Velvyslanectví České republiky v Ottawě

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Quebec

Quebec má 2. největší ekonomiku ze všech kanadských provincií. Podíl na hrubém domácím produktu Kanady dosahuje 20 %.


1. Všeobecné informace

Rozloha:
1.667.441 km2 - největší provincie (zhruba 21x větší než ČR)

Počet obyvatel (1Q/2014):           
8,180 mil. - 2. nejlidnatější provincie po Ontariu (23 % obyvatel Kanady), podíl frankofonního obyvatelstva činí 80 %.

Hlavní město:                         
Quebec City (755 tis. obyvatel)

Největší města
Montreal (3,86 mil.), Quebec City, Gatineau (242 tis.), Sherbrooke (197 tis.), Trois-Riviéres (147 tis.)

Oficiální jazyk:            
francouzština   

Quebec je jediná kanadská provincie, kde je oficiálním jazykem pouze francouzština. Angličtina je menšinovým jazykem a nemá statut oficiálního jazyka. Pouze provincie Quebec a New Brunswick mají francouzštinu jako oficiální jazyk na provinční úrovni. Kanadská vláda uznává jedinečnost Quebecu. Provincie tak získala řadu výhod proti jiným provinciím. Quebec je nejvíce dotovaná provincie, má vlastní penzijní plán a vlastní justiční systém, jehož základem je francouzský systém.    


2. Politické uspořádání

Quebec má jednokomorový parlament (the National Assembly) a 125 poslanců. Jsou voleni většinovým systémem jednou za 5 let. Lídr vítězné strany po volbách sestavuje vládu na žádost provinčního guvernéra (Lieutenant Governor), kterým je Pierre Duchesne (od 7.6.2007). Guvernér je jmenován generálním guvernérem Kanady na návrh kanadského premiéra a se souhlasem britské královny.

Poslední volby se v provincii konaly dne 7.4.2014 a složení parlamentu je následující:

 
Politická strana Počet poslanců
Quebec Liberal Party 70
Parti Québécois 30
Coalition Avenir Québec 22
Québec Solidaire 3
Celkem 125


Premiérem Quebecu je Philippe Couillard (od 23.4.2014).

Ekonomičtí ministři:

Ministr financí - Carlos Leitao
Prezident finanční rady - Martin Coiteaux
Ministr hospodářství, inovací a exportu - Jacques Daoust
Ministr zemědělství - Pierre Paradis
Ministr dopravy - Robert Poeti


3. Výzkum, vývoj, inovace

Výdaje provinční vlády na výzkum a vývoj (R&D) v poměru k HDP jsou nejvyšší v Kanadě (2,4 % HDP). Více než 80 % provinčního R&D se provádí v Montrealu. Firmy investující do R&D mají v Quebecu významné daňové úlevy. Ročně vydává provinční vláda na tyto daňové úlevy 1,3 mld. CAD.

V roce 2012 bylo v Quebecu investováno 409 mil. CAD do rizikové kapitálu, což představuje 28 % veškerého rizikového kapitálu v Kanadě. Tento podíl převyšuje podíl provincie na tvorbě kanadského HDP (20 %).

Mezi klíčové výzkumné sektory a špičkové výzkumné instituce v Quebecu patří:

lékařský výzkum
- kardiovaskulární nemoci, neurovědy (epilepsie, zobrazování mozku), rakovina, genomika a proteomika, infekce a imunita, respirační nemoci, endokrinologie
The Research Institute of the McGill University Health Centre (RI-MUHC)
The McGill University and Génome Québec Innovation Centre
Montreal Neurological Institute (Neuro)
McConnell Brain Imaging Centre
Montreal Heart Institute (MHI)
Centre of Excellence in Personalized Medicine
Institute for Research in Immunology and Cancer (IRIC)
Rosalind and Morris Goodman Cancer Research Centre, McGill University
The University of Montreal Hospital Research Centre
NEOMED Institute
Infectious Disease Research Centre of Laval University
Oncology, Molecular Endocrinology and Human Genomics Research Centre

optika, fotonika
- trojrozměrné zobrazování, počítačové vidění, zobrazovací systémy, lasery, přístrojové vybavení, metrologie a zobrazování, optická vlákna, reflexní optika, optické komunikace, biofotonika, fotonické materiály
Centre for Optics, Photonics and Lasers
National Optics Institute (INO)

biotechnologie (agropotravinářství)
- minerální výživa, fyziologie rostlin, bezpečnost potravin, konzervace potravin, biomateriály, složení potravin, probiotika
Institute of Nutrition and Functional Foods

energetika
- energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie
Centre of Excellence in Energy Efficiency

mikroelektronika (telekomunikace, obrana, letecký průmysl)
MiQro Innovation Collaborative Centre


4. Ekonomický vývoj a hospodaření vlády

Základní makroekonomické údaje v posledních letech
Rok 2009 2010 2011 2012 2013
Reálný růst HDP (%) -0,8 2,5 1,8 1,5 1,1
HDP - nominálně (mld. CAD) 315,5 329,7 345,3 357,9 366,3
Míra nezaměstnanosti (%) 8,5 8,0 7,8 7,8 7,6
Míra inflace (%) 0,6 1,2 3,0 2,1 0,7


Quebec vytváří téměř 20 % HDP Kanady a po Ontariu má 2. největší ekonomiku ze všech kanadských provincií a teritorií. (Pozn. Ontario vytváří téměř 37 % kanadského HDP). Quebec má srovnatelný ekonomický výkon se Švýcarskem nebo Švédskem.

Růst HDP v roce 2013 dosáhl 1,1 % po růstu 1,5 % v roce 2012. Sektor služeb vykázal růst 1,6 % především díky maloobchodu, bankovnictví a vzdělání. Produkce zboží se snížila o 0,2 %. Výrazný růst produkce zaznamenaly těžba kovových rud, produkce elektřiny a výstavba nerezidenčních budov (inženýrské stavby pro výrobu elektřiny). Pokles produkce naopak vykázaly rezidenční výstavba a celkově výrobní sektor. V rámci výrobního sektoru se významně zvýšila produkce primárních kovů a dřevařského průmyslu.

Vývoj hospodaření provinční vlády v posledních letech
Fiskální rok (1.4.-31.3.) 2009-10 2010-11 2011-12 2012-13 2013-14
Hospodaření vlády (mld. CAD) -3,17 -3,15 -2,63 -1,6 -3,1

 

Vývoj dluhu provinční vlády v posledních letech
Stav k 31.3. 2010 2011 2012 2013 2014
Čistý vládní dluh (mld. CAD) 150,1 159,3 167,1 175,5  182,1
Čistý vládní dluh/HDP (%) 48,4 49,9 49,8 49,0 49,9


Quebec má nejvyšší úroveň zadlužení ze všech kanadských provincií. Návrh rozpočtu na fiskální rok 2014-15 počítá s deficitem ve výši 2,35 mld. CAD. Vlaastní zdroje vlády mají dosáhnout 77,8 mld. CAD (80 % celkových příjmů) a transfery od federální vlády 18,6 mld. CAD (20 % celkových příjmů). Celkové výdaje včetně dluhové služby mají dosáhnout 97,5 mld. CAD. Dvě třetiny výdajů připadají na zdravotnictví a školství. Cílem vlády je dosáhnout vyrovnané hospodaření ve fiskálním roce 2015-16.


5. Průmysl

Quebec je po Ontariu druhým největším průmyslovým centrem Kanady. Mezi klíčové sektory patří:

Letecký průmysl
Sektor tvoří více než 200 firem a 43,5 tis. zaměstnanců. Roční tržby dosahují 12 mld. CAD. Hlavním centrem je Montreal, který patří vedle Seattlu a Toulouse k hlavním světovým centrům výroby letadel. V Quebecu je soustředěno více než 50 % kanadské pracovní síly v leteckém průmyslu. Zhruba 55 % kanadského exportu leteckých produktů připadá na Quebec. Sektor se soustřeďuje na výrobu letadel, helikoptér, leteckých motorů, leteckých dílů a letových simulátorů. Největší kanadskou leteckou firmou je Bombardier Aerospace - 3. největší výrobce komerčních letadel na světě po firmách Boeing a Airbus a 2. největší výrobce firemních letadel na světě po firmě Gulfstream Aerospace. V roce 2013 Bombardier vyrobil 238 letadel - komerční (Q Series, CRJ NextGen, C Series), firemní (Global, Challenger, Learjet) a obojživelná (CL 215, Bombardier 415 MP). K dalším významným firmám leteckého sektoru patří Bell Helicopter Textron Canada (lehké a střední civilní helikoptéry), Pratt & Whitney Canada (letecké motory pro civilní letadla, regionální letadla, a helikoptéry) a CAE (letové simulátory) a Rolls-Royce (testovací centrum, údržba a opravy motorů). Mezi největší výrobce leteckých dílů patří GE-Aviation, Héroux-Devtek, Lockheed Martin, Rheinmetall Canada, Messier-Bugatti-Dowty, Thales Avionics. V Montrealu mají ústředí Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO) a Mezinárodní asociace letecké dopravy (IATA). Montreal je také centrem kanadského kosmického průmyslu a sídlí zde Kanadská vesmírná agentura (CSA).

Výroba dopravních vozidel
Jeden z největších výrobních oborů. Sektor zaměstnává 41 tis. lidí a dělí se do 5 hlavních oborů:
- výroba autodílů a příslušenství
- speciální vozidla (nákladní automobily, zásahová vozidla, návěsy, přívěsy)
- rekreační vozidla (tříkolky, sněžné a vodní skútry, terénní auta)
- hromadné dopravní prostředky (autokary a autobusy)
- železniční kolejová vozidla (pohonné systémy, vozidla, bezpečnostní a kontrolní zařízení )

Největší firmou je Bombardier Transportation - světový lídr v produkci železničních kolejových vozidel. Firma působí v 26 zemích včetně ČR a celosvětově zaměstnává 36 tis. lidí. V České Lípě vyrábí svařované komponenty pro regionální a příměstské vlaky, tramvaje a metro. Tržby Bombardier Transportation dosahují 10 mld. USD. K dalším významným firmám sektoru patří Paccar of Canada (nákladní auta Peterbilt), Nova Bus/Volvo (autobusy), Prevost/Volvo (autokary), Micro Bird (školní a komerční minibusy), BRP (rekreační vozidla), Manac (návěsy), Bridgestone/Firestone (pneumatiky).

Potravinářství
Potravinářství zaměstnává 65 tis. lidí. Roční tržby dosahují 24 mld. CAD, přičemž na export připadá 20 %. Quebec je největší světový producent javorového sirupu (80 % světové produkce a 91 % kanadské produkce).Mezi nejvýznamnější firmy patří Saputo, Danone, Liberté, Yoplait, Agropur, Olymel, Cargill, Kraft, Barry Callebaut, Lantic, Bonduelle, Lassonde Industries, Labatt Breweries, Molson Coors Brewing Co., Pepsi, Coca-Cola, Maple Leaf Foods.

Farmaceutický průmysl
Sektor zaměstnává 7,5 tis. lidí. Devět z deseti největších světových farmaceutických firem má provozy v Quebecu jako například Pfizer, Merck a Sanofi. Hlavním centrem farmaceutického průmylsu je Montreal. Za uplynulých 6 let investovaly farmaceutické firmy v Quebecu téměř 5 mld. CAD, z toho 3 mld. CAD do výzkumu a vývoje (R&D), 800 mil. CAD do infrastruktury a více než 1 mld. CAD do různých partnerství.

Lékařské přístroje
Sektor tvoří zhruba 130 firem a zaměstnává 5,3 tis. lidí. V posledních 5 letech zažívá mohutný růst díky investicím ve výši 130 mil. CAD. Řada nadnárodních firem otevřela provozovny v Quebecu jako například Becton Dickinson, Medtronic, Elekta a Nobel Biocare. Lékařské přístroje se používají především v radiologii, kardiologii, ortopedii, onkologii, porodnictví, zubním lékařství a dálkové chirurgii.

Informační a komunikační technologie, digitální média
Sektor zaměstnává více než 120 tis. lidí. Roční tržby převyšují 30 mld. CAD. Podíl sektoru na tvorbě HDP dosahuje 5 %. Quebec je lídrem ve videohrách a speciálních efektech.K významným firmám patří Behaviour Interactive, Frima, Sava, Ubisoft, Warner Bros, Activision, Babel, Gameloft a EIDOS. Mohutný růst zaznamenávají počítačové služby a vývoj softwaru. K významným nadnárodním firmám působícím v Quebecu patří Dassault Systemes (aeronautika), SITA (telekomunikace), Nuance (rozeznání hlasu), SAP (integrované řízení firem), CGI. V Quebecu působí rovněž významní výrobci ICT zařízení pro telekomunikace (Ericsson, VoiceAge, Myriad, Vantrix a Bluesterak); pro mikroelektroniku (IBM, Teledyne), počítačové systémy (Matrox), optické přístroje (Olympus NDT, Exfo, ABB, TeraXion).

Těžba a zpracování surovin
Sektor zaměstnává 34 tis. lidí a roční tržby dosahují 7 mld. CAD. V provincii je 27 dolů a 12 prvotřídních zpracovatelských závodů. Roční investice do průzkumu nových ložisek surovin dosahují 3-5 mld. CAD. Nejhledanější kovovou rudou je zlato.

Quebec je v kanadském měřítku:
- největší producent (hliník, nikl)
- 2. největší producent (zlato, železná ruda)
- významný producent (měď, zinek, stříbro, magnezium).

Quebec zajišťuje 90 % produkce a 80 % exportu kanadského hliníku a téměř 50 % exportu železné rudy. Těžební průmysl je koncentrován ve třech hlavních oblastech:
- Abitibi-Témiscumingue (zlato, stříbro, zinek, měď)
- North Shore (železná ruda)
- Northern Quebec (nikl, zlato, zinek).

V Quebecu se těží také nekovové minerály jako například žula, slída, křemen, síra, sůl, rašelina, vápenec, cement, písek, štěrk. Mezi nejvýznamnější firmy patří Rio Tinto Alcan a Alcoa (hliník), Xstrata Nickel, Royal Nickel (nikl), Gold Corp., Osisko (zlato), ArcelorMittal (železná ruda) a Xstrata (zinek).   

Chemický a petrochemický průmysl
Sektor tvoří 350 firem a více než 15 tis. zaměstnanců. Téměř 80 % firem tvoří malé a střední podniky do 50 zaměstnanců. Zbytek tvoří pobočky nadnárodních firem. Centrem chemického průmyslu je Montreal. Hlavní výrobní obory jsou chemikálie pro papírenský průmysl, průmyslové plyny, barviva, chlór, lepidla, tmely. Mezi největší chemické firmy patří Kronos Canada (barviva), PCI Chemicals Canada (chlór), Air Liquide Canada (průmyslové plyny), Nacan Products (lepidla, tmely), Eka Chemicals Canada (chemikálie pro buničinu a papírenský průmysl). 

Petrochemický průmysl představují 2 ropné rafinerie. Firma Suncor Energy provozuje rafinerii v Montrealu, která má denní zpracovatelskou kapacitu 137.000 barelů ropy. Druhou rafinerii provozuje firma Valero Energy v Quebec City.

Dřevozpracující průmysl
Lesy v Quebecu tvoří 20 % kanadských lesů a 2 % světových lesů. Téměř polovina provincie je zalesněna. Jehličnaté lesy představují 77 % lesů v Quebecu (listnaté lesy 15,5 % a smíšené 7,5 %). Mezi hlavní druhy stromů patří smrk, jedle, bříza a javor. Dřevozpracující průmysl zaměstnává 117 tis. lidí a příjmy sektoru převyšují 21 mld. CAD, přičemž na export připadá téměř 50 %. Většinu příjmů z exportu (8 mld. CAD) zajišťují buničina, papír a lepenka, menší část (2 mld. CAD) surové dřevo (klády) a řezivo. Nejvíce lidí zaměstnává produkce dřevařských výrobků a nábytkářský průmysl, následuje výroba papíru a těžba dřeva. Quebec je významným producentem vánočních stromků. Mezi významné firmy patří Groupe Lebel.

The Plan Nord
Provinční vláda zahájila v květnu 2011 dlouhodobý projekt, jehož cílem je podpořit projekty v oblasti těžby surovin, výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a lesnictví v severní části Quebecu. Jedná se o největší projekt ekonomického rozvoje na severu Kanady od zahájení těžby ropných písků v 70. letech 20. stol. na severu provincie Alberta. The Plan Nord zahrnuje teritorium provincie severně od 49. rovnoběžky o rozloze 1,2 mil. km2, což představuje 72 % rozlohy Quebecu (zhruba 2x velikost Francie). Na tomto území žije pouze 2% obyvatel provincie. Severní část Quebecu produkuje veškerý provinční nikl, zinek a železnou rudu a významný podíl zlata. Nachází se tu také ložiska uranu, kobaltu a diamantů.

Provinční vláda bude v příštích 5 letech investovat 1 mld. CAD do velkých strategických projektů na rozvoj severního Quebecu. Projekty zahrnují:
- silnice
- sociální bydlení
- prioritní municipální infrastrukturní projekty
- národní parky

V severní části provincie vláda očekává velký ekonomický rozvoj díky veřejným a privátním investicím, které by mohly dosáhnout 80 mld. CAD. Zhruba 47 mld. CAD by mělo být investováno na obnovitelnou energii a 33 mld. CAD  do těžebního sektoru a veřejné dopravní infrastruktury. V průběhu příštích 25 let bude při realizaci projektů ročně vytvořeno zhruba 11 tis. pracovních míst ve stavebnictví a 4 tis. navazujících míst. Quebec očekává v příštích 5 letech příjem z těžebních koncesí ve výši 1,4 mld. CAD. V různých fázích vývoje je v současné době zhruba 10 projektů jako například těžba niklu a mědi v Nunavik (firma Xstrata), železné rudy (firma New Millenium Iron), zlata u zálivu James Bay (firma Goldcorp), diamantů u zálivu James Bay (firma Stornoway Diamond Corp.).     


6. Zahraniční obchod

Quebec je 3. největší kanadský exportér po provinciích Ontario a Alberta s podílem 13,7 % na celkovém kanadském exportu. Podíl exportu na provinčním HDP dosahuje 25 %. Export zboží v roce 2013 dosáhl hodnoty 63,6 mld. CAD a meziročně klesl o 0,1 %. Quebec je 2. největší importér po Ontariu s podílem 15,8 % na celkovém kanadském importu. Import zboží v roce 2013 dosáhl hodnoty 74,8 mld. CAD a meziročně se zvýšil o 0,3 %.

Největší exportní položky v roce 2013:
- kovové a nekovové výrobky (hliník a slitiny, ocel) - 19,7 % celkového exportu
- stroje a zařízení (12,9 %)
- letadla a letecké díly (11,6 %)
- buničina a papír (8,1 %)
- potraviny (6,7 %)
- energetické produkty (5,6 %)
- kovové rudy (4,7 %)

Hlavní exportní trhy v roce 2013:
- USA (68,5 % celkového exportu)
- Čína
- Německo
- Nizozemsko
- Francie.

Největší importní položky v roce 2013:
- ropa, ropné výrobky, letecké díly (28,9 % celkového importu)
- stroje a zařízení
- osobní auta a autodíly
- léky
- chemikálie

Hlavní importní trhy v roce 2013:
- USA (28 % celkového importu)
- Čína
- Alžírsko
- Německo
- Kazachstán.


7. Zemědělství

Zemědělství zaměstnává 45 tis. lidí. V Quebecu je v provozu 30.600 farem (13,4 % kanadských farem), což jej řadí na 4. místo v Kanadě po provinciích Ontario, Alberta a Saskatchewan. Průměrná velikost farmy činí 113 hektarů. Roční příjmy ze zemědělské činnosti dosahují téměř 9 mld. CAD, což je zhruba 18 % příjmů kanadského zemědělství. Zemědělská půda má rozlohu 3,5 mil. hektarů a tvoří 5 % kanadské zemědělské plochy. Největší zastoupení mají mléčné farmy (22,6 %), následují hovězí farmy (15,3 %) a vepřové farmy (6,3 %). Počet zemědělských farem neustále klesá. Za posledních 10 let zmizelo v Quebecu více než 5.300 farem. Velká většina současných farem má velikost 40-180 hektarů. Průměrný věk farmářů je 49 let a počet mladých farmářů neustále klesá. 

Quebec je v kanadském měřítku:
- největší producent (mléko, borůvky)
- 2. největší producent (sójové boby, zelenina, prasata, ovce, drůbež, vejce)
- 4. největší producent (hovězí dobytek)
- významný producent kukuřice

Quebečtí producenti mléka, vajec a drůbeže (kuřata, krůty) jsou součástí kanadského systému supply management. Jedná se o státem kontrolovanou produkci uvedených komodit, jehož cílem je vytvoření rovnováhy mezi nabídkou (produkcí) a poptávkou. Systém je založen na 3 pilířích: plánování produkce (tj. výrobní kvóty), dohodnuté výkupní ceny a kontrola dovozu (tj. minimální bezcelní množstevní kvóty a následná vysoká dovozní cla až 300 %). V Quebecu je téměř 6.900 mléčných farem. Kanadská vláda je v zahraničí silně kritizována za vysoce ochranářský systém pro producenty mléčných výrobků, vajec a drůbeže. Supply management kritizují především producenti mléčných výrobků v EU v průběhu probíhajících jednání mezi EU a Kanadou o Komplexní ekonomické a obchodní dohodě (CETA).    


8. Energetika

Provincie Quebec je v kanadské měřítku:
největší výrobce elektřiny (33 % celkové produkce)
- největší výrobce elektřiny z vodní energie
2. největší výrobce elektřiny z větrné energie v Kanadě (po Ontariu)

Vodní elektrárny vyrábějí 98 % elektřiny. Vodní energie je obnovitelná a čistá. Emise skleníkových plynů (GHG) z vodních elektráren jsou na velmi nízké úrovni a srovnatelné s emisemi větrných elektráren. Uhelné elektrárny emitují 100 x více GHG. Provinční vláda vlastní energetickou firmu Hydro-Québec (sídlo v Montrealu). Hydro-Québec byla založena v roce 1944 a je to největší výrobce elektřiny v Kanadě a zároveň největší výrobce elektřiny z vodní energie na světě. Hydro-Quebec vlastní a provozuje 60 vodních elektráren s instalovanou kapacitou 35.125 MW. Hydro-Quebec vlastní nejrozsáhlejší elektrickou přenosovou síť v Severní Americe v délce 33.911 km. Tržby společnosti v roce 2012 dosáhly 12,2 mld. CAD a zisk 860 mil. CAD. Provinční vláda dostává 3/4 zisku firmy.

Hydro-Québec nedávno dokončil projekt výstavby vodních elektráren Eastmain-1-A a Sarcelle o celkovém výkonu 918 MW na západě provincie na řece Rupert v hodnotě 5 mld. CAD. Hydro-Québec pokračuje v realizaci projektu Romaine complex v hodnotě 6,5 mld. CAD. Jedná se výstavbu soustavy 4 vodních elektráren na jihu provincie na řece Romaine o celkovém výkonu 1.550 MW a s plánovanou roční produkcí 8 TWh elektrické energie. Projekt by měl být dokončen v roce 2020.

V roce 2012 provinční vláda zrušila rekonstrukci jaderné elektrárny Gentilly-2 kvůli vysokým nákladům. Rozhodnutí bylo učiněno v souladu s doporučením Hydro-Québec.

Větrná energie začala v Quebecu rozvíjet velký potenciál. Na léta 2010-15 byly oznámeny investice v hodnotě až 10 mld. CAD do instalace větrných elektráren s celkovou výrobní kapacitou 4.000 MW. Současným významným projektem firmy Hydro-Québec je výstavba větrných elektráren v regionech Bas-Saint-Laurent a Gaspesie-Iles-de-la-Madeleine o celkovém výkonu 300 MW a dalších větrných elektráren napříč provincií o celkovém výkonu 150 MW. Sektor větrné energetiky tvoří více než 150 firem a téměř 4 tis.zaměstnanců. Mezi nejvýznamnější firmy patří Enercon (větrné turbíny), LM Wind Power (největší světový výrobce větrných lopatek), Marmen (ocelové věže větrných elektráren), Siemens Transformers, GE Energy, Repower, Gurit, ABB, Soucy-Belgen.