů v silniční i železniční dopravě v jižním a severním Norsku. Jak naznačeno výše, nedílnou součástí místních silničních staveb jsou poměrně rozsáhlé zemní a meliorační práce proti sesuvům půdy a tvorbě sněhových lavin, které jsou rovněž zahrnuty.

dopravní projekty - jih

dopravni projekty - sever

železniční projekty - jih

železniční projekty - sever

 

Národní dopravní plán je v angličtině k dispozici na následující internetové adrese

Odstupující vláda v návrhu rozpočtu na rok 2014 na tyto priority myslela a resortu dopravy se dostalo jednoho z největších navýšení (o 16,3%), když resort získal 45,3 mld. NOK, což představuje navýšení rozpočtu resortu o 6,3 mld. Z těchto prostředků půjde v roce 2014 na výstavbu a údržbu silnic celkem 11,7 mld. NOK (nárůst o 1,1 mld.) a objem prostředků na rozvoj železniční sítě byl pro rok 2014 navýšen dokonce o 4,3 mld. NOK, 63% (!!). Odstupující vláda počítala s výběrem silničních mýt ve výši 9,3 mld. NOK.

Konzervativní vláda vzešlá ze zářijových voleb v návaznosti na své priority, rozpočet upravila, přičemž resort dopravy dále posílil. Na výstavbu silnic nad rámec 11,7 mld. NOK vyčleněných bývalou vládou půjde dalších extra 1,4 mld. NOK, z čehož 400 mil. půjde na údržbu a opravy hlavních (národních) komunikací I. třídy (tzv. riksveier), 946 mil. NOK na nové projekty a 60 mil. NOK na okresní silnice (tzv. fylkesveier). Prioritami jsou především prodloužení dálnic E6, E16, E18 a E39.

Nová vláda rovněž rozhodla o zřízení zvláštního fondu dopravní infrastruktury, kam odkloní část prostředků plynoucích z těžby a prodeje ropy a zemního plynu. V rámci rozpočtu na rok 2014 vláda do fondu infrastruktury nasměruje 20 mld. NOK, přičemž cílová částka je cca 100 mld. NOK. S ohledem na časovou náročnost velkých dopravně infrastrukturních projektů záměrem vlády je zajistit stabilní a předvídatelné financování bez ohledu na složení a priority budoucích vlád.

 

III. Norská Správa silnic a Správa železnic – praktické informace pro české firmy

Statens Vegvesen – Správa silnic

V základním menu norské verze se nachází odkaz na realizované/plánované projekty Vegprosjekter , kde se následně rozbalí menu, v němž lze selektovat kraj (fylke), okres (kommune), veg (číslo silnice) a především fázi projektu, kde je následující výběr (1) byggefase – fáze výstavby, (2) planfase – plánovací fáze, (3) prosjekteringfase – projektová fáze, (4) tilbudsfase – poptávková fáze, (5) utredningsfase – studie provedlnosti, (6) vedlikehold – opravy a údržba, (7) apnet – čerstvě zprovozněné úseky.

vegvesen - menu

Klíčové pro české firmy jsou kolonky 4 a 5, tedy buď fáze projektové přípravy nebo poptávková fáze. Při zadání těchto kritérií se rozbalí menu aktuálních projektů, které podle míry rozpracování obsahují i zadávací dokumentaci.

Centrální projektový portál norské správy silnic Statens Vegvesen, který je na adrese nabízí přehled probíhajících tendrů - v levém menu položka Anbudskonkurranser a především chystané tendry – v levém menu položka Framtidige konkurranser.

projektovy portal

Při kliknutí na tento link se rozbalí menu chystaných a plánovaných silničních projektů dle jednotlivých regionů. Každý region je zpracován v tabulce ve formátu pdf, která obsahuje základní parametry projektu včetně plánovaného data zveřejnění výzvy.

projekty

V případě zájmu o některý z projektů, je třeba sledovat jeho zveřejnění v sekci probíhajících tendrů (Anbudskonkurranser). Tamní přehled silničních tendrů je propojen s centrálním portálem veřejných zakázek www.doffin.no, na který je zájemce přesměrován. A kde jsou informace obvykle i v anglickém jazyce.

 

Jernbaneverket – Správa železnic

Na internetových stránkách Správy železnic je k dispozici velmi podobné schéma, přičemž klíčovým odkazem na projekty na železnici je následující link:

 

IV. Konkurence na trhu

Rozsah silniční výstavby v Norsku a poměrně značná náročnost na výstavbu má za následek existenci několika společností s vysokou expertízou a technologickým zázemím nutným pro výstavbu dopravní infrastruktury v mimořádně složitých podmínkách (podmořské tunely apod.)

Jak je v řadě odvětví v Norsku typické, dlouhou dobu trhu dominoval státní podnik Mesta, který spadal přímo pod Správu silnic a měl téměř výhradní postavení na trhu. Od počátku 90. let došlo ke značné liberalizaci trhu a v Norsku se tak etablovalo několik společností, které jsou nyní hlavními hráči na trhu, jako např.:

  • Veidekke , 6300 zaměstnanců, provozní výnosy ve výši 20 mld. NOK
  • Mesta – jedná se o státní podnik s téměř s 1800 zaměstnanci a provozními výnosy ve výši přes 5 mld. NOK

Mesta a Veidekke kontrolovaly v roce 2011 cca 65% trhu, nicméně stále zřetelněji se prosazují i následující společnosti:

Vedle těchto velkých společností existuje řada menších, které se specializují na subdodávky, ať již v oblasti výstavby zemních těles, meliorací, zabezpečení svahů, tunelářské práce, betonářské práce atd.

 

V. Závěr

Z výše uvedeného je zřejmé, že v Norsku je na rozvoj dopravní struktury kladen mimořádný důraz, stát vyčlenil nemalé prostředky na zajištění tohoto cíle a vláda společně se Správou silnic plánuje v následujících deseti letech realizovat přes sedmdesát velkých (tj. v hodnotě cca 100 mil EUR a více) dopravně-infrastrukturních projektů.