Velvyslanectví České republiky v Rabatu

česky  français 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Analýza marockého trhu s agro-potravinářskými produkty

Marocký trh s agro-potravinářskými produkty

1) Vývoj zahraničního obchodu s agro-potravinářskými produkty

Marocká ekonomika je tradičně založená na zemědělské produkci, avšak produktivita místního zemědělského sektoru je relativně nízká (cca 40% podíl na zaměstnanosti vs. 13 -16% podíl na tvorbě HDP). Obdobně svůj produkční i exportní potenciál nenaplňuje ani marocký potravinářský průmysl (4 % na HDP). Maroko tak dováží širokou škálu potravin, jelikož s výjimkou masa a mléka marocká domácí produkce nepokrývá domácí poptávku. Pro úplnost dodejme, že marocký export potravin je významnou součástí celkového vývozu (16% podíl), vyváží se především produkty rybolovu, zelenina (rajčata) a citrusy.

Dovoz agro-potravinářských produktů do Maroka je dlouhodobě na vzestupu a v roce 2012 (poslední dostupné údaje) dosahoval 54,5 mld. dirhamů (tj. 6,54 mld. USD - 130,8 mld. CZK), což představovalo kolem 14 % hodnoty celkového dovozu. Dovoz agro-potravinářských produktů je založen především na potravinách (41,8 mld. MAD), surové produkty byly dovezeny jen v hodnotě 12,7 mld. MAD. Přehled hlavních typů produktů je uveden v tabulce 1.

Tab. 1 Dovoz agro-potravinářských produktů do Maroka, 2012, v mil. MAD

Potraviny, nápoje a tabák 2012 % Meziroční vývoj (2012/2011) - %
Pšenice 12067 28,9 3,7
Cukr 5101 12,2 5,8
Kukuřice 5484 13,1 14,7
Pokrutiny a jiná rezidua potravin. průmyslu 4714 11,3 18,1
Čaj 1442 3,5 2,4
Máslo 858 2,1 -18,8
Mořské plody 920 2,2 10,6
Tabák 817 2,0 11,0
Káva 994 2,4 29,1
Mléko a mléčné produkty jiné než máslo a sýr 869 2,1 13,2
Živá zvířata 461 1,1 -39,4
Ječmen 1424 3,4 114,9
Různé potravinové doplňky 613 1,5 9,0
Datle 720 1,7 29,6
Maso a vnitřnosti 226 0,5 -54,5
Sýr 568 1,4 24,0
Jiné 4505 10,8 -0,2
Celkem 41783 100,0 7,7
Surové produkty zvířecího a rostlinného původu      
Sójový olej 4098 32,2 -5,2
Dřevo 3217 25,3 -6,2
Bavlna 680 5,3 -31,7
Semena 707 5,6 2,6
Semena a plody olejovin 617 4,9 0,2
Palmový olej 687 5,4 25,6
Polotovary zvířecí nejedlé 695 5,5 29,1
Živé rostliny a produkty rostlinářství 379 3,0 14,1
Ostatní 1631 12,8 -0,2
Celkem 12711 100,0 -3
DOVOZ CELKEM 386949  - 8,2

Zdroj: Office des changes

Nejvyšší podíl na dovozu má tradičně pšenice (import zajišťuje především Francie a Kanada, v roce 2012 se také zvýšil dovoz z Ukrajiny). Marocká produkce pšenice je v důsledku klimatických podmínek velmi kolísavá a výnosy jsou nízké (mj. sklizeň v roce 2012 byla extrémně nízká v důsledku nedostatku srážek). Další významné položky dovozu představují kukuřice (z Brazílie, Argentiny, USA), cukr (z Brazílie) či sójový olej (z USA a v roce 2012 došlo k navýšení dovozu z Německa a Španělska). Zatímco v těchto kategoriích je na vině nedostatečný objem domácí produkce vzhledem ke geografickým podmínkám, rostoucí importní tendenci za poslední roky vykazují i potraviny, kde by marocký potenciál měl za podpory vládní strategie přispět k samozásobení, např. datle, sýry.

Ve srovnání s rokem 2011 došlo k nárůstu dovozu agro-potravinářského zboží o 5 %, zejména v důsledku navýšení dovozu potravin (o 7,7 %). Dovoz potravin je obecně dlouhodobě na vzestupu i v souvislosti s trvalým růstem marocké spotřeby domácností. Rok 2012 byl také nepříznivý z hlediska domácí produkce obilovin (pšenice, ječmen), což ovlivnilo zvýšení dovozu těchto komodit. V říjnu 2012 též vstoupila v platnost Dohoda o liberalizaci obchodu zemědělskými produkty, potravinářskými výrobky a produkty rybolovu mezi EU a Marokem, která mj. okamžikem vstupu v platnost ihned liberalizovala asi 55 % hodnoty marockého zemědělsko-potravinářského vývozu  do EU a 45 % v opačném směru. Následně tedy lze očekávat další navýšení importu v oblasti agro-potravinářského zboží, byť role EU není v dovozu tohoto typu zboží dominantní (z členských zemí EU se do Maroka dováží jen asi třetina importovaného agro-potravinářského zboží).

Postavení ČR

Postavení ČR v zahraničním obchodě s agro-potravinářským zbožím v Maroku není významné. Český vývoz agro-potravinářského zboží (položky 01-24 celního sazebníku) dosáhl v roce 2012 9,6 mil. CZK (pro období leden-listopad 2013 se částka rovnala 8,1 mil. CZK), což představovalo 0,3% podíl celkového českého exportu do Maroka.

Český vývoz agro-potravinářského zboží je dominantně tvořen (dle údajů za rok 2012) z 60 % z potravinových přípravků (výtažky z kávy) a z 25 % z přípravků z obilí (výrobky z obilovin). V menší míře se vyváží též přípravky z ovoce (džemy) a ovesné vločky.

Pozitivním trendem je však dynamický růst vývozu českého agro-potravinářského zboží do Maroka - mezi roky 2010 a 2012 došlo k více než 4násobení jeho hodnoty. Nejdynamičtěji roste vývoz ovesných vloček, potravinových přípravků i přípravků z obilí.   

Pro úplnost dodejme, že v česko-marocké relaci má agro-potravinářské zboží význam především pro marocký export do ČR. Marocký export do ČR je z více než 40 % tvořen právě agro-potravinářským zbožím (v hodnotě cca 466 mil. CZK v roce 2012), především rajčaty a ostatními typy zeleniny.

 

2) Projekce vývoje trhu

Dovoz agro-potravinářského zboží do Maroka je dlouhodobě na vzestupu, i s ohledem na rostoucí spotřebu marockých domácností. V nejbližším období lze očekávat pokračování tohoto trendu. Významným faktorem pro rok 2014 bude také úroveň zimních srážek v Maroku. V případě, že jejich úhrn nebude dostatečný, lze očekávat další navýšení dovozu zejména v oblasti obilovin.

Perspektivními položkami českého agro-potravinářského vývozu do Maroka jsou produkty z obilovin (müsli produkty), kterým se podařilo se etablovat na marockém trhu. S postupně rostoucí koupěschopností marockých domácností lze očekávat zvyšování důrazu na tzv. zdravou výživu, jež mohou v segmentu obilných produktů právě české firmy nabídnout. 

 

3) Podmínky na trhu

Maloobchodní síť je tvořena především mini-obchody „tradičního typu“ (drobné koloniály). Síť hypermarketů a supermarketů (cca 250 obchodů v roce 2012) je soustředěna do velkých měst Marockého království a je ve vlastnictví především dvou společností – marocké Marjane Group (59 % trhu v roce 2012) a francouzské Carrefour (31 %). Síť velkoobchodních řetězců se neustále rozšiřuje – postupně se začínají otevírat obchody ve městech střední velikosti (Taza, Al Hoceima apod.). Novým progresivním prvkem je rozvoj turecké sítě marketů BIM.

Základní celní překážky v zahraničním obchodu s agro-potravinářským zbožím s Marokem by měly být postupně eliminovány Dohodou o liberalizaci obchodu zemědělskými produkty, potravinářskými výrobky a produkty rybolovu mezi EU a Marokem, jež vstoupila v platnost v říjnu 2012. Výjimku v případě dovozu do Maroka představuje 19 produktů, u kterých mají zůstat zachovány množstevní limity i celní zatížení (např. pšenice, uzenářské výrobky, konzervované mléko či hovězí maso). V přípravě je dále dohoda o prohloubené zóně volného obchodu (DCFTA) mezi EU a Marokem, která by se měla v oblasti zemědělství věnovat zejména sanitárním a fytosanitárním předpisům a potravinářství. 

Pro proniknutí českého zboží na marocký trh doporučujeme účast potravinářských firem na marockých výstavách a veletrzích – zejména na každoročním mezinárodním zemědělském veletrhu SIAM v Meknésu s návštěvností přes 700 000 osob.

4) Marocké vládní projekty na podporu odvětví

V roce 2008 byl marockým králem Mohammedem VI. spuštěn státní program „Zelené Maroko“ (Plan Maroc Vert) s cílem přeměnit zemědělství na jeden z hlavních sektorů růstu marockého HDP. Program si klade za cíl jak zvýšení přidané hodnoty zemědělství až o 100 mld. dirhamů k roku 2020 či vytvoření až 1,5 mil. pracovních míst, tak i 5násobné zvýšení objemu vývozu marockých zemědělských komodit (zejména citrusů, oliv, ovoce a zeleniny). Marocké zemědělství by postupně mělo posilovat svou konkurenceschopnost v nosných oborech, přičemž cílem není soběstačnost „za každou cenu“. Řízením programu je pověřena Agence pour le développement agricole. Strategie je jednak rozpracována pro jednotlivá odvětví (prioritními jsou produkce a zpracování citrusů, oliv či zeleniny, ale i intenzifikace chovu skotu a pěstování obilí), jednak pro jednotlivé regiony. Vláda zároveň finančně podporuje zakládání produkčních zemědělských družstev a jejich napojení na odběratele, kteří přispějí na rozvoj produkčních kapacit družstva (kýženým efektem je odbourání sítě zprostředkovatelů).

Hlavními nástroji strategie jsou investice ve výši kolem 10 mld. dirhamů ročně určených na realizaci celkem 1 500 projektů dle prioritních charakteristik. Investice mají pocházet především ze zdrojů soukromých (včetně zahraničních), ale i státních (z rozpočtu plánováno 20 mld. dirhamů mezi roky 2009-2013), nevládních (nadační fond Hassana II) či mezinárodních (Světová banka). Většina státních subvencí je rozdělována Fondem zemědělského rozvoje (Fonds de développement agricole). Subvence jsou určené na širokou podporu rostlinné a živočišné výroby a budování hydro-systémů v zemědělství.

Vypracoval: Zastupitelský úřad ČR v Marockém království