1. Všeobecné informace

Rozloha:                                 
944.735 km² - 3. největší kanadská provincie po Quebecu a Ontariu (9,5% rozlohy Kanady)

Počet obyvatel (1Q/2013):    
4,639 mil. – 3. nejlidnatější kanadská provincie po Ontariu a Quebecu (13,3% kanadské populace). Zhruba 250 tis. lidí patří do etnické skupiny Prvních národů (First nations), které žijí z větší části v rezervacích..

Hlavní město:                        
Victoria (84 tis. obyvatel)

Největší města:                      
Vancouver (651 tis.), Surrey (473 tis.), Burnaby (229 tis.), Abbotsford (140 tis.), Richmond (122 tis.), Kelowna (84 tis.)

 
2. Politické uspořádání

British Columbia (BC) má jednokomorový parlament - the Legislative Assembly, kde zasedá 85 poslanců. Jsou voleni většinovým systémem každé 4 roky. Lídr vítězné strany po volbách sestavuje vládu na žádost provičního guvernéra (Lieutenant Governor), kterým je Judith Guichon (od 2.11.2012). Guvernér je jmenován kanadským generálním guuvernérem na návrh kanadského premiéra.

V BC vládne většinově od roku 2001 Liberal Party. Premiérkou BC je Christy Clark (od března 2011).

Poslední volby do provinčního parlamentu se konaly 12.5.2009 s těmito výsledky

Politická strana	Počet poslanců
Liberal Party	49
New Democratic Party	35
Nezávislí	1
Celkem	85

Důležití ekonomičtí ministři:

Místopředseda vlády, ministr energetiky a těžebního průmyslu – Rich Coleman
Ministr financí – Michael de Jong
Ministryně dopravy a infrastruktury – Mary Polak
Ministr zemědělství – Norm Letnick
Ministr práce – Pat Bell
Ministr pro vysoké školství, inovace a technologie – John Yap

Příští volby se uskuteční dne 14.5.2013.

3. Výzkum, vývoj, inovace

BC vydává na výzkum a inovace 1,46% HDP. To ji řadí na 3. místo v Kanadě za provincie Quebec (2,58%) a Ontario (2,30%). Od roku 2001 věnovala provinční vláda BC na podporu výzkumu a inovací celkem 1,9 mld. CAD.

Ministry of Advanced Education, Innovation and Technology má provinční zodpovědnost za výzkum a inovace. S cílem podpořit inovace spolupracuje Ministerstvo s provinčními výzkumnými univerzitami, průmyslovými partnery, inovačními institucemi nebo vládními agenturami jako je například British Columbia Innovation Council či poradními skupinami jako je například Premier’s Technology Council. BC Innovation Council je hlavní provinční organizace zodpovědná za propagaci inovací a komercializaci výzkumu.

V červenci 2012 začala provinční vláda realizovat British Columbia’s Technology Strategy (BCTS), jejíž hlavním cílem je podpořit tvorbu pracovních míst a klíčové technologické sektory (viz. níže). Prioritou je vytvořit rovnováhu mezi základním a aplikovaným výzkumem a podporovat udržitelnost výzkumných organizací. Premier’s Technology Council (PTC) vyhodnotí financování výzkumu a inovací v posledních 10 letech a předloží doporučení jak dosáhnout vyšších ekonomických výhod z přidělených financí v nejbližších letech. Provinční vláda hodlá navýšit program daňových kreditů u rizikového kapitálu a získat nové finanční zdroje pro inovace skrz partnerství s federální vládou a firemním sektorem.   BCTS předpokládá, že do roku 2014 bude v BC více než 100.000 pracovních míst v oblasti špičkových technologií a high-tech obory budou vytvářet 7,25% HDP.

BCTS se soustředí na 4 klíčové okruhy:

1) urychlit komercializaci špičkových technologií – např. využívat veřejné zakázky k podpoře komercializace a rozvoje podnikání, rozšířit program daňových kreditů u rizikového kapitálu pro malé firmy; zvýšit využívání zemního plynu, čisté elektřiny a vodíku v dopravě;

2) vytvářet nové příležitosti – např. podporovat malé a střední firmy k partnerství s veřejnými vysokými školami a univerzitami s cílem urychlit komercializaci inovací, usnadnit expanzi a následný rozvoj regionálních inovační sítí, využít plánované investice do veřejných budov v BC jako příležitost pro komerční rozvoj nových technologií;    

3) rozvíjet talent pro znalostní ekonomiku – např. spolupracovat s federální vládou na rozšíření urychlené imigrace kvalifikovaných pracovníků, podnikatelů a výzkumníků; přilákat  zahraniční vysokoškoláky k dokončení jejich studia v Kanadě,   

4) rozšiřovat trhy pro technologie z BC – např. podporovat prodej technologií z BC na zahraničních trzích (především v Asii) a zahraniční investice do inovačních technologií v BC, pomáhat malým a středním firmám zvyšovat efektivnost nákladů.   

Prioritní oblasti pro výzkum a inovace v BC zahrnují:

-        čisté technologie (výroba obnovitelné energie, energetická účinnost, nízkoenergetická doprava, zelené budovy) 
-        life sciences (lékařské přístroje, bioléčiva, bioprodukty, procesní inovace)   
-        informační a komunikační technologie (vývoj software, design, bezdrátové technologie)
-        digitální média (interaktivní design, digitální zábava a hry, digitální film, animace a speciální efekty, mobilní aplikace)  

Výzkumné technologické parky v BC:

Vancouver Island Technology Park (soukromá instituce)
zaměření: hi-tech
http://vitp.ca/post36/

University of British Columbia (veřejná instituce)
zaměření: zdravotnictví a biotechnologie
http://research.ubc.ca/vpri/units-vpri-portfolio

Pro výzkumné instituce a firmy ze sektoru life sciences existují finanční podpory od federální a provinční vlády. Na federální úrovni to je Scientific & Experimental Development (SR&ED) Tax Credit Program. Kanadským firmám se proplácí 35% uznatelných investic do R&D (maximálně 2 mil. CAD ročně) plus 20% dalších kvalifikovaných výdajů. Zahraničním firmám se snižuje provinční daň z příjmu o 20% proti uznatelným výdajům na R&D.

Na provinční úrovni se kanadským firmám refunduje daňový kredit ve výši 10% z provinční daně z příjmu za uznatelné výdaje na R&D. Zahraničním firmám se daňový kredit nerefunduje, ale odečítá z provinční daně z příjmu. Provinční zákon B.C.’s Small Business Venture Capital Act nabízí rezidentům a firmám investujícím do fondů rizikového kapitálu nebo malým firmám daňový kredit 30%. Rezidenti mohou dostat refundovaný daňový kredit v maximální výši 60.000 CAD ročně. Daňové kredity pro firmy nejsou refundované. Podle dalšího provinčního zákona The International Business Activity Act se stala BC první provincií nebo státem v Severní Americe, který firmám refunduje daň z příjmu na základě příjmů z patentů v oblasti life sciences až do výše 75% provinční daně (maximálně 8 mil. CAD ročně).   

The University of British Columbia (UBC) vyprodukovala více než 100 spin-off firem v oblasti life sciences, které vytvořily 2.500 pracovních míst. Tyto firmy získaly více než 2 mld. USD od privátních investorů rizikového kapitálu (venture capital), především z Kalifornie a státu Washington. (Pozn. BC má nižší daň z příjmu firem (25%) než je ve všech 50 státech USA).  Simon Fraser University (SFU) je na 2. místě v Kanadě v počtu „start-up“ firem vytvořených díky investicím do výzkumu v hodnotě 1 mil. CAD a na 4. místě v počtu vydaných US patentů. SFU vyprodukovala 70 spin-off firem v sektoru life sciences.

4. Ekonomický vývoj a hospodaření vlády

Základní makroekonomické údaje BC v posledních letech ukazuje tabulka:

Rok	2008	2009	2010	2011	2012
Reálný růst HDP (%)	0,2	-1,8	4,0	2,6	1,7
Hodnota HDP (mld. CAD) - tržní ceny	197,7	191,0	203,2	212,0
Míra nezaměstnanosti (%)	4,6	7,7	7,6	7,5	6,7
Inflace (%)	2,1	0	1,3	2,4	1,1

 

BC vytváří 12,5% HDP Kanady. Ekonomický výkon provincie je 4. největší v Kanadě po provinciích Ontario, Quebec a Alberta. (Pozn. Ontario vytváří 37,7% kanadského HDP, Quebec 19,7% a Alberta 16,2%). 

Reálný růst HDP v roce 2012 dosáhl 1,7% po růstu o 2,6% v roce 2012. (Pozn. Reálný růst HDP Kanady v roce 2012 činil 1,8%).

Výrobní sektor a těžba surovin zaznamenaly v roce 2012 růst o 1,6% především díky dřevařskému průmyslu, kovovýrobě, výrobě dopravních zařízení a těžbě kovových rud. Pokles naopak vykázaly těžba ropy a zemního plynu a papírenský průmysl. Stavebnictví zaznamenalo růst o 4,5% díky rezideční a inženýrské výstavbě. Výkon služeb vykázal růst o 1,8%. Na jejich růstu se podílely velkoobchod a maloobchod, dopravní služby, realitní trh, vědecké a technické služby, zdravotnictví.

Vývoj hospodaření v posledních letech ukazuje tabulka: 

Stav k 31.3.	2008	2009	2010	2011	2012
Bilance rozpočtu (mld. CAD)	2,75	0,13	-1,86	-0,3	-1,84
Bilance rozpočtu/HDP (%)	1,4	0,1	-1,0	-0,2	-0,9
Celkový dluh (mld. CAD)	34,6	38,0	41,9	45,2	50,2
Čistý dluh/HDP (%)	18,0	19,1	21,8	22,4	23,7

Mimořádný nárůst deficitu v loňském fiskálním roce byl způsoben především jednorázovou platbou 1,6 mld. CAD kanadské federální vládě za přechodné financování harmonizované prodejní daně (HST). BC zrušila v roce 2011 referendem HST a rozhodla se vrátit k provinční prodejní dani (PST) od 1.4.2013.

BC má relativně nízký dluh v poměru k HDP. Navzdory rostoucímu dluhu je finanční situace provincie velmi dobrá..

5. Hlavní průmyslové obory

Informační a komunikační technologie (ICT)
Sektor tvoří více než 6.000 firem, které zaměstnávají 70 tis. lidí. Zaměřuje se především na služby a zahrnuje vývoj softwaru, design počítačových systémů a související služby, drátové telekomunikace, výrobu počítačových komponentů a periferního zařízení. Významným oborem ICT jsou bezdrátové technologie, jimž se věnuje 500 firem a více než 6.000 lidí a generují roční příjmy vyšší než 1 mld. CAD. Hlavní tržní příležitostí pro ICT sektor je přímý přístup na trh USA. Pro budoucnost sektoru jsou důležité také vazby na trh Číny a Indie. Úspěch ICT sektoru v BC zajišťuje silná výzkumná infrastruktura, světoznámé univerzity se spin-off inovačními firmami, zavedená síť komunikačních a softwarových odborníků, investoři do začínajících firem (angel investors) či silné vazby na USA a Asii. Ve Vancouveru sídlí vývojové centrum firmy IBM, které navrhuje, sestavuje a provozuje řešení v oblasti podnikových aplikací pro lokální, národní i zahraniční klienty. Mezi další významné ICT firmy patří SAP, Microsoft, Gemcom Software International, Echoflex Solutions, FPInnovations a Delta-Q-Technologies.

Digitální média
Sektor tvoří více než 600 firem, které zaměstnávají 16 tis. lidí a generují roční tržby ve výši 2,3 mld. CAD. Digitální média působí v 5 hlavních oblastech: interaktivní design; digitální zábava a videohry; digitální film, animace a vizuální efekty; mobilní aplikace a elektronické vzdělávání (e-learning). Produkty vyvinuté digitálním sektorem jsou používány v mnoha sektorech včetně zdravotnictví či vzdělání. BC je 3. největším centrem filmového průmyslu v Severní Americe za Los Angeles a New Yorkem. Provincie profituje díky vztahům se zábavními centry v Kalifornii, s vývojovými softwarovými centry v Seattlu a Redmondu ve státu Washington a díky rostoucím trhům pro služby v Asii. Vysoké školy a univerzity v BC (např. the University of British Columbia, Simon Fraser University, The Emily Carr University of Art + Design, the B.C. Institute of Technology a Capilano University) se angažují v klíčových aspektech digitálních médií a poskytují jim vynikající zařízení a školení, výzkumné služby a lidské zdroje. Vládní podpora pro uvedené vysoké školy a univerzity pomohla v BC vybudovat silný sektor digitálních médií a filmové klastry. Mezi nejvýznamnější firmy v digitálních médiích patří Nintendo, Electronic Arts, Disney, Microsoft, THQ, Vivendi/Activision.   

Life sciences
Sektor zaměstnává 12 tis. lidí a zahrnuje bioléčiva, lékařské přístroje a zařízení, procesní inovace. Bioléčiva jsou nejvýznamnějším sektorem life sciences. Klastr biofarmaceutických firem a dodavatelů lékařských přístrojů a zařízení je sedmý největší v Severní Americe a zahrnuje více než 100 firem, které zaměstnávají 2.200 lidí. Mezi nejvýznamnější firmy ve výzkumu bioléčiv patří Angiotech, QLT, Allon Therapeutics, Neuromed, Wex Pharmaceuticals. Mezi nejvýznamnější firmy v sektoru lékařských přístrojů a zařízení (tj. diagnostické, zobrazovací, kardiovaskulární, orthopedické, domácí péče) patří McKesson Canada, Ultrasonic Medical, Neoteric Technology, Response Biomedical, Pyng Medical, Neovasc, Kardium.

BC je světovou špičkou v lékařském výzkumu léčby rakoviny (více než 100 typů rakoviny), nervových onemocnění (např. Alzheimer, Parkinson, roztroušená skleróza), mozku, HIV/AIDS, očních vad, orthopedie, genomiky, proteomiky. Největší výzkumné centrum poranění míchy na světě je ve Vancouveru (TheInternational Collaboration Repair Discoveries). Mezi prvotřídní výzkumné instituce patří The Brain Research Centre, The B.C. Cancer Agency, Blusson Spinal Cord Centre, The Centre for Drug Research and Development, BC Centre of Excellence in HIV/AIDS, the Centre for Hip Health, the Prostate Centre, Genome British Columbia.  

Dřevozpracující průmysl
Zahrnuje těžbu dřeva, výrobu dřevařských a papírenských produktů. Sektor se podílí 5% na tvorbě HDP a zaměstnává 46 tis. lidí, což představuje cca 3% celkové pracovní síly. Nejvíce lidí pracuje ve výrobě dřevařských produktů (57%), následují těžba dřeva (26%) a výroba papírenských produktů (17%). Příjmy sektoru v roce 2011 činily 11,1 mld. CAD, přičemž na export připadlo 9,95 mld. CAD (tj. téměř 90%). Lesy pokrývají 2/3 rozlohy BC (60 mil. hektarů). Jehličnaté lesy tvoří 96% lesů. Mezi nejvíce těžené stromy patří borovice, smrk, jedle a cedr. Na BC připadá více než 55% kanadské produkce měkkého dřeva. Zhruba 94% lesů v BC je ve veřejném vlastnictví. Provinční vláda přiděluje a prodává práva na těžbu dřeva. (Pozn. Ministerstvo pro lesy, půdu a přírodní zdroje zřídilo v roce 2003 za tímto účelem vládní organizaci BC Timber Sales). Mezi hlavní lesnické a dřevařské produkty patří vánoční stromky, kulatina, překližka, dýha, šindel, novinový papír, buničina a papírenské produkty. Export dřeva a dřevařských výrobků se podílí 30% na celkovém exportu provincie. BC je největším světovým exportérem měkkého dřeva. Největším exportním trhem v roce 2011 byly USA (podíl 38,4%); následují Čína (32,6%), Japonsko (11,6%), EU (7%). Propad bytové výstavby v USA od roku 2007 má negativní dopad na export měkkého dřeva do USA. (Pozn. Podíl USA na celkovém exportu dřeva a dřevařských výrobků z BC v 2006 dosáhl 65%). Z hlediska tržeb patří mezi nejvýznamnější firmy v sektoru lesnictví a dřevařského průmyslu West Fraser Timber Co, Canfor Corp., Tolko Industries Ltd,  Catalyst Paper Corp., Western Forest Products Inc.

Potravinářství
Sektor zaměstnává 29 tis. lidí a je 3. největším výrobním sektorem dle počtu zaměstnanců. Příjmy sektoru v roce 2011 dosáhly 16,1 mld. CAD. Potravinářství dominují malé a střední firmy do 50 zaměstnanců. Přibližně 55% potravinářských firem se nachází v oblasti velkého Vancouveru (Greater Vancouver area) a v přilehlém Fraser Valley. Dalších 30% firem se nachází v Okanagan Valley a v pobřežních oblastech BC. Produktivita práce a průměrná hodinová mzda v potravinářství v BC je vyšší než v Kanadě jako celku. Mezi největší maloobchodní prodejce potravin v BC z hlediska tržeb patří firmy Canada Safeway, Overwaitea Food Group, Costco Wholesale, Westfair Foods, Wal-Mart. Mezi největší výrobce potravin a nápojů v BC z hlediska tržeb patří Gordon Food Service, Premium Brands Holding Corporation.

Těžba surovin
Zahrnuje těžbu kovů, nekovových nerostů a uhlí. Sektor zaměstnává 9.300 lidí a příjmy v roce 2011 dosáhly 9,9 mld. CAD, což je meziroční nárůst o 25%. Kapitálové výdaje dosáhly 3 mld. CAD (meziročně +135%). Výdaje na průzkum nových ložisek a rozvoj současných činily 431 mil. CAD (meziročně +113%). Hlavní komoditou těžebního sektoru je uhlí, které představuje 59% čistých příjmů sektoru (5,2 mld. CAD v roce 2011). Na druhém místě je měď (16%), následují stříbro (9%), zinek (8%), molybden (3%), olovo (2%) a zlato (2%). Těžba uhlí v roce 2011 dosáhla 27,4 mil. tun, přičemž 90% připadlo na uhlí určené k výrobě oceli (metallurgical coal) a pouze 10% na energetické uhlí (thermal coal). BC je největší producent molybdenu na světě, největší producent mědi v Kanadě a největší exportér uhlí v Kanadě. (Pozn. Téměř 90% kanadského uhlí se exportuje z BC). Z nekovových nerostů se těží hlavně cement, písek a štěrk. Mezi největší těžařské firmy v BC patří Teck Resources Limited (uhlí, měď, zinek, molybden) – největší producent uhlí k výrobě oceli v Severní Americe, Copper Mountain Corp. (měď), Roca Mines Inc. (molybden, stříbro), Thompson Creek Metals Company (molybden), Imperial Metals Ltd. (měď, zlato, stříbro, molybden), Aurico Gold (zlato).   

Plynárenství
BC je 2. největší producent zemního plynu v Kanadě po provincii Alberta již více než 50 let. Investice do průzkumu a těžby plynu v roce 2011 dosáhly 6,7 mld. CAD. Na severovýchodě BC se nacházejí obrovské zdroje břidlicového zemního plynu (tzv. shale gas). Mezi největší naleziště patří Liard Basin, Horn River Basin, Montney a Cordova Embayment. Současná průměrná denní produkce zemního plynu v BC činí 85 mil. m3 a 50% z toho připadá na zemní plyn v břidlicích. Pouze 16% produkce plynu je spotřebováno v BC, zbytek je exportován dvěma plynovodními systémy do USA (41%) nebo dodáván do ostatních částí Kanady (43%). Poptávka po zemním plynu roste rychle především v Asii (Japonsko, Čína, Jižní Korea); zejména kvůli výrobě elektřiny, k topným účelům a využití v dopravě. Ceny zemního plynu v Asii jsou až  4x vyšší než v Severní Americe. BC se proto snaží vybudovat exportní terminály pro zkapalněný zemní plyn (LNG) na západním pobřeží. První velký exportní LNG terminál by měl být vybudován v roce 2016 u města Kitimat ve střední části provincie na pobřeží Pacifického oceánu. Zároveň se připravuje výstavba několika plynovodů (Coastal GasLink, Pacific Trails), které propojí naleziště břidlicového zemního plynu v severovýchodní a východní části BC s terminálem v Kitimat.    

Letecký průmysl
Sektor zaměstnává 10 tis. vysoce kvalifikovaných lidí a tvoří jej cca 60 firem. Příjmy sektoru v roce 2011 dosáhly 1,25 mld. CAD. V posledních 10 letech zaznamenal letecký průmysl značný růst. V BC se vyrábějí letadla, letecké díly a komponenty (např. křídla, motory) pro komerční i vojenská letadla firem jako například Boeing, Bombardier, Cessna, Lockheed Martin. Místní firmy také zajišťují údržbu letadel a opravárenský servis, dodávají simulátory a avionické systémy, hardware i software pro letecký výcvik a vesmírné aktivity (např. satelitní informační technologie). Mezi nejvýznamnější firmy patří Cascade Aerospace, Delta’s Avcorp Industries, Delta’s Asco Aerospace Canada, Viking’s Air, NGRAIN, Kelowna Flightcraft, MDA. Centrem leteckého průmyslu v BC je Fraser Valley.    

6. Zahraniční obchod

Obchodní výměnu se zbožím v posledních letech ukazuje tabulka. 

Rok	2007	2008	2009	2010	2011
Export (mld. CAD	31,5	33,1	25,2	28,7	32,7
Import (mld. CAD)	38,7	43,0	36,7	37,1	40,4
Bilance (mld. CAD)	-7,2	-9,9	-11,5	-8,4	-7,5

Export zboží v roce 2011 dosáhl hodnoty 32,7 mld. CAD a meziročně vzrostl o 14%. Import dosáhl hodnoty 40,4 mld. CAD a meziročně se zvýšil o 8,9%. Obchodní bilance skončila deficitem 7,5 mld. CAD. Obchodní bilance je v posledních letech vytrvale záporná. Globální ekonomická recese způsobila pokles exportu zboží z BC v roce 2009 meziročně o téměř 24%!! Hodnota exportu v roce 2011 dosáhla téměř předkrizové úrovně z roku 2008. BC se podílela 7,8% na celkovém kanadském exportu zboží v roce 2011 a byla 4. největší exportér mezi kanadskými provinciemi po Ontariu (37,1%), Albertě (22,2%) a Quebecu (14,8%). BC je největší kanadský vývozce dřeva, buničiny, uhlí, mědi, zinku, molybdenu, lososů a ovoce.

Největším exportním trhem jsou tradičně USA. V roce 2011 se USA podílely na celkovém exportu 42,8%. Na dalších místech skončily Čína (14,8%), Japonsko (14,2%), Jižní Korea (8,3%), Tchajwan (2,2%), Brazílie, Nizozemsko, Itálie, Velká Británie a Německo. Podíl USA na celkovém exportu každoročně klesá, a to především ve prospěch Číny a Jižní Koreji. (Pozn. V roce 2001 dosahoval podíl USA téměř 70%). Podíl Číny na celkovém exportu BC v roce 2001 činil pouze 2,3% a podíl Jižní Koreji 2,2%. V roce 2011 Čína poprvé předstihla Japonsko jako druhý největší exportní trh pro BC. Hlavní exportní komodity v roce 2011 byly uhlí (21,8% celkového exportu), měkké dřevo (11,7%); buničina (9,8%); zemní plyn (5,8%); měděná ruda a koncentráty (5,4%); papír a lepenka, zinek, elektronické komponenty, losos, hliník, elektřina. Hlavní importní komodity v roce 2011 byly stroje a zařízení, ropa a lehké oleje, textil a oděvy, osobní auta, železo a ocel, nábytek, hračky, potraviny a nápoje, ovoce a zelenina, plasty. Největším dovozním trhem jsou tradičně USA; následují Čína, Japonsko, Jižní Korea.

7. Zemědělství

Zemědělství je z hlediska tržeb 3. největší primární sektor ekonomiky po lesnictví a těžbě surovin. Příjmy v roce 2011 dosáhly 3,1 mld. CAD, přičemž 60% připadá na export. Zemědělství se podílí 0,7% na tvorbě HDP a zaměstnává 26 tis. lidí. Více než polovina pracovní síly je zaměstnána na farmách s méně než 20 zaměstnanci. Rybolov zaměstnává dalších 5,5 tis. lidí. Rozloha zemědělské půdy v BC dosahuje 2,63 mil. hektarů (tj. 4% kanadské zemědělské půdy), přičemž pastviny tvoří téměř 62% zemědělské půdy. V BC je v provozu zhruba 19.650 farem (9,6% kanadských farem). Průměrná velikost farmy dosahuje 143 hektarů. Zhruba 2,9% farem v BC tvoří organické farmy. Průměrný věk farmářů dosahuje 55,7 roků.

Mezi hlavní zemědělské oblasti v BC patří Okanagan (ovocné stromy, hroznové víno), Fraser Valley (bobule, zelenina, houby), Cariboo (chov dobytka), Peace River (obilí, olejniny), okolí měst Vancouver a Victoria (chov prasat a drůbeže), Vancouver Island/pobřeží (chov ryb, akvakultura, pěstování květin).

BC je v kanadském měřítku:

- největší producent malin (85% kanadské produkce), třešní, meruněk
- 2. největší producent jablek a hroznového vína (po Ontariu)
- významný producent okurek, rajčat, paprik a hub

Zhruba 95% skleníků v BC se nachází v jižní části provincie (Fraser River Delta). Rostlinná produkce zahrnuje pěstování pšenice, brambor, sójových bobů, řepky, kukuřice, fazolí, hrachu, květin (narcisy) a vánočních stromků. BC je 2. největší pěstitel narcisů v Severní Americe. (Pozn. Největší farma na pěstování narcisů v Kanadě se nachází na Vancouver Island).

Živočišná výroba je zaměřena na chov drůbeže, hovězího dobytka, prasat, ovcí, koz, ryb (losos, pstruh) a mořských živočichů (ústřice, škeble, lastury, mušle). Významnou součástí zemědělství je komerční rybolov (losos, sleď, platejs, korýši). BC je také proslulá chovem vysoké zvěře (bizoni, sobi, daňci); koní, králíků, pštrosů a včel. Největším zemědělským exportním artiklem jsou lososi z farem (farmed salmon). BC je 4. největší producent lososů na světě (po Norsku, Chile a Velké Británii). V BC je přibližně 120 lososích farem.

Producenti mléka, vajec a drůbeže (kuřata, krůty) jsou součástí kanadského systému supply management. Jedná se o systém státem kontrolované produkce uvedených komodit, jehož cílem je vytvoření rovnováhy mezi nabídkou (produkcí) a poptávkou. Systém je založený na třech pilířích: plánování produkce (tj. výrobní kvóty), dohodnuté výkupní ceny a kontrola dovozu (tj. minimální bezcelní množstevní kvóty a následná vysoká dovozní cla až 300%). Kanadská vláda je v zahraničí silně kritizována za vysoce ochranářský systém pro producenty mléčných výrobků a drůbeže.

8. Energetika

Energetický sektor zaměstnává 31 tis. lidí a na tvorbě HDP v roce 2011 se podílel 5,4%. Provincie BC je:

-        3. největší producent energie v Kanadě (po Quebecu a Ontariu); celková produkce v roce 2011 dosáhla 66,4 TWh (11,1% kanadské výroby)

-        2. největší producent vodní energie v Kanadě (po Quebecu)

Vodní elektrárny vyrábějí zhruba 90% energie. Téměř celý zbytek připadá na zemní plyn, neboť podíl větrné energie a biomasy na výrobě energie je zanedbatelný. Vodní energie je obnovitelná a čistá. Emise skleníkových plynů (GHG) z vodních elektráren jsou na velmi nízké úrovni a srovnatelné s emisemi větrných elektráren. V BC je nyní v provozu 73 vodních elektráren s instalovanou výrobní kapacitou 11.734 MW a 4 plynové elektrárny s instalovanou výrobní kapacitou 1.163 MW. Větrné elektrárny mají instalovanou výrobní kapacitu 245 MW a elektrárny spalující biomasu 190 MW (především dřevní odpad). Zákonné normy BC nepovolují uhelné ani jaderné elektrárny.

Největším výrobcem energie v BC je státní firma BC Hydro (sídlo ve Vancouveru), která se podílí zhruba 90% na celkové produkci elektřiny v provincii. Je to 3. největší elektrárenská společnost v Kanadě. (Pozn. Největší elektrárenskou společností v Kanadě je Hydro-Quebec s výrobní kapacitou 37.000 MW). BC Hydro vlastní a provozuje 30 vodních elektráren a 3 plynové elektrány s instalovanou výrobní kapacitou 12.040 MW. BC Hydro dodává elektřinu 1,9 mil. rezidenčních a firemních zákazníků a nabízí 3. nejnižší ceny elektřiny pro domácnosti v Kanadě po Montrealu a Winnipegu (7,7 centů za 1 kWh v roce 2011). Elektrická přenosová a distribuční síť BC Hydro má délku více než 75.000 km. Největší elektrárnou v BC je vodní elektrárna Gordon M. Shrum s výkonem 2.730 MW na řece Peace River ve východní části provincie v blízkosti města Hudson’s Hope. Tato elektrárna zajišťuje 24% dodávek elektřiny od BC Hydro.

Mezi významné energetické projekty v provincii BC patří výstavba závodů na zkapalňování zemního plynu (LNG), plynovodů a ropovodu Northern Gateway.

Kitimat LNG terminal project konsorcia firem Apache Canada Ltd. (40% podíl), Encana Corporation (30%) a EOG Resources Canada Inc. (30%) v hodnotě 15 mld. CAD. Projekt zahrnuje výstavbu závodu na zkapalňování zemního plynu (LNG), skladu LNG a námořního nakládacího zařízení v Bish Cove v blízkosti města Kitimat. Součástí projektu je výstavba podzemního plynovodu Pacific Trails gas pipeline v délce 465 km a v hodnotě 1,1 mld. CAD, který propojí závod v Kitimat s existujícím plynovodem Spectra Mainline pipeline u města Summit Lake. Spectra Mainline pipeline vede z naleziště břidlicového zemního plynu (Horn River Basin) na severovýchodě BC na jih provincie. Kitimat LNG terminal by měl být dokončen v roce 2016. V říjnu 2011 obdržel Kitimat LNG od Canada’s National Energy Board 20-ti letou exportní licenci s ročním objemem exportu až 10 mil. tun zkapalněného plynu. LNG bude exportován tankery zákazníkům v Japonsku, Číně a Jižní Koreji.   

LNG Canada terminal project konsorcia firem Royal Dutch Shell Plc (40% podíl), Korea Gas Corp. (20%), Mitsubishi Corp. (20%) a Petro China Corp. (20%) v hodnotě 12 mld. CAD. Projekt zahrnuje výstavbu závodu na zkapalňování zemního plynu (LNG), skladu LNG a námořního nakládacího zařízení v blízkosti města Kitimat. Součástí projektu je také výstavba plynovodu Coastal GasLink firmou TransCanada Corp. v délce 700 km a v hodnotě 4  mld. CAD z naleziště břidlicového zemního plynu (Montney Basin) na východě BC. Bude se jednat o největší LNG terminál v BC. V červenci 2012 požádala LNG Canada o 25-ti letou exportní licenci s ročním objemem exportu až 24 mil. tun zkapalněného plynu. Projekt LNG Canada by měl být dokončen v roce 2019. LNG bude exportován tankery zákazníkům v Japonsku, Číně a Jižní Koreji.

Northern Gateway pipeline project firmy Enbridge v hodnotě 6,6 mld. CAD zahrnuje výstavbu podzemního ropovodu v délce 1.177 km z Bruderheim u Edmontonu (Alberta) do přístavu Kitimat na západním pobřeží BC. Zde bude ropa naložena do ropných tankérů a exportována do Asie. Ropovod bude mít dvě linie - jedna bude dopravovat do Kitimat 550 tis. barelů těžké ropy (bitumen) denně určené na export do rafinérií v Kalifornii a v Asii a druhá linie bude zpět dopravovat kondenzát pro zajištění snazší přepravy bitumenu ropovodem. Projekt nyní posuzuje Canada’s National Energy Board. Northern Gateway pipeline čelí velkým protestům od ochránců životního prostředí a původních obyvatel. Ropovod by měl být uveden do provozu nejdříve v roce 2016. 

Trans Mountain pipeline expansion project firmy Kinder Morgan Canada Inc. v hodnotě 5,4 mld. CAD zahrnuje výstavbu ropovodu v délce 980 km z Edmontonu (Alberta) do přístavu Burnaby na předměstí Vancouveru. Ropovod povede vedle stávajícího ropovodu a měl by zvýšit celkovou přepravní kapacitu z 300.000 na 890.000 barelů ropy denně. Kinder Morgan Canada Inc. plánuje požádat Canada's National Energy Board o schválení projektu do konce roku 2013.