عربي  česky  français 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Nová marocká průmyslová strategie

(Archivní článek, platnost skončena 05.04.2015.)

Marocký ministr obchodu, průmyslu, investic a nových technologií Moulay Hafid Elalamy představil za přítomnosti krále Mohammeda VI. novou strategii na podporu marockého průmyslu pro roky 2014-2020.

Marocký ministr obchodu, průmyslu, investic a nových technologií Moulay Hafid Elalamy představil dne 2. dubna 2014 za přítomnosti krále Mohammeda VI. novou strategii na podporu marockého průmyslu pro roky 2014-2020. Hlavními cíli je navýšení podílu marockého průmyslu na tvorbě HDP ze současných 14 % na 23 %, vytvoření až 500 000 nových pracovních míst v průmyslových odvětvích (z toho polovinu díky přímým zahraničním investicím) a až 5tinásobné zvýšení objemu exportu průmyslového zboží. Strategie má také přispět k navýšení přímých zahraničních investic do sektoru a zvýšení produktivity marockého průmyslu. Hlavním nástrojem její realizace má být nově zřízený Fond průmyslového rozvoje (Fonds de Développement Industriel) s dotací 20 mld. MAD (cca 48 mld. CZK) pro období následujících 7 let.

Základem dokumentu je identifikace hlavních nedostatků marockého průmyslu – zejména rozdrobenost sektoru do malých podniků s nízkým přístupem ke kapitálu, nízkou přidanou hodnotou výroby a malým podílem na marockém exportu. Průmyslová základna vykazuje vysoké regionální disproporce (pozn. těžištěm je pobřežní osa Casablanca – Tanger) a současný systém nabídky pozemků pro průmyslovou výrobu (tzv. integrované průmyslové platformy) je neefektivní, neboť prozatím je zaplněnost těchto státem podporovaných zón pouze 2%. 

Nová průmyslová vize tak definuje 3 hlavní osy a v jejich rámci 10 hlavních opatření, která mají přispět k transformaci marockého průmyslu. První balík opatření má směřovat k potlačení atomizace průmyslu a k vytvoření průmyslových center, tj. lokální koncentrace a provázání velkých firem na malé sub-dodavatele v průmyslových zónách (vytvoření lokálních technologických specializací). Současně má být podpora zaměřena na vzdělávání pracovní síly pro tyto provázané průmyslové jednotky. Stát má dále analyzovat socio-ekonomické dopady veřejných zakázek v regionálním pohledu s důrazem na jejich přínos pro malé firmy. Součástí této první strategické osy je také opatření na legalizaci velmi malých podniků působících v rámci neformální ekonomiky.

Druhou hlavní osou strategie jsou nástroje podpory. Podpora konkurenceschopnosti má být posílena ve prospěch malých a středních podniků. Strategie zavádí využití nových nástrojů financování (např. „public-private partnership“) pro pomoc podnikům v pronikání na zahraniční trhy či ve výrobě nahrazující dovoz. Podpora bude poskytována také formou pronájmu pozemků pro výrobu.

Poslední soubor opatření je zaměřen na mezinárodní rovinu marocké průmyslové politiky. Důraz je kladen na zefektivnění již uzavřených dohod o volném obchodu, zejména podporou vývozu odvětví s vysokým potenciálem. Přímé zahraniční investice zůstávají klíčovým nástrojem rozvoje průmyslu a stát bude usilovat o zkvalitnění marocké nabídky vůči investorům. Poslední opatření se zaměřuje na podporu implantace marockých průmyslových podniků do ostatních afrických zemí.

K naplnění hlavních cílů (zvýšení zaměstnanosti v průmyslu, zvýšení podílu průmyslu na tvorbě HDP, růstu exportu marockého průmyslového zboží) byl vytvořen speciální Fond průmyslového rozvoje s ročním rozpočtem přes 3 mld. MAD (cca 7,2 mld. CZK). Dále bude v duchu strategie upravena i již několik let připravovaná investiční charta a strategie systému veřejných garancí pro malé a střední podniky.

Nová průmyslová strategie má být řízena zvláštní meziresortní komisí a smluvně podpořena různými ekonomickými partnery - bankami, zájmovými organizacemi (např. sdružením exportérů ASMEX) či velkými investory (např. zahraničním investorům marocký stát nabízí finanční podporu ve výši 20 % celkových investic). Stejně tak budou podepsány zvláštní smlouvy pro vybraná průmyslová odvětví – potravinářství, textilní a oděvní průmysl, chemický, farmaceutický i strojírenský průmysl, dále také metalurgii, automobilový průmysl či odvětví v rámci tzv. offshoringu.