Velvyslanectví České republiky v Ottawě

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Alberta

Alberta má 3. největší ekonomiku ze všech kanadských provincií. Podíl na hrubém domácím produktu Kanady dosahuje 17 %.


1. Všeobecné informace

Rozloha:                                 
661.848 km2 – 4. největší provincie (6,62 % rozlohy Kanady), zhruba 8x větší než ČR

Počet obyvatel (2Q/2014):    
4,11 mil. – 4. nejlidnatější provincie (11,6 % obyvatel Kanady)

Hlavní město:                        
Edmonton (1,1 mil. obyvatel)

Největší města:                      
Calgary (1,1 mil.), Edmonton, Red Deer (92 tis.), Lethbridge (89 tis.), Fort McMurray (85 tis.), Medicine Hat (61 tis.), Grande Prairie (55 tis.)


2. Politické uspořádání

Alberta má jednokomorový parlament (Legislative Assembly) a 87 poslanců. Jsou voleni většinovým systémem jednou za 4 roky. Lídr vítězné strany po volbách sestavuje vládu na žádost provinčního guvernéra (Lieutenant Governor), kterým je Donald S. Ethel (od 11.5.2010). Guvernér je jmenován generálním guvernérem Kanady na doporučení premiéra Kanady a se souhlasem britské královny.

Poslední volby se v provincii konaly dne 23.4.2012 a současné složení parlamentu je toto:

Politická strana Počet poslanců
Progressive Conservative Party (PCP) 61
Wildrose Party (WP) 17
Liberal Party (LP) 5
New Democratic Party (NDP) 4
Celkem 87


Premiérem Alberty je Dave Hancock (od 23.3.2014).  

Ekonomičtí ministři:

Ministr financí - Doug Horner
Ministr energetiky - Ken Hughes
Ministr dopravy - Rick McIver
Ministr infrastruktury - Wayne Drisdale
Ministr zemědělství a rozvoje venkova - Verlyn Olson


3. Výzkum, vývoj, inovace

Vládní výdaje na R & D jsou 4. nejvyšší v Kanadě po provinciích Ontario, Quebec a British Columbia. Alberta je na 4. místě v Kanadě také ve výši investic do rizikového kapitálu.

Alberta Innovates
Pod touto značkou vytvořila provinční vláda integrovaný systém podpory výzkumu, vývoje a technologických inovací. Zahrnuje základní a aplikovaný výzkum, komercializaci výzkumu a pomoc začínajícím technologickým firmám. Alberta Innovates  spojuje vládní sektor, veřejné výzkumné instituce, veřejné univerzity a privátní sektor.

Mezi klíčové výzkumné sektory a špičkové výzkumné instituce patří:

zdraví (lékařský výzkum)
-
kardiologie, onkologie, neurologie, virologie, genomika, obezita, rehabilitace, cukrovka, transplantace     
Mazankowski Alberta Heart Institute
Southern Alberta Cancer Research Institute
University of Alberta, Faculty of Medicine & Dentistry

energetika a životní prostředí
- těžba a zpracování bitumenu, čištění odkališť, snižování emisí skleníkových plynů, úprava vody, podzemní zplyňování uhlí, uskladnění elektřiny, technologie na přeměnu odpadu v palivo
Canadian Energy Research Institute
Alberta Innovates Energy and Environmental Solutions
Canada's Oil Sands Innovation Alliance

agropotravinářství
- živočišná genomika, prionové a neurologické nemoci u hospodářských zvířat ( mad cow disease - BSE, chronic wasting disease - CWD), nutriční doplňky pro drůbež, olejniny, bezpečnost potravin
Food Procesing Development Centre, Leduc
Food Science & Technology Centre, Brooks

nanotechnologie
- mikroelektronické a mikromechanické systémy, mikrooptické přístroje, tenkovrstvé struktury, nanomateriály  
National Institute for Nanotechnology

vesmírný výzkum
Institute for Space Science, Exploration and Technology

lesnictví
-
efektivní využívání biomasy, vliv klimatické změny na lesní ekosystémy, rekultivace lesů.    


4. Ekonomický vývoj a hospodaření vlády

Základní makroekonomické údaje v posledních letech
Rok 2009 2010 2011 2012 2013
Reálný růst HDP (%) -4,2 4,8 5,5 3,7 3,9
HDP - nominálně (mld. CAD) 252,8 264,2 277,9 288,6  
Míra nezaměstnanosti (%) 6,6 6,5 5,5 4,6  4,6
Míra inflace (%) -0,1 1,0 2,4 1,1  1,4

Zdroj: Statistics Canada


Alberta má 3. největší ekonomiku z kanadských provincií. (Pozn. Ontario vytváří 37 % a Quebec 20 % HDP).

Reálný růst HDP v roce 2013 dosáhl 3,9 % po růstu o 3,7 % v roce 2012. Téměř všechny hlavní průmyslové obory vykázaly růst produkce. Těžba ropy a zemního plynu se zvýšila o 3,9 %. Stavebnictví zaznamenalo růst o 7,0 % především díky projektům energetické infrastruktury, inženýrským projektům v oblasti těžby ropy a zemního plynu a rezidenční výstavbě v souvislosti se silným růstem populace. Výrobní sektor vykázal růst o 1,1 % především díky produkci chemického a dřevařského sektoru.

Sektor služeb vykázal v roce 2013 růst výkonu o 3,4 % především díky maloobchodu, finančnictví a pojišťovnictví, realitním službám, vzdělání, zdravotní péči a sociálním službám.

Vývoj hospodaření provinční vlády v posledních letech
Fiskální rok (1.4. - 31.3.) 2009-10 2010-11 2011-12 2012-13 2013-14
Bilance rozpočtu (mil. CAD) -1.032 -3.410 -23 -2.842 755
Bilance rozpočtu k HDP (%) -0,4 -1,3 0 -0,9 0,2


Rozpočet na fiskální rok 2014-15 byl předložen s plánovaným přebytkem 2,6 mld. CAD. Výdaje vlády by měly dosáhnout 40,4 mld. CAD, přičemž 45 % připadá na zdravotnictví.

Vývoj zadlužení provinční vlády v posledních letech
Stav k 31.3. 2010 2011 2012 2013 2014
Čistý vládní dluh (mld. CAD) -23,7 -18,4 -16,4 -11,9 -9,7
Čistý vládní dluh k HDP (%)  -9,6 -6,8 -5,5 -3,8 -2,9


Alberta je jediná kanadská provincie, která nemá žádný čistý dluh. Naopak vykazuje přebytek finančních aktiv.


5. Hlavní průmyslové sektory

Těžba surovin (ropa, zemní plyn, uhlí)  
Největší sektor provinční ekonomiky podle tržeb. V roce 2013 dosáhly tržby 96,3 mld. CAD. Sektor zaměstnává 174 tis. lidí a vytváří téměř 25 % HDP. Na celkovém exportu se podílí 70 %.

Alberta zajišťuje v Kanadě:
- 74 % produkce ropy
- 71 % produkce zemního plynu
- 50 % produkce uhlí

Ropa
Alberta má 3. největší zásoby ropy na světě (170 mld. barelů) po Saudské Arábii (265 mld.) a Venezuele (211 mld.). Zhruba 99 % zásob připadá na ropné písky (oil sands). V Albertě se nachází 98 % kanadských zásob ropy.

Ropné písky jsou směsí bitumenu, písku, jílů a vody. Nacházejí se v severní části Alberty. K největším nalezištím patří Athabasca (Fort McMurray), Cold Lake (Lloydminster) a Peace River (Peace River). Oblast ropných písků má rozlohu 140.200 km² (téměř 2x ČR). Komerční těžba ropných písků začala v roce 1967. Zhruba 80 % zásob tvoří podzemní ložiska (minimálně 70 metrů pod povrchem) a 20 % zásoby na povrchu. V současné době se těží 51 % bitumenu povrchově a 49 % hlubinně (metoda in-situ). Pod tlakem je vrty do naleziště ropných písků vháněna horká pára o teplotě vyšší než 250 stupňů, což ohřívá bitumen (těžká hustá ropa). Následně je bitumen a kondenzovaná pára čerpána na povrch.

Zhruba 75 % vytěžené ropy tvoří bitumen a 25 % konvenční ropa. Bitumen je po vytěžení posílán ke zpracování na syntetickou ropu do tzv. upgraders. Syntetická ropa je následně zpracována v rafineriích. Mezi největší producenty ropy patří Suncor Energy, Imperial Oil, Husky Energy, Cenovus Energy, Canadian Natural Resources.

Zemní plyn
Alberta má obrovské zásoby zemního plynu ve formě konvenčních i nekonvenčních zdrojů (břidlicový plyn - shale gas). Ložiska zemního plynu se nacházejí především na severozápadě provincie. Největším producentem zemního plynu je firma Encana.

Uhlí
Alberta má 60 % kanadských zásob uhlí (33 mld. tun). Uhlí se těží ve střední a jižní části provincie. Zhruba třetinu použitelného uhlí tvoří černé uhlí s vysokým obsahem uhlíku, které se vyváží především do Asie a používá jako surovina při výrobě oceli.

Petrochemický průmysl
Největší výrobní sektor podle tržeb. Alberta je největší producent ropných výrobků (benzín, nafta, letecké palivo, těžký topný olej, mazací oleje, asfalt, ropné vosky) v Kanadě. Tržby sektoru v roce 2013 dosáhly 20,4 mld. CAD. Centrem výroby jsou města Edmonton a Scotford u Fort Saskatchewan, kde se nacházejí tři rafinerie s denní zpracovatelskou kapacitou 422 tis. barelů ropy. Mezi největší petrochemické firmy patří Imperial Oil, Suncor Energy a Shell Canada.

Potravinářství
Druhý největší výrobní sektor podle tržeb. V roce 2013 dosáhly tržby 12,3 mld. CAD. Podíl potravinářství na výrobním sektoru činí 15,6 %. Sektor zaměstnává 22 tis. lidí. Alberta zajišťuje 20% exportu kanadských potravin a je 3. největší vývozce po provinciích Saskatchewan a Ontario. Více než polovina tržeb sektoru připadá na produkci masa. Hlavními exportními artikly jsou hovězí a vepřové maso, řepkový olej. Mezi největší exportní trhy patří USA (podíl 32 %), Japonsko (15 %), Čína (12 %), Mexiko a Jižní Korea. Mezi největší producenty potravin patří firmy JSB Food Canada, Cargill, Olymel.

Chemický průmysl
Třetí největší výrobní sektor podle tržeb. V roce 2013 dosáhly tržby 12,2 mld. CAD. Podíl chemického průmyslu na výrobním sektoru činí 16,6 %. Sektor je soustředěn ve střední části provincie a zaměstnává přes 7 tis. lidí. Zaměřuje se na produkci základních chemikálií (ethylen, polyethylen), pryskyřice, umělých vláken, pesticidů a umělých hnojiv, methanolu, apod. V Joffre východně od města Red Deer se nachází největší výrobní komplex ethylenu a polyethylenu na světě s 5 závody. Mezi největší chemické firmy patří NOVA Chemicals, Agrium, Methanex, Dow Chemical Canada, BP Canada Chemical Company, Praxair.

Strojírenství
Čtvrtý největší výrobní sektor podle tržeb. V roce 2013 dosáhly tržby 7,6 mld. CAD. Podíl strojírenství na výrobním sektoru činí 12,2 %. Robustní a rostoucí ropný a plynárenský sektor nabízí spoustu příležitostí pro těžební stroje a zařízení. V Albertě se vyrábí také zemědělské stroje, dopravní zařízení. Sektoru dominují malé a střední firmy do 50 zaměstnanců. Mezi největší firmy patří Tesco Corporation.   

Kovovýroba
Pátý největší výrobní sektor podle tržeb. V roce 2013 tržby dosáhly 5,9 mld. CAD. Podíl kovovýroby na výrobním sektoru Alberty činí 8,5 %. Kovovýroba využívá příležitostí, které nabízí energetický sektor. V Albertě se zpracovává kobalt a nikl. Centrem výroby je Fort Saskatchewan. Největší firmou je Cobalt Refinery Company.

Dřevařský a papírenský průmysl
Šestý největší výrobní sektor podle tržeb. V roce 2013 tržby dosáhly 3,6 mld. CAD. Více než 50 % tržeb připadá na export. Nejvyšší tržby vykazuje výroba buničiny a papíru, následují těžba a zpracování dřeva a výroba lepenky. Sektor zaměstnává 18 tis. lidí. Centrem je severní část provincie. Lesy pokrývají téměř 60 % rozlohy provincie. Zhruba 62 % lesů tvoří jehličnany a zbytek listnaté stromy. Mezi hlavní druhy stromů podle objemu patří smrk (37 %), osika a topol (35 %), borovice (24 %).


6. Zahraniční obchod

Alberta je 2. největší exportér v Kanadě po provincii Ontario. Export zboží v roce 2013 dosáhl hodnoty 104,2 mld. CAD a meziročně se zvýšil o 8,1 %. Na celkovém exportu Kanady se Alberta podílela 22,1 %.

Hlavní exportní položky:
- ropa (62 % exportu)
- zemní plyn
- chemikálie (polymery ethylenu, ethylen glykol)
- pšenice, semena řepky olejky
- ropné oleje
- propan

Největším exportním trhem jsou USA s podílem 88 % na celkovém exportu. Následují Čína, Japonsko Mexiko, Jižní Korea, Nizozemsko, Indonésie, Venezuela, Rusko.

Import zboží v roce 2013 dosáhl hodnoty 29,8 mld. CAD a meziročně se zvýšil o 9,1 %. Na celkovém dovozu Kanady se Alberta podílela 6,3 %.

Hlavní importní položky:
- ropné oleje
- zemní plyn
- letadla
- ventily, kohouty
- díly hydraulických, pneumatických a dalších pohonů a motorů
- bezešvé trubky z nerez oceli pro těžbu ropy a zemního plynu
- díly čerpadel

Největším importním trhem jsou USA s podílem 68 % na celkovém dovozu. Následují Čína, Mexiko, Německo, Velká Británie, Itálie, Jižní Korea.


7. Zemědělství

Vytváří 1,9 % HDP a zaměstnává 56 tis. lidí. Roční tržby dosahují 10,5 mld. CAD, což představuje 21 % kanadské primární zemědělské produkce. Zhruba 53 % tržeb připadá na rostlinnou produkci (řepka olejka, pšenice, ječmen) a 30 % na hovězí dobytek. Alberta je v kanadském měřítku:

- největší producent (hovězí dobytek)
- 2. největší producent (pšenice, řepka)

Zemědělská půda má rozlohu 20,4 mil. hektarů, přičemž obdělávaná půda zabírá 62 %, pastviny 31,5 % a ostatní půda 6,5 %. V Albertě je v provozu 43.230 farem, což ji řadí na 2. místo v Kanadě po Ontariu. Průměrná velikost farmy dosahuje 476 hektarů. Největší zastoupení mají hovězí farmy (28 %), následují obilné a olejnaté farmy (25 %), ostatní plodinové farmy (19 %) a ostatní zvířecí farmy (18 %).

V provincii se chová hovězí dobytek (5,5 mil. ks), prasata (1,5 mil. ks), ovce (183 tis. ks), drůbež. Hlavní zemědělskou plodinou je řepka, následují pšenice a ječmen. Dále se pěstují krmná kukuřice, hrách, cukrovka a oves.

Producenti mléka, vajec a drůbeže (kuřata, krůty) v Albertě jsou součástí kanadského systému supply management. Jedná se o systém státem kontrolované produkce uvedených komodit, jehož cílem je vytvoření rovnováhy mezi nabídkou (produkcí) a poptávkou. Systém je založen na třech pilířích: plánovaná produkce (tj. výrobní kvóty), stanovené výkupní ceny a kontrola dovozu (tj. minimální bezcelní množstevní kvóty a následná vysoká dovozní cla až 300 %). Kanadská vláda je v zahraničí silně kritizována za vysoce ochranářský systém pro producenty mléčných výrobků a drůbeže.


8. Energetika

Alberta je v kanadském měřítku:
- 3. největší výrobce elektřiny z větrných elektráren (po Ontariu a Quebecu)
- 4. největší výrobce elektřiny (po Quebecu, Ontariu a British Columbia)

Energetický mix Alberty:
- 41 % uhlí
- 41 % zemní plyn
- 8 % vítr
- vodní energie, biomasa

Instalovaná výrobní kapacita elektrické energie dosahuje téměř 14.000 MW, přičemž polovina kapacit byla vybudována po roce 1998. Elektrická přenosová síť měří 21.000 km. Největším přepravcem elektřiny je firma AltaLink, která vlastní 12.000 km elektrické přenosové sítě. Dodávky elektřiny zákazníkům v Albertě se uskutečňují jiným systémem než v ostatních kanadských provinciích. Výroba a distribuce elektřiny jsou otevřené konkurenci. Spotřeba elektřiny roste ročním tempem vyšším než 3 % a odpovídá růstu obyvatel v provincii a energeticky náročnějšímu životnímu stylu. Do roku 2027 bude Alberta potřebovat dvojnásobek elektřiny než spotřebovává v současné době.

Největším energetickým projektem je výstavba ropovodu Keystone XL firmy TransCanada v hodnotě 5,3 mld. CAD o délce 2.673 km. Ropovod povede z oblasti ropných písků v Hardisty u Edmontonu jihovýchodně přes provincii Saskatchewan a americké státy Montana a South Dakota do Steele City ve státě Nebraska. Keystone XL poté začlení část existujícího ropovodu Keystone vedoucí přes Nebrasku a Kansas do rafinérie Cushing v Oklahomě a bude pokračovat na jih státem Oklahoma až do rafinérií v Port Arthur a Houstonu v Texasu. Přepravní kapacita Keystone XL má činit 850 tis. barelů ropy denně.

Dalším významným energetickým projektem je ropovod Northern Gateway firmy Enbridge v hodnotě 6 mld. CAD o délce 1.172 km. Ropovod povede z Bruderheim u Edmontonu do Kitimat (British Columbia) na západním pobřeží Kanady. Ropovod bude mít dvě linie - jedna bude dopravovat do Kitimat 550 tis. barelů těžké ropy (bitumen) denně určené na export do rafinerií v Kalifornii a Asii a druhá linie bude zpět dopravovat kondenzát pro zajištění snazší přepravy bitumenu v ropovodu. Northern Gateway čelí protestům od ochránců životního prostředí a původních obyvatel (First Nations). Ropovod by mohl být uveden do provozu nejdříve v roce 2016. 

Alberta se stala v roce 2007 první jurisdikcí v Severní Americe, která uzákonila snižování emisí skleníkových plynů (GHG) pro velké průmyslové provozy - tzv. Specified Gas Emitters Regulation. Všechny provozy emitující více než 100.000 tun CO² ročně musí snížit emise o 12 % pod úroveň emisí v letech 2003-05. V opačném případě platí uhlíkovou daň (carbon tax)  15 CAD/tuna CO² nad povolený limit do provinčního fondu „Climate Change and Emissions Management Fund“ (CCEMF). Uhlíková daň dosud vynesla 312 mil. CAD. Fond CCEMF podporuje projekty a technologie zaměřené na snižování emisí GHG v Albertě. Největší část celkových emisí GHG (38,2 %) v roce 2010 připadla v Albertě na sektor ropných písků, který zahrnuje těžbu a zpracování ropných písků v tzv. upgraders. V těsném závěsu byli výrobci elektřiny (37,4 %).

Zachycování a skladování uhlíku (carbon capture and storage – CCS) je technologie používaná ke snížení emisí CO² v řadě průmyslových sektorů včetně zpracování bitumenu. V roce 2008 se provinční vláda zavázala investovat 2 mld. CAD na podporu velkých projektů CCS. V roce 2009 schválila provinční vláda spolufinancování 2 velkých projektů CCS v celkové hodnotě 2,55 mld. CAD, přičemž provinční vláda přispívá částkou 1,3 mld. CAD během 15 let. Zbytek hradí kanadská vláda a partneři projektů. Prvním projektem je Alberta Carbon Trunk Line– 240 km dlouhé potrubí pro dopravu CO² z továrny na výrobu umělých hnojiv a rafinerie bitumenu ve Fort Saskatchewan do produkujících ropných polí ve střední Albertě. Druhým projektem je Shell Quest – zachycování a skladování hluboko v podzemí 1,2 mil. tun CO² ročně vyprodukovaného při zpracování bitumenu v závodě firmy Shell ve Strotford u Fort Saskatchewan. Uvedené projekty sníží emise CO² o 2,76 mil. tun počínaje rokem 2016.