Velvyslanectví České republiky v Prištině

Cestování do Kosova

Informace ke vstupu do Kosova a výstupu z něj

Pro vstup a pobyt na území cizího státu musejí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Ke sdělování aktuálních podmínek vstupu a pobytu na území cizího státu je příslušný zastupitelský úřad daného státu. Následující informace jsou určeny k základní orientaci. Ministerstvo zahraničních věcí ČR proto doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.

Podmínky vstupu cizinců na území Kosova upravuje Cizinecký zákon, jenž byl z důvodu plnění podmínek roadmap k vízové liberalizaci naposledy novelizován dne 31. července 2013.

Nový Cizinecký zákon zde: http://www.kuvendikosoves.org/common/docs/ligjet/Law%20on%20foreigners.pdf

Kosovská vláda se navíc od 1. července 2013 jednostranně rozhodla zavést vízový režim  pro občany ze společného seznamu třetích zemí, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti ve členských státech Evropské unie, které se řídí nařízením (ES) č. 539/2001 ve znění nařízení (ES) č. 2414/2001 a nařízení (ES) č. 453/2003 (tj. ve státech schengenského prostoru).

Seznam zde: http://www.mzv.cz/jnp/cz/informace_pro_cizince/seznam_statu_jejichz_obcane_podlehaji/

Dne 29. 11. 2013 vydala kosovská vláda nové rozhodnutí č. 15/158 pozměňující vstupní podmínky a vízový režim pro cizince, jež z vízové povinnosti vyjímá:

  • držitele platných cestovních dokladů vydaných členskými státy EU a schengenského prostoru; USA, Kanadou, Austrálií, Japonskem a Novým Zélandem na základě Úmluvy o uprchlících z 1951 a Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti z 1954
  • držitele diplomatických a služebních pasů vydaných Ruskou federací, Čínskou lidovou republikou, Egyptem, Indonésií a Ukrajinou
  • držitele laissez-passer vydaných OSN, NATO, OBSE, Radou Evropy a EU
  • držitele platného biometrického povolení k pobytu v schengenském prostoru vydaného členskými státy EU a schengenského prostoru
  • držitele platného biometrického dokladu totožnosti vydaného členskými státy EU a Schengenského prostoru
  • držitele platných cestovních dokladů vydaných Tchaj-wanem, Macaem a Hongkongem

Občané států v seznamu včetně členských států Evropské Unie (tj. i Česká republika) jsou vyňati z vízové povinnosti pro vstup, průjezd a pobyt na území Kosovské republiky po dobu 90 dní během jakýchkoliv 180 dní.

Komplikovanějším nežli vstup je paradoxně výstup ze země. Z Kosova nelze vycestovat přes Srbsko, pokud cestovatel také do Kosova přes Srbsko nevstoupil. Srbská vláda považuje všechny vstupy do Kosova z třetích zemí za ilegální. Pokud tedy cestovatel vstoupí do Kosova přes letiště v Prištině, z Makedonie, z Albánie nebo z Černé Hory a bude chtít Kosovo opustit po zemi přes Srbsko, nebude na území Srbska vpuštěn, pokud policisté na hranici v cestovním pasu objeví razítko těchto zemí (pozdějšího data než srbské razítko). Řešením je opustit Kosovo např. směrem do Makedonie nebo Černé Hory a odtud vstoupit do Srbska. Nejjednodušší je však prokázat se na hranici namísto cestovního pasu občanským průkazem (což je pro občany EU při cestách do Srbska dostačující).

 

Hraniční přechody:


· S Albánií: Vërmicë/Vrbnica, Çafa e Prushit, Çafa e Morinës, Krushevë, Orqushë (dva posledně jmenované jsou pouze pro pěší) 
· S Černou Horou: Kulla/Kulina 
· S Makedonií: Hani i Elezit/Dolno Blace (srbsky Đeneral Janković), Globočica
· Se Srbskem: Gate 6 – Mučibaba, Gate 5 – Končulj, Gate 4 – Mutivoda, Gate 3 – Merdare, Gate 1 – Leposavić, Dog 31 – Zubin Potok

Některé další cesty z doby bývalé Jugoslávie, vedoucí přes hranice dnešního Kosova, nejsou oficiálními hraničními přechody a přechod přes ně tedy není legální – to se týká mj. cesty z Kosova do Černé Hory Rugovskou soutěskou přes Kučište nebo do Makedonie přes Globočicu v nejjižnějším výběžku Kosova.

Cestovatelé, kteří chtějí přejít hranici mimo oficiální přechod, by měli předem požádat o povolení kosovskou pohraniční policii (tel. +381 38 5080 1507 nebo 1224, e-mail: drejtoriapermigrim@kosovopolice.com)

 

Povinné ručení

Kosovo není členem systému zelené karty, všichni zahraniční řidiči motorových vozidel tak hradí povinné ručení při vjezdu do země na některém ze 13 prodejních míst (seznam). Kosovský pojišťovací úřad (Kosovo Insurance Bureau) stanovuje sazebník poplatků. Pro osobní vozidlo činí povinné ručení 30 EUR na 15 dní (což je nejkratší možná doba platnosti), pro kamión do 1 tuny 77 EUR, minibus s kapacitou max. 15 míst 155 EUR, autobus 215 EUR, přívěs pro kamión/autobus 25 EUR či motocykl 15 EUR.

 

Bezpečnost

Bezpečnostní situace v Kosovu je dnes v zásadě stabilní. Od vyhlášení nezávislosti v r. 2008 došlo jen k ojedinělým incidentům, a to zejména ve městě Mitrovica, které je neuralgickým bodem vztahů mezi kosovskými Albánci a kosovskými Srby. V době klidu je pohyb po Mitrovici bezpečný, ovšem možnost vzniku nepokojů je nepředvídatelná – v takovém případě je radno vyhnout se zejména severní části města. Kromě Mitrovice není zcela bezpečné ani severní Kosovo, které kosovská vláda není schopna efektivně kontrolovat.  Všechny incidenty v posledních letech ovšem byly malého rozsahu a života většího okruhu obyvatel Kosova se nijak nedotkly.

Běžná majetková i násilná kriminalita v Kosovu, včetně Prištiny a dalších větších měst, nepředstavuje velkou hrozbu a statisticky je pod úrovní řady evropských metropolí. Stačí dodržovat všeobecná pravidla chování a obezřetnosti. Organizovaný zločin je spíše svého druhu "vývozní artikl", v Kosovu samotném se s ním běžný návštěvník setká jen výjimečně.

Značným problémem býval výskyt minových polí a nevybuchlé munice (zejména fragmentů tříštivých bomb) z válečných konfliktů v minulých letech. Dnes již byla převážná většina území Kosova vyčištěna, i když toto tvrzení nikdy nebude platit stoprocentně. Některá místa na albánsko-kosovské hranici jsou stále zkoumána britskou organizací Halo Trust, která se zabývá odminováváním. Jinak je ale většina míst v Kosovu už prochozena včetně hor a již dlouho nebyl zaznamenán žádný úraz způsobený výbuchem miny či jiné munice.



Doprava

Provoz na kosovských silnicích je poněkud neuspořádanější než ve většině evropských zemí. Kosovští řidiči většinou nijak dramaticky nepřekračují povolenou rychlost, ale je třeba dávat dobrý pozor na masivní nedodržování přednosti v jízdě, a to i ve zcela nečekaných situacích. Vzhledem k nedostatečné síti silnic je doprava hodně zhuštěná a nelze počítat s rychlými přesuny. Silnice jsou v ucházejícím stavu, přinejmenším oproti době nedávno minulé, ale jejich stav je stále pod evropským standardem. Dopravní špička v Prištině bývá úměrná urbanistické poddimenzovanosti města vzhledem k současnému počtu jeho obyvatel. Co se týče meziměstské dopravy, ta je z velké míry zajišťována autobusy, většinou pořízenými z druhé ruky v Německu. Železniční síť je omezená na dva tahy - z Prištiny do Peji a na jih do Skopje, což je jediné napojení na evropskou síť. Hlavním železničním uzlem Kosova není Priština, ale blízké Kosovo Polje/Fushë Kosova. Všeobecně je veřejná doprava v Kosovu laciná, a to včetně MHD a taxislužby. Jediné kosovské mezinárodní letiště se nachází 22 km od Prištiny. Je na něj vcelku dobré spojení z celé Evropy, chybí ovšem přímý spoj do ČR. Vzhledem k tomu, že na něj nejezdí veřejná doprava, doporučuje se použít taxi a sjednat s taxikářem cenu předem (měla by se pohybovat okolo 20 Eur).

 

Dovoz a vývoz zboží - viz níže Celní a devizové předpisy




Turistické zajímavosti

Nejlepším a v podstatě jediným solidním průvodcem po Kosovu je Kosovo Travel Guide z edice Bradt.

Z hlediska turistiky je zatím Kosovo ve stínu okolních zemí, přesto můžšě být, např. právě v kombinaci s některou ze sousedních zemí, zajímavým turistickým cílem. Pohoří Šar, Prokletije a Kopaonik nabízejí atraktivní prostředí pro zimní i letní sportovní vyžití. Vodopády Mirusha, okolí hradu Novo Brdo nebo přehradní jezera Gazivoda, Radonič a Batlava jsou dalšími místy, jež si zaslouží pozornost. Co se týče dostupnosti hor, nejlepšími výchozími místy v pohoří Šar jsou lyžařské středisko Brezovica (v zimě v provozu, sjezdovky kvalitní, ale veškeré vybavení bohužel značně zanedbané) a průsmyk Prevalac, v pohoří Prokletije nádherná soutěska Rugova a klášter Visoki Dečani a v pohoří Kopaonik spojovací horská silnice mezi Mitrovicou a Podujevem. Samostatnou kapitolou je nejjižnější cíp Kosova, tzv. Gora, obývaná Gorany, svérázným muslimsko-slovanským etnikem, kde je nádherná příroda podpořena etnografickou zajímavostí.

Šar


Nejvýznamnějšími památkami v Kosovu jsou srbské středověké sakrální stavby, ale zajímavé jsou i albánské a osmanské památky. Na seznamu UNESCO jsou čtyři srbské památky - klášter Visoki Dečani, klášter Gračanica, komplex Pećka Patrijaršija a kostel svaté Bohorodičky v Prizrenu. Z nich první tři jsou přístupny návštěvníkům, ale až po kontrole vojáky mise KFOR a někdy také po svolení mnichy. Z albánsko-osmanských památek je zajímavé především město Prizren se svými mešitami, kamenným mostem, tureckými lázněmi, komplexem Prizrenské ligy, katolickou katedrálou, srbskou čtvrtí (bohužel stále neopravenou) a pevností nad městem. Z čistě albánských památek pak za shlédnutí stojí opevněné domy, tzv. kuly, které se nejlépe dochovaly v obcích Isniq a Drenoc, a také kostely a příroda v katolické oblasti Has. V hlavním městě Prištině stojí za návštěvu komplex Emin Gjiku a osmanské mešity, ale většina Prištiny byla za komunistů srovnána se zemí, a proto zajímavější města jsou kromě Prizrenu také Gjakova/ Djakovica a Peja/ Peć. Kromě výše jmenovaných památek stojí ještě za návštěvu chorvatské katolické poutní místo Letnica a hrad Novo Brdo.

Visoki Dečani

Počasí

Počasí je typické pro balkánskou oblast s horkými léty a zimami, které jsou kratší než u nás, ale mohou být stejně tuhé. Hlavní město Priština se nachází v nadmořské výšce přes 550 m.n.m, a je tak jedním z nejvýše položených hlavních měst v Evropě. Rozdíl v teplotách však není významný.

Znečištění životního prostředí

V Kosovu se jedná o významný problém. Silnými lokálními zdroji znečištění jsou jednak neodsířené hnědouhelné elektrárny u města Obilič poblíž hlavního města Prištiny, jednak pozůstatky někdejšího mamutího jugoslávského konglomerátu Trepča u Mitrovice,sestávajícího z dolů na barevné kovy, hutí a továren na jejich zpracování. Problémem je kontaminace půdy a vody průmyslovými odpady a těžkými kovy. Kosovu chybí management odpadového hospodářství a rovněž kultura nakládání s odpadky, což je vidět téměř na každém kroku. Vzhledem ke geologickým poměrům je zde také obecně vysoká prašnost.


Čas

V Kosovu platí středoevropský čas.

 

Zdravotní péče

V Kosovu nelze spoléhat na hrazení nákladů zdravotní péče na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění nebo na základě dřívějších dohod ČR a Jugoslávií/Srbskem. Vzhledem k neexistenci platné dohody s ČR doporučujeme sjednat si před cestou do Kosova kvalitní cestovní pojištění s odpovídajícím krytím. Kvalita veřejné zdravotní péče v Kosovu je ve srovnání se standardem v ČR na poměrně nízké úrovni. Pouze ve větších městech a v turistických oblastech fungují zdravotní střediska, která však většinou nejsou dostatečně vybavena lékařskou technikou a zdravotnickým materiálem.

V posledních letech v Kosovu vznikla řada soukromých lékařských zařízení, poskytujících péči na dobré úrovni, za niž je ovšem nutno platit hotově. Jednou z největších a nejlépe vybavených klinik je American Hospital (Spitali Amerikan në Kosovë) na cestě z Prištiny do Gračanice/ Graçanicë (adresa Hajvali, 7.km – Priština), tel.: +381 38 221 661, mobil: +386 49 513 513 a +377 45 500 910, e-mail: info-ks@spitaliamerikan.com.

Zejména ve větších městech je dostatek lékáren, které jsou relativně dobře vybavené,  i když ne vždy lze najít konkrétní přípravek, častá jsou indická generika. Podle průzkumů je značné procento v Kosovu prodávaných léků padělaných, což může představovat významné zdravotní riziko. Lze jen doporučit se před cestou do Kosova vybavit potřebnými léky.

 


Oficiální svátky

1. leden - Nový rok (volno je i 2. ledna)

7. leden – pravoslavné Vánoce

17. únor – Den nezávislosti

březen/duben - Velikonoce (katolické a následně pravoslavné)

9. duben – Den ústavy (volný den ale bývá v den vstupu ústavy v platnost 15.června)

1. květen - Svátek práce

9. květen – Den Evropy

25. prosinec - Vánoce

Konec ramadánu (Íd al-Fitr, albánsky Fitër Bajrami)– v závislosti na muslimském kalendáři

Svátek oběti (Íd al-Adhá, albánsky Kurban Bajrami) – v závislosti na muslimském kalendáři

 

Celní a devizové předpisy

Do Kosova lze v osobním zavazadle bezcelně dovézt:


- tabákové výrobky:
· 200 cigaret, nebo
· 100 krátkých doutníků, nebo
· 50 doutníků, nebo
· 250 g tabáku nebo
· kombinaci těchto produktů v poměrném množství;
- alkoholické nápoje:
· 1 litr alkoholických nápojů s obsahem alkoholu převyšujícím 22 %, nebo
· 2 litry alkoholických nápojů s obsahem alkoholu nepřevyšujícím 22 %;
- parfémy
· 50 g parfému nebo 0,25 litru toaletní vody;
- léčiva v množství odpovídajícím potřebám cestovatele.

Celková hodnota dovezených produktů nesmí (kromě léčiv) přesáhnout 175 EUR. V takovém případě je nutné uhradit DPH a clo. Peněžní hotovost přesahující ekvivalent 10 000 EUR je cestovatel povinen deklarovat, včetně jejího původu.

Podle bruselské dohody uzavřené mezi Srbskem a Kosovem v dubnu 2013 byly 14. prosince 2013 zahájeny celní procedury na obou severo-kosovských hraničních přechodech (Jarinje a Brnjak). Podle dohody může být zboží určené podnikatelům na severu procleno na těchto hraničních přechodech. Ostatní dovážené zboží musí být procleno na celním terminálu v Mitrovici (denně 8-20 hod).

Podrobné informace v anglickém jazyce včetně požadovaných potřebných dokumentů pro dovážené zboží jsou k dispozici v samostatné příloze od Kosovské celní správy.

 

Důležitá čísla a odkazy

Linky tísňového volání:

Všeobecná – 112
Policie – 192
Hasiči – 193
První pomoc – 194

Praxe poskytování první pomoci je v Kosovu poměrně omezená. Vzhledem k neexistenci platné dohody s ČR doporučujeme sjednat si zdravotní pojištění pokrývající veškeré náklady, aby případně mohly být cestovateli refundovány náklady.

Dopravní kontakty

Prištinské letiště: +381 38 548 900,  +381 38 548 430

Autobusové nádraží Priština: +381 38 550 011

Kosovské železnice: +381 38 518 449

Taxislužba: VIP  +377 44 333 444; VICTORY : + 377 44 111 222, BEKI : + 377 44 503 603

Důležité letecké společnosti a cestovní agentury: ADRIA AIRLINES: +381 38 543 411; ALBANIAN AIRLINES: +381 38 548 455; AUSTRIAN AIRLINES: +381 38 548 435; BRITISH AIRWAYS: +381 38 548 664; ALTAVIA TRAVEL: +381 38 243 516; EUROKOHA REISEN : +381 38 502 061; KOSOVA AIRLINES: +381 38 243 480; KOSOVA REISEN: +381 38 241 111; MCM TRAVEL AGENCY: +381 38 242 424; REISBURO PRISHTINA: +381 38 243 702; VENETA TRAVEL: +381 38 233 442      

Důležité ambasády:

Francouzská ambasáda - +381 (0) 38 22 45 88 00
Britská ambasáda - +381 (0) 38 249 559
Německá ambasáda - +381 (0) 38 254 500
Italská ambasáda - +381 (0) 38 244 925
Slovenská ambasáda - +381 (0) 38 246 255
Slovinská ambasáda - + 381 (0) 38 240 140


Mezinárodní telefonní předvolby:

pevné linky:   +381

mobilní linky: +377 (monacká předvolba propůjčená operátoru Vala), +386 (slovinská předvolba propůjčená operátoru Ipco)

Důležité webové stránky:

Policie – www.kosovopolice.com

Mezinárodní organizace

KFOR (Mise NATO): http://www.nato.int/kfor/
UNMIK: http://www.unmikonline.org/
EULEX: http://www.eulex-kosovo.eu/
OBSE: http://www.osce.org/kosovo 

Žluté stránky v angličtině

Turistické stránky:

http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/kosovo/evropa-kosovo-uvod

http://www.inyourpocket.com/kosovo/city/pristina.html

http://www.kosovoguide.com/

Národní park Údolí Rugova

http://www.peaksofthebalkans.com/index.php?lang=en

 

Ubytování

nebo www.booking.com

 

přílohy

Info.doc._KOSOVO_CUSTOMS.docx 156 KB DOCX (FILE_TYPE_DOCX) 25.2.2014