česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Québec

Quebec má 2. největší ekonomiku ze všech kanadských provincií. Podíl na hrubém domácím produktu Kanady dosahuje 19,18 %.

La Ville de Québec

La Ville de Québec

1. Všeobecné informace

Rozloha: 542.056 km2 - největší provincie (15,44 % rozlohy Kanady), zhruba 21x větší než ČR

Počet obyvatel (2016): 8,326 mil. - 2. nejlidnatější provincie po Ontariu (22,9% obyvatel Kanady), 80 % obyvatel hovoř francouzsky

Hlavní město: Québec City (800 tis. obyvatel)

Největší města: Montréal (4 mil.), Québec City, Gatineau (276 tis.), Sherbrooke (214,5 tis.), Trois-Riviéres (156 tis. lidí).

Oficiální jazyk: Francouzština. Québec je jediná kanadská provincie, kde je oficiálním jazykem pouze francouzština. Angličtina je menšinovým jazykem a nemá statut oficiálního jazyka. Pouze provincie Québec a New Brunswick mají francouzštinu jako oficiální jazyk na provinční úrovni. Kanadská vláda uznává jedinečnost Québecu. Provincie tak získala řadu výhod proti jiným provinciím. Québec je nejvíce dotovaná provincie, má vlastní penzijní plán a justiční systém, který vychází ze francouzského systému.


2. Politické uspořádání

Québec má jednokomorový parlament (Assemblée Nationale), je v něm 125 poslanců. Jsou voleni většinovým systémem jednou za 5 let. Lídr vítězné strany po volbách sestavuje vládu na žádost provinčního guvernéra (Lieutenant-gouverneur du Québec). Guvernér je jmenován generálním guvernérem Kanady na návrh kanadského premiéra a se souhlasem Britské královny.

3. Výzkum a vývoj

Výdaje provinční vlády na (R&D v poměru k HDP jsou nejvyšší v Kanadě (činí 2,4 % HDP). Více než 80 % provinčního R&D se uskutečňuje v Montréalu. Firmy investující do R&D mají v Québecu významné daňové úlevy. Ročně vydává provinční vláda na tyto daňové úlevy 1,3 mld. CAD. Québec vydává nejvíce ze všech provincií do rizikového kapitálu.

Mezi klíčové výzkumné sektory a špičkové výzkumné instituce patří:

Lékařský výzkum
- kardiovaskulární nemoci, neurovědy (epilepsie), rakovina, genomika a proteomika, infekce a imunita, respirační nemoci, endokrinologie, lékařské přístroje
The Research Institute of the McGill University Health Centre (RI-MUHC)
The McGill University and Génome Québec Innovation Centre
Montreal Neurological Institute (Neuro)
McConnell Brain Imaging Centre
Montreal Heart Institute (MHI)
Institute for Research in Immunology and Cancer (IRIC)
Rosalind and Morris Goodman Cancer Research Centre, McGill University
The University of Montreal Hospital Research Centre
NEOMED Institute
Infectious Disease Research Centre of Laval University
Oncology, Molecular Endocrinology and Human Genomics Research Centre
NRC Biotechnology Research Institute

Optika, fotonika
- trojrozměrné zobrazování, počítačové vidění, zobrazovací systémy, lasery, přístrojové vybavení, metrologie a zobrazování, optická vlákna, reflexní optika, optické komunikace, biofotonika, fotonické materiály
National Optics Institute (INO)
Centre for Optics, Photonics and Lasers

Biotechnologie (agro-potravinářství)
- minerální výživa, fyziologie rostlin, bezpečnost potravin, konzervace potravin, biomateriály, složení potravin, probiotika
Institute of Nutrition and Functional Foods

Energetika
- energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie
Centre of Excellence in Energy Efficiency

Mikroelektronika (telekomunikace, obrana, letecký průmysl)
MiQro Innovation Collaborative Centre.


4. Ekonomický vývoj a hospodaření vlády

Základní makroekonomické ukazatele provincie jsou k nalezení na webových stránkách Kanadského statistického úřadu zde.​

5. Hlavní průmyslové sektory

Québec je po Ontariu druhým největším průmyslovým centrem Kanady. Mezi klíčové sektory provincie patří:

Letecký průmysl -  sektor představuje více než 260 firem s 43,5 tis. zaměstnanci. Roční tržby dosahují 12 mld. CAD. Hlavním centrem je Montréal, který patří vedle Seattlu a Toulouse k hlavním světovým centrům výroby letadel. V Québecu je soustředěno více než 50 % kanadské pracovní síly v leteckém průmyslu. Zhruba 55 % kanadského exportu leteckých produktů připadá právě na Québec. Sektor se soustřeďuje na výrobu letadel, helikoptér, leteckých motorů, leteckých dílů a letových simulátorů. Největší kanadskou leteckou firmou je Bombardier Aerospace - 3. největší výrobce komerčních letadel na světě po firmách Boeing a Airbus a 2. největší výrobce firemních letadel na světě po firmě Gulfstream Aerospace. K dalším významným firmám leteckého sektoru patří Bell Helicopter/Textron Canada (lehké a střední civilní helikoptéry), Pratt & Whitney Canada (letecké motory pro civilní letadla, regionální letadla, a helikoptéry) a CAE (letové simulátory) a Rolls-Royce (testovací centrum, údržba a opravy motorů). Mezi největší výrobce leteckých dílů patří GE-Aviation, Héroux-Devtek, Lockheed Martin, Rheinmetall Canada, Messier-Bugatti-Dowty, Thales Avionics. V Montréalu mají ústředí Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO) a Mezinárodní asociace letecké dopravy (IATA). Montréal je také centrem kanadského kosmického průmyslu a sídlí zde Kanadská vesmírná agentura (CSA).

Finance a pojišťovnictví - sektor zahrnuje finance, pojištěni, nemovitosti a leasing. Zaměstnává 218 tis. lidí. Oblast v Québecu, známá jako "pojištění kapitál”, je lídrem v Kanadě. Pojišťovnictví generuje zhruba 20 % HDP provincie a zaměstnává více než 10 % pracovní síly. Mezi nejvlivnější firmy patří Desjardines Group (největší zaměstnavatel v soukromém sektoru - 45 tis. zaměstnanců), Industrial Alliance, SSQ Financial Group, La Capitale Financial Group, Promutuel Group, a Groupe LEDOR. 

Výroba dopravních vozidel - jeden z největších výrobních oborů. Sektor zaměstnává 41 tis. lidí a dělí se do 5 hlavních oborů: Výroba autodílů a příslušenství, speciální vozidla (nákladní automobily, zásahová vozidla, návěsy, přívěsy), rekreační vozidla (tříkolky, sněžné a vodní skútry, terénní auta), hromadné dopravní prostředky (autokary a autobusy), železniční kolejová vozidla (pohonné systémy, vozidla, bezpečnostní a kontrolní zařízení). Největší firmou je Bombardier Transportation - světový lídr v produkci železničních kolejových vozidel. Firma působí v 26 zemích, včetně ČR a celosvětově zaměstnává 36 tis. lidí. V České Lípě vyrábí svařované komponenty pro regionální a příměstské vlaky, tramvaje a metro. Tržby Bombardier Transportation dosahují 10 mld. USD. K dalším významným firmám sektoru patří Paccar of Canada (nákladní auta Peterbilt), Nova Bus/Volvo (autobusy), Prevost/Volvo (autokary), Micro Bird (školní a komerční minibusy), BRP (rekreační vozidla), Manac (návěsy), Bridgestone/Firestone (pneumatiky).

Potravinářství - potravinářství zaměstnává 56,5 tis. lidí. Roční tržby dosahují 24 mld. CAD, přičemž na export připadá 20 %. Québec je největší producent javorového sirupu na světě (72  světové produkce, 90 % kanadské produkce, a přispívá 800 mil. ročně do kanadského HDP). Mezi významné firmy patří Saputo, Danone, Liberté, Yoplait, Agropur, Olymel, Cargill, Kraft, Barry Callebaut, Lantic, Bonduelle, Lassonde Industries, Labatt Breweries, Molson Coors Brewing Co., Pepsi, Coca-Cola, Maple Leaf Foods.

Farmaceutický průmysl - sektor zaměstnává 27,5 tis. lidí. Devět z deseti největších světových farmaceutických firem má provozy v Québecu jako např. Pfizer, Merck a Sanofi. Hlavním centrem farmaceutického průmyslu je Montréal. Za uplynulých 6 let investovaly farmaceutické firmy v Québecu téměř 5 mld. CAD, z toho 3 mld. CAD do R&D, 800 mil. CAD do infrastruktury a více než 1 mld. CAD do různých partnerství. Québecu patří 28.7 % z celo-kanadské farmaceutické R&D distribuce.

Lékařské přístroje - sektor tvoří zhruba 130 firem a zaměstnává 5,3 tis. lidí. V posledních 5 letech zažívá mohutný růst díky investicím ve výši 130 mil. CAD. Řada nadnárodních firem otevřela provozovny v Québecu jako např. Becton Dickinson, Medtronic, Elekta a Nobel Biocare. Lékařské přístroje se používají především v radiologii, kardiologii, ortopedii, onkologii, porodnictví, zubním lékařství a dálkové chirurgii.

Digitální média - sektor zaměstnává více než 4 tis. lidí. Québec je lídrem ve vývoji digitálních her, 3D animace, vizuálních efektů a videoher. Centrem sektoru je Montréal. Provinční vláda nabízí investorům daňové kredity ve výši 36 %. K největším firmám patří Artificial Mind and Movement, EA, Frima Studio, Technicolor Moving Picture, Atomic Fiction, Eidos, Ubisoft Entertainment, THQ, Warner Bros. Games. Herní technologie se využívají i ve vzdělání a simulačních produktech. Firma CAE vyvíjí simulátory pro letecký výcvik v civilních i vojenský letadlech.

Těžba a zpracování surovin - sektor zaměstnává 31,2 tis. lidí a roční tržby dosahují 8,7 mld. CAD. V provincii je 27 dolů a 12 prvotřídních zpracovatelských závodů. Roční investice do průzkumu nových ložisek surovin dosahují 3-5 mld. CAD. Nejhledanější kovovou rudou je zlato.

Québec je v kanadském měřítku: Největší producent hliníku a niklu, 2. největší producent zlata, železné rudy), významný producent mědi, zinku, stříbra a magnezia).

Québec zajišťuje 90 % produkce a 80 % exportu kanadského hliníku a téměř 50 % exportu železné rudy. Těžební průmysl je koncentrován ve třech hlavních oblastech: Abitibi-Témiscumingue (zlato, stříbro, zinek, měď), North Shore (železná ruda), Northern Quebec (nikl, zlato, zinek). V Québecu se těží také nekovové minerály jako např. žula, slída, křemen, síra, sůl, rašelina, vápenec, cement, písek, štěrk. Mezi nejvýznamnější firmy patří Rio Tinto Alcan a Alcoa (hliník), Xstrata Nickel, Royal Nickel (nikl), Gold Corp., Osisko (zlato), ArcelorMittal (železná ruda) a Xstrata (zinek).   

Chemický průmysl – sektor představuje 9 mld. CAD,  tvoří ho 350 firem a více než 22,5 tis. zaměstnanci. Téměř 80 % firem tvoří malé a střední podniky do 50 zaměstnanců. Zbytek tvoří pobočky nadnárodních firem. Centrem chemického průmyslu je Montréal (18 % kanadského chemického průmyslu je z Québecu). Hlavní výrobní obory jsou chemikálie pro papírenský průmysl, průmyslové plyny, barviva, chlór, lepidla, tmely. Mezi největší chemické firmy patří Kronos Canada (barviva), PCI Chemicals Canada (chlór), Air Liquide Canada (průmyslové plyny), Nacan Products (lepidla, tmely), Eka Chemicals Canada (chemikálie pro buničinu a papírenský průmysl). 

Petrochemický průmysl - v provincii jsou 2 rafinerie s celkovou zpracovatelskou kapacitou 402 tis. barelů ropy denně. Firma Valero Energy provozuje rafinerii v Lévis u Quebec City s denní zpracovatelskou kapacitou 265 tis. barelů ropy. Firma Suncor Energy provozuje rafinerii v Montréalu (137 tis. barelů ropy denně). V rafineriích se zpracovává ropa z provincie Newfoundland & Labrador nebo z dovozu (USA, Venezuela, Alžírsko, Nigérie, Saudská Arábie). Po zprovoznění ropovodu Line-9 firmy Enbridge bude moci rafinerie v Montrealu zpracovávat také ropu ze západní Kanady.

Dřevozpracující průmysl - lesy v Québecu tvoří 20 % kanadských lesů a 2 % světových lesů. Téměř polovina provincie je zalesněna. Jehličnaté lesy představují 77 % lesů v Québecu (listnaté lesy 15,5 % a smíšené 7,5 %). Mezi hlavní druhy stromů patří smrk, jedle, bříza a javor. Dřevozpracující průmysl zaměstnává 84,8 tis. lidí a příjmy sektoru převyšují 16,2 mld. CAD, přičemž na export připadá téměř 50 %. Většinu příjmů z exportu (9 mld. CAD) zajišťují buničina, papír a lepenka, menší část (2,2 mld. CAD) surové dřevo (klády) a řezivo. Nejvíce lidí zaměstnává produkce dřevařských výrobků a nábytkářský průmysl, následuje výroba papíru a těžba dřeva. Québec je významným producentem vánočních stromků. Mezi významné firmy patří Groupe Lebel.

The Plan Nord - provinční vláda zahájila v květnu 2011 dlouhodobý projekt, jehož cílem je podpořit projekty v oblasti těžby surovin, výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a lesnictví v severní části Québecu. Jedná se o největší projekt ekonomického rozvoje na severu Kanady od zahájení těžby ropných písků v roce 1967 na severu provincie Alberta. The Plan Nord zahrnuje teritorium provincie severně od 49. rovnoběžky o rozloze 1,2 mil. km2, což představuje 72 % rozlohy provincie (zhruba 2x velikost Francie). Na tomto území žije pouze 2 % obyvatel provincie. Severní část Québecu produkuje veškerý provinční nikl, zinek a železnou rudu a významný podíl zlata. Nachází se tu také ložiska uranu, kobaltu a diamantů. V dubnu 2015, quebecký premiér Philippe Couillard představil prvotní verzi Plan Nord. Provinční vláda hodlá v příštích 5 letech investovat 1,3 mld. CAD do infrastrukturních a dalších projektů s nadějí, že se ji podaří přilákat 22 mld. CAD v privátních investicích. Do roku 2035 očekává vláda Québecu privátní a veřejné investice na severu provincie ve výši 50 mld. CAD. Veřejné investice mají činit 2,5 mld. CAD. Na severu Québecu jsou bohaté zdroje dalších surovin - železná ruda, měď, nikl, zinek, zlato, uran, kobalt, diamanty a další minerály.  

6. Zahraniční obchod

Québec je 3. největší exportér ze všech kanadských provincií po Ontariu a Albertě. Na celkovém exportu Kanady se Quebec podílí téměř 15,5 %.

Hlavní exportní položky: Letadla a díly, surový hliník, ropné oleje, novinový papír, železná ruda a koncentráty, surová měď,  elektřina, helikoptéry a díly.

Největším exportním trhem jsou USA s podílem 71 % na celkovém exportu. Následují Čína, Francie, Německo, Nizozemsko, Mexiko, Japonsko, Velká Británie.

Na celkovém importu Kanady se Québec podílí 16,2%. Hlavní importní položky: Ropa, ropné oleje, díly pro letadla a helikoptéry, léky, oxidy hliníku,  elektronické integrované obvody, procesory. Největším importním trhem jsou USA s podílem 35 % na celkového importu. Následují Čína (11%), Velká Británie, Německo, Alžírsko, Norsko, Kazachstán, Francie.

7. Zemědělství

V zemědělství je zaměstnáno 42 tis. lidí. V Québecu je v provozu přes 29 tis. farem (13,4 % kanadských farem), což jej řadí na 4. místo v Kanadě po provinciích Ontario, Alberta a Saskatchewan. Průměrná velikost farmy činí 113 hektarů. Roční příjmy ze zemědělské činnosti dosahují téměř 9 mld. CAD, což je zhruba 18 % příjmů kanadského zemědělství. Zemědělská půda má rozlohu 3,5 mil. ha a tvoří 5 % kanadské zemědělské plochy. Největší zastoupení mají mléčné farmy (22,6 %), následují hovězí farmy (15,3 %) a vepřové farmy (6,3 %). Farmáři ročně investuju 6,2 mil. CAD na výzkum nove technologie.  Počet zemědělských farem neustále klesá. Za posledních 10 let zmizelo v Québecu více než 5300 farem. Velká většina současných farem má velikost 40-180 ha.

Québec je v kanadském měřítku: Největší producent (mléko, borůvky), 2. největší producent (sójové boby, zelenina, prasata, ovce, drůbež, vejce), 4. největší producent (hovězí dobytek), významný producent kukuřice.

Québečtí producenti mléka, vajec a drůbeže (kuřata, krůty) jsou součástí kanadského systému supply management. Jedná se o státem kontrolovanou produkci uvedených komodit, jehož cílem je vytvoření rovnováhy mezi nabídkou (produkcí) a poptávkou. Systém je založen na 3 pilířích: Plánování produkce (tj. výrobní kvóty), dohodnuté výkupní ceny a kontrola dovozu (tj. minimální bezcelní množstevní kvóty a následná vysoká dovozní cla až 300 %). V Québecu je téměř 7 tis. mléčných farem. Kanadská vláda je v zahraničí silně kritizována za vysoce ochranářský systém pro producenty mléčných výrobků, vajec a drůbeže. Supply management kritizují především producenti mléčných výrobků v EU v průběhu probíhajících jednání mezi EU a Kanadou o Komplexní ekonomické a obchodní dohodě (CETA).    

8. Energetika

Provincie Québec je 4. největší producent energie mezi provincií, a v kanadské měřítku je největším výrobcem elektřiny (206,8 Twh - 33,7% kanadské produkce), největším výrobcem elektřiny z vodní energie a 3. největším výrobce elektřiny z větrné energie (po Ontariu a Albertě). Na celkové produkci elektřiny se podílejí jednotlivé energetické zdroje následovně: 99% - vodní energie, 0,5% - ze mní plyn, 0,3% - větrná energie.

Vodní elektrárny vyrábějí 99% elektřiny. Emise skleníkových plynů z vodních elektráren jsou na velmi nízké úrovni a srovnatelné s emisemi větrných elektráren. Uhelné elektrárny emitují 100 x více GHG. Největším výrobcem elektřiny je vládní firma Hydro-Québec (sídlo v Montréalu), která byla založena v roce 1944. Hydro-Québec je největší výrobce elektřiny v Kanadě a zároveň největší výrobce elektřiny z vodní energie na světě. Vlastní a provozuje 60 vodních elektráren s instalovaným výkonem 35.125 MW. Největší vodní elektrárnou je Robert Bourassa Generating Station na řece La Grande s výkonem 5,616 MW, ročně 26500 GWh. Hydro-Québec vlastní nejrozsáhlejší elektrickou přenosovou síť v Severní Americe v délce 33.911 km. 

Hydro-Québec v 2012 dokončil projekt výstavby vodních elektráren Eastmain-1-A a Sarcelle o celkovém výkonu 918 MW na západě provincie na řece Rupert v hodnotě 5 mld. CAD. Hydro-Québec pokračuje v realizaci projektu Romaine Complex v hodnotě 6,5 mld. CAD. Výstavba začala v 2009, a jedná se výstavbu soustavy 4 vodních elektráren na jihu provincie na řece Romaine o celkovém výkonu 1.550 MW a s plánovanou roční produkcí 8 TWh elektrické energie. Projekt by měl být dokončen v roce 2020. V roce 2012 provinční vláda zrušila rekonstrukci jaderné elektrárny Gentilly-2 kvůli vysokým nákladům. Rozhodnutí bylo učiněno v souladu s doporučením Hydro-Québec. Québec žádný jadernou elektrárnu nemá. 

Větrné elektrárny začaly v Québecu rozvíjet velký potenciál v roce 2010. Na léta 2010-2015 byly oznámeny investice v hodnotě až 10 mld. CAD do instalace větrných elektráren s celkovou výkonem 3,510 MW. V 2016 bylo přidáno dalších 249 MW. V Québecu je současné  1,879 větrných turbín (průměr každý výkonná 1.87 MW), a přispívají k 4 % energetické poptávce Québecu. Québec je 3. největší uživatel větrné elektřiny po Ontariu a Alberte. Současným významným projektem firmy Hydro-Québec je výstavba větrných elektráren v regionech Bas-Saint-Laurent a Gaspesie-Iles-de-la-Madeleine o celkovém výkonu 300 MW a dalších větrných elektráren napříč provincií o celkovém výkonu 150 MW. Největší větrnou elektrárnou je Rivière-du-Moulin Wind Farm o výkonu 350 MW, největší takový projekt v Kanadě, vlastněna firmou EDF Energies Nouvelles. Další elektrany jsou: Seigneurie de Beaupré 2/3 Wind Farm (271.8 MW), Lac-Alfred Wind Farm (300 MW). Sektor větrné energetiky tvoří více než 150 firem a téměř 4 tis.zaměstnanců. Mezi nejvýznamnější firmy patří Enercon (větrné turbíny), LM Wind Power (největší světový výrobce větrných lopatek), Marmen (ocelové věže větrných elektráren), Siemens Transformers, GE Energy, Repower, Gurit, ABB, Soucy-Belgen.

 J. Dvořáček, ekonomický rada, Velvyslanectví ČR v Ottawě