česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Obchodní překážky na kanadském trhu

(Archivní článek, platnost skončena 11.05.2015.)

Hlavní obchodní překážky na kanadském trhu jsou v oblasti veřejných zakázek, prodeje alkoholických nápojů a mléčných a drůbežích produktů.

1) Veřejné zakázky

V Kanadě existují různá pravidla pro veřejné zakázky na federální a nižší úrovni (tj.  provinční, teritoriální a municipální). Kanada je signatářem Dohody WTO o vládních zakázkách (WTO Government Procurement Agreement) z roku 1996. Tato dohoda se však vztahuje pouze na veřejné zakázky federální vlády. Na provinční, teritoriální či municipální úrovni platí různá pravidla a předpisy pro veřejné zakázky, které často aplikují preferenci domácích dodavatelů (např. cenová preference, požadavek významného objemu domácí produkce, preference malých lokálních firem).

Některé firmy z EU si stěžovaly na preferenční udělování kontraktů na dodávku prostředků veřejné hromadné dopravy kanadským firmám v některých kanadských provinciích a městech (Ontario-Toronto, Quebec-Montreal). O zakázku na dodávku tramvají pro Toronto se ucházela nedávno v soutěži 7 firem také česká firma Škoda Transportation. Zakázku nakonec vyhrála v dubnu 2009 kanadská firma Bombardier. Veřejná zakázka na dodávku nových vozů pro metro v Montrealu byla dne 22.10.2010 udělena přímo konsorciu firem Bombardier/Alstom. Parlament provincie Quebec krátce předtím dne 7.10.2010 schválil zákon, který přímé udělení kontraktu umožňuje a zadavatel veřejné zakázky (Société de transport de Montreal) je tak ochráněn před případnou soudní žalobou ze strany ostatních zájemců.  

Jako příklad určitého požadovaného domácího obsahu (domestic content) v dodávkách pro kanadský veřejný sektor v rámci provincií slouží Zákon o zelené energii z roku 2009 (Green Energy Act 2009) v Ontariu. Tento provinční zákon vyžaduje, že u veřejných zakázek na zelené energetické projekty v Ontariu musí místní firmy zajišťovat minimálně 60% hodnoty zakázek u solárních projektů (od 1.1.2011) a 50% u větrných projektů (od 1.1.2012).     


2) Prodej alkoholických nápojů

V Kanadě se mohou prodávat zahraniční alkoholické nápoje pouze prostřednictvím tzv. Provincial Liquor Control Boards (LCB), což jsou monopolní organizace vlastněné provinčními vládami. LCB zajišťují nákup, distribuci i prodej veškerých alkoholických nápojů v Kanadě. LCB v provincii Ontario a Quebec jsou největším a druhým největším jednotlivým nákupčím alkoholických nápojů na světě. Praktiky LCB vůči zahraničním dodavatelům alkoholických nápojů jsou téměř diskriminační a výrazně stěžují přístup alkoholických nápojů z EU na kanadský trh. LCB rozhodují o tom, zda vezmou do své prodejní sítě alkoholické nápoje od zahraničních dodavatelů. Pokud ano, dodavatel musí „zajistit“, že prodej jeho alkoholu v síti LCB dosáhne určitého minimálního množství (kvóta). V opačném případě je prodej alkohol ukončen a nesmí se v Kanadě dále prodávat. U některého dováženého alkoholu určuje LCB také minimální a maximální prodejní cenu. LCB v provinciích Ontario a Québec umožňuje kanadským producentům vín přímý prodej jejich vín v místě produkce, zatímco prodej evropských vín je možný pouze přes LCB. Ontarijská vláda umožňuje LCB prodávat všechna ontarijská vína do místních restaurací a barů s dodatečnou slevou 5%. LCB v Ontariu také aplikuje nižší prodejní marži u levnějších domácích alkoholických nápojů než u zahraničních alkoholických nápojů příslušné cenové kategorie a účtuje na dovážený alkohol extra poplatek za službu.      


3) Systém řízené nabídky (supply management system)

Produkce mléka, mlékárenských výrobků, vajec, kuřat a krůt podléhá v Kanadě systému řízené nabídky. Tyto systémy jsou kontrolovány národními  organizacemi a provinčními komoditními marketingovými organizacemi, které mají přenesené pravomoci od kanadské federální vlády a provinčních vlád. Systémy řízené nabídky pro jednotlivé komodity jsou v mnoha ohledech podobné. Nabídka příslušných komodit na kanadském trhu je regulována systémem produkčních kvót. Jednotlivé kanadské provincie žádají příslušné národní komoditní organizace (tj. The Chicken Farmers of Canada, The Canadian Milk Supply Management Committee, The Canadian Egg Marketing Agency, The Canadian Turkey Marketing Agency) o přidělení produkční kvóty a následně ji rozdělují v rámci své provincie mezi jednotlivé producenty. Producenti (farmáři) si produkční kvóty nakupují a z jejich poplatků je pak plně hrazena činnost národních komoditních organizací. Dovoz příslušných komodit do Kanady je omezen celními kvótami. Dovozy nad rámec celní kvóty jsou pak zatíženy až prohibitivním clem (až téměř 300%).

Mezi další obchodní překážky na kanadském trhu, kterým čelí vývozci z ČR (EU), patří například:

-         Nepřiměřeně dlouhé lhůty (i několik let) pro registraci geografického označení (GI) potravin a nápojů

-         Celní kvóty na dovoz některých potravin (např. pšenice, ječmen a výrobky z nich, vepřové a hovězí maso) a až prohibitivní cla nad rámec celní kvóty