Velvyslanectví České republiky v Ottawě

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Vládní delegace na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Kanadská vládní delegace ve složení ministr zahraničního obchodu a ministr pro region Asie a Pacifiku Ed Fast, ministr zahraničních věcí John Baird, ministr financí Jim Flaherty a ministr průmyslu Christian Paradis vystoupila na konci ledna 2013 na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Ministři akcentovali následující ekonomické úspěchy.

Vláda pokračuje v realizaci ekonomického akčního plánu (Canada’s Economic Action Plan). Jeho cílem je mj. zajistit tvorbu pracovních míst a docílit vyrovnané hospodaření vlády do konce existence současného parlamentu v říjnu 2015. Ministr financí Flaherty zmínil, že čistý veřejný dluh Kanady (33,8% HDP) je jeden z nejnižších mezi průmyslově rozvinutými zeměmi. Kanadský bankovní systém je považován za nejbezpečnější a nejstabilnější na světě v uplynulých 5 letech. Kanada vyzvala ostatní země, aby učinily opatření pro zajištění dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí. V opačném případě nebude možné zajistit globální ekonomické oživení.       

Kanada zaznamenala největší ekonomický růst mezi zeměmi G-7 v letech 2002-2011. Mezinárodní měnový fond a OECD předpovídají, že Kanada bude mít mezi zeměmi G-7 nejrychlejší ekonomický růst také v roce 2013. Kanadská ekonomika zaznamenala rovněž nejrychlejší růst zaměstnanosti ze zemí G-7. Od konce ekonomické krize v červenci 2009  bylo vytvořeno více než 900.000 nových pracovních míst. Kanadská ekonomika má nyní o 490.000 více pracovních míst než v době vrcholné úrovně zaměstnanosti před ekonomickou krizí (léto 2008). Kanada je jedna z pouze dvou zemí G-7, která nahradila všechny pracovní místa ztracená v průběhu globální ekonomické krize.     

Kanadská vláda získala v roce 2012 několik významných mezinárodních ocenění. Prestižní a velmi vlivný časopis Forbes zařadil Kanadu pátý rok za sebou na 1. místo na světě mezi zeměmi G-20 s nejlepšími podmínkami pro podnikání. The World Economic Forum považuje kanadský bankovní systém za nejzdravější na světě. V průběhu globální ekonomické krize nepožadovala žádná kanadská banka ani pojišťovna vládní finanční pomoc. Časopis Global Finance potvrdil, že 6 z 10 nejzdravějších bank v severní Americe jsou kanadské banky. Standard & Poor’s znovu potvrdil Kanadě nejlepší úvěrový rating AAA.         

Kanadská vláda si je vědoma, že budoucí prosperita země závisí na hospodářské expanzi na nové a rozvíjející se trhy v Asii, Latinské Americe, Africe a zároveň na posílení ekonomických vztahů s Evropou a USA. Každé páté kanadské pracovní místo závisí na exportu a každé desáté na zahraničních investicích. Hospodářskou stabilitu Kanady zajišťuje silný a stabilní bankovní systém, nízké firemní daně, příznivé podnikatelské prostředí a inovační, vysoce kvalifikovaná a zároveň multikulturní pracovní síla.

Kanada má nejnižší celkové daňové zatížení na nové firemní investice ze zemí G-7. Kombinovaná federální a provinční daň z příjmu firem dosahuje 26,1% a je nižší než ve většině zemí G-7 a je zhruba o 13 procentních bodů nižší než v USA. Firma KPMG považuje Kanadu za nejvíce konkurenceschopnou mezi zeměmi G-7. Kanada nabízí vynikající prostředí pro výzkum a inovace, špičkovou R&D infrastrukturu, vládní pobídky pro inovace, špičkové vědce a výzkumníky. Výdaje na R&D na vysokých školách a univerzitách          v poměru k HDP jsou nejvyšší mezi zeměmi G-7. Kombinované federální a provinční daňové kredity za výdaje na R&D mohou vrátit zahraničním investorům až 30% jejich investice do R&D v Kanadě.   

Kanadská vláda hodlá pokračovat v otevírání nových trhů pro kanadské zboží a služby. V průběhu méně než 6 let byly uzavřeny dohody o volném obchodu (FTA) s 9 zeměmi: Kolumbie, Honduras, Jordánsko, Panama, Peru a země ESVO (Švýcarsko, Norsko, Island a  Lichtenštejnsko). Kromě toho Kanada jedná o vytvoření FTA s EU, Japonskem, Indií a zeměmi sdruženými v Trans-Pacific Partnership (TPP). Kanada se právem považuje za obchodní bránu do světa díky nejkratší cestě lodí mezi Asií a Severní Amerikou. Přístup na severoamerický trh se 460 mil. spotřebiteli zajišťují mezinárodní přístavy na pacifickém (Vancouver, Prince Rupert) i atlantickém (Halifax) pobřeží Kanady. Ve vzdálenosti 90 minut autem od hranice s USA se nachází 17 z 20 největších kanadských měst.        

Stinnou stránkou kanadské ekonomiky je rekordní zadlužení domácností. Průměrný dluh kanadské domácnosti ve 3. čtvrtletí 2012 dosáhl 164,6% disponibilního příjmu. Zhruba 70% dluhu připadá na hypotéky. To není žádné překvapení při poměrně dlouhém období mimořádně nízkých úrokových sazeb (pozn. základní úroková sazba centrální banky je 1% od září 2010) a vysokých cen nemovitostí, především ve velkých městech.

Důvodem ke znepokojení je současný výrazně nižší ekonomický růst než předpovídala kanadská centrální banka před několika měsíci. Export a firemní investice nerostou tak rychle, aby nahradily ochabující rezidenční výstavbu. Pokles rezidenční výstavby je způsoben několikerým zpřísněním podmínek pro poskytnutí hypoték pojištěných kanadskou vládou v posledních letech kvůli obavám z „přehřátí“ trhu (např. maximální délka hypotéky pojištěné vládou je nyní 25 let, spotřebitel si může půjčit maximálně 80% ceny domu). (Pozn. Do října 2008 kanadská vláda pojišťovala hypotéky se splatností až na 40 let a na 100% ceny bydlení).