Velvyslanectví České republiky v Ottawě

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Výroční konference jaderného průmyslu 2012

Ve dnech 22.-24.2.2012 se v Ottawě uskutečnila pravidelná výroční konference a výstava kanadského jaderného průmyslu organizovaná The Canadian Nuclear Association (CNA). Letošního ročníku se zúčastnilo 650 hostů a 23 vystavovatelů. CNA je nezisková organizace reprezentující kanadský jaderný průmysl s cílem vyvíjet technologie pro mírové využívání jaderné energie.

Kanadský jaderný průmysl tvoří cca 160 firem a 70.000 zaměstnanců. Příjmy sektoru v roce 2011 dosáhly 6,7 mld. CAD. Mezi největší firmy patří Ontario Power Generation (vlastník a provozovatel jaderné elektrárny Darlington a Pickering, vlastník jaderné elektrárny Bruce), Bruce Power (provozovatel jaderné elektrárny Bruce), CANDU Energy (výrobce reaktorů CANDU) a Cameco (největší producent uranu na světě).

Jaderná energie se podílí 15% na výrobě elektřiny v Kanadě, v provincii Ontario dokonce 58%.V Kanadě je 5 jaderných elektráren (Bruce, Pickering, Darlington – provincie Ontario, Gentilly – provincie Québec a Point Lepreau – provincie New Brunswick), které provozují 18 těžkovodních jaderných reaktorů CANDU s instalovaným výkonem 12.726 MW. Reaktory CANDU jsou v provozu také v Argentině (JE Embalse), Rumunsku (JE Cernavoda), Číně (JE Quinshan), Jižní Koreji (JE Wolsong), Indii a Pákistánu.   

Kanada má největší prokázané zásoby vysoce kvalitního přírodního uranu na světěa je 2. největším producentem uranu na světě (po Kazachstánu). Největší naleziště uranu na světě je Cigar Lake v severní části provincie Saskatchewan, kde se předpokládá zahájení těžby v polovině roku 2013. Kanada zajišťuje více než 20% světových dodávek uranu, přičemž firma Cameco z provincie Saskatchewan zajišťuje zhruba 16% světové produkce uranu. Kanadský uran se používá výlučně pro výrobu elektřiny v jaderných elektrárnách. Kanada zajišťuje také více než 50% světových dodávek izotopů pro jaderné lékařství.

Cílem  každoroční konference CNA je shrnout hlavní události uplynulého roku v oblasti jaderného průmyslu. Rok 2011 byl negativně poznamenán březnovou havárií v jaderné elektrárně (JE) Fukušima v Japonsku. V návaznosti na to kanadský Úřad pro jadernou bezpečnost (Canadian Nuclear Safety Commission - CNSC) nařídil okamžitou a důkladnou kontrolu bezpečnosti jaderných reaktorů. Kontrola byla ukončena v dubnu 2011 s výsledkem, že všechny kanadské jaderné elektrárny jsou bezpečné a odolné vůči významným krizovým situacím. V červenci 2011 vydal největší provozovatel a vlastník jaderných elektráren v Kanadě (Ontario Power Generation - OPG) zprávu, která obsahuje kroky ke zvýšení bezpečnosti v kanadských JE pro případ podobných přírodních katastrof jako ve Fukušimě. Pravděpodobnost silného zemětřesení (9 stupňů Richterovy stupnice), vln tsunami o výšce 14-15 metrů a následných záplav v jaderné elektrárně lze však v Kanadě pokládat za mizivou.   

Kanadské jaderné reaktory CANDU mají více bezpečnostních vrstev zabudovaných ve svém designu. CANDU reaktory mají 2 systémy vypnutí a značné záložní napájení. OPG používá v JE záložní dieselové generátory, generátory nouzového napájení a pomocné generátory, které poskytují záchranou síť pro napájení elektrickou energií a zajišťují nezbytné chlazení paliva. V uplynulých letech OPG investovala značné prostředky do zdokonalení těchto systémů a do protipožárních systémů. Podle výkonného ředitele a prezidenta OPG (Tom Mitchell) systémy poskytují silnou obranu proti vnějším i vnitřním bezpečnostním hrozbám. Aktivity OPG jsou v souladu s doporučeními zprávy pracovní skupiny CNSC k Fukušimě z října 2011 i s akčním plánem CNSC z prosince 2011. OPG postupně instaluje do JE také přenosné dieselové generátory a čerpadla, které mohou zajišťovat chlazení paliva více cestami rychlejším a pružnějším způsobem a zároveň dodají kritickou elektrickou energii. Čtyři dieselová čerpadla a jeden generátor byly už například dodány do JE Darlington a v nejbližší době budou i v JE Pickering. Zaškolení obsluhy zařízení bude provedeno do konce letošního roku.

V únoru 2010 oznámilo OPG plán rekonstrukce JE Darlington, což prodlouží životnost elektrárny o 30 let. Plánovací fáze rekonstrukce již začala. Zahrnuje právě probíhající posouzení vlivů na životní prostředí (Environment Assessment) a bezpečnostní revizi (Integrated Safety Review). Vláda provincie Ontario vyjádřila brzy po nehodě ve Fukušimě podporu jaderné energii v Ontariu. Rekonstrukce JE Darlington může potenciálně zahrnout výměnu komponentů v reaktorech, výměnu bezpečnostních a ekologických systémů, údržbu a inspekční činnosti, nahrazení palivových článků (fuel bundles), uvedení do provozu. Rekonstrukce by měla podle plánu začít v roce 2016. Fukušima neovlivnila plán OPG postavit nové jaderné reaktory v JE Darlington. OPG chce naopak využít poučení z Fukušimy jak při rekonstrukci JE Darlington, tak při jejím plánováném rozšíření.        

Významnou událostí uplynulého roku v jaderném průmyslu v Kanadě byl prodej divize jaderných reaktorů státní firmy Atomic Energy of Canada Limited (AECL) v říjnu 2011 za 15 mil. CAD. AECL byla založena v roce 1952 a vyvíjela jaderné reaktory CANDU. Novým vlastníkem divize jaderných reaktorů se stala firma SNC-Lavalin se sídlem v Montrealu, jedna z největších strojírenských a stavebních firem na světě se stoletou historií. Kanadská vláda zůstává vlastníkem jaderných laboratoří AECL v Chalk River (Ontario) a tamního výzkumného jaderného reaktoru, který produkuje izotopy pro lékařství. Koupí divize jaderných reaktorů od AECL se stala firma SNC-Lavalin komplexním dodavatelem jaderných rektorů (tj. design, výroba, servis i rekonstrukce reaktorů). 

Podle viceprezidenta SNC Lavalin (Patrick Lamarre - PL) existuje značný potenciál pro dodávky nových reaktorů CANDU v Jordánsku, Turecku, Rumunsku, Číně, Argentině a samozřejmě v Kanadě. Potenciál dodávek odhaduje PL na 6 mld. CAD, přičemž 2 mld. CAD připadají na Ontario (JE Darlington). Rekonstrukce stávajících reaktorů CANDU probíhají nyní v Jižní Koreji a Kanadě. V letošním roce se po rekonstrukci vrátí do služby dva reaktory v JE Bruce, které byly uvedeny do původního provozu v roce 1977. PL vidí velký potenciál také v servisu reaktorů, neboť na světě je v provozu cca 440 jaderných reaktorů.

Vlády tří kanadských provincií s jadernými elektrárnami (Ontario, Québec, New Brunswick) oznámily krátce po havárii ve Fukušimě podporu jaderné energii. Ontarijská státní energetická firma Ontario Power Generation (OPG) jako největší vlastník a provozovatel jaderných elektráren v Kanadě chce zahrnout poučení z Fukušimy do rekonstrukce JE Darlington i plánovaného rozšíření elektrárny o 2 nové reaktory. Výkonný ředitel OPG vidí v jaderné energii příležitosti z několika důvodů: nízké provozní náklady,  působivé přínosy pro životní prostředí, kapacita pro technické inovace a potřeba pro vysoce kvalifikované pracovníky, schopnost vytvářet pracovní místa nebo přispívat k ekonomickému růstu.

SNC-Lavalin Group jako výrobce jaderných reaktorů CANDU je optimistický ohledně budoucnosti jaderné energie. Navzdory ústupu některých zemí od jaderné energie (Německo, Švýcarsko) v ní vidí velký potenciál. Jedná se o spolehlivý, stabilní a bezpečný zdroj energie, který výrazně přispívá ke snížení emisí skleníkových plynů. Zvýšené obavy veřejnosti o bezpečnost jaderných elektráren po havárii ve Fukušimě vidí jako přechodný jev. Rostoucí energetické potřeby ve světě (především Asie) bude nutné nějak zajistit a obnovitelné energetické zdroje na to zdaleka nebudou stačit. V jejich neprospěch hovoří vysoké náklady elektrické energie způsobené příliš štědrými výkupními cenami.(Pozn. Garantovaná výkupní cena solární energie v Ontariu činí 45 centů za 1 kWh).

Zástupci OPG i SNC-Lavalin Group ve svých prezentacích však pomlčeli o tom, že rostoucí energetické potřeby mohou zajistit plynové elektrárny, jejichž výstavba je investičně méně náročná než u jaderných elektráren. Kanada, USA či Polsko mají obrovská naleziště tzv. břidlicového plynu (shale gas). Vývoj nových technologií umožnil dobývat tuto surovinu, která je složením fakticky identická s tradičním zemním plynem. Ověřené zásoby břidlicového plynu jsou jen v zemích produkujících a spotřebovávajících více než polovinu zemního plynu pětkrát větší než dosažitelné zdroje zemního plynu. V některých zemích se těžba břidlicového plynu setkává s obavami obyvatelstva z poškození životního prostředí. Úřady ve Francii (mj. velký producent jaderné energie) například odmítají vydat souhlas s prospekcí. Při těžbě břidlicového plynu se do podzemí tlačí velké množství vody a chemikálie jako benzen či toluen. Spotřeba vody je obrovská, což může omezit efektivnost těžby. Vlastní náklady na těžbu v USA například dosahují 6 USD za tisíc britských tepelných jednotek (MBtu, 1 MBtu = 0,293 kWh), když na konvenčních plynových polích činí jen 4 USD).