Velvyslanectví České republiky v Ottawě

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Deficitní hospodaření kanadské vlády potrvá déle

Kanadská vláda v uplynulých dnech potvrdila, že její předvolební slib odstranit rozpočtový deficit ve fiskálním roce 2014-2015 nebude dodržen.

Podle vyjádření ministra financí Jima Flahertyho by mohl rozpočet skončit přebytkem nejdříve ve fiskálním roce 2015-16, pokud se však podaří každoročně ušetřit 4 mld. CAD na provozních výdajích vlády. V opačném případě by mohl být rozpočet přebytkový až ve fiskálním roce 2016-17. Výše státního dluhu Kanady by měla vzrůst ze současných 550 mld. CAD na 640,6 mld. CAD v roce 2015-16.    

Plánovaná bilance státního rozpočtu Kanady v následujících letech (v mld. CAD)

Fiskální rok 2011-12 2012-13 2013-14 2014-15 2015-16 2016-17
Prognóza - červen 2011 -32,3 -19,4 -9,4 -0,3 +4,2  
Prognóza - listopad 2011 -31 -27,4 -17 -7,5 -3,4 +0,5


Ministerstvo financí ve svém upraveném výhledu hospodaření vlády předpokládá, že peněžní transfery federální vlády provinciím na zdravotnictví budou každoročně růst o 6% do roku 2015-16. Současná dohoda mezi federální vládou a kanadskými provinciemi vyprší v roce 2013-14. Ministr Flaherty naznačil, že provincie by už neměly po roce 2016 spoléhat na současný růst transferů. Závazek vlády překračuje o dva roky platnost současné dohody.

Kanadská vláda i většina provincií se potýkají s poklesem příjmů kvůli slabému ekonomickému růstu a stoupající nezaměstnanosti. V říjnu t.r. ztratila kanadská ekonomika 54.000 pracovních míst, přičemž téměř všechna místa byla na plný pracovní úvazek. Míra nezaměstnanosti stoupla na 7,3%. Dluhová krize v Eurozóně, ochabující zotavení americké ekonomiky a zpomalující růst v Číně působí negativně na důvěru kanadských spotřebitelů i firem. Existují také reálné obavy, že ceny komodit budou klesat. Kanada je přitom výrazně závislá na exportu komodit. Kanadskou ekonomiku také tíží rostoucí náklady na zdravotnictví a vysoké zadlužení domácností spojené s rostoucími cenami nemovitostí.

Kanada utrpěla v průběhu finanční krize v letech 2008-09 menší škodu než ostatní země skupiny G7. Hlavními důvody byly dobře regulovaný finanční systém a důvěryhodná finanční politika vlády a centrální banky. Kanadě také pomohl rychlý růst cen komodit, na jejichž export tolik spoléhá.

Podle doporučení Mezinárodního měnového fondu (MMF) by v případě výrazného poklesu domácí poptávky měla kanadská vláda zvážit spuštění stimulačního programu v ekonomice. MMF i kanadská vláda jsou však ohledně výhledu kanadské ekonomiky optimističtí. MMF očekává reálný růst HDP ve výši 2,6% v roce 2013, zatímco kanadská centrální banka dokonce 2,9%.

Optimistický tón MMF a kanadské centrální banky ohledně výhledu kanadské ekonomiky nesdílejí kanadské komerční banky. Dle jejich názoru existují velmi vysoká a nepředvídatelná rizika ve světě, která mohou mít výrazný dopad na globální ekonomiku. Pokud političtí představitelé v Evropě a USA uspějí při řešení současné dluhové krize a podaří se jim navrátit důvěru na trh, může to vést k dramatickému růstu světové ekonomiky včetně kanadské. V opačném případě může nastat bankovní krize v Evropě, která způsobí ekonomické prostředí podobné finanční krizi v roce 2008.