1. Všeobecné informace

Rozloha:
1.667.441 km² - největší kanadská provincie (3x větší než Francie, 21x větší než ČR)

Počet obyvatel (1Q/2013):           
8,085 mil. – 2. nejlidnatější kanadská provincie po Ontariu (23% obyvatel Kanady). Frankofonní obyvatelé tvoří 80%, anglofonní 10% a ostatní 10%. Zhruba 1,1% lidí patří k domorodým obyvatelům (severoameričtí indiáni, Métis, Inuité).

Hlavní město:                         
Quebec City (755 tis. obyvatel)

Největší města: 
Montreal (3,86 mil.), Quebec City (755 tis.), Gatineau (242 tis.), Sherbrooke (197 tis.), Trois-Riviéres (147 tis.)

Oficiální jazyk:            
francouzština   

Quebec je jediná kanadská provincie, kde je oficiálním jazykem pouze francouzština. Angličtina je menšinovým jazykem a nemá status oficiálního jazyka. Spolu s provincií New Brunswick je Quebec jednou ze dvou provincií, které mají francouzštinu za oficiální jazyk na provinční úrovni. Kanadská vláda uznává unikátnost Quebecu. Provincie tak získala řadu výhod proti jiným kanadským provinciím. Quebec je nejvíce dotovaná provincie, má vlastní penzijní plán a vlastní justiční systém, jehož základem je francouzský systém.    

2. Politické uspořádání

Quebec má jednokomorový parlament - the National Assembly, kde zasedá 125 poslanců. Jsou voleni většinovým systémem. Volby do NS se musí konat minimálně jednou za 5 let. Po volbách žádá Zastupující guvernér (Lieutenant Governor of Quebec) lídra vítězné strany, aby sestavil vládu. Lieutenant Governor formálně zastupuje britskou královnu. Od 7.6.2007 vykonává tuto funkci Pierre Duchesne. Premiérkou Quebecu je Pauline Marois.

Poslední volby se v provincii konaly dne 4.9.2012 s těmito výsledky:

Politická strana	Počet poslanců
The Parti Québécois	54
Liberal party	50
Coalition Avenir Québec	19
Québec solidaire	2
Celkem	125

Ekonomičtí ministři:

Vicepremiér a ministr zemědělství, rybolovu a potravinářství - Francois Gendron
Ministr financí a hospodářství - Nicolas Marceau
Prezident finanční rady - Stéphane Bédard
Ministryně přírodních zdrojů - Martine Ouellet
Ministr dopravy - Sylvain Gaudreault
Ministryně práce - Agnes Maltais

3. Výzkum a vývoj

Výdaje na výzkum a vývoj (R&D) v Quebecu rostou nejrychleji ze všech kanadských provincií. Od roku 1983 činí roční tempo růstu průměrně 3,6% oproti 2,0% v Ontariu a 1,3% v Kanadě jako celku. Od roku 1995 je poměr výdajů na R&D k hrubému domácímu produktu (HDP) nejvyšší ze všech kanadských provincií. V roce 2008 dosáhly výdaje na R&D v Québecu 2,6% HDP (v Ontariu 2,4%).

Quebec’s Research and Innovation Strategy (QRIS) na léta 2006-2013 má za cíl podpořit vedoucí úlohu provincie ve vědě, výzkumu a vývoji. Díky této strategii provinční vláda výrazně podporuje výdaje firem na R&D. V letech 2006-13 je vyčleněno na tyto účely více než 2,3 mld. CAD. Quebec přijal strategii diverzifikovanějšího rozvoje rizikového kapitálu (venture capital) s velkým důrazem na privátní financování. Strategie umožnila diverzifikovat dostupné finanční zdroje pro technologické firmy a výsledky jsou přesvědčivé:

- Quebec je na 2. místě v Kanadě ve výši investic do rizikového kapitálu (34% všech prostředků v Kanadě)
- za posledních 10 let vzrostl podíl soukromých nebo zahraničních investic do rizikového kapitálu ze 49% na 60%      

V Quebecu je 11 univerzitních vědecko-výzkumných parků (Research Parks):

Développement Économique Longueuil – www.del.longueuil.ca
Innovation Park at the Université de Sherbrooke – www.usherbrooke.ca/recherche/fr/parc-innovation
Laval Technopole – www.lavaltechnopole.com
Novoparc Varennes – www.ville.varennes.qc.ca/investisseurs/en/novoparc-en
Quebec Metro High Tech Park – www.parctechno.com/fr/default.php  
Sherbrooke Innopole – http://sherbrooke-innopole.com
Technoparc Bromont – www.technoparcbromont.com/fr/index.php
Technoparc Montréal – www.technoparc.com
Technopole de la région de Thetford – www.technopolethetford.ca
Technopole maritime du Québec – www.tmq.ca
Technopole Vallée du Saint-Maurice – www.sanamauricie.qc.ca

4. Ekonomický vývoj a hospodaření vlády

Základní makroekonomické údaje Quebecu za posledních 5 let ukazuje tabulka. 

Rok	2008	2009	2010	2011	2012
Reálný růst HDP (%)	1,5	-0,8	2,5	1,7	1,0
Hodnota HDP (mld. CAD)	304,5	304,9	319,4	335,0
Míra nezaměstnanosti (%)	7,2	8,5	8,0	7,6	7,8
Míra inflace (%)	2,1	0,6	1,2	3,0	2,1

Quebec vytváří téměř 20% HDP Kanady a po Ontariu má 2. největší ekonomiku ze všech kanadských provincií a teritorií. (Pozn. Ontario vytváří téměř 38% kanadského HDP). Quebec má srovnatelný ekonomický výkon se Švýcarskem nebo Švédskem.

Reálný růst HDP v roce 2012 dosáhl 1,0% po růstu o 1,7% v roce 2011. Produkce služeb se zvýšila o 1,3% především díky velkoobchodu, bankovnictví, realitnímu trhu, zdravotnictví, inženýrským a architektonickým službám. Výrobní sektor zaznamenal v roce 2012 pokles o 1,8%. Pokles produkce zaznamenaly potravinářství, oděvní průmysl, farmaceutický průmysl, kovovýroba. Letecký průmysl vykázal růst produkce o 0,3%. Stavebnictví zaznamenalo v roce 2012 růst o 4,4% především díly inženýrské a nerezidenční výstavbě.

Quebec má nejvyšší úroveň zadlužení ze všech kanadských provincií. K 31.3.2012 dosáhl vládní dluh téměř 184 mld. CAD, což představuje 54,6% HDP. Vývoj bilance rozpočtu a vládního dluhu za posledních 5 let ukazuje tabulka:

Stav k 31.3.	2008	2009	2010	2011	2012
Bilance rozpočtu (mld. CAD)	1,65	1,26	-3,2	-3,2	-3,8
Bilance rozpočtu/HDP (%)	0	0	-1,0	-1,0	-1,3
Vládní dluh (mld. CAD)	152,5	157,6	163,3	173,4	183,4
Vládní dluh/HDP (%)	50,3	52,0	54,0	54,3	54,6

Cílem provinční vlády je dosáhnout vyrovnané hospodaření ve fiskálním roce 2013-14 a snížit vládní dluh pod 50% HDP do roku 2018.

5. Hlavní průmyslové obory

Provincie Quebec je po Ontariu druhým největším průmyslovým centrem Kanady a lídrem kanadského leteckého průmyslu, sektoru life sciences (lékařský výzkum, farmaceutický průmysl, lékařské technologie a přístroje) a videoherního průmyslu. Hlavním průmyslovým centrem je velký Montreal (oblast měst Montreal, Laval a Longueuil).

Mezi nejdůležitější průmyslové sektory patří:

Letecký průmysl
Sektor tvoří jej 215 firem a 42 tis. zaměstnanců, což je zhruba 55% kanadského leteckého průmyslu. V roce 2011 dosáhly tržby leteckého sektoru 11,7 mld. CAD, přičemž 80% připadlo na export. V Quebecu je soustředěno 60% leteckých výrobních kapacit Kanady a hlavním centrem je Montreal. Vedle Seattlu a Toulouse patří Montreal k třem hlavním světovým centrům výroby letadel. Největší kanadskou firmou je Bombardier Aerospace - 3. největší světový výrobce komerčních letadel. Celosvětově zaměstnává 33.600 lidí (tj. Kanada, USA, Severní Irsko a Mexiko). V roce 2011 firma vyrobila 245 letadel a její tržby dosáhly 8,6 mld. USD. K dalším významným firmám leteckého sektoru patří Bell Helicopter Textron (lehké a střední civilní helikoptéry), Pratt & Whitney Canada (motory pro civilní, regionální letadla a helikoptéry), CAE (letové simulátory), Rolls-Royce (testovací centrum, údržba a opravy motorů). Mezi největší výrobce leteckých komponent patří GE-Aviation Canada, Heroux-Devtek, Lockheed Martin, Rheinmetall Canada, Messier-Bugatti-Dowty, Thales Avionics. V Montrealu mají ústředí Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO) a Mezinárodní asociace letecké dopravy (IATA). Montreal je také centrem kanadského kosmického průmyslu a sídlí zde Kanadská vesmírná agentura (CSA).

Výroba dopravních prostředků
Sektor zaměstnává 41 tis. lidí. Jedná se o jeden z největších výrobních oborů. Sektor se dělí do 5 hlavních oborů:
-         automobilový sektor (výroba autodílů a příslušenství)
-         speciální vozidla (nákladní automobily, zásahová vozidla, návěsy, přívěsy)
-         motorizovaná rekreační vozidla (tříkolky, sněžné a vodní skútry, terénní auta)
-         prostředky hromadné dopravy (autokary a autobusy)
-         železniční kolejová vozidla (pohonné systémy, vozidla, bezpečnostní a kontrolní zařízení )

Největší firmou je Bombardier Transportation - světový lídr v produkci železničních kolejových vozidel. Firma působí v 26 zemích včetně ČR a celosvětově zaměstnává 36.200 lidí. V České Lípě vyrábí svařované komponenty pro regionální a příměstské vlaky, tramvaje a metro. Tržby Bombardier Transportation dosáhly 9,75 mld. USD v roce 2011. K dalším významným firmám sektoru patří Paccar of Canada (nákladní vozidla Peterbilt), Nova Bus/Volvo (autobusy), Prevost/Volvo (autokary), Micro Bird (školní a komerční minibusy), BRP (rekreační vozidla), Manac (návěsy), Bridgestone/Firestone (pneumatiky).

Biofarmacie, lékařské technologie
Sektor tvoří 150 firem a 7,6 tis. zaměstnanců. Montreal patří k největším a nejvýznamnějším centrům v Severní Americe pro základní a smluvní výzkum. Montrealský klastr je špičkovým centrem pro klinický výzkum, vývoj lékařských technologií, patentovaných a generických léků. Lékařský výzkum se zaměřuje na kardiologii, genomiku, infekční nemoci, imunologii, obezitu, onkologii, neurovědy a nutriční potraviny. Mezi špičková výzkumná centra v Montrealu patří Heart Institute, Neurological Institute, Clinical Research Institute, Goodman Cancer Research Centre, Institute for Research in Immunology and Cancer, McGill University and Genome Quebec Innovation Centre, Biotechnology Research Institute. Mezi významné farmaceutické firmy působící v Montrealu patří GlaxoSmithKline, Novartis, Pfizer, Sanofi-Aventis. Sektor biofarmacie v Quebec City je zaměřen na produkci vakcín, smluvní výzkum, diagnostiku, výrobu lékařských přístrojů a technologií. Mezi významná lékařská výzkumná centra patří Infectious Disease Research Centrea Oncology, Molecular Endocrinology and Human Genomics Research Centre. Mezi nejvýznamnější firmy patří Eterna Zentaris, Anapharm, GlaxoSmithKline. Lékařské technologie - výzkum a vývoj probíhá v těchto hlavních oborech: biomateriály, zobrazování, diagnostické a terapeutické přístroje. Lékařské technologie se aplikují především v radiologii, kardiologii, ortopedii, onkologii, porodnictví, zubním lékařství a dálkové chirurgii. Mezi nejvýznamnější firmy patří Medtronic, Noveko International, Zimmer a Resonant Medical (Elekta).

Biotechnologie pro životní prostředí
Quebec patří k nejmenším znečišťovatelům životního prostředí v Severní Americe. Provinční vláda se zavázala snížit emise skleníkových plynů (GHG) o 6% do roku 2012 a o 20% do roku 2020 ve srovnání s rokem 1990. Quebec je světoznámý vývojem technologie pro výrobu bionafty z odpadních olejů (firma Biocardel) nebo jedinečné technologie anaerobní digesce při nízkých teplotách pro výrobu bioplynu a digestátu (firma Bio-Terre Systems). Světovým lídrem ve výrobě celulózového etanolu druhé generace je firma Enerkem. Quebec je světovou špičkou ve výrobě technologií na úpravu odpadních vod (Premier Tech Aqua) nebo membránových technologií pro výrobu pitné vody a úpravu odpadních vod (H2O Innovation).  

Optika-fotonika
Průmyslový sektor je založen na síti firem, průmyslových a univerzitních výzkumných center, školících středisek a agentur na podporu ekonomického rozvoje. Quebec je sídlem mezinárodně uznávaných firem jako jsou Avensys (světový lídr ve výrobě optických komponent), ABB Bomem (analyzátory pro průmyslové procesy), Creaform (digitální trojrozměrná řešení), Photon (hyperspektrální kamery pro kosmické aplikace a další využití). Hlavní město provincie Quebec je střediskem výzkumu a vývoje v oblasti optiky a fotoniky. Při Université Laval působí The Center for Optics, Photonics and Lasers (COPL) - jedno z nejlepších center na světě pro výzkum a výuku optiky a fotoniky. Dalším špičkovým centrem je L´Institut national d´optique (INO), nejvýznamnější kanadská instituce pro design a vývoj optických a fotonických technologií. Výsledky INO ovlivnily řadu průmyslových odvětví jako například letectví, biomedicína, doprava, telekomunikace, obrana, bezpečnost. 

Agro-potravinářství
Největší výrobní sektor dle počtu zaměstnanců. Sektor zaměstnává 122 tis. lidí, což představuje 12% celkové pracovní síly. Zemědělství a rybolov zaměstnává 57 tis. lidí a zpracování potravin 65 tis. lidí.

Quebec je v kanadském měřítku:
- největší producent vepřového, telecího a jehněčího masa
- 2. největší producent drůbežího masa

Příjmy sektoru v roce 2011 dosáhly 23,6 mld. CAD, přičemž na export připadá více než 20%. Hlavním exportním trhem jsou USA (56%), EU (13%), Japonsko (9%), Rusko a Čína (po 2%). Téměř 20% agropotravinářského exportu tvoří vepřové maso, následují sójové boby (14%), čokoláda (4%), javorový sirup a cukr (4%), zelenina (3%). Mezi nejvýznamnější potravinářské firmy v provincii Quebec patří Agropur (největší mlékárenské družstvo v Kanadě), Saputo (největší zpracovatel mléka v Kanadě), Danone Canada (jogurty), Yoplait (jogurty), Kraft Canada (mléčné a pekárenské produkty), Parmalat (mléčné produkty, ovocné džusy), Barry Callebaut (čokoláda), Lantic (cukr), Bonduelle (konzervovaná a mražená zelenina), Lassonde Industries (ovocné a zeleninové džusy, omáčky, polévky), Labatt Breweries a Molson Coors Brewing Companies (pivo), Pepsi a Coca-Cola (nápoje), Maple Leaf Foods (masné a pekárenské produkty), Cargill (masné výrobky).

Informační technologie a telekomunikace
Sektor tvoří 7.300 firem a 145 tis. zaměstnanců. Hlavním centrem je Montreal. Vedle San Francisca, Seattlu a Bostonu má nejvyšší koncentraci high-tech pracovních míst v Severní Americe. Zhruba 90% produkce je exportována (60% směřuje do USA). Sektor se zaměřuje na bezdrátové technologie, mobilní internet, datové systémy, počítačové služby. Vývojem softwaru se zabývá 350 firem a 6.100 zaměstnanců. Jejich produkty a služby jsou určeny především pro finanční služby, zdravotnictví, veřejnou správu, výrobní a logistický management. Mezi nejvýznamnější firmy patří BCE, CGI Group, Ericsson Canada (R&D centrum v Montrealu), IBM a DMR-Fujitsu. ICT firmy v Quebecu jsou v Kanadě nejvíce financované rizikovým kapitálem (42% firem).

Digitální média
Sektor tvoří 90 firem a více než 4 tis. zaměstnanců. Tržby dosahují 740 mil. CAD (rok 2011). Montreal je hlavním kanadským centrem vývoje video a počítačových her, sídlí tu 70% velkých kanadských firem z oboru a více než 50% kanadských zaměstnanců. Většina firem vyvíjí kapesní konzolové hry, menší část společenské, mobilní a příležitostné hry. Řada firem se zabývá digitální animací a vizuálními efekty. Mezi nejvýznamnější firmy patří Artificial Mind and Movement, Ubisoft Entertainment, Frima Studio, Eidos a THQ.  

Těžba a zpracování surovin
Sektor zaměstnává 34 tis. lidí. V provincii je 27 dolů, zhruba 200 průzkumných firem a 12 prvotřídních zpracovatelských závodů. Příjmy těžebního sektoru v roce 2011 dosáhly 7 mld. CAD a investice 2,8 mld. CAD, přičemž 500 mil. CAD připadlo na průzkum a vyhodnocení nových ložišek.

Quebec je v kanadském měřítku:
- největší producent hliníku a niklu
- 2. největší producent zlata a železné rudy
- významný producent mědi, zinku, stříbra a magnezia.

Quebec zajišťuje 90% produkce a 80% exportu kanadského hliníku. K největším producentům hliníku patří firmy Rio Tinto Alcan a Alcoa Canada. Quebec zajišťuje 40% exportu kanadské železné rudy. Těžební průmysl je koncentrován ve třech hlavních oblastech:
- Abitibi-Témiscumingue (zlato, stříbro, zinek, měď)
- North Shore (železná ruda)
- Northern Quebec (nikl, zlato, zinek).

V Quebecu se těží také nekovové minerály jako například žula, slída, křemen, síra, sůl, rašelina, vápenec, cement, písek, štěrk. Mezi největší těžařské firmy v Quebecu patří Royal Nickel (nikl), Agnico-Eagle Mines (zlato, stříbro), ArcelorMittal (železná ruda) a Xstrata (zinek).   

Chemický průmysl
Patří mezi klíčové obory quebecké ekonomiky. Sektor tvoří 350 firem (bez farmaceutického průmyslu) a více než 15 tis. zaměstnanců. Téměř 80% firem tvoří malé a střední podniky s méně než 50 zaměstnanci. Zbytek tvoří pobočky nadnárodních firem. Centrem chemického průmyslu je Montreal. Hlavní výrobní obory jsou petrochemie, chemikálie pro papírenský průmysl, průmyslové plyny, barviva, chlór, lepidla, tmely. Rafinerie mají v Quebecu petrochemické firmy Suncor Energy a Valero Energy. Mezi největší chemické firmy patří Kronos Canada (barviva), PCI Chemicals Canada (chlór), Air Liquide Canada (průmyslové plyny), Nacan Products (lepidla, tmely), Eka Chemicals Canada (chemikálie pro buničinu a papírenský průmysl) .   

Dřevozpracující a papírenský průmysl
Plocha lesů v Quebecu (761.100 km2) tvoří téměř 20% rozlohy kanadských lesů (4 mil. km2) a více než 2% světových lesů. Téměř polovina provincie je zalesněna. Jehličnaté lesy tvoří 77% lesů v Quebecu (listnaté lesy 15,5% a smíšené 7,5%). Mezi hlavní druhy stromů patří smrk, jedle, bříza a javor. Dřevařský průmysl se podílí 2,7% na HDP a zaměstnává 117 tis. lidí, což představuje 26% pracovní síly ve výrobním sektoru. Nejvíce lidí zaměstnává produkce dřevařských výrobků a nábytkářský průmysl, následuje výroba papíru a těžba dřeva. Příjmy sektoru převyšují 21 mld. CAD, přičemž na export připadá téměř 10 mld. CAD. Většinu příjmů z exportu (8 mld. CAD) zajišťují buničina, papír a lepenka, menší část (2 mld. CAD) surové dřevo (klády) a řezivo. Quebec je významným producentem vánočních stromků.

The Plan Nord
Provinční vláda Quebecu zahájila v květnu 2011 dlouhodobý projekt, jehož cílem je podpořit projekty v oblasti těžby surovin, výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a lesnictví. Jedná se o největší projekt ekonomického rozvoje na severu Kanady od zahájení těžby ropných písků v 70. letech 20. stol. na severu provincie Alberta. The Plan Nord zahrnuje teritorium Quebecu severně od 49. rovnoběžky o rozloze 1,2 mil. km2, což představuje 72% rozlohy Quebecu (zhruba 2x velikost Francie). Na tomto území nyní žije pouze 2% obyvatel provincie. Severní část Quebecu produkuje veškerý provinční nikl, zinek a železnou rudu a významný podíl zlata. Nachází se tu také ložiska uranu, kobaltu a diamantů.

První pětiletá fáze projektu stanovuje následující iniciativy ve výši 1,6 mld. CAD:

- 1,2 mld. CAD na dopravní a energetickou infrastrukturu (silnice, železnice, letiště, vodní elektrárny)
- 382 mil. CAD na sociální opatření (ubytování, zdravotnictví a vzdělání)
- 52 mil. CAD na průzkumnou činnost pro zahraniční investory.

Provinční vláda založí firmu the Société du Plan Nord, která bude koordinovat implementaci veřejných investic. V severní části Quebecu vláda očekává velký ekonomický rozvoj díky veřejných a privátním investicím, které by mohly dosáhnout více než 80 mld. CAD. Zhruba 47 mld. CAD by mělo být investováno na obnovitelnou energii a 33 mld. CAD  do těžebního sektoru a veřejné dopravní infrastruktury. V průběhu příštích 25 let bude při realizaci projektů ročně vytvořeno zhruba 11.000 pracovních míst ve stavebnictví a 4.000 navazujících míst. Quebec očekává v příštích 5 letech příjem z těžebních koncesí ve výši 1,4 mld. CAD. V různých fázích vývoje je v současné době zhruba 10 projektů jako například těžba niklu a mědi v Nunavik (firma Xstrata), těžba železné rudy (firma New Millenium Iron), těžba zlata u zálivu James Bay (firma Goldcorp), těžba diamantů u zálivu James Bay (firma Stornoway Diamond Corp.).     

6. Zahraniční obchod

Obchodní výměnu v posledních 5 letech ukazuje následující tabulka. 

Rok	2007	2008	2009	2010	2011
Export (mld. CAD)	94,2	95,5	79,9	81,6	88,4
Import (mld. CAD)	103,2	113,1	100,3	105,8	111,4
Bilance (mld. CAD)	-9,0	-17,6	-19,1	-24,2	-23,0

Export zboží a služeb v roce 2011 dosáhl hodnoty 88,4 mld. CAD a meziročně vzrostl o 8,3% po růstu o 2,1% v roce 2010. Import v roce 2011 dosáhl hodnoty 111,4 mld. CAD a meziročně vzrostl o 5,3%  po růstu o 5,5% v roce 2010. Obchodní bilance Quebecu byla záporná ve výši 23,0 mld. CAD a v posledních letech je stále záporná. Quebec se podílel 16,6% na celkovém kanadském exportu a 20% na celkovém kanadském  importu v roce 2011.

Globální ekonomická recese způsobila pokles exportu zboží z Quebecu v roce 2009 o 14%. Od počátku roku 2010 Quebec nevyužil zotavení světového obchodu jak se očekávalo. Především letecký sektor, který tvoří významnou část provinčního exportu, zažívá pomalé oživení jako výsledek zpoždění letecké výroby ve srovnání s hospodářským cyklem. Zbytek Kanady a USA měly větší prospěch ze silného oživení exportu automobilového průmyslu, který v průběhu recese velmi poklesl. 

Největším exportním trhem pro quebecké zboží jsou tradičně USA. V roce 2011 se na celkovém exportu podílely 67,6%.Následovaly Čína, Německo, Francie, Nizozemí a Velká Británie. Hlavní exportní komodity byly hliník a slitiny (10,6% celkového exportu), letadla (8,3%), ropné produkty, měď a slitiny, železná ruda a koncentráty, novinový papír; měřící, lékařské a optické přístroje; letecké motory, maso, drahé kovy.      

Hlavním dovozním trhem jsou také USA. V roce 2011 se na celkovém dovozu podílely 30,9%. Následovaly Čína, Velká Británie, Alžírsko (ropa), Německo a Mexiko. Hlavní dovozní komodity byly ropa (13,1% celkového dovozu), osobní auta a podvozky (8,7%), ostatní ropné produkty (5,8%), chemické výrobky, nákladní auta a traktory, drahé kovy a slitiny, topný olej, letecké komponenty s výjimkou motorů, léky a farmaceutické výrobky.

7. Zemědělství

Zemědělství zaměstnává 45 tis. lidí. (tj. 1,1% pracovní síly). Zemědělská půda v Quebecu má rozlohu 3,5 mil. hektarů a tvoří 5,1% kanadské zemědělské plochy. V Quebecu je v provozu 30.600 farem (13,4% kanadských farem), což jej řadí v počtu farem na 4. místo v Kanadě po provinciích Ontario, Alberta a Saskatchewan. Průměrná velikost farmy v Quebecu dosahuje 113 hektarů. Největší zastoupení mají mléčné farmy (22,6%), následují hovězí farmy (15,3%) a vepřové farmy (6,3%). Počet zemědělských farem neustále klesá. Za posledních 10 let zmizelo v Quebecu více než 5.300 farem. Velká většina současných farem má velikost 40-180 hektarů. Průměrný věk farmářů je 49 let a počet mladých farmářů neustále klesá. 

Roční příjmy ze zemědělské činnosti v roce 2011 dosáhly téměř 9 mld. CAD, což je zhruba 18% příjmů kanadského zemědělství. Quebec je největším producentem javorového sirupu na světě a zároveň zajišťuje 91% kanadské výroby.

Quebec je v kanadském měřítku:

- největší producent javorového sirupu (91% kanadské produkce), mléka (37%), borůvek
- 2. největší producent sóji a zeleniny (po Ontariu)
- 2. největší producent prasat (po Manitobě), ovcí, vajec, drůbeže (po Ontariu)
- 4. největší producent hovězího dobytka (po Albertě, Saskatchewanu a Ontariu)
- významný producent kukuřice

Quebečtí producenti mléka, vajec a drůbeže (kuřata, krůty) jsou součástí kanadského systému supply management. Jedná se o systém státem kontrolované produkce uvedených komodit, jehož cílem je vytvoření rovnováhy mezi nabídkou (produkcí) a poptávkou. Systém je založen na 3 pilířích: plánování produkce (tj. výrobní kvóty), dohodnuté výkupní ceny a kontrola dovozu (tj. minimální bezcelní množstevní kvóty a následná vysoká dovozní cla až 300%). V Quebecu je téměř 6.900 mléčných farem. Kanadská vláda je v zahraničí silně kritizována za vysoce ochranářský systém pro producenty mléčných výrobků a drůbeže. Supply management kritizují především producenti mléčných výrobků v EU (zejména Francie a Nizozemsko) v průběhu probíhajících jednání mezi EU a Kanadou o Komplexní ekonomické a obchodní dohodě (CETA).    

8. Energetika

Provincie Quebec je:

- 4. největší výrobce elektřiny z vodní energie na světě (po Číně, Brazílii a Rusku)
- největší výrobce elektřiny v Kanadě (33% celkové produkce)
- 2. největší výrobce elektřiny z větrné energie v Kanadě (po Ontariu)

Vodní elektrárny vyrábějí 97% elektřiny. Vodní energie je obnovitelná a čistá. Emise skleníkových plynů (GHG) z vodních elektráren jsou na velmi nízké úrovni a srovnatelné s emisemi větrných elektráren. Provinční vláda vlastní energetickou firmu Hydro-Quebec (sídlo v Montrealu), což je největší výrobce elektřiny v Kanadě a zároveň největší výrobce elektřiny z vodní energie na světě. Hydro-Quebec vlastní a provozuje 60 vodních elektráren a jadernou elektrárnu (Gentilly-2) s celkovým instalovaným výkonem 37.000 MW. Hydro-Quebec také vlastní nejrozsáhlejší elektrickou přenosovou síť v Severní Americe, obsluhuje více než 4 mil. zákazníků a nabízí jedny z nejnižších a zároveň nejstabilnějších cen elektřiny na světě (6,82 centů za 1 kWh). Tržby společnosti v roce 2012 dosáhly 12,2 mld. CAD a zisk 800 mil. CAD. Provinční vláda dostává 3/4 zisku firmy.

James Bay hydroelectric complex je soustava 8 vodních elektráren na řece La Grande na severozápadě Quebecu vybudovaná s nákladem více než 20 mld. CAD. První fáze projektu se uskutečnila v letech 1974-86 a zahrnovala výstavbu 3 vodních elektráren (La Grande-2, La Grande-3 a La Grande-4) s celkovým výkonem 10.800 MW a 5 vodních nádrží o celkové ploše 11.300 km2. Druhá fáze projektu proběhla v letech 1986-96 a zahrnovala výstavbu 5 vodních elektráren s celkovým výkonem 5.200 MW na řece La Grande a jejích přítocích (elektrárny La Grande-1, La-Grande-2A, Laforge-1, Laforge-2 a Brisay) a 3 vodních nádrží o celkové ploše 1.600 km2. Celkový instalovaný výkon 8 elektráren dosahuje 16.527 MW a roční produkce elektřiny činí 83,9 TWh (1/3 celkové produkce elektřiny v Quebecu). Největší vodní elektrárou v James Bay projektu je La Grande-2 (nyní Robert-Bourassa, bývalý premiér Quebecu) o výkonu 5.616 MW. Jedná se zároveň o 8. největší vodní elektrárnu na světě. V její podzemní strojovně pracuje 16 Francisových turbín. Elektřina se z podzemí vyvádí kabely s plynovou izolací samostatnými šachtami do rozvodny na povrchu ve městě Radisson a odsud pěti nadřazenými vedeními o napětí 735 kV směrem k Montrealu, do Ontaria a přes řeku Svatého Vavřince do rozvodné sítě v USA.

Celková výrobní kapacita vodních elektráren v Quebecu dosahuje 47.400 MW. Provinční vláda zahájila nedávno velké hydroelektrické projekty na severozápadě Quebecu. Jedná se o Eastmain-1-A-Sarcelle-Rupert hydroelectric complex v regionu James Bay, což je soustava 2 vodních elektráren s celkovým výkonem 918 MW na řece Rupert v hodnotě 5 mld. CAD a roční produkcí elektřiny 8,7 TWh a Romaine hydroelectric complex v regionu Cote-Nord, což je soustava 4 vodních elektráren s celkovým výkonem 1.550 MW na řece Romaine v hodnotě 6,5 mld. CAD a roční produkcí elektřiny 8 TWh.

Quebec exportuje elektřinu do státu New York. Novým projektem je výstavba elektrického vedení Champlain Hudson transmission line z Quebecu do New York City s kapacitou 1.000 MW elektřiny vyrobené z vodní energie a v délce 539 km. Výstavba potrvá 3,5 roku a bude stát 2,2 mld. UAD. Elektrická přenosová síť povede pod jezerem Champlain, řekou Hudson a dále bude pokračovat v podzemí podél železniční tratě.

Na území provincie Quebec se nachází jaderná elektrárna Gentilly-2, což je jedna z pěti jaderných elektráren v Kanadě. JE Gentilly-2 leží na břehu řeky Svatého Vavřince v blízkosti města Trois Riviéres asi 100 km severovýchodně od Montrealu a je v provozu od roku 1982. Vlastníkem elektrárny je provinční státní firma Hydro-Quebec (tzv. crown corporation). JE Gentilly-2 obsahuje jaderný reaktor kanadské výroby CANDU-6 o výkonu 675 MW a zajišťuje 2% celkové výroby elektřiny v Quebecu. Roční produkce činí 5 TWh elektrické energie. V srpnu 2008 provinční vláda oznámila, že vyčlení 1,9 mld. CAD na rekonstrukci JE Gentilly-2 a prodlouží tak její životnost do roku 2040. Nová provinční vláda premiérky Marois projekt z ekonomických důvodů zrušila a v říjnu 2012 oznámila uzavření JE Gentilly-2 do konce roku 2012.      

Větrná energie začala v Quebecu rozvíjet velký potenciál od roku 2003. Na léta 2010-15 byly oznámeny investice v hodnotě až 10 mld. CAD do instalace větrných elektráren s celkovou výrobní kapacitou 4.000 MW. (Pozn. V prosinci 2011 dosáhla instalovaná výrobní kapacita větrných elektráren 918,4 MW, což představuje 17,5% celkového kanadského výkonu). Sektor větrné energetiky tvoří více než 150 firem a téměř 4.000 zaměstnanců. Mezi nejvýznamnější firmy patří Enercon (5. největší výrobce větrných turbín na světě), LM Wind Power (největší světový výrobce větrných lopatek), Marmen (hlavní výrobce ocelových věží větrných elektráren v Severní Americe), Siemens Transformers, GE Energy, Repower, Gurit, ABB, Soucy-Belgen.