|
|||
|
Priority práce
|
||
|
|
||
|
|
|
|
►►Rozšíření a posílená spolupráce OECD
►►Reforma financování OECD
►Významné události ve vztazích ČR a OECD ►Hlavní oblasti práce, výbory OECD ►Nové nástroje přijaté Radou OECD v roce 2008 ►Významné organizační a personální změny Přílohy: ►Struktura Sekretariátu OECD v roce 2008 ►Informační leták “OECD a Česká republika“
|
|
OECD v průběhu uplynulého roku přizpůsobila zaměření a intenzitu své činnosti nástupu finanční a ekonomické krize. V krátké době zpracovaný „Akční plán“ pro reakci na krizový vývoj se za široké diskuse členských zemí a dalších mezinárodních institucí rychle vyvinul v dokument „Strategická reakce OECD na globální krizi“, obsahující sadu námětů k eliminaci dopadů krize vládám členských zemí. V linii dřívějších mandátů a kontinuity svého Programu práce a rozpočtu pokračovala OECD v práci na projektech „Inovační strategie OECD“, „Politická ekonomie reforem“, „Měření pokroku společnosti“ nebo zkoumání aspektů kvality výuky a vzdělávacích schopností. Významná pozornost OECD je dlouhodobě upřena rovněž k ekonomii klimatických změn a energetické bezpečnosti, k odborné spolupráci s G8 při podpoře Heiligendammského procesu a k součinnosti s WTO při prosazování mnohostranného obchodního systému a udržení volného trhu. OECD se angažovala ve zpracování politiky zemí, přijímajících zdroje ze státních investičních fondů. Spolupráce s ILO je zaměřena na zkoumání příčin a projevů migrace. Klíčové rozvojové zasedání v Akkře bylo zaměřeno na efektivnost rozvojové pomoci. K prioritám náležela rovněž agenda vnějších vztahů a zde zejména rozšíření a posílená spolupráce OECD (viz podrobněji v kapitole 3.1). V oblasti vnitřního chodu schválila Rada OECD nový systém auditu a vnitřní kontroly organizace, byly zaváděny další prvky rozsáhlé reformy řízení lidských zdrojů organizace a členské státy pokračovaly v systematickém, hloubkovém hodnocení opodstatněnosti, efektivnosti a účinnosti práce substantivních výborů a jejich substruktur. Rozšíření a posílená spolupráce OECDStrategická rozhodnutí
z r. 2007 otevřela cestu praktickému naplňování roadmaps pro kandidáty na členství v OECD (Estonsko, Chile,
Izrael, Ruská federace a Slovinsko). Vyjma Ruské federace předložily všechny
kandidátské země vstupní dokumenty v první polovině Projekt posílené spolupráce
OECD (Enhanced Engagement), zaměřený na těsnější a systematickou
součinnost OECD s Brazílii, Čínou, Indií, Indonésií, JAR a rovněž s regionem
Jihovýchodní Asie, pokročil navázáním hlubších, konkrétních vazeb jak na
úrovni vládních činitelů, tak v linii zapojení odborníků oslovených
zemí do činnosti OECD. Další postup tohoto projektu bude záviset na
schopnosti obou partnerských stran obhájit pohnutky k prohlubování
spolupráce a zřejmě i na dalším vývoji a projevech globální krize. Vedle uvedených konkrétních nabídek možnosti
členství nebo těsnější spolupráce bude OECD individuálně sledovat a hodnotit
i další země, které v minulosti vyjádřily oficiální zájem o členství. Jednání o vstupu nových členů a o obsahové
náplni programů posílené spolupráce jsou nadále ve své úvodní fázi. Vzhledem
k rozsahu OECD acquis, k nepříznivým světovým hospodářským
podmínkám i k omezeným kapacitním možnostem administrativy organizace
lze uvažovat o přijetí nových zemí za členy OECD a o efektivním spuštění
programů posílené spolupráce teprve ve střednědobém
časovém horizontu. ČR v diskusi o rozšíření organizace podporuje nepolitická, nediskriminační kritéria výběru potenciálních kandidátů vstupu a vytvoření rovnocenných podmínek pro vedení vstupních rozhovorů. ČR bude nadále vystupovat proti eventuální politizaci rozhovorů o rozšíření a posílené spolupráci. Reforma financováni OECDJednání o reformě finančního modelu pro oblast Part I organizace započala na požadavek velkých zemí – přispěvatelů (zejména USA, Japonsko, Kanada) v r. 2006. MCM 2008 nakonec schválila nový model, který rozděluje konstrukci statutárních příspěvků na složku, kryjící podíl členské země na nákladech chodu organizace a na složku, vyjadřující ekonomickou sílu členské země. Výslednicí je moderace úrovně příspěvků největších zemí a zvýšení příspěvků malých a středních přispěvatelů. K zábraně skokového zvýšení plateb u druhé skupiny zemí byla vyjednána meziroční omezení nárůstu příspěvku. Postupný náběh plného uplatnění reformy, která vstupuje v platnost od r. 2009, je rozložen do období 10 let |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||