česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Proč je letecká doprava v Kanadě tak drahá

(Archivní článek, platnost skončena 31.12.2014.)

Podle studie the World Economic Forum je Kanada na 125. místě ze 139 zemí světa v konkurenceschopnosti cen letenek a letištních poplatků. Ceny letenek v Kanadě jsou v průměru o 120 CAD dražší než v USA.

Toronto Pearson Airport

Toronto Pearson Airport

K hlavním příčinám vysokých cen letecké dopravy patří následující poplatky a daně:  

1) Nájem za letištní pozemky - osm největších letišť v Kanadě zaplatilo v roce 2010 kanadské vládě za nájem letištních pozemků 241 mil. CAD, přičemž téměř 50% z této částky připadlo na letiště v Torontu. Příčinou tohoto stavu je rozhodnutí federální vlády z 90. let minulého století, kdy došlo k oddělení infrastruktury letišť a převedení pod neziskové organizace správy letišť. (Pozn. Letiště v USA z velké části vlastní a provozuje vláda, a proto zde neexistují podobné platby za nájem). Kanadská vláda tvrdí, že současný systém není tíživý a nájem se promítá do ceny letenek necelým 1%.

2) Poplatky obcím - kanadská letiště platí značné poplatky obcím namísto daní z nemovitostí, protože leží na pozemcích federální vlády. Kanadská letiště také nemohou vydávat nezdanitelné dluhopisy pro svoji expanzi či zlepšení kvality svého provozu.

3) Poplatky za bezpečnost a navigaci – cestující v Kanadě hradí náklady na zajištění bezpečnosti na tamních letištích i za leteckou navigaci. Před několika lety se zvýšily poplatky o 2,58–8,91 CAD za pasažéra v závislosti na letecké lince kvůli instalaci nových detektorů pro fyzické kontroly. (Pozn. Ve srovnání s Kanadou vláda v USA hradí náklady na zajištění bezpečnosti na letištích i leteckou navigaci částečně hradí).          

Podle výzkumu prof. Freda Lazara z York University v Kanadě je letecká politika kanadské vlády zodpovědná za 16-40% ceny domácích letenek kanadských leteckých společností  AirCanada a WestJet. Letecká doprava však může navýšit počet cestujících o 2,9 mil. ročně a kanadská ekonomika může zvýšit svůj výkon až o 3,5 mld. CAD ročně, pokud vláda upustí od současných poplatků a daní, které od provozovatelů letecké dopravy vybírá. Současná politika však na druhou stranu kanadské vládě ročně přináší 1 mld. CAD v daňových příjmech. V období snahy federální vlády o postupné snižování deficitu rozpočtu není pravděpodobné, že se vláda těchto příjmů vzdá.

Kanaďané už na vysoké ceny letenek zareagovali. Až 5 milionů Kanaďanů ročně (tj. 15% celkové populace) cestuje autem na letiště do USA (např. Buffalo - stát New York, Burlington - stát Vermont nebo Bellingham - stát Washington) a využívá tamní nižší ceny letenek. Kanadská Hotelová asociace (the Hotel Association of Canada) nedávno provedla průzkum a zjistila, že 30% Kanaďanů plánuje v příštím roce odlétat z USA.

Daniel Robert Gooch, prezident Kanadské rady pro letectví (Canadian Aviation Council), prohlásil, že Kanada má potenciál se stát mezinárodním leteckým uzlem. Musela by se však inspirovat místy jako je Dubai, kde vidí leteckou dopravu jako klíčový pilíř ekonomiky. Kanada má dle Goocha výhodnou geografickou polohu, aby se mezinárodním  leteckým uzlem stala.

Na stížnosti na předraženou leteckou dopravu v Kanadě už reagují některé kanadské provincie. Vláda provincie British Columbia nedávno zrušila uhlíkovou daň z leteckého paliva (carbon tax on jet fuel) u mezinárodních letů, aby tamní letiště více konkurovaly americkým letištím. Společnosti létající skrze Vancouver tak dohromady ušetří 12-16 mil. CAD ročně. Řidiči v British Columbia navíc platí z pohonných hmot kromě vysoké spotřební daně (23,5 centů za litr benzínu) ještě uhlíkovou daň, která se od 1. července 2012 zvyšuje (6,67 centů za litr). Cesta autem na americká letiště se tak prodraží.