česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Guvernér Bank of Canada o ekonomice

(Archivní článek, platnost skončena 25.05.2015.)

Končící guvernér kanadské centrální banky (Bank of Canada) Mark Carney naposledy ve své funkci vystoupil k situaci ve světové a kanadské ekonomice. (Pozn. Mark Carney se stane od července 2013 guvernérem Bank of England).

Guvernér Mark Carney (MC) při vystoupení v Montrealu učinil jedno ze svých dosud nejsilnějších prohlášení k ekonomické situaci v EU. Ekonomická krize v EU přetrvává kvůli špatné politice. Ekonomická činnost je omezena šetřením vlád, nízkou důvěrou a přísnými úvěrovými podmínkami. Hluboké problémy přetrvávají ve finančním systému. Evropští politici se dlouho nemohli shodnout na společném přístupu k bankovní regulaci, která by nastolila důvěru ve finanční systém. Na rozdíl od USA lídři eurozóny odmítli širokou rekapitalizaci bank. Záchrana bank v USA byla politicky nepopulární, ale americké banky jsou nyní ziskové a poskytují úvěry. Bez trvalých a významných reforem hrozí v Evropě dekáda stagnace.

Evropa by se měla poučit z Japonska, které se kvůli polovičatým opatřením již více než dvacet let potýká s hospodářskou stagnací a deflací. S cílem ukončit toto smutné dědictví se Japonsko nedávno vydalo na cestu odvážného politického experimentu (agresivní uvolnění měnové politiky, vysoké vládní výdaje, strukturální reformy s cílem ukončit dvě desetiletí trvající hospodářskou stagnaci a deflaci), jehož úspěch či selhání bude mít významný dopad na vyhlídky v příštích letech.

Ekonomické oživení v USA pokračuje pomalým tempem. Postupně sílící privátní poptávka je částečně kompenzována zrychlenou fiskální konsolidací. Americké domácnosti se dostávají z bolestného období snižování zadlužení (deleveraging). Navzdory nedávnému oživení americká ekonomika dosud nedosáhla požadované tempo růstu.         

Kanada je podle MC jedinečná mezi zeměmi G-7. Globální finanční krize byla pro Kanadu spíše vnější než vnitřní šok. Reakce na krizi byla rychlá a energická.  Finanční systém směřoval úvěry na potřebná místa, ekonomika se rychle přizpůsobila a škody způsobené krizí byly malé. Do počátku roku 2011 byl ekonomický výkon na stejné úrovni jako před krizí a všechna ztracená pracovní místa byla nahrazena. Od té doby vytvořila kanadská ekonomika dalších 480 tis. pracovních míst, z nichž drtivou většinu tvoří pracovní místa na plný úvazek v privátním sektoru a s nadprůměrnými mzdami. Příčinami kanadského úspěchu při zvládání krize byly zodpovědná fiskální politika, pevná měnová politika, odolný finanční systém a funkční měnová unie. Na rozdíl od eurozóny měnová unie v Kanadě funguje, protože Kanada má jednotný finanční systém, pružný národní pracovní trh a realizuje velké fiskální transfery ve výši 8% HDP.  

Stimulační měnová a fiskální politika se ukázaly jako velmi efektivní při podpoře silného růstu domácí poptávky, zejména výdajů domácností, které se dostaly na rekordní úroveň. Limity tohoto růstu jsou však dané. Kanadská ekonomika nemůže růst po neurčitou dobu díky zvyšování zadluženosti domácností vzhledem k jejich příjmům. Ani investice do rezidenčních staveb nemohou zůstat po neurčitou dobu na rekordní úrovni k HDP. Na realitním trhu se již projevují známky nadhodnocení a nadměrných bytových kapacit.      

Domácí poptávka, která vytáhla kanadskou ekonomiku z krize, nyní zpomaluje. MC očekává, že výdaje spotřebitelů porostou v příštích letech mírným tempem a rezidenční výstavba bude dále klesat z historicky vysokých úrovní. Příspěvek vládních výdajů k růstu ekonomiky by měl být po nějakou dobu mírný v souladu s probíhající potřebou konsolidovat rozpočtové pozice. Zdroji ekonomického růstu Kanady by proto měly být čistý export a firemní investice. V krátkodobém horizontu MC předpovídá určité zvýšení růstu HDP. Vzhledem k přechozím ekonomickým cyklům však očekává, že investice zůstanou podprůměrné a příspěvek čistého exportu slabý.