Vyjádřeno ročním tempem růstu se HDP zvýšil reálně o 0,6%. Slabé tempo ekonomického růstu způsobil pokles exportu a firemních investic. (Pozn. Ekonomika USA zaznamenala ve 3. čtvrtletí 2012 roční tempo růstu 2,7%).

Z hlediska výdajů se na růstu HDP podílely výdaje spotřebitelů a výdaje vlády. Čistý export a firemní investice přispěly k růstu HDP záporně. 

Výdaje spotřebitelů za zboží a služby ve 3. čtvrtletí 2012 se zvýšily o 0,9%, což byl nejsilnější růst od roku 2010. Výdaje za zboží vzrostly o 0,8% a výdaje za služby o 1,1%. Nejvíce se zvýšily výdaje za zboží dlouhodobé spotřeby (především auta) a dopravní služby.

Vládní výdaje za zboží a služby se zvýšily o 0,3% po stagnaci v předchozím čtvrtletí a rostly nejrychleji od 3. čtvrtletí 2011.

Čistý export (tj. rozdíl mezi hodnotou exportu a importu) přispěl k růstu HDP záporně. Export zboží a služeb se snížil o 2,0%, což byl největší propad exportu od 2. čtvrtletí 2009. Import zboží a služeb vzrostl o 0,4% a zaznamenal čtvrtý čtvrtletní růst v řadě. Růst importu služeb převýšil růst importu zboží. 

Firemní investice do nerezidenčních staveb, strojů a zařízení se snížily o 0,7% a zaznamenaly první pokles od 3. čtvrtletí 2009. Stav firemních zásob se během 3. čtvrtletí t.r. zvýšil o 12,1 mld. CAD, což je více než dvojnásobně proti 2. čtvrtletí t.r. (+5,9 mld. CAD). Výrobci zvýšili především zásoby automobilů.

Z hlediska tvorby se na růstu HDP podílely nejvíce informační a komunikační technologie, doprava a skladování, finanční a realitní služby, zdravotní péče. Pokles zaznamenaly průmyslová produkce, energetický a těžební sektor. 

Běžný účet platební bilance ve 3. čtvrtletí 2012 vykázal deficit 18,9 mld. CAD. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se deficit zvýšil o 0,5 mld. CAD kvůli vyššímu schodku obchodní bilance se zbožím. (Pozn. Běžný účet pokrývá transakce se zbožím, službami, výnosy z investic a běžné transfery mezi Kanadou a zahraničím).

Obchodní bilance vykázala ve 3. čtvrtletí t.r. deficit 11,1 mld. CAD ve srovnání s deficitem 9,6 mld. CAD v předchozím čtvrtletí.

Obchod se zbožím vykázal deficit 4,8 mld. CAD ve srovnání s deficitem 3,6 mld. CAD ve 2. čtvrtletí t.r. Export zboží se propadl mezičtvrtletně o 3,7 mld. CAD především kvůli nižšímu exportu ropy a ropných produktů (-1,6 mld. CAD), spotřebního zboží (-0,6 mld. CAD). Dovoz zboží se po očištění inflace snížil mezičtvrtletně o 2,5 mld. CAD především kvůli propadu dovozu aut a autodílů (-0,7 mld. CAD) a energetických výrobků (-0,5 mld. CAD).   

Obchod se službami vykázal deficit 6,3 mld. CAD ve srovnání s deficitem 6,0 mld. CAD v předchozím čtvrtletí. Deficit v obchodu s dopravními službami se zvýšil o 0,3 mld. CAD především kvůli vodní a letecké dopravě. Deficit v oblasti cestovního ruchu se zvýšil o 0,1 mld. CAD kvůli pokračujícím silným výdajům Kanaďanů cestujících do USA. Přebytek obchodu s komerčními službami se snížil kvůli nižšímu exportu i importu.

Bilance výnosů z investic vykázala ve 3. čtvrtletí t.r. deficit 6,3 mld. CAD ve srovnání s deficitem 7,5 mld. CAD v předchozím čtvrtletí. Výnosy z kanadských investic v zahraničí byly nižší než výnosy ze zahraničních investic v Kanadě. Nejvyšší deficit vykázaly výnosy z portfoliových investic (-5,44 mld. CAD), následují výnosy z přímých investic (-670 mil. CAD) a z ostatních investic (-149 mil. CAD). (Pozn. Bilance výnosů pokrývá výnosy související se zahraničními investicemi – tj. úroky, dividendy, zisky).

Náhrady zaměstnancům vykázaly ve 3. čtvrtletí t.r. deficit 0,5 mld. CAD stejně jako v předchozím čtvrtletí.  

Bilance běžných převodů vykázala ve 3. čtvrtletí t.r. deficit 1,0 mld. CAD ve srovnání s deficitem 790 mil. CAD v předchozím čtvrtletí. Větší množství peněz tak bylo odesláno z Kanady do zahraničí než opačným směrem. Vyšší deficit vykázaly převody privátních peněz než převody vládních peněz. (Pozn. Bilance běžných převodů pokrývá finanční transakce, které nevedou ke vzniku závazků či pohledávek ve vztahu k zahraničí – tj. privátní a vládní transfery).

Finanční účet platební bilance ve 3. čtvrtletí 2012 vykázal přebytek 22,2 mld. CAD. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se přebytek zvýšil o 9,3 mld. CAD. Příliv zahraničních investic do Kanady tak nadále výrazně převyšuje investice Kanaďanů v zahraničí. Ve 3. čtvrtletí t.r. došlo k velkému nárůstu ostatních zahraničních investic v Kanadě (depozita). Zahraniční přímé a portfoliové investice v Kanadě se naopak nepatrně snížily. Portfoliové investice směřují především do nákupu dluhopisů. Ve 3. čtvrtletí t.r. došlo k výraznému růstu přímých, portfoliových i ostatních investic Kanaďanů v zahraničí. (Pozn.Finanční účet pokrývá veškeré investiční přeshraniční platby).  

Roční tempo ekonomického růstu Kanady ve 3. čtvrtletí 2012 ve výši 0,6% je výrazně pomalejší ve srovnání s předchozím čtvrtletím (+1,7%). Oficiální výsledky jsou daleko horší než byly odhady ekonomů nebo kanadské centrální banky. Hlavním důvodem zpomalení je výrazný pokles exportu, který byl nejvyšší za uplynulé více než 3 roky. Export omezuje pokračující silný kurz dolaru i finanční krize v Evropě. Dalším důvodem oslabení ekonomické aktivity je pokles firemních investic. Kanadské firmy „sedí“ na hromadě hotovosti a nemají v úmyslu investovat kvůli ochabující poptávce na domácím i zahraničním trhu. Současný růst kanadské ekonomiky je ve velkém kontrastu s USA, kde ekonomika vzrostla ve 3. čtvrtletí t.r. ročním tempem 2,7%. (Pozn. Velká část ekonomického růstu USA je však způsobena tvorbou firemních zásob a výdaji americké vlády na obranu). 

Poněkud překvapivý je vysoký růst spotřebitelských výdajů, který ukazuje menší obavy z budoucího vývoje u kanadských domácností než u kanadských firem. Podle názoru domácích ekonomů dojde k omezení spotřebitelských výdajů v delším časovém horizontu. V současné době je zadlužení domácností rekordní. Kanaďané patří mezi nejzadluženější spotřebitele na světě v době, kdy ve většině jiných vyspělých ekonomik probíhá proces oddlužení. Průměrný dluh dosahuje 163% disponibilního příjmu. Kanaďané jsou zadluženi více než Američané nebo Britové. Zhruba 2/3 dluhu domácností připadá na hypoteční úvěry. Toto není moc překvapivé v období mimořádně nízkých úrokových sazeb a vysokých cen nemovitostí v několika velkých městech jako Vancouver, Toronto, Montreal a Quebec City. (Pozn. Ceny bydlení v Kanadě se v letech 2000-2010 zvýšily průměrně o 107%, v Montrealu o 133% a v Quebec City dokonce o 159%). V Kanadě dochází k postupnému oslabení rezidenční výstavby, kterou způsobilo několikeré zpřísnění podmínek pro poskytnutí hypoték v posledním roce ze strany ministra financí kvůli obavám z „přehřátí“ na rezidenčním trhu. Růst cen bydlení byl v posledních letech vysoký a kanadská vláda nechce řešit vážné problémy, které nastaly na rezidenčním trhu v USA, Velké Británii, Španělsku či Irsku.     

Vysoké ceny nemovitostí a zadlužení domácností vyvolávají obavy centrální banky Bank of Canada. Je pravděpodobné, že v blízké budoucnosti dojde ke zvýšení úrokových sazeb. (Pozn. Současná výše základní úrokové sazby činí 1%). Proti zvýšení sazeb však hovoří klesající tempo růstu kanadské ekonomiky. Utažení měnové politiky by mohlo kanadskou ekonomiku ještě více poškodit. Rozhodnutí Bank of Canada ohledně nastavení správné výše úrokové sazby tak není v současné situaci vůbec jednoduché.