SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 24. května 2001 byla v Praze podepsána Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Kanadou a dne 24. ledna 2002 bylo v Praze podepsáno Správní ujednání k provádění Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Kanadou.

Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval.

Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 28 dne 1. ledna 2003. Správní ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 8 dne 1. ledna 2003.

České znění Smlouvy a české znění Správního ujednání se vyhlašuje současně.

SMLOUVA O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ

MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A KANADOU

ČESKÁ REPUBLIKA a KANADA, dále jen "strany",

vedeny přáním spolupracovat v oblasti sociálního zabezpečení,

rozhodly se uzavřít za tímto účelem smlouvu a dohodly se takto:

ČÁST I

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

1. Pro účely této smlouvy:

"dávka" znamená, pokud jde o strany, jakoukoli peněžitou dávku, která je stanovena právními předpisy této strany, včetně všech dodatků nebo zvýšení k této peněžité dávce;

"příslušný úřad" znamená pro každou ze stran ministra nebo ministerstvo odpovídající za provádění právních předpisů;

"kompetentní instituce" znamená:

pokud jde o Českou republiku, instituci poskytující dávky podle právních předpisů této strany a pokud jde o Kanadu, příslušný úřad;

"doba pojištění" znamená:

pokud jde o Českou republiku, dobu pojištění, náhradní dobu a dobu postavenou jí podle právních předpisů České republiky naroveň; přitom doba v bývalém Československu bude podle českých právních předpisů považována za dobu pojištění pouze v rozsahu stanoveném Smlouvou mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení z 29. října 1992 a pokud jde o Kanadu, příspěvkovou dobu nebo dobu pobytu potřebnou k získání nároku na dávku podle právních předpisů Kanady a zahrnuje dobu, po kterou se vyplácí invalidní důchod podle Kanadského důchodového programu;

"právní předpisy" znamená právní předpisy uvedené v článku 2 odst. 1.

2. Ostatní výrazy neuvedené v tomto článku mají význam, který jim náleží podle používaných právních předpisů.

Článek 2

Věcný rozsah

1. Tato smlouva se vztahuje na následující právní předpisy:

(a) pokud jde o Kanadu:

(i) Zákon o zabezpečení ve stáří a předpisy navazující,

(ii) Kanadský důchodový program a předpisy navazující;

(b) pokud jde o Českou republiku:

Zákon o důchodovém pojištění a předpisy související.

2. S výhradou odstavce 3 se tato smlouva vztahuje také na právní předpisy, které mění nebo nahrazují ty uvedené v odstavci 1.

3. Tato smlouva se dále vztahuje na právní předpisy strany, které stanoví nové kategorie poživatelů dávek nebo nové dávky, pokud tato strana nevznese námitky nejpozději do 3 měsíců následujících po dni, kdy takové právní předpisy vstoupily v platnost.

Článek 3

Osobní rozsah

Tato smlouva se vztahuje na:

(a) jakoukoli osobu, která podléhá nebo podléhala právním předpisům jedné nebo obou stran;

(b) jiné osoby v rozsahu, ve kterém podle používaných právních předpisů odvozují svá práva od osob uvedených pod písmenem (a).

Článek 4

Rovnost nakládání

Každá osoba uvedená v článku 3, na kterou se vztahují právní předpisy jedné ze stran, bude mít stejná práva a povinnosti vyplývající z těchto předpisů, jako občané této strany.

Článek 5

Export dávek

1. Nestanoví-li tato smlouva jinak, dávky poskytované jakékoliv osobě uvedené v článku 3 podle právních předpisů některé ze stran, včetně dávek získaných na základě této smlouvy, nebudou kráceny, měněny, zastaveny nebo odňaty pouze z důvodu, že tato osoba bydlí na území druhé strany, a tyto dávky budou na území druhé strany vyplaceny.

2. Dávky vyplácené podle této smlouvy osobě uvedené v článku 3 se vyplatí i v případě, že tato osoba pobývá na území třetího státu.

ČÁST II

USTANOVENÍ O POUŽÍVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Článek 6

Zaměstnané a samostatně výdělečně činné osoby

Nestanoví-li články 7 a 8 něco jiného nebo pokud nebylo příslušnými úřady nebo jimi pověřenými institucemi dohodnuto v souladu s článkem 9 jinak:

(a) zaměstnaná osoba, která pracuje na území jedné ze stran, bude - pokud jde o toto zaměstnání - podléhat právním předpisům této strany;

(b) samostatně výdělečně činná osoba, která by - nebýt této smlouvy - podléhala s ohledem na svoji samostatnou výdělečnou činnost právním předpisům obou stran, bude, pokud jde o tuto činnost, podléhat pouze právním předpisům strany, na jejímž území bydlí.

Článek 7

Vyslání

Je-li osoba podléhající právním předpisům jedné strany vyslána v průběhu zaměstnání zaměstnavatelem se sídlem na území této strany k výkonu práce na území druhé strany pro tohoto zaměstnavatele nebo jeho dceřinou společnost, tato osoba bude, pokud jde o toto zaměstnání, podléhat pouze právním předpisům prvé strany tak, jako by vykonávala zaměstnání na jejím území. To však v případě vyslání nemůže přesáhnout dobu 60 měsíců bez předchozího souhlasu příslušných úřadů obou stran nebo jimi pověřených institucí.

Článek 8

Zaměstnání ve státních službách

1. Bez ohledu na jakékoli ustanovení této smlouvy budou nadále platit ustanovení týkající se sociálního zabezpečení podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z 18. dubna 1961 a Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích z 24. dubna 1963.

2. Osoba zaměstnaná ve státních službách jedné strany, která je vyslána pracovat na území druhé strany, bude - pokud jde o toto zaměstnání - podléhat pouze právním předpisům prvé strany.

3. Bez ohledu na úpravu obsaženou v odstavcích 1 a 2 osoba bydlící na území jedné ze stran, která tam pracuje ve státní službě pro druhou stranu, bude - pokud jde o toto zaměstnání - podléhat pouze právním předpisům prvé strany. Jestliže však tato osoba před začátkem svého zaměstnání platila příspěvky podle právních předpisů zaměstnávající strany, může během 6 měsíců po zahájení tohoto zaměstnání nebo vstupu této smlouvy v platnost - podle toho, co nastalo později - zvolit si příslušnost pouze k právním předpisům posledně uvedené strany.

Článek 9

Výjimky

Na společnou žádost zaměstnané osoby a jejího zaměstnavatele, nebo na žádost osoby samostatně výdělečně činné, mohou příslušné úřady stran, nebo jimi pověřené instituce stanovit po společné dohodě výjimky z ustanovení článků 6 až 8 pro některé osoby nebo kategorie osob.

Článek 10

Vymezení některých dob pobytu podle právních předpisů Kanady

1. Pro stanovení výše dávek podle Zákona o zabezpečení ve stáří:

(a) podléhá-li osoba Kanadskému důchodovému programu nebo komplexnímu důchodovému programu některé z kanadských provincií během kteréhokoliv období své přítomnosti nebo pobytu v České republice, pak pro tuto osobu, stejně jako pro jejího manžela nebo zákonného partnera a rodinné příslušníky, kteří s ní bydlí a kteří z titulu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti nepodléhají právním předpisům České republiky, se toto období považuje za dobu pobytu v Kanadě;

(b) podléhá-li osoba právním předpisům České republiky během kteréhokoli období své přítomnosti nebo pobytu v Kanadě, nebude se toto období považovat za dobu pobytu v Kanadě ani pro tuto osobu, ani pro jejího manžela nebo zákonného partnera a rodinné příslušníky, kteří s ní bydlí a kteří nejsou z titulu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti účastníky Kanadského důchodového programu nebo komplexního důchodového programu některé z kanadských provincií.

2. Při provádění odstavce 1:

(a) se má za to, že osoba podléhá Kanadskému důchodovému programu nebo komplexnímu důchodovému programu některé z kanadských provincií během své přítomnosti nebo pobytu v České republice pouze tehdy, platí-li během této doby z titulu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti příspěvky podle příslušného programu;

(b) se má za to, že osoba podléhá právním předpisům České republiky během své přítomnosti nebo pobytu v Kanadě pouze tehdy, platí-li podle těchto právních předpisů po tuto dobu z titulu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti povinné příspěvky.

ČÁST III

USTANOVENÍ O DÁVKÁCH

KAPITOLA 1

SČÍTÁNÍ

Článek 11

Doby podle právních předpisu České republiky a Kanady

1. Nemá-li osoba nárok na dávku proto, že nezískala potřebnou dobu pojištění podle právních předpisů jedné strany, nárok této osoby na dávku se stanoví součtem těchto dob a dob uvedených v odstavcích 2 až 4 za předpokladu, že se tyto doby nepřekrývají.

2. (a) Pro nárok na dávku podle Zákona o zabezpečení ve stáří Kanady bude doba pojištění získaná podle právních předpisů České republiky považována za dobu pobytu v Kanadě.

(b) Pro nárok na dávku podle Kanadského důchodového programu se doba pojištění získaná podle právních předpisů České republiky v délce nejméně 90 dnů v kalendářním roce bude považovat za jeden rok pojištění podle Kanadského důchodového programu.

3. Pro nárok na starobní důchod podle právních předpisů České republiky:

(a) kalendářní rok, který je dobou pojištění podle Kanadského důchodového programu, se považuje za obdobnou dobu pojištění podle právních předpisů České republiky;

(b) doba pojištění podle Zákona o zabezpečení ve stáří Kanady, která není dobou pojištění podle Kanadského důchodového programu, se považuje za dobu pojištění podle právních předpisů České republiky.

4. Pro nárok na důchod invalidní nebo pozůstalostní podle právních předpisů České republiky se kalendářní rok, který je dobou pojištění podle Kanadského důchodového programu, považuje za obdobnou dobu pojištění podle právních předpisů České republiky.

Článek 12

Doby podle právních předpisů třetího státu

Jestliže osobě nevznikne nárok na dávku na základě dob pojištění získaných podle právních předpisů obou stran, sečtených podle článku 11, stanoví se nárok osoby na dávku sečtením těchto dob a dob pojištění získaných podle právních předpisů třetího státu, s nímž jsou obě strany vázány smlouvami o sociálním zabezpečení, které obsahují ustanovení o sčítání dob.

Článek 13

Minimální doba pro sčítání

Pokud celková doba pojištění získaná podle právních předpisů jedné strany činí méně než jeden rok a nevznikne-li osobě pouze na jejím základě podle těchto předpisů nárok na dávku, pak - bez ohledu na ostatní ustanovení této smlouvy - nebude vůči kompetentní instituci této strany uplatňován na základě této smlouvy požadavek, aby poskytla osobě za tyto doby dávku.

KAPITOLA 2

DÁVKY PODLE PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ KANADY

Článek 14

Dávky podle Zákona o zabezpečení ve stáří

1. Má-li osoba nárok na starobní důchod nebo na přídavek pouze při použití ustanovení o sčítání dob podle kapitoly 1, vypočte kompetentní instituce Kanady výši důchodu nebo přídavku podle ustanovení Zákona o zabezpečení ve stáří, upravujícího poskytování dílčího důchodu nebo přídavku, výhradně na základě dob pobytu v Kanadě, které mohou být podle tohoto zákona za takové považovány.

2. Odstavec 1 se vztahuje také na osobu mimo Kanadu, jež by měla nárok na plný důchod v Kanadě, která ale nebydlela v Kanadě po minimální dobu požadovanou Zákonem o zabezpečení ve stáří pro poskytování důchodu mimo Kanadu.

3. Bez ohledu na jiná ustanovení této smlouvy:

(a) starobní důchod bude vyplácen osobě mimo Kanadu jen tehdy, jestliže doba pobytu této osoby - provede-li se sečtení podle ustanovení kapitoly 1 - dosahuje nejméně minimální doby pobytu v Kanadě požadované Zákonem o zabezpečení ve stáří pro výplatu důchodu mimo Kanadu;

(b) přídavek a doplněk zaručeného příjmu se bude vyplácet osobě mimo Kanadu pouze do výše povolené Zákonem o zabezpečení ve stáří.

Článek 15

Dávky podle Kanadského důchodového programu

Má-li osoba nárok na dávku pouze při použití ustanovení o sčítání dob podle kapitoly 1, vypočte kompetentní instituce Kanady výši důchodu náležejícího osobě následujícím způsobem:

(a) podíl důchodu ve vztahu k výdělku se určí ve shodě s ustanoveními Kanadského důchodového programu výlučně na základě výdělků započitatelných pro důchod podle tohoto programu;

(b) paušální podíl dávky se stanoví vynásobením:

(i) výše paušálního podílu dávky stanovené podle ustanovení Kanadského důchodového programu se

(ii) zlomkem, který představuje poměr příspěvkových dob podle Kanadského důchodového programu ve vztahu k minimální potřebné době požadované tímto programem pro vznik nároku na tuto dávku, přičemž zlomek v žádném případě nesmí překročit hodnotu jedna.

KAPITOLA 3

DÁVKY PODLE PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Článek 16

Výpočet výše dávky určené k výplatě

1. Jsou-li podle právních předpisů České republiky splněny podmínky nároku na dávku i bez přihlédnutí k dobám pojištění získaným podle právních předpisů Kanady, stanoví kompetentní instituce České republiky dávku výlučně na základě dob pojištění získaných podle jejích právních předpisů.

2. Pokud nárok na dávku podle právních předpisů České republiky může vzniknout pouze při použití ustanovení o sčítání dob podle kapitoly 1, pak kompetentní instituce České republiky:

(a) stanoví teoretickou výši dávky, která by náležela v případě, že by všechny sečtené doby pojištění byly získány pouze podle právních předpisů České republiky, a

(b) na základě teoretické výše určené podle písmene (a) stanoví výši dávky určené k výplatě podle poměru délky dob pojištění získaných podle právních předpisů České republiky k celkové době pojištění.

3. Pro stanovení vyměřovacího základu pro výpočet výše dávky se doby pojištění získané podle právních předpisů Kanady vylučují.

4. Zvýšení důchodu pro bezmocnost poskytované osobě, jejíž nárok na důchod byl stanoven s použitím ustanovení o sčítání dob podle kapitoly 1, bude vypočteno v souladu s pravidlem stanoveným v odstavci 2 písm. (b).

Článek 17

Omezení

1. Ustanovení právních předpisů České republiky o krácení, pozastavení či odnětí dávek v případech jejich souběhu s jinými dávkami či příjmem nebo z důvodu výkonu výdělečné činnosti se uplatňují též ve vztahu k příjemcům dávek získaných podle právních předpisů Kanady nebo osobám majícím příjem či vykonávajícím výdělečnou činnost mimo území České republiky. Předchozí věty se však nepoužije v případě souběhu dávek stejného druhu při invaliditě, ve stáří a pozůstalých, které jsou poskytovány kompetentními institucemi obou stran.

2. Příslušný úřad České republiky může ve vztahu k příjemci dávky podle jejích právních předpisů omezit použití ustanovení právních předpisů uvedených v odstavci 1 o krácení, pozastavení či odnětí dávek v případě jejich souběhu s jinými dávkami, nebo použití těchto ustanovení zcela vyloučit. Použití těchto ustanovení bude vyloučeno ve všech případech, pokud by vedlo ke snížení nároku na dávku náležející při aplikaci ustanovení právních předpisů České republiky o souběhu dávek ve vztahu ke státu, s nímž Česká republika nemá uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení.

3. Osoba, jejíž invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a která nebyla účastna pojištění České republiky po potřebnou dobu, získá nárok na plný invalidní důchod, pouze pokud má trvalý pobyt v České republice.

ČÁST IV

ADMINISTRATIVNÍ A RŮZNÁ USTANOVENÍ

Článek 18

Správní ujednání

Příslušné úřady stran sjednají správní ujednání, v němž stanoví podmínky potřebné pro provádění této smlouvy a určí styčné orgány.

Článek 19

Výměna informací a vzájemná pomoc

1. Příslušné úřady a instituce zodpovědné za provádění této smlouvy:

(a) budou si - v rozsahu dovoleném právními předpisy, které provádějí - navzájem sdělovat veškeré informace potřebné k provádění této smlouvy;

(b) vzájemně si poskytnou vhodnou součinnost a pomoc při stanovování nároku nebo výše všech dávek podle této smlouvy nebo právních předpisů, na něž se tato smlouva vztahuje, jako kdyby se jednalo o otázky týkající se provádění vlastních právních předpisů;

(c) budou si navzájem bez odkladu sdělovat veškeré informace o opatřeních přijatých k provádění této smlouvy nebo o změnách svých vlastních právních předpisů, pokud tyto změny mají vliv na provádění Smlouvy.

2. Pomoc zmiňovaná v odstavci 1 písm. (b) bude poskytována zdarma s výhradou opatření pro refundaci určitých druhů výdajů obsažených ve správním ujednání sjednaném podle článku 18.

3. Pokud se nevyžaduje zveřejnění podle zákonů některé ze stran, jakákoliv informace předávaná o osobě podle této smlouvy jednou stranou straně druhé je důvěrná a bude použita jen k účelům provádění této smlouvy a právních předpisů, na něž se Smlouva vztahuje.

Článek 20

Osvobození od daní a poplatků nebo jejich snížení

1. Osvobození od daní, soudních, konzulárních a správních poplatků, nebo jejich snížení, stanovená právními předpisy jedné strany pro vydávání listin nebo dokumentů předkládaných podle těchto právních předpisů, platí také pro listiny a dokumenty, které se předkládají při provádění právních předpisů druhé strany.

2. Všechny oficiální doklady, které se předkládají při provádění této smlouvy, jsou vyňaty z ověřování diplomatickými nebo konzulárními úřady a zproštěny obdobných formalit.

Článek 21

Jednací jazyky

Příslušné úřady a instituce stran mohou při provádění této smlouvy spolu jednat přímo v úředním jazyce kterékoli strany.

Článek 22

Podávání žádostí, oznámení a odvolání

1. Žádosti, oznámení a odvolání týkající se nároku nebo výše dávky podle právních předpisů jedné strany, které podle těchto právních předpisů mají být předloženy v předepsané lhůtě příslušnému úřadu nebo instituci této strany, avšak byly předloženy v téže době úřadu nebo instituci druhé strany, budou považovány, jakoby byly předloženy příslušnému úřadu nebo instituci prvé strany. Datum předložení žádosti, oznámení nebo odvolání úřadu nebo instituci druhé strany bude považováno za datum jejich předložení příslušnému úřadu nebo instituci prvé strany.

2. S výhradou ustanovení věty druhé tohoto odstavce se žádost o dávku podle právních předpisů jedné strany po dni vstupu této smlouvy v platnost považuje za žádost o obdobnou dávku podle právních předpisů druhé strany, jestliže žadatel v době podání žádosti:

(a) požaduje, aby jeho žádost byla považována za žádost podle právních předpisů druhé strany, nebo

(b) poskytuje informace svědčící o tom, že započitatelné doby byly získány podle právních předpisů druhé strany.

Ustanovení předchozí věty se nepoužije, jestliže žadatel požaduje, aby uplatnění jeho nároku na dávku podle právních předpisů druhé strany bylo odloženo.

3. Ve všech případech použití odstavce 1 nebo 2, úřad nebo instituce, jimž byly žádosti, oznámení nebo odvolání předloženy, postoupí je bez prodlení úřadu nebo instituci druhé strany.

Článek 23

Výplata dávek

1. (a) Kompetentní instituce Kanady proplácí své dávky podle této smlouvy v měně Kanady.

(b) Kompetentní instituce České republiky proplácí své dávky podle této smlouvy poživatelům bydlícím v Kanadě nebo ve třetím státě v měně Kanady nebo v jiné volně směnitelné měně.

2. Kompetentní instituce stran nebudou při výplatě dávek podle této smlouvy provádět žádné srážky na své administrativní výdaje.

Článek 24

Řešení problémů

1. Příslušné úřady stran budou v možné míře řešit veškeré problémy, které vzniknou při výkladu nebo provádění této smlouvy.

2. Spory, které nebudou urovnány podle odstavce 1, budou řešeny jednáním stran.

Článek 25

Dohody s kanadskou provincií

Odpovídající orgán České republiky a kanadské provincie mohou uzavřít dohody týkající se všech otázek sociálního zabezpečení v rámci pravomocí provincií Kanady, pokud tyto dohody nebudou v rozporu s ustanoveními této smlouvy.

ČÁST V

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 26

Přechodná ustanovení

1. Pro stanovení nároku na dávku podle této smlouvy budou vzaty v úvahu všechny doby pojištění získané přede dnem vstupu této smlouvy v platnost.

2. Žádné z ustanovení této smlouvy nezakládá žádný nárok na výplatu dávky za dobu před vstupem této smlouvy v platnost.

3. Za podmínky uvedené v odstavci 2 bude dávka jiná než jednorázová vyplácena podle této smlouvy i v případech, kdy událost nastala před vstupem této smlouvy v platnost.

Článek 27

Doba platnosti a ukončení

1. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Může být kdykoli vypovězena některou ze stran doručením písemného oznámení o výpovědi diplomatickou cestou druhé straně; v takovém případě nabude výpověď účinnosti prvního dne třináctého měsíce následujícího po posledním dni měsíce, v němž prvá strana doručila písemné oznámení druhé straně.

2. V případě výpovědi této smlouvy zůstanou všechny nároky získané osobou podle jejích ustanovení zachovány a uskuteční se jednání pro vypořádání všech práv na základě těchto ustanovení postupně nabývaných.

Článek 28

Vstup v platnost

Tato smlouva vstoupí v platnost prvého dne čtvrtého měsíce následujícího po posledním dni měsíce, v němž si strany vyměnily diplomatickou cestou písemná oznámení potvrzující, že jejich příslušné právní požadavky pro vstup této smlouvy v platnost byly splněny. Datem výměny písemných oznámení bude datum doručení posledního oznámení.

Na důkaz toho níže podepsaní, řádně k tomu zmocněni, tuto smlouvu podepsali.

Dáno v Praze dne 24. května 2001 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, anglickém a francouzském, přičemž všechna znění mají stejnou planost.