česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Guvernér Bank of Canada ke kanadské ekonomice a exportu

(Archivní článek, platnost skončena 06.04.2013.)

Guvernér Bank of Canada (centrální banka) Mark Carney vystoupil tento týden na oslavě 125. výročí založení Greater Kitchener Waterloo Chamber of Commerce ve Waterloo (jižní Ontario) na téma "Kanadský export po globální ekonomické recesi".

Ve svém vystoupení Mark carney (MC) zdůraznil, že kanadský export ještě nedosáhl předkrizové úrovně a ve skutečnosti zůstává na nižší úrovni než před 10 lety. Kanada postupně snižuje podíl na světovém exportu.

Kanadská ekonomika byla v recesi 9 měsíců od října 2008 do června 2009. Následný ekonomický růst vytváří domácí poptávka. Hlavním tahounem růstu jsou výdaje domácností, které se v průběhu ekonomické recese snížily pouze nepatrně a nyní jsou o 6,5% vyšší než v době vrcholu před krizí. Díky této pružnosti se kanadská ekonomika dostala z recese jako první ze zemí G7. Během recese ztratila kanadská ekonomika 430.000 pracovních míst a všechna místa byla nahrazena již na začátku roku 2011. Od té doby bylo vytvořeno dalších 180.000 pracovních míst. Většinu míst (83%) zajistil privátní sektor a obory s průměrnými či nadprůměrnými mzdami (90%). Každé šesté nové pracovní místo vytvořil stavební sektor. Podíl stavebnictví na celkové zaměstnanosti v Kanadě je nejvyšší za posledních 35 let.

Výdaje domáností v posledních více než 10 letech rostly silně díky růstu reálných příjmů. (Pozn. Reálné příjmy Kanaďanů se před krizí dlouhodobě zvyšovaly o jeden procentní bod rychleji než reálný růst HDP). Rostoucí reálné příjmy však nestačily plně pokrývat výdaje domáností a rostlo zadlužení. Vyšší výdaje byly většinou financovány půjčkami. Jako zástava za půjčky sloužila rostoucí hodnota nemovitostí (domy, byty). Od vypuknutí krize však růst reálných mezd oslabil a výdaje domácností byly stále více závislé na stimulačních podmínkách na finančním trhu (velmi nízké úrokové sazby) a vysoké hodnotě nemovitostí. Růst výdajů domácností je v poslední době z velké části financován ze zahraničí. Podle MC je tento trend ve střednědobém výhledu neudržitelný. Kanadská ekonomická strategie se musí mnohem více soustředit naexport jako motor růstu než výdaje domácností.

Během nejhorší fáze ekonomické recese se kanadský export propadl o více než 16%. Na konci roku 2011 byla hodnota exportu zhruba o 8% nižší než během vrcholu v předkrizové době. Podíl Kanady na světovém exportu od roku 2000 trvale klesá a nyní dosahuje 2,5%. (Pozn. V roce 2000 podíl dosahoval 4,5%. Podle MMF zaznamenala z vyspělých zemí vyšší propad pouze Velká Británie). Podíl Kanady na světovém exportu průmyslového zboží se od roku 2000 snížil na polovinu. Doprovodným jevem je snížení zaměstnanosti ve výrobním sektoru o více než 20%, což představuje ztrátu téměř 500.000 pracovních míst. Kanadský export roste v poslední dekádě průměrně ročně o 5% méně než světový export.

Pouze částečnou pravdou je, že příčinou poklesu kanadského podílu na světovém exportu je posilování kanadského dolaru. Významnou roli také hrají nižší produktivita firem ve srovnání s USA a především teritoriální struktura exportu. Kanadský export se v uplynulé dekádě soustředil na pomalu rostoucí vyspělé ekonomiky (zejména USA) a nikoliv na rychle rostoucí rozvíjející se trhy. Tato orientace způsobila pokles ročního růstu exportu v letech 2000-2007 průměrně o 3,3%. Nižší produktivita kanadských firem pak „přispěla“ k poklesu průměrně o 2,5%. Silná orientace na USA a minimální na rychle rostoucí rozvíjející se ekonomiky (především Čína) je téměř výhradně zodpovědná za klesající podíl na světovém exportu po skončení krize. Některé vyspělé země (Německo, Austrálie) svůj podíl na světovém exportu průmyslového zboží udržely.       

Ekonomika USA už není co bývala. Její růstový potenciál klesal už v roce 2007 před vypuknutím krize jako důsledek stárnoucí populace a nižšího růstu produktivity. Rozvíjející se ekonomiky měly tehdy výrazně vyšší růstový potenciál díky vysokému růstu produktivity. Výsledkem byla nedostatečná výkonnost americké ekonomiky ve srovnání se zbytkem světa. Velká recese situaci ještě zhoršila. Růstový potenciál americké ekonomiky po krizi má opět tendenci být po nějakou dobu slabší, což je odrazem nižších kapitálových investic a vyšší strukturální nezaměstnanosti. Bank of Canada (BoC) odhaduje, že ekonomický výkon USA v roce 2015 bude o více než 1 bil. USD nižší než BoC předpovídala v době před vypuknutím krize.

Rozvíjející se ekonomiky představují větší příležitost pro kanadské exportéry než USA. Od skončení krize na tyto země připadá zhruba 2/3 globálního ekonomického růstu a polovina růstu globálního importu. V Číně a Indii se formuje masivní nová střední třída, která každoročně narůstá o 70 mil. lidí. Tato třída představuje rychle rostoucí podíl světové poptávky po všem zboží. Kanadské firmy by měly hledat potenciál pro růst exportu v Číně a Indii.

Úroveň spotřeby v hlavních rozvíjejících se ekonomikách je stále pouze zlomkem spotřeby v rozvinutých zemích. Konvergence ekonomik je ještě daleko před námi. Poptávka po komoditách je a zůstane podle MC vysoká. Výsledkem jsou současné vyšší ceny komodit ve srovnání s historickým průměrem. Tato situace bude s velkou pravděpodobností nějakou dobu trvat. Kanada jako země s obrovskými zásobami přírodních zdrojů z toho bude profitovat. Kanada pravděpodobně zůstane relativně atraktivní investiční destinací díky silnému finančnímu systému, konkurenčnímu daňovému systému, zdravým veřejným financím a důvěryhodné měnové politice. 

MC doporučuje kanadským firmám změnit exportní orientaci na rozvíjející se trhy a nové produkty. Agresivní obchodní strategie současné kanadské vlády jim v tom určitě pomůže. Kanadské firmy by měly více investovat do svých provozů, zařízení, informačních a komunikačních technologií a vyvíjet nové technologie zpracování. Jasným předpokladem úspěchu jsou inovace. Kanadské firmy jsou v inovační činnosti průměrné. Firemní investice do výzkumu a vývoje jsou v současné době ve srovnání s ostatními zeměmi OECD podprůměrné. Kanada se musí především zaměřit na komercionalizaci výsledků výzkumu a vývoje. Inovační myšlenky z kanadských univerzit a výzkumných institucí musí být ve formě nových produktů a služeb rychle uváděny na trh. MC také doporučuje více investovat do vzdělání a rekvalifikace firemních zaměstnanců.    

Guvernér BoC naprosto jasně popsal slabé stránky kanadského exportu. Je to přílišná orientace na trh USA, opomíjení silně rostoucích rozvíjejících se ekonomik, nedostatečná produktivita a inovační činnost firem. Kanadská vláda si toto nebezpečí už nějaký čas uvědomuje. Premiér Harper výrazně podporuje volný obchod a snaží se proto vyjednat nové dohody o volném obchodu s regionálními seskupeními nebo jednotlivými zeměmi (např. EU, Trans-Pacific Partnership, Indie, Ukrajina, Japonsko). Tím chce usnadnit přístup kanadských exportérů na nové trhy. Prioritní ekonomickou oblastí Kanady je asijsko-pacifický region.

Kanadská vláda také částečně vyslyšela doporučení privátního sektoru (Jenkins report) ohledně změny podpory výzkumu a vývoje. Rozpočet na fiskální rok 2012-13 již například zvyšuje přímou podporu firmám na výzkum a vývoj (granty, fondy rizikového kapitálu) na úkor neúčinné nepřímé podpory (daňové kredity).