Velvyslanectví České republiky v Ottawě

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Krize kanadských ropných písků

V uplynulých dvou letech se výrazně zvýšil rozdíl mezi cenou ropy z ropných písků v kanadské provincii Alberta a ostatní severoamerickou ropou (West Texas intermediate - WTI). WTI se používá jako cenové měřítko pro severoamerickou ropu.

Ropa získávaná z ropných písků (tzv. bitumen) je hustší, má vysoký obsah síry a potřebuje více rafinovat (vyčistit). WTI je také známá pod názvem Texas light sweet, což je lehká ropa s nízkým obsahem síry.

Rafinerie na americkém středozápadě představují jediný exportní trh pro bitumen, který se prodává v posledních 2 letech do USA průměrně o 18 USD za barel levněji než je cena WTI. V roce 2012 dosáhl maximální cenový rozdíl 42 USD/barel. USA dovážejí zhruba 1,4 mil. barelů bitumenu denně. Současná produkce bitumenu v Albertě dosahuje 1,7 mil. barelů denně a neustále roste. (Pozn. Denní produkce bitumenu by měla do roku 2021 stoupnout na 3,7 mil. barelů). Příčinou výrazného cenového rozdílu je přesycenost hlavního skladiště ropy v malém městě Cushing v Oklahomě i rafinérií na americkém středozápadě ve státě Illinois (Wood River a Patoka). Cushing je také samozvanou křižovatkou světových ropovodů.

V Cushing (Oklahoma) a Patoka (Illinois) končí existující ropovod Keystone, který sem přivádí bitumen z Alberty. Zároveň sem teče lehká ropa z oblasti nekonvenčních zdrojů ropy (Bakken shale formations) ve státě North Dakota. Zde se k těžbě ropy využívají nové technologie hydraulického štěpení (hydraulic fracturing), které umožňují získat ropu ukrytou v kameni. Podle odhadů International Energy Agency se USA stanou největším producentem ropy na světě do roku 2020 a předstihnou Saudskou Arábii. Přesycení ropou na americkém středozápadě vede k bizarní situaci. Cena severoamerické ropy měřená WTI činí v poslední době 96 USD/barel, zatímco cena mezinárodnější ropy (Brent crude price) je 114 USD/barel.   

Premiérka provincie Alberta Alison Redford na začátku února t.r. oznámila, že příjmy provinční vlády z licencí (royalties) na těžbu ropy a zemního plynu a provinční daně z příjmu těchto producentů se v letošním fiskálním roce (1.4.2012 - 31.3.2013) sníží oproti původním prognózám o 6 mld. CAD. Kanadská vláda bude mít nižší příjmy z federální daně z příjmu právnických osob. (Pozn. V loňském fiskálním roce dosáhly její příjmy 1,2 mld. CAD).

Nedostatečnou přepravní kapacitu existujícího ropovodu Keystone (591 tis. barelů ropy denně) chce Kanada řešit výstavbou ropovodu Keystone XL v délce 2.763 km přes dvě kanadské provincie a šest amerických států z Hardisty u Edmontonu do oblasti měst Port Arthur a Houston v Texasu, kde se nacházejí rafinerie pro zpracování těžké ropy. Výstavba Keystone XL vyjde firmu TransCanada Corp. na 7 mld. CAD. Přepravní kapacita ropovodu Keystone se zvýší o 510 tis. barelů denně na 1,1 mil.  barelů ropy denně.

Kanada naráží na odmítavý postoj prezidenta Obamy, který v lednu 2012 neschválil žádost TransCanada o povolení výstavby ropovodu Keystone XL kvůli protestům ekologických aktivistů ve státě Nebraska. TransCanada navrhla novou trasu ropovodu v Nebrasce. Guvernér státu Dave Heineman na počátku ledna t.r. oznámil, že Nebraska schválila změněnou trasu Keystone XL přes své území. Ropovod se vyhne ekologicky citlivé oblasti Sand Hills. Ministerstvo zahraničí USA (U.S. State Department) nyní posuzuje vliv Keystone XL na životní prostředí, energetickou bezpečnost a ekonomický rozvoj USA. Podle informací U.S. State Department nebude hodnotící zpráva dokončena dříve než 31.3.2013. Pro kanadskou vládu je Keystone XL strategický projekt s mimořádným ekonomickým významem. Tomu odpovídá dlouhodobý silný lobbing kanadských diplomatů v USA.  

Poptávka po těžké ropě z Alberty leží primárně v Asii (Čína, Japonsko, Korea),  ale okno příležitosti se začne zavírat. Kanada musí najít cesty pro bitumen na tyto trhy v příštích 2-5 letech, aby byla konkurenceschopná. Infrastruktura pro přepravu bitumenu z vnitrozemí Alberty na pobřeží Pacifiku však neexistuje. Čím déle to bude Kanadě trvat, tím větší slevu za svoji ropu bude muset vzhledem ke konkurenci (Mexiko, arabské země) nabízet. Další možností je začít dodávat zboží s vyšší přidanou hodnotou než má ropa (např. benzín, nafta, motorové oleje). Nákladově nejefektivnějším způsobem přepravy ropy z Alberty na pobřeží Pacifického oceánu jsou ropovody.

Projekt ropovodu Northern Gateway firmy Enbridge v délce 1.177 km z Bruderheim (východně od Edmontonu) do lodního terminálu v Kitimat na pobřeží Britská Kolumbie je ve skluzu a navíc čelí ostré kritice ze strany ekologických aktivistů a domorodých obyvatel (First Nations). Spolupráce premiérek provincií Britská Kolumbie (Christy Clark) a Alberta (Alison Redford) také není úplně bezproblémová. Výstavba Northern Gateway vyjde na 6 mld. CAD a přepravní kapacita dosáhne 525 tis.barelů ropy denně.

Kanadská pobočka americké firmy Kinder Morgan Inc. sídlící v Houstonu plánuje postavit novou linku k existujícímu ropovodu Trans Mountain z Edmontonu v Albertě do Burnaby na pobřeží Pacifiku v Britské Kolumbii. Výstavba další linky Trans Mountain vyjde na 5,4 mld. CAD a přepravní kapacita dosáhne 890 tis. barelů ropy denně.  

Další možností pro export bitumenu z Alberty je přeprava železnicí do přístavu na Aljašce. Firma TransCanada Corp. také zvažuje přeměnu existujícího a málo využívaného plynovodu TransCanada Mainline na ropovod. TransCanada Mainline vede z Burstall v provincii Saskatchewan na východ do Montrealu. Podle projektu by došlo k prodloužení ropovodu na západě do Hardisty v Albertě a na východě buď do Quebec City, nebo až do přístavu Saint John v provincii New Brunwick. V Saint John se nachází největší kanadská rafinerie s produkcí 300 tis. barelů ropy denně (vlastník firma Irving Oil). VQuebec City je významná rafinerie firmy Valero s denní produkcí 235 tis. barelů ropy. Ropa může být odsud exportována tankery na různé světové trhy (např. Evropa, Jižní Amerika).

Premiér New Brunswick David Alward navštívil nedávno Albertu a podpořil prodloužení TransCanada Mainline na východní pobřeží Kanady. Přepravní kapacita TransCanada Mainline by mohla dosáhnout 500 tis.-1 mil. barelů ropy denně. Projekt TransCanada Mainline je pozadu v regulatorním řízení ve srovnání s ropovody Keystone XL a Northern Gateway, ale naopak čelí menší opozici.

Ropa získávaná z ropných písků v oblasti Athabasca na severovýchodě provincie Alberta se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Růst její produkce je bohužel doprovázen výrazně nižší prodejní cenou na jediném exportním trhu v USA ve srovnání s ostatní severoamerickou ropou (WTI). Ekonomický neúspěch bitumenu způsobuje omezená přepravní kapacita ropovodu Keystone do USA a přesycenost hlavního skladiště americké ropy v Cushing, které přijímá stále více lehké ropy z nekonvenčního zdroje v Bakken shale formations ve státě North Dakota a snižuje tím cenu bitumenu z Alberty.

Kanada nutně potřebuje nové ropovody, aby mohla diversifikovat exportní trhy pro svůj bitumen. Odpor k výstavbě nového ropovodu (Northern Gateway) v Kanadě nepolevuje, a to především mezi příslušníky domorodých obyvatel (First Nations) v Britské Kolumbii. Jejich teritorium má ropovod protínat cestou do Kitimat. Vzpomínka na havárii tankeru Exxon Valdez s plným nákladem ropy u pobřeží Aljašky v zálivu Princ William v březnu 1989 není příliš stará. Při katastrofě tehdy uniklo do moře přes 40 tisíc tun ropy. Tato událost byla jednou z největších ekologických katastrof na světě zaviněných člověkem. Likvidace následků stála zhruba 2 mld. USD.  

Hlavní producenti bitumenu v Albertě (např. Suncor Energy Inc., Canadian Natural Resources Inc., Cenovus) zvažují kvůli nízkým cenám ropy a ohrožení návratnosti investic omezení investic do těžby a zpracování ropy. Kanadská ekonomika je silně závislá na exportu ropy. Pokud klesají příjmy z ropy, postihuje to daňové výnosy vlád (federální i provinční) a jejich schopnost financovat sociální služby.