Úvodní poznámka: Pokud 1 den státního svátku připadá na neděli, nepracovní jsou následující 2 dny. V případě, že 2. den státního svátku připadá na neděli, nepracovní je pouze 1 následující den.

1. a 2. leden - Nový rok

7. a 8. leden – pravoslavné Vánoce (osoby pravoslavného vyznání navíc slaví i 6. leden, Štědrý den / Badnji dan (Zvykem bývá spojovat nový rok a Vánoce)

Velký pátek * a Velikonoční pondělí * - */  Pohyblivý svátek Velikonoce / Uskrs - velký pátek a velikonoční pondělí (podle „starého“, juliánského kalendáře)

1. a 2. květen -  Mezinárodní den práce

21. a 22. květen - Den nezávislosti

(státní svátek u příležitosti  výročí referenda o nezávislosti z roku 2006)

13. červenec – Den státnosti a 14. červenec

(hlavní státní svátek u příležitosti výročí vyhlášení nezávislé Černé Hory na Berlínském kongresu 1878 a současně zahájení povstání proti fašismu 13. 7. 1941)

Individuální svátek u osob pravoslavného vyznání Sveta Slava - svátek rodinného patrona/světce - jeden den pracovního klidu-volna.

Den pracovního klidu-volna podle římsko-katolického vyznání mají právo slavit podle gregoriánského kalendáře (pohyblivé svátky) také 1. den vánoční a Velikonoce - 2 dny volna - veliký pátek a velikonoční pondělí.

Den pracovního klidu-volna podle vyznání mají muslimové podle svého kalendáře (jde o pohyblivé svátky) - první den měsíce Ramadánu - Ramazanski bajram, Bajram - prvi dan Kurbanskog bajrama.

Den pracovního klidu-volna mají osoby židovského vyznání - Jom Kipur - 1. den.

Obvyklá pracovní doba je v podstatě srovnatelná se situací v ČR s tím, že se může lišit v závislosti na místních podmínkách. V případě delší pauzy na oběd se posouvá odpolední konec pracovní doby. Běžná prodejní doba bývá často delší v porovnání se situací v ČR. Například obchody s potravinami jsou často otevřeny až do večera (např. do 21. či 22. hod.).