Vedle nesporného sportovního úspěchu je smyslem projektu získat prostředky pro Klubu vozíčkářů Praha.

Poté, co René překonal následky vážné automobilové nehody, rozhodl se, že začne dálkově běhat a výtěžky budou sloužit na podporu vozíčkářů.

"Někdy stačí zlomek vteřiny na to, aby lidský život nabral nečekaný směr. Měl jsem to privilegium přežít nezaviněnou těžkou dopravní nehodu bez následků a tu čest při následném léčení v Rehabilitačním ústavu Kladruby poznat pár skvělých a silných lidí. Možná někde tady to všechno začalo...," říká René Kujan. "V rámci přípravy na projekt se účastním maratonských běhů u nás i v zahraničí. Za každý takto absolvovaný maraton zasílám na konto Sportovního klubu vozíčkářů Praha 300 Kč."

Všichni sponzoři a fanoušci René Kujana mohou jeho úsilí sledovat na webových stránkách projektu nebo na facebookovém profilu na kterých lze najít i možnosti, jak podpořit Klub vozíčkářů Praha. Zápisky z jednotlivých etap

23. září            Reykjavík - Hveragerdi (43 km)

24. září            Hella (49 km, 5 hod 49 min) "Naštěstí dnes tolik nefoukalo. Naštěstí také proto, že přede mnou byly nekonečně rovinaté úseky, na nichž když to foukne, tak se nemá člověk kam schovat. Co mě Island ušetřil na větru, přidal na dešti, takže od prvního dne ukazuje, co jsem čekal. V dáli jsou vidět ledovce, což se projevuje v tom, že se docela ochladilo. Ale nestěžuju si, když je nejhůř, přidám.”

25. září            Efsta Grund (46 km, 5 hod 20 min) “Nebe bez mráčku, vlahý většík, pot mi stéká do očí - to jsem věru na drsném severu nečekal!”

26. září            Vík (49 km, 5 hod 25 min) “Něžný deštík na začátku a brutální vítr na konci proložily nemilostrdné kopce v etapě do Víku.”

27. září            Medallansvegur (42 km, 5 hod 18 min) “Zatím nejtvrdší den. Od rána déšť a prudký protivítr až 50 km/h. Promoklý na kost a taky vyčerpaný.”

28. září            Haalda (42 km) “Pod sopkou Katla se mnou lomcoval celý den. Brutální předoboční vítr mne několikrát zastavil. Ztracené kalorie jsem dohnal až večer obrovskou porcí těstovin s tuňákem.”

29. září            Skaftafell (45 km, 7 hod) “Sedmý den byl odpočinkový. Na Islandu bylo dnes krásné počasí, a proto jsme hodně fotili a vydatně svačili. Noc trávíme v národním parku Skaftafell.”

30. září            Vatnajökull (43 km, 5 hod) “Dnes jsem měl celou dobu jsem výhled na nejvyšší islandskou horu Hvannadalshnukur. Noc strávíme v Kviarjökull pod splazem ledovce Vatnajökull.”

1. října             Kalfafellsstadur (46 km, 5 hod 15 min) “Zase mne zpočátku trápil vítr. Náladu mi spravila až ledovcová laguna Jökulsarlon.”

2. října             Höfn (46 km, 5 hod 32 min) “První půlku dnešního maratonu jsem rozeběhnul rychle, ale pak mě začal trápit tak silný protivítr, že jsem se o něj mohl opřít. Slavíme první desítku dní! Dvojitým hamburgerem na pumpě.”

3. října             Stafafell (43 km, 5 hod) “Ráno mi první tři kilometry foukalo do zad. Poprvé, co jsem na Islandu! Ke konci dnešní etapy se ale počasí zkazilo. U posledního fjordu, který jsem obíhal, jsem nebyl schopen vyvinout rychlost větší než 2 km/h.”

4. října             Djupivogur (44 km, 5 hod 26 min) “Jsem na běžecké cestě dvanáctý den a zdolal jsem prvních pět set kilometrů. Ráno jsem dostal hezké blahopřání od českého velvyslanectví.”

5. října             Hallormsstardur (45 km) “Babí léto zavítalo k nám na Island. Krásné počasí mne provázelo v kopečcích podél Východních fjordů. Po cestě číslo 939 se vydáváme do hor.“

6. října             Lagarfjlot (43 km, 6 hod 45 min) “Dnes jsem si udělal druhý odpočinkový den. Začátek jsem běžel v kopcích a celý den vládlo krásné počasí.”

7. října             Egilsstadir (43 km, 5 hod 46 min) René je v půlce! "Ve vzduchu poletoval první sníh, ale konečně jsem si mohl říci říci: Vracím se do Reykjavíku."

8. října             Mödrudalur (43 km, 5 hod 20 min) “Parádní den jsem prožil téměř bez větru! Posunul jsem se do vyšších poloh přibližně pět set metrů nad mořem. Už je pod nulou a okolo leží i přes den sníh. Tak to mám rád.”

9. října             Smalaas (43 km, 5 hod 33 min) “Krásný den na náhorních planinách. Zítra dorazím k jezeru Mývatn, kde jsme před lety sbíral první islandské maratonské zkušenosti.”

10. října           Mývatn (43 km) “Zpočátku pršelo a foukal silný vítr, navlékl jsem si tři vrstvy oblečení dole a čtyři nahoře. Těším se na první koupel v horkých pramenech. Potřebuju se prohřát po přestálých mrazech.”

11. října           Laugar (42 km, 5 hod 33 min) “Dobrý čas dnešního maratonu mi nezkazilo počasí ani protivítr, ale krása jezera Mývatn, okolo kterého jsem běžel, a bylo mi líto ho jenom prosvištět. K tomu jsem se často zastavoval na focení. Po včerejší vydatné horké lázni v Jarobodin se mi běželo skvěle.”

12. října           Svalbard (43 km, 5 hod 34 min) “Pět stupňů nad nulou a bezvětří. Dnes byl ideální běžecký den. Dvě třetiny islandského dobrodružství mám za sebou, což jsem oslavil dvojitým hamburgerem na benzinové pumpě.” V hlavních televizních zprávách se podívejte na reportáž z běhu a zázemí Ruv.is (16:05-17:25 min).

13. října          Akureyri (44 km, 5 hod 13 min) “Kolem Akureyri se ke mě přidalo devět místních běžců. Počasí jsme měli skvělé... .když si ale představím, že v okolních kopcích hledají ovce zasypané sněhem pomocí lavinových sond!”

14. října          Akrahreppur (43 km, 5 hod 21 min) “Dnešní etapa byla spíš horská prémie než běh podél pobřeží. Dvaatřicet kilometrů jsem běžel do kopce a jen deset z kopce.”

15. října         Blanda (43 km, 5 hod 21 min) “Dnes padla tisícovka uběhnutých islandských kilometrů. Milník jsem oslavil islandskou sušenou rybou.”

16. října         Blönduos (43 km, 5 hod 10 min) “Rovinatá trasa vedla malebnými údolími. Předcházela tomu studená noc v obytném autě. Došla baterka na topení, a tak jsme noc proklepali za svitu polární záře. Ráno bylo naštěstá slunné a celý den pak bylo pěkné počasí s teplotou stále pod nulou. Díky tomu jsme doběhl až k moři.”

Snaefridur Ingadottir, autorka knihy 50 nejbláznivějších věcí, které lze dělat na Islandu

17. října         Gauksmyri (43 km, 4 hod 36 min) “Větřík mi na cestu jen zlehka povíval. Náš islandský supporter poslal leteckou poštou sušené ryby a tvrdou islandskou muziku pro povzbuzení do dalších dnů.”

18. října         Hrútafjördur (43 km, 4 hod 53 min)“Pěkný běh za dobrého leč mrazivého počasí. Zároveň se ukázalo, že nebudu moci proběhnout silničním tunelem před Reykjavíkem, a tak si islandský pobyt prodloužím o jeden až dva dny běhu.”

19. října         Grabrok (42 km, 5 hod 3 min) “Normálně v tomto ročním období na Islandu vládne silný vítr a déšť. Je však krásně. Trollové musí být rozhodně na mé straně. Mám obrovskou radost! Včera jsme spustili společný islandsko-český projekt na podporu handicapovaných sportovců. Polovina příspěvků jde na Island a druhá půlka Sportovnímu klubu vozíčkářů Praha."

20. října         Borgarnes (42 km, 5 hod 11 min) ”Perfektní počasí stále trvá. Na celý maraton se ke mně dnes přidal vedoucí běžeckého oddílu ve městě Borgarnes. Na posledních deset kilometrů se připojilo dalších sedm běžců.”

21. října         Hvalfjördur (43 km)“Prožil jsem další pěkný den. Zítra poběžím poslední maraton. Je mi líto, že už to všechno končí. Nemůžu uvěřit, že ještě dokážu obstojně chodit po schodech nahoru i dolů. Už jsem trošku unavenej," prohlásil pro Události, komentáře České televize René Kujan.

22. října         Reykjavík “Právě jsem oběhl Island! Mám za sebou 1310 kilometrů ve třiceti dnech.”

René Kujan měl obrovské štěstí, že mohl dokončit etapový maraton ve stanoveném termínu, protože až do dnešní noci to vypadalo, že bude muset běžet o dva dni déle, neboť se nedostane do podmořského silničního tunelu Hvalfjördur a bude muset stejnojmenný fjord oběhnout. Jenže tunel se přes noc opravoval a Renému se jako prvnímu a dost možná i poslednímu sportovci podařilo pod mořem proběhnout. Musel ovšem vstávat v jednu hodinu a do tunelu vbíhal ve tři hodiny ráno. Do cíle v Reykjavíku ho nakonec doprovodily tři desítky místních běžců.

Velvyslanectví ČR v Oslo Renému Kujanovi gratuluje k jeho mimořádnému výkonu, sporotvnímu úspěchu a především si nesmírně váží jeho úsilí a odhodlání napomoci správné věci a podpořit Klub vozíčkářů Praha. René se stal během uplynulých 30 dní nejznámějším Čechem na Islandu! Zcela právem a zaslouženě!

(text a všechna foto: René Kujan)

Výkon René Kujana v grafech a číslech