Velvyslanectví České republiky v Pretorii

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Vedoucí zastupitelských úřadů v Pretorii

Krátké medailonky vedoucích zastupitelských úřadů Československa a České republiky v Pretorii od r. 1992. Od čs. generálního konzulátu po české velvyslanectví.

Usnesením vlády č. 576 ze dne 30. 8. 1990 byl zřízen v Pretorii generální konzulát, který zahájil činnost dne 17. 7. 1991. V téže době československá vláda usnesením č. 461 z 18. 7. 1991 odsouhlasila povýšení generálního konzulátu v Pretorii na velvyslanectví, jež zahájilo činnost dnem podpisu Protokolu o navázání diplomatických styků mezi Československem a Jihoafrickou republikou (JAR) dne 29. 10. 1991.

 

datum odevzdání pověřovacích listin/u Chargé d’Affaires (CDA) převzetí úřadu
František DLHOPOLČEK, velvyslanec 2. 3. 1992
Jindřich BABICKÝ, CDA 1. 1. 1993
Pavel VOŠALÍK, velvyslanec 12. 8. 1997
Jaroslav SIRO, velvyslanec 16. 4. 2002
Martin POHL, velvyslanec 4. 10. 2007
Blanka FAJKUSOVÁ, velvyslankyně 1. 2. 2012

 

 

František DLHOPOLČEK

 František Dlhopolček

Datum narození:         13. září 1953

Vzdělání:                    Fakulta ekonomiky a cestovního ruchu na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě (titul Ing. získal v roce 1977)

František Dlhopolček byl přijat na Federální ministerstvo zahraničních věcí v roce 1979. V letech 1979-1983 byl přidělen jako třetí tajemník na československé velvyslanectví v Nairobi, následně pracoval na odboru subsaharské Afriky a v sekretariátu ministra. V letech 1987-1989 poté absolvoval dvouleté postgraduální studium na moskevské Diplomatické akademii, po návratu působil na odboru subsaharské Afriky. Brzy po listopadové revoluci, v roce 1990, byl jmenován novým ředitelem tohoto odboru, po otevření generálního konzulátu v Pretorii byl jmenován prvním československým generálním konzulem v Pretorii. V následujícím roce, po navázání diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi, byl ještě jmenován prvním československým velvyslancem v JAR, vzhledem k rozpadu federace však přešel koncem téhož roku do slovenské diplomacie. Nejprve ještě reprezentoval Slovensko v JAR, od roku 1994 pak vedl sekci bilaterální spolupráce bratislavského MZV. V letech 1994-1998 působil jako slovenský velvyslanec v Izraeli, poté vedl znovu sekci bilaterální spolupráce. V letech 2000-2005 byl slovenským velvyslancem ve Velké Británii. Od roku 2010 zastupuje Slovensko v Číně se současnou akreditací v Mongolsku. 

 

Jindřich BABICKÝ

Jindřich Babický nastoupil na Federální ministerstvo zahraničních věcí v 80. letech, kde nejprve působil v odboru subsaharské Afriky. Poté, v letech 1985–1989, byl vyslán jako konzul na zastupitelský úřad v etiopské Addis Abebě. Po vyslání v Etiopii se Jindřich Babický vrátil na odbor subsaharské Afriky, odkud poté v roce 1992 vyjel jako zástupce velvyslance ČSFR v Pretorii, pana Františka Dlhopolčeka. Vzhledem k tomu, že F. Dlhopolček s rozpadem čs. federace odešel do slovenské diplomacie, byl Jindřich Babický k 1. 1. 1993 jmenován vedoucím velvyslanectví ČR v Pretorii ve funkci Chargé d’Affaires a.i. Po odchodu z Ministerstva zahraničních věcí pracoval Jindřich Babický na Akademii věd ČR, v současnosti působí na Českém statistickém úřadě.

 

Pavel VOŠALÍK

Pavel Vošalík

Datum narození:         17. července 1963                                                   

Vzdělání:                    Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (studium dokončeno v roce 1986)

Pavel Vošalík nastoupil na Federální ministerstvo zahraničních věcí v říjnu 1990, od září 1993 pak působil jako vrchní ředitel sekce právní a konzulární. V červnu 1997 byl poté jmenován prvním mimořádným a zplnomocněným velvyslancem samostatné ČR v JAR se současnou akreditací v Botswanské republice, Lesothském království, Namibijské republice, Mauricijské republice a ve Svazijském království se sídlem v Pretorii. Po návratu, v letech 2001–2003, se stal náměstkem ministra zahraničních věcí pro mnohostranné vztahy, v letech 2003–2004 poté náměstkem pro otázky právní a ekonomické. Od srpna 2004 do června 2008 působil jako velvyslanec ČR v Kanadě. Od července 2008 Pavel Vošalík zastupuje ČR u Svatého stolce se současnou akreditací u Svrchovaného řádu maltézských rytířů a v Republice San Marino.

 

Jaroslav SIRO

Jaroslav Siro

Datum narození:         4. ledna 1956

Vzdělání:                     Fakulta mezinárodního práva, Moskevský státní institut mezinárodních vztahů (studium dokončeno roku 1980)

Jaroslav Siro nastoupil na Federální ministerstvo zahraničních věcí v roce 1980 do odboru kulturních, školských a vědeckých styků. V letech 1985–1990 působil v hodnosti třetího tajemníka jako kulturní a tiskový attaché na zastupitelském úřadě v Addis Abebě. Po návratu pak v letech 1991–1992 absolvoval studium na Diplomatické akademii ve Vídni. V lednu 1993 se stal ředitelem odboru subsaharské Afriky Ministerstvu zahraničních věcí ČR. V prosinci následujícího roku vyjel jako vedoucí zastupitelského úřadu v Harare, kde v diplomatické hodnosti rada-vyslanec působil až do dubna 1997, kdy byl jmenován velvyslancem ČR v Zimbabwské republice se současnou akreditací v Zambijské republice, Mosambické republice a v Malawiské republice se sídlem v Harare. Po návratuředitel odboru subsaharské Afriky. V roce 2002 byl Jaroslav Siro jmenován velvyslancem ČR v JAR se současnou akreditací v Namibijské republice, Botswanské republice, Mauricijské republice, Svazijském království a Lesothském království, kde působil do července 2007. V současné době zastupuje ČR jako velvyslanec v Nigerijské federativní republice se současnou akreditací v Beninské republice, Čadské republice, Kamerunské republice, Republice Rovníková Guinea, Středoafrické republice, Nigerské republice, Gabonské republice, Konžské republice a v Konžské demokratické republice.

 

Martin POHL

Martin Pohl

Datum narození:         24. prosince 1967      

Vzdělání:                     Vysoká škola zemědělská v Praze (titul Ing. získal v roce 1992)

Martin Pohl se seznámil s JAR ještě před svým nástupem do diplomatických služeb: v letech 1992–1994 pracoval jako manažer zodpovědný za produkci hydroponických skleníků na farmě v jihoafrickém Barbertonu. Na Ministerstvo zahraničních věcí ČR nastoupil v roce 1997, po dvou letech následně vyjel na zastupitelský úřad v ghanské Akkře jako třetí tajemník, odkud se vrátil v roce 2003 do odboru subsaharské Afriky. Poté na MZV působil jako vrchní ředitel sekce ministra a vrchní ředitel sekce logistické. V září 2007 byl jmenován velvyslancem ČR v JAR se současnou akreditací v Namibijské republice, Botswanské republice, Mauricijské republice, Svazijském království a Lesothském království, kde působil do začátku roku 2012 (od roku 2010 byl také jako velvyslanec akreditován v Angolské republice a Demokratické republice Svatého Tomáše a Princova ostrova). Po návratu do Prahy se Martin Pohl stal vrchním ředitelem sekce zpracování informací Ministerstva zahraničních věcí ČR, kde působí do současnosti.

 

Blanka FAJKUSOVÁ

 Blanka Fajkusová

Datum narození:         15. března 1970        

Vzdělání:                     Vysoká škola ekonomická v Praze (obory mezinárodní obchod, mezinárodní vztahy a diplomacie, titul Ing. získala v r. 1993, Ph.D. v oboru mezinárodní politické vztahy získala v r. 2000)

Blanka Fajkusová byla přijata do diplomatických služeb v září 1993 a jejím prvním působištěm byl odbor mezinárodních ekonomických organizací. V letech 1997 - 2002 poté působila jako druhá a později první tajemnice na Stálé misi ČR při OECD v Paříži. Po návratu se stala vedoucí oddělení OECD v odboru mezinárodních ekonomických organizací. Od září 2004 do srpna 2009 vedla úsek vnějších vztahů Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu. Během českého předsednictví v Radě EU v prvním pololetí roku 2009 působila také jako předsedkyně pracovní skupiny Rady EU pro transatlantické vztahy. Následně, v letech 2009–2011, řídila odbor států subsaharské Afriky na MZV ČR. Od února 2012 zastupuje ČR jako velvyslankyně v JAR se současnou akreditací v Namibijské republice, Botswanské republice, Mauricijské republice, Svazijském království, Lesothském království, Angolské republice a Demokratické republice Svatého Tomáše a Princova ostrova.