Velvyslanectví České republiky v Ottawě

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Quebec

Quebec má 2. největší ekonomiku ze všech kanadských provincií. Podíl na hrubém domácím produktu Kanady dosahuje 20 %.


1. Všeobecné informace

Rozloha:
1.667.441 km2 - největší provincie (zhruba 21x větší než ČR)

Počet obyvatel (1Q/2014):           
8,180 mil. - 2. nejlidnatější provincie po Ontariu (23 % obyvatel Kanady). Frankofonní obyvatelé tvoří 80 %.

Hlavní město:                         
Quebec City (755 tis. obyvatel)

Největší města
Montreal (3,86 mil.), Quebec City, Gatineau (242 tis.), Sherbrooke (197 tis.), Trois-Riviéres (147 tis.)

Oficiální jazyk:            
francouzština   

Quebec je jediná kanadská provincie, kde je oficiálním jazykem pouze francouzština. Angličtina je menšinovým jazykem a nemá status oficiálního jazyka. Spolu s provincií New Brunswick je Quebec jednou ze dvou provincií, které mají francouzštinu za oficiální jazyk na provinční úrovni. Kanadská vláda uznává unikátnost Quebecu. Provincie tak získala řadu výhod proti jiným kanadským provinciím. Quebec je nejvíce dotovaná provincie, má vlastní penzijní plán a vlastní justiční systém, jehož základem je francouzský systém.    


2. Politické uspořádání

Quebec má jednokomorový parlament (the National Assembly) a 125 poslanců. Jsou voleni většinovým systémem jednou za 5 let. Lídr vítězné strany po volbách sestavuje vládu na žádost provinčního guvernéra (Lieutenant Governor), kterým je Pierre Duchesne (od 7.6.2007). Guvernér je jmenován generálním guvernérem Kanady na návrh kanadského premiéra a se souhlasem britské královny.

Poslední volby se v provincii konaly dne 7.4.2014 a složení parlamentu je následující:

 
Politická strana Počet poslanců
Quebec Liberal Party 70
Parti Québécois 30
Coalition Avenir Québec 22
Québec Solidaire 3
Celkem 125


Premiérem Quebecu je Philippe Couillard (od ....2014).

Ekonomičtí ministři:

Ministr financí a hospodářství - Nicolas Marceau
Ministr zemědělství, rybolovu a potravinářství - Francois Gendron
Ministryně přírodních zdrojů - Martine Ouellet
Ministr dopravy - Sylvain Gaudreault


3. Výzkum, vývoj, inovace

Výdaje provinční vlády na R&D jsou druhé nejvyšší v Kanadě po provincii Ontario. Poměr výdajů k HDP je nejvyšší ze všech kanadských provincií. Více než 80 % provinčního R&D se provádí v Montrealu.

Quebec’s Research and Innovation Strategy (QRIS) na léta 2006-2013 má za cíl podpořit vedoucí úlohu provincie ve vědě, výzkumu a vývoji. Na tyto účely je vyčleněno 2,3 mld. CAD. Quebec přijal strategii diverzifikovanějšího rozvoje rizikového kapitálu (venture capital) s velkým důrazem na privátní financování. Strategie umožnila diverzifikovat dostupné finanční zdroje pro technologické firmy a výsledky jsou přesvědčivé. Quebec je na 2. místě v Kanadě ve výši investic do rizikového kapitálu (34% všech prostředků v Kanadě) a za posledních 10 let vzrostl podíl soukromých nebo zahraničních investic do rizikového kapitálu ze 49 % na 60 %.      

Mezi klíčové výzkumné obory a špičkové výzkumné instituce patří:

lékařský výzkum
- kardiovaskulární nemoci, neurovědy (epilepsie, zobrazování mozku), rakovina, genomika a proteomika, infekce a imunita, respirační nemoci, endokrinologie
The Research Institute of the McGill University Health Centre (RI-MUHC)
The McGill University and Génome Québec Innovation Centre
Montreal Neurological Institute (Neuro)
McConnell Brain Imaging Centre
Montreal Heart Institute (MHI)
Centre of Excellence in Personalized Medicine
Institute for Research in Immunology and Cancer (IRIC)
Rosalind and Morris Goodman Cancer Research Centre, McGill University
The University of Montreal Hospital Research Centre
NEOMED Institute
Infectious Disease Research Centre of Laval University
Oncology, Molecular Endicronology and Human Genomics Research Centre

optika, fotonika
- trojrozměrné zobrazování, počítačové vidění, zobrazovací systémy, lasery, přístrojové vybavení, metrologie a zobrazování, optická vlákna, reflexní optika, optické komunikace, biofotonika, fotonické materiály
Centre for Optics, Photonics and Lasers
National Optics Institute (INO)

biotechnologie (agropotravinářství)
- minerální výživa, fyziologie rostlin, bezpečnost potravin, konzervace potravin, biomateriály, složení potravin, probiotika
Institute of Nutrition and Functional Foods

- energetika
energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie
Centre of Excellence in Energy Efficiency

- mikroelektronika (telekomunikace, obrana, letecký průmysl)
MiQro Innovation Collaborative Centre


4. Ekonomický vývoj a hospodaření vlády

Základní makroekonomické údaje Quebecu za posledních 5 let ukazuje tabulka. 

 
Rok 2009 2010 2011 2012 2013
Reálný růst HDP (%) -0,8 2,5 1,8 1,5 1,2
Míra nezaměstnanosti (%) 8,5 8,0 7,8 7,8 7,6
Míra inflace (%) 0,6 1,2 3,0 2,1 0,7


Quebec vytváří téměř 20 % HDP Kanady a po Ontariu má 2. největší ekonomiku ze všech kanadských provincií a teritorií. (Pozn. Ontario vytváří téměř 38 % kanadského HDP). Quebec má srovnatelný ekonomický výkon se Švýcarskem nebo Švédskem.

Quebec má nejvyšší úroveň zadlužení ze všech kanadských provincií. Vývoj bilance rozpočtu a čistého vládního dluhu za posledních 5 let ukazuje tabulka:

 
Fiskální rok (1.4.-31.3.) 2009-10 2010-11 2011-12 2012-13 2013-14
Hospodaření vlády (mld. CAD) -3,17 -3,15 -2,63 -1,60 -2,50
Vládní dluh (mld. CAD) 163,3 173,4 183,4 191,8 198,5
Vládní dluh/HDP (%) 51,8  52,6 53,1 53,6 54,3


Návrh rozpočtu na fiskální rok 2014-15 počítá s deficitem ve výši 1,75 mld. CAD a celkovými výdaji 73,7 mld. CAD. Zhruba 59 % výdajů tvoří výdaje na mzdy a 12 % dluhová služba. Cílem vlády je dosáhnout vyrovnané hospodaření do konce fiskálního roku 2015-16.


5. Průmysl

Quebec je po Ontariu druhým největším průmyslovým centrem Kanady. Mezi klíčové sektory patří:

Letecký průmysl
Sektor tvoří 215 firem a 42 tis. zaměstnanců. Roční tržby dosahují 12 mld. CAD, přičemž 80 % připadá na export. Hlavním centrem je Montreal, který vedle Seattlu a Toulouse patří k třem hlavním světovým centrům výroby letadel. Největší kanadskou firmou je Bombardier Aerospace - 3. největší výrobce komerčních letadel na světě po firmách Boeing a Airbus a 2. největší výrobce firemních letadel na světě po firmě Gulfstream Aerospace. V roce 2013 Bombardier vyrobil 238 letadel - komerční (C Series, CRJ NextGen, Q-Series), firemní (Global, Challenger, Learjet) a obojživelná (CL 215, Bombardier 415 MP). K dalším významným firmám leteckého sektoru patří Bell Helicopter (lehké a střední civilní helikoptéry), CAE (letové simulátory), Pratt & Whitney (motory pro civilní, regionální letadla a helikoptéry), Rolls-Royce (testovací centrum, údržba a opravy motorů). Mezi největší výrobce leteckých komponent patří GE-Aviation, Héroux-Devtek, Lockheed Martin, Rheinmetall Canada, Messier-Bugatti-Dowty, Thales Avionics. V Montrealu mají ústředí Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO) a Mezinárodní asociace letecké dopravy (IATA). Montreal je také centrem kanadského kosmického průmyslu a sídlí zde Kanadská vesmírná agentura (CSA).

Výroba dopravních vozidel
Sektor zaměstnává 41 tis. lidí. Jedná se o jeden z největších výrobních oborů. Sektor se dělí do 5 hlavních oborů:
- automobilový sektor (výroba autodílů a příslušenství)
- speciální vozidla (nákladní automobily, zásahová vozidla, návěsy, přívěsy)
- motorizovaná rekreační vozidla (tříkolky, sněžné a vodní skútry, terénní auta)
- prostředky hromadné dopravy (autokary a autobusy)
- železniční kolejová vozidla (pohonné systémy, vozidla, bezpečnostní a kontrolní zařízení )

Největší firmou je Bombardier Transportation - světový lídr v produkci železničních kolejových vozidel. Firma působí v 26 zemích včetně ČR a celosvětově zaměstnává 36.200 lidí. V České Lípě vyrábí svařované komponenty pro regionální a příměstské vlaky, tramvaje a metro. Tržby Bombardier Transportation dosahují 10 mld. USD. K dalším významným firmám sektoru patří Paccar of Canada (nákladní vozidla Peterbilt), Nova Bus/Volvo (autobusy), Prevost/Volvo (autokary), Micro Bird (školní a komerční minibusy), BRP (rekreační vozidla), Manac (návěsy), Bridgestone/Firestone (pneumatiky).

Potravinářství
Potravinářství zaměstnává 65 tis. lidí. Roční tržby dosahují 24 mld. CAD, přičemž na export připadá 20 %. Quebec je v kanadském měřítku:
- největší producent (vepřové, telecí a jehněčí maso)
- 2. největší producent (drůbeží maso)

Hlavním exportním trhem jsou USA (56 %), EU (13 %), Japonsko (9 %), Rusko a Čína. Téměř 20 % exportu tvoří vepřové maso, následují sójové boby (14 %), čokoláda, javorový sirup, cukr, zelenina. Mezi největší výrobce potravin a nápojů patří firmy Saputo, Danone Canada, Liberté, Yoplait, Agropur, Olymel, Cargill, Kraft Canada, Barry Callebaut, Lantic, Bonduelle, Lassonde Industries, Labatt Breweries, Molson Coors Brewing Co., Pepsi, Coca-Cola, Maple Leaf Foods.

Farmaceutický průmysl, lékařské přístroje
Mezi významné farmaceutické firmy působící v Montrealu patří Valeant Pharmaceuticals International, Pfizer, Merck, Novartis. Sektor biofarmacie v Quebec City je zaměřen na produkci vakcín, diagnostiku, vývoj a výrobu lékařských přístrojů a technologií. Mezi nejvýznamnější firmy patří Eterna Zentaris, Anapharm, GlaxoSmithKline. Lékařské technologie - výzkum a vývoj probíhá v těchto hlavních oborech: biomateriály, zobrazování, diagnostické a terapeutické přístroje. Lékařské technologie se aplikují především v radiologii, kardiologii, ortopedii, onkologii, porodnictví, zubním lékařství a dálkové chirurgii. Mezi nejvýznamnější firmy patří Medtronic, Noveko International, Zimmer a Resonant Medical (Elekta).

Informační a komunikační technologie
Sektor tvoří 7.300 firem a 145 tis. zaměstnanců. Hlavním centrem je Montreal. Vedle San Francisca, Seattlu a Bostonu má nejvyšší koncentraci high-tech pracovních míst v Severní Americe. Zhruba 90 % produkce je exportována (60 % směřuje do USA). Sektor se zaměřuje na bezdrátové technologie, mobilní internet, datové systémy, počítačové služby. Vývojem softwaru se zabývá 350 firem a 6.100 zaměstnanců. Jejich produkty a služby jsou určeny především pro finanční služby, zdravotnictví, veřejnou správu, výrobní a logistický management. Mezi nejvýznamnější firmy patří BCE, CGI Group, Ericsson Canada (R&D centrum v Montrealu), IBM a DMR-Fujitsu. ICT firmy v Quebecu jsou v Kanadě nejvíce financované rizikovým kapitálem (42% firem).

Digitální média, počítačové hry, videohry
Sektor zaměstnává 8 tis. lidí. Montreal je hlavním kanadským centrem vývoje video a počítačových her, sídlí tu 70 % velkých kanadských firem z oboru a více než 50 % kanadských zaměstnanců. Montrealu se říká "Hollywood" počítačových her. Většina firem vyvíjí kapesní konzolové hry, menší část společenské, mobilní a příležitostné hry. Řada firem se zabývá digitální animací a vizuálními efekty. Mezi nejvýznamnější firmy patří Artificial Mind & Movement, Eidos, Ubisoft Entertainment, Warner Brothers Games Studio, Frima Studio, THQ.  

Těžba a zpracování surovin
Sektor zaměstnává 34 tis. lidí a roční tržby dosahují 7 mld. CAD. V provincii je 27 dolů a 12 prvotřídních zpracovatelských závodů. Roční investice do průzkumu nových ložisek surovin dosahují 3-5 mld. CAD. Nejhledanější kovovou rudou je zlato.

Quebec je v kanadském měřítku:
- největší producent (hliník, nikl)
- 2. největší producent (zlato, železná ruda)
- významný producent (měď, zinek, stříbro, magnezium).

Quebec zajišťuje 90 % produkce a 80 % exportu kanadského hliníku a 40 % exportu železné rudy. Těžební průmysl je koncentrován ve třech hlavních oblastech:
- Abitibi-Témiscumingue (zlato, stříbro, zinek, měď)
- North Shore (železná ruda)
- Northern Quebec (nikl, zlato, zinek).

V Quebecu se těží také nekovové minerály jako například žula, slída, křemen, síra, sůl, rašelina, vápenec, cement, písek, štěrk. Mezi nejvýznamnější firmy patří Rio Tinto Alcan a Alcoa (hliník), Xstrata Nickel, Royal Nickel (nikl), Gold Corp., Osisko Mining (zlato), ArcelorMittal (železná ruda) a Xstrata (zinek).   

Chemický a petrochemický průmysl
Patří mezi klíčové obory quebecké ekonomiky. Sektor tvoří 350 firem a více než 15 tis. zaměstnanců. Téměř 80 % firem tvoří malé a střední podniky do 50 zaměstnanců. Zbytek tvoří pobočky nadnárodních firem. Centrem chemického průmyslu je Montreal. Hlavní výrobní obory jsou chemikálie pro papírenský průmysl, průmyslové plyny, barviva, chlór, lepidla, tmely. Mezi největší chemické firmy patří Kronos Canada (barviva), PCI Chemicals Canada (chlór), Air Liquide Canada (průmyslové plyny), Nacan Products (lepidla, tmely), Eka Chemicals Canada (chemikálie pro buničinu a papírenský průmysl). V Quebecu jsou v provozu 2 ropné rafinerie firem Suncor Energy (Montreal) a Valero Energy (Quebec City).

Dřevozpracující a papírenský průmysl
Plocha lesů v Quebecu (761.100 km2) tvoří téměř 20 % rozlohy kanadských lesů (4 mil. km2) a více než 2 % světových lesů. Téměř polovina provincie je zalesněna. Jehličnaté lesy tvoří 77 % lesů v Quebecu (listnaté lesy 15,5 % a smíšené 7,5 %). Mezi hlavní druhy stromů patří smrk, jedle, bříza a javor. Dřevařský průmysl se podílí 2,7 % na HDP a zaměstnává 117 tis. lidí, což představuje 26 % pracovní síly ve výrobním sektoru. Nejvíce lidí zaměstnává produkce dřevařských výrobků a nábytkářský průmysl, následuje výroba papíru a těžba dřeva. Příjmy sektoru převyšují 21 mld. CAD, přičemž na export připadá téměř 50 %. Většinu příjmů z exportu (8 mld. CAD) zajišťují buničina, papír a lepenka, menší část (2 mld. CAD) surové dřevo (klády) a řezivo. Quebec je významným producentem vánočních stromků. Mezi významné firmy patří Groupe Lebel.

The Plan Nord
Provinční vláda Quebecu zahájila v květnu 2011 dlouhodobý projekt, jehož cílem je podpořit projekty v oblasti těžby surovin, výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a lesnictví. Jedná se o největší projekt ekonomického rozvoje na severu Kanady od zahájení těžby ropných písků v 70. letech 20. stol. na severu provincie Alberta. The Plan Nord zahrnuje teritorium Quebecu severně od 49. rovnoběžky o rozloze 1,2 mil. km2, což představuje 72 % rozlohy Quebecu (zhruba 2x velikost Francie). Na tomto území nyní žije pouze 2% obyvatel provincie. Severní část Quebecu produkuje veškerý provinční nikl, zinek a železnou rudu a významný podíl zlata. Nachází se tu také ložiska uranu, kobaltu a diamantů.

První pětiletá fáze projektu stanovuje následující iniciativy ve výši 1,6 mld. CAD:

- 1,2 mld. CAD na dopravní a energetickou infrastrukturu (silnice, železnice, letiště, vodní elektrárny)
- 382 mil. CAD na sociální opatření (ubytování, zdravotnictví a vzdělání)
- 52 mil. CAD na průzkumnou činnost pro zahraniční investory.

Provinční vláda založí firmu the Société du Plan Nord, která bude koordinovat implementaci veřejných investic. V severní části Quebecu vláda očekává velký ekonomický rozvoj díky veřejných a privátním investicím, které by mohly dosáhnout více než 80 mld. CAD. Zhruba 47 mld. CAD by mělo být investováno na obnovitelnou energii a 33 mld. CAD  do těžebního sektoru a veřejné dopravní infrastruktury. V průběhu příštích 25 let bude při realizaci projektů ročně vytvořeno zhruba 11.000 pracovních míst ve stavebnictví a 4.000 navazujících míst. Quebec očekává v příštích 5 letech příjem z těžebních koncesí ve výši 1,4 mld. CAD. V různých fázích vývoje je v současné době zhruba 10 projektů jako například těžba niklu a mědi v Nunavik (firma Xstrata), těžba železné rudy (firma New Millenium Iron), těžba zlata u zálivu James Bay (firma Goldcorp), těžba diamantů u zálivu James Bay (firma Stornoway Diamond Corp.).     


6. Zahraniční obchod

Obchodní výměnu v posledních 5 letech ukazuje následující tabulka. 

 
Rok 2007 2008 2009 2010 2011
Export (mld. CAD) 94,2 95,5 79,9 81,6 88,4
Import (mld. CAD) 103,2 113,1 100,3 105,8 111,4
Bilance (mld. CAD) -9,0 -17,6 -19,1 -24,2 -23,0


Export zboží a služeb v roce 2011 dosáhl hodnoty 88,4 mld. CAD a meziročně vzrostl o 8,3 % po růstu o 2,1 % v roce 2010. Import v roce 2011 dosáhl hodnoty 111,4 mld. CAD a meziročně vzrostl o 5,3 %  po růstu o 5,5 % v roce 2010. Obchodní bilance Quebecu byla záporná ve výši 23,0 mld. CAD a v posledních letech je stále záporná. Quebec se podílel 16,6 % na celkovém kanadském exportu a 20 % na celkovém kanadském  importu v roce 2011.

Globální ekonomická recese způsobila pokles exportu zboží z Quebecu v roce 2009 o 14 %. Od počátku roku 2010 Quebec nevyužil zotavení světového obchodu jak se očekávalo. Především letecký sektor, který tvoří významnou část provinčního exportu, zažívá pomalé oživení jako výsledek zpoždění letecké výroby ve srovnání s hospodářským cyklem. Zbytek Kanady a USA měly větší prospěch ze silného oživení exportu automobilového průmyslu, který v průběhu recese velmi poklesl. 

Největším exportním trhem pro quebecké zboží jsou tradičně USA. V roce 2011 se na celkovém exportu podílely 67,6 %.Následovaly Čína, Německo, Francie, Nizozemí a Velká Británie. Hlavní exportní komodity byly hliník a slitiny (10,6% celkového exportu), letadla (8,3 %), ropné produkty, měď a slitiny, železná ruda a koncentráty, novinový papír; měřící, lékařské a optické přístroje; letecké motory, maso, drahé kovy.      

Hlavním dovozním trhem jsou také USA. V roce 2011 se na celkovém dovozu podílely 30,9%. Následovaly Čína, Velká Británie, Alžírsko (ropa), Německo a Mexiko. Hlavní dovozní komodity byly ropa (13,1% celkového dovozu), osobní auta a podvozky (8,7 %), ostatní ropné produkty (5,8 %), chemické výrobky, nákladní auta a traktory, drahé kovy a slitiny, topný olej, letecké komponenty s výjimkou motorů, léky a farmaceutické výrobky.


7. Zemědělství

Zemědělství zaměstnává 45 tis. lidí a rybolov 12 tis. lidí. Zemědělská půda má rozlohu 3,5 mil. hektarů, což je zhruba 5 % kanadské zemědělské plochy. V Quebecu je v provozu 30.600 farem (13,4 % kanadských farem), což jej řadí v počtu farem na 4. místo v Kanadě po provinciích Ontario, Alberta a Saskatchewan. Průměrná velikost farmy činí 113 hektarů. Největší zastoupení mají mléčné farmy (22,6 %), následují hovězí farmy (15,3 %) a vepřové farmy (6,3 %). Počet zemědělských farem neustále klesá. Za posledních 10 let zmizelo v Quebecu více než 5.300 farem. Velká většina současných farem má velikost 40-180 hektarů. Průměrný věk farmářů je 49 let a počet mladých farmářů neustále klesá. 

Roční příjmy ze zemědělské činnosti v roce 2011 dosáhly téměř 9 mld. CAD, což je zhruba 18 % příjmů kanadského zemědělství. Quebec je největším producentem javorového sirupu na světě a zároveň zajišťuje 91 % kanadské výroby.

Quebec je v kanadském měřítku:

- největší producent (javorový sirup, mléko, borůvky)
- 2. největší producent (sója, zelenina, prasata, ovce, drůbež, vejce)
- 4. největší producent (hovězí dobytek)
- významný producent kukuřice

Quebečtí producenti mléka, vajec a drůbeže (kuřata, krůty) jsou součástí kanadského systému supply management. Jedná se o systém státem kontrolované produkce uvedených komodit, jehož cílem je vytvoření rovnováhy mezi nabídkou (produkcí) a poptávkou. Systém je založen na 3 pilířích: plánování produkce (tj. výrobní kvóty), dohodnuté výkupní ceny a kontrola dovozu (tj. minimální bezcelní množstevní kvóty a následná vysoká dovozní cla až 300 %). V Quebecu je téměř 6.900 mléčných farem. Kanadská vláda je v zahraničí silně kritizována za vysoce ochranářský systém pro producenty mléčných výrobků a drůbeže. Supply management kritizují především producenti mléčných výrobků v EU (zejména Francie a Nizozemsko) v průběhu probíhajících jednání mezi EU a Kanadou o Komplexní ekonomické a obchodní dohodě (CETA).    


8. Energetika

Provincie Quebec je:

- 4. největší výrobce elektřiny z vodní energie na světě (po Číně, Brazílii a Rusku)
největší výrobce elektřiny v Kanadě (33 % celkové produkce)
2. největší výrobce elektřiny z větrné energie v Kanadě (po Ontariu)

Vodní elektrárny vyrábějí 97 % elektřiny. Vodní energie je obnovitelná a čistá. Emise skleníkových plynů (GHG) z vodních elektráren jsou na velmi nízké úrovni a srovnatelné s emisemi větrných elektráren. Provinční vláda vlastní energetickou firmu Hydro-Quebec (sídlo v Montrealu), což je největší výrobce elektřiny v Kanadě a zároveň největší výrobce elektřiny z vodní energie na světě. Hydro-Quebec vlastní a provozuje 60 vodních elektráren a jadernou elektrárnu (Gentilly-2) s celkovým instalovaným výkonem 37.000 MW. Hydro-Quebec také vlastní nejrozsáhlejší elektrickou přenosovou síť v Severní Americe, obsluhuje více než 4 mil. zákazníků a nabízí jedny z nejnižších a zároveň nejstabilnějších cen elektřiny na světě (6,82 centů za 1 kWh). Tržby společnosti v roce 2012 dosáhly 12,2 mld. CAD a zisk 800 mil. CAD. Provinční vláda dostává 3/4 zisku firmy.

James Bay hydroelectric complex je soustava 8 vodních elektráren na řece La Grande na severozápadě Quebecu vybudovaná s nákladem více než 20 mld. CAD. První fáze projektu se uskutečnila v letech 1974-86 a zahrnovala výstavbu 3 vodních elektráren (La Grande-2, La Grande-3 a La Grande-4) s celkovým výkonem 10.800 MW a 5 vodních nádrží o celkové ploše 11.300 km2. Druhá fáze projektu proběhla v letech 1986-96 a zahrnovala výstavbu 5 vodních elektráren s celkovým výkonem 5.200 MW na řece La Grande a jejích přítocích (elektrárny La Grande-1, La-Grande-2A, Laforge-1, Laforge-2 a Brisay) a 3 vodních nádrží o celkové ploše 1.600 km2. Celkový instalovaný výkon 8 elektráren dosahuje 16.527 MW a roční produkce elektřiny činí 83,9 TWh (1/3 celkové produkce elektřiny v Quebecu). Největší vodní elektrárou v James Bay projektu je La Grande-2 (nyní Robert-Bourassa, bývalý premiér Quebecu) o výkonu 5.616 MW. Jedná se zároveň o 8. největší vodní elektrárnu na světě. V její podzemní strojovně pracuje 16 Francisových turbín. Elektřina se z podzemí vyvádí kabely s plynovou izolací samostatnými šachtami do rozvodny na povrchu ve městě Radisson a odsud pěti nadřazenými vedeními o napětí 735 kV směrem k Montrealu, do Ontaria a přes řeku Svatého Vavřince do rozvodné sítě v USA.

Celková výrobní kapacita vodních elektráren v Quebecu dosahuje 47.400 MW. Provinční vláda zahájila nedávno velké hydroelektrické projekty na severozápadě Quebecu. Jedná se o Eastmain-1-A-Sarcelle-Rupert hydroelectric complex v regionu James Bay, což je soustava 2 vodních elektráren s celkovým výkonem 918 MW na řece Rupert v hodnotě 5 mld. CAD a roční produkcí elektřiny 8,7 TWh a Romaine hydroelectric complex v regionu Cote-Nord, což je soustava 4 vodních elektráren s celkovým výkonem 1.550 MW na řece Romaine v hodnotě 6,5 mld. CAD a roční produkcí elektřiny 8 TWh.

Quebec exportuje elektřinu do státu New York. Novým projektem je výstavba elektrického vedení Champlain Hudson transmission line z Quebecu do New York City s kapacitou 1.000 MW elektřiny vyrobené z vodní energie a v délce 539 km. Výstavba potrvá 3,5 roku a bude stát 2,2 mld. UAD. Elektrická přenosová síť povede pod jezerem Champlain, řekou Hudson a dále bude pokračovat v podzemí podél železniční tratě.

Na území provincie Quebec se nachází jaderná elektrárna Gentilly-2, což je jedna z pěti jaderných elektráren v Kanadě. JE Gentilly-2 leží na břehu řeky Svatého Vavřince v blízkosti města Trois Riviéres asi 100 km severovýchodně od Montrealu a je v provozu od roku 1982. Vlastníkem elektrárny je provinční státní firma Hydro-Quebec (tzv. crown corporation). JE Gentilly-2 obsahuje jaderný reaktor kanadské výroby CANDU-6 o výkonu 675 MW a zajišťuje 2% celkové výroby elektřiny v Quebecu. Roční produkce činí 5 TWh elektrické energie. V srpnu 2008 provinční vláda oznámila, že vyčlení 1,9 mld. CAD na rekonstrukci JE Gentilly-2 a prodlouží tak její životnost do roku 2040. Nová provinční vláda premiérky Marois projekt z ekonomických důvodů zrušila a v říjnu 2012 oznámila uzavření JE Gentilly-2 do konce roku 2012.      

Větrná energie začala v Quebecu rozvíjet velký potenciál od roku 2003. Na léta 2010-15 byly oznámeny investice v hodnotě až 10 mld. CAD do instalace větrných elektráren s celkovou výrobní kapacitou 4.000 MW. (Pozn. V prosinci 2011 dosáhla instalovaná výrobní kapacita větrných elektráren 918,4 MW, což představuje 17,5 % celkového kanadského výkonu). Sektor větrné energetiky tvoří více než 150 firem a téměř 4.000 zaměstnanců. Mezi nejvýznamnější firmy patří Enercon (5. největší výrobce větrných turbín na světě), LM Wind Power (největší světový výrobce větrných lopatek), Marmen (hlavní výrobce ocelových věží větrných elektráren v Severní Americe), Siemens Transformers, GE Energy, Repower, Gurit, ABB, Soucy-Belgen.