česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Úspěch festivalu Jeden svět v Bruselu

(Archivní článek, platnost skončena 20.03.2010.)

Kdy: 27.04.2009 - 04.05.2009, Kde: Brusel

Brusel 5. května 2009 - České předsednictví slavnostně ukončilo třetí ročník festivalu Jeden svět v Bruselu. Během pouhých pěti dnů festivalu proběhlo čtrnáct projekcí ve čtyřech sálech. Festival navštívilo rekordních 2500 diváků, tedy trojnásobný počet oproti loňskému ročníku. "Naší filozofií při všech kulturních akcích je, že zde nechceme předvádět kulturu pro krajany, chceme dělat kulturu evropskou, která upoutá svou kvalitou," řekla česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová.

Festival se letos poprvé promítal nejen na Stálém zastoupení ČR nebo v Evropské komisi ale i v komerčním kině, takže se filmy snáze dostaly k běžnému divákovi. Vysokou návštěvností se festival stal zatím nejsledovanější českou kulturní akci během předsednictví. Jeden svět je v Bruselu již tradičně přitahuje především belgické publikum a zájemce z řad expertů v evropských institucích. Ti si cení jeho zaměření na aktuální světové problémy, se kterými se setkávají i při jednacích stolech.

Festival v paláci Bozar slavnostně otevřel vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Promítání vyprodaného zahajovacího dokumentu Barmský VJ (Burma VJ - Reporting From a Closed Country) se vedle dánského režiséra Anderse Ostergaarda zúčastnil například ředitel nadace Člověk v tísni Šimon Pánek i ředitel festivalu Jeden svět Igor Blaževič.

V dalších dnech měli diváci možnost shlédnout dokumentární filmy reprezentujících to nejzajímavější z posledního ročníku festivalu. Témata se dotýkala například africké migrace (Barcelona nebo smrt), novinářské etiky (Reportér) nebo současného Ruska a Číny (My, V zápalu boje). Jejich přehled je možno najít na stránce www.czechrep.be/oneworld.

Festival v Bruselu sice skončil, Stálé zastoupení ve spolupráci s organizátory již připravují jeho již čtvrté pokračování v příštím roce v Bruselu. Dalších 22 filmů je možno shlédnout na internetu. Jedná se o kolekci mapující změny a vývoj společností ve střední a východní Evropě v posledních 20 letech po pádu komunistických režimů. Filmy najdete na adrese www.20years.org.

Jeden svět je dnes největším lidskoprávním filmovým festivalem v Evropě. Každoročně promítá kolem 120 filmů z celého světa a snaží se podporovat kvalitní dokumentární filmy se sociální, politicky angažovanou a lidskoprávní tematikou. Součástí festivalu je i bohatý doprovodný program, včetně speciálních projekcí pro základní a střední školy. V roce 2007 získal Jeden svět Čestné uznání Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) za výchovu k lidským právům.

Organizátor: Člověk v tísni, o.p.s., Stálé zastoupení České republiky při EU, Úřad vlády ČR

PROGRAM JEDNOHO SVĚTA V BRUSELU - 27. 4. - 4. 5. 2009

Datum Čas Film / klikněte na jméno pro rezervaci Místo
Pondělí 27.4.      
  20.00 Burmský VJ (84 min.) Bozar
Úterý 28.4.      
  18.00 Barcelona nebo smrt (51 min.) PLNO Evropská komise
  18.30 The Power of the Powerless (78 min.) rezervace ukončeny Stálé zastoupení České republiky při EU
  20.00 Kites (79 min.) PLNO Evropská komise
  20.30 Papírové hlavy (96 min.) Stálé zastoupení České republiky při EU
Středa 29.4.      
  18.30 Zúčtování (100 min.) PLNO Residence Palace/Salle Polak
  18.30 My (102 min.) PLNO Stálé zastoupení České republiky při EU
  20.00 Opatrné sbližování (75 min.) PLNO Evropská komise
Čtvrtek 30.4.      
  18.00 Příběhy z Jodoku (83 min.) PLNO Evropská komise
  18.30 V zápalu boje (113 min.) PLNO Stálé zastoupení České republiky při EU
  20:00 Reportér (90 min.) rezervace ukončeny Evropská komise
  20.30 Daleko od vesnic (77 min.) PLNO Stálé zastoupení České republiky při EU
Pondělí 4.5.      
  18.30 Zapomnění (90 min.) PLNO Stálé zastoupení České republiky při EU
  20.30 Banality (68 min.) PLNO Stálé zastoupení České republiky při EU

Bozar, Ravensteinstraat 23, 1000 Brusel
Evropská komise, Rue de la Loi 200, 1049 Brusel
Stálé zastoupení České republiky při EU, Rue Caroly 15, 1050 Brusel
Residence Palace, Salle Polak, Rue de la Loi 155,1049 Brusel

Festival Jeden svět je v současnosti jednou z nejvýznamnějších kulturních akcí v Praze a v celé České republice. Každý rok představuje festival přibližně 120 filmů z celého světa a snaží se podporovat kvalitní dokumentární filmy se sociální, politicky angažovanou a lidskoprávní tematikou. Součástí festivalu je i bohatý doprovodný program, včetně speciálních projekcí pro základní a střední školy.


27.4. 20:00 ZAHAJOVACÍ FILM: Barmský VJ, BOZAR
20 LET DEMOKRACIE VE FILMU: Papírové hlavy, Jeden den v lidovědemokratickém Polsku
DISIDENTI: My, V zápalu boje
OBRAZY AFRIKY: Daleko od vesnic, Opatrné sbližování
MEZINÁRODNÍ SPRAVEDLNOST: Zúčtování
AFGHÁNISTÁN : Létající draci
LATINSKÁ AMERIKA: Banality, Kam jsme se narodili
MÉDIA: Reportér
MIGRACE: Barcelona nebo smrt
SEVERNÍ KOREA: Příběhy z Jodoku

ZAHAJOVACÍ FILM:

Barmský VJ / Burma VJ - Reporting from a Closed Country
Anders Ostergaard/Norsko, Dánsko, Švédsko, UK/2008/84´

Rezervace: zde

V roce 1988 byl Joshua jako malý chlapec svědkem brutálního zásahu barmské vojenské junty proti demonstrantům, během něhož byly zabity více než tři tisíce lidí. Od té doby se rozhodl bojovat za demokracii. „Vyzbrojen" malou kamerou a mobilním telefonem se společně s třemi desítkami dalších odvážných mladých Barmánců ze skupiny Democratic Voice of Burma rozhodl podrobně zachytit protivládní demonstrace v září roku 2007 a jejich následné surové potlačení. Záběry dramatických událostí z kamer těchto reportérů se objevily ve zpravodajství všech významných světových médií a byly po určitou dobu jedinou možností, jak se svět mohl dozvědět o skutečné situaci v Barmě. Strhujícím způsobem sestavený dokument nabízí podrobný a navýsost autentický záznam tehdejších událostí, kdy Barmánci po devatenácti letech překonali svůj hluboce zakořeněný strach z vládních represí a vyšli za mohutné podpory buddhistických mnichů do ulic Rangúnu. Skrze detailní záznam práce Joshuy a jeho kolegů, kteří svou činností riskovali život, film ukazuje nepopiratelný význam nezávislých médií v boji proti totalitní moci. Barmský VJ získal řadu ocenění na mezinárodních festivalech, mimo jiné hlavní cenu na dokumentárních festivalech CPH: DOX v Kodani a IDFA v Amsterdamu.

20 LET DEMOKRACIE VE FILMU:

Papírové hlavy / Papierové hlavy
Dušan Hanák/Slovensko/1995/96´

Rezervace: zde

Autorský dokumentární film reflektuje československý totalitní režim od konce druhé světové války do roku 1989. Je to úvaha o svobodě a nesvobodě, o chování občana, s nímž manipuluje totalitní moc. Film zachycuje absurditu a humor té doby: neschopnost komunistických funkcionářů vnímat skutečnost, jejich existenci ve vlastním, pokrouceném světě. Záběry socialistické reality (propagované v oficiálních dokumentech) jsou konfrontovány s individuálními, intimními vjemy jednotlivců. Leitmotivem filmu jsou karnevalové motivy papírových hlav z oslav komunistického svátku práce, Prvního máje. Jde nejen o autorský pohled do československé minulosti, ale i o vyjádření nejistot a kontroverzí postkomunistické společnosti. Film vznikl ve slovensko-francouzsko-švýcarsko-německo-české koprodukci a je stěžejním dílem Dušana Hanáka, kterému komunistický systém znemožnil tvořit.

The Power of the Powerless

Rezervace: zde

DISIDENTI

My / Women
Huang Wenhai/Švýcarsko, Čína/2008/110´

Rezervace: zde

Film mladého čínského režiséra sleduje muže různé generační zkušenosti, kteří jsou přesvědčeni o potřebě zásadní reformy politického systému v Číně. Vedle sebe se ocitají mladý blogger, který se posléze dává pokřtít a zapojí se do činnosti podzemní církve, stařičký Li Žuej, mnoho let vězněný bývalý osobní tajemník Mao Ce-tunga, a jeho blízcí, bývalí vysocí státní úředníci, kteří se vzepřeli korupci a usilují o spravedlnost. Hovoří s dalšími lidmi o politických poměrech v Číně, naslouchají jejich příběhům bezpráví a vysvětlují jim potřebu změny. Zároveň se snaží publikovat své kontroverzní názory na internetu a v samizdatu nebo píší dopisy nejvyšším státním představitelům. Do popředí se dostává debata o nutnosti oficiálně zaregistrovat opoziční organizaci. Je to politické gesto a jen první krok na cestě k reformám, ale vzhledem k očekávaným represím se jeho uskutečnění jeví jako nerealistické. Film nabízející ojediněle otevřený a věcný pohled na klíčový problém současné Číny neopomíjí ani otázku možností a mezí komunistické strany provést nezbytné reformy.

V zápalu boje / In het heilige vuur van revolutie
Masha Novikova/Nizozemí/2008/113´

Rezervace: zde

Garry Kasparov proslul jako mistr světa v šachu svým vynalézavým stylem plným rafinovaných kombinací. Jako opoziční demokratický politik aliance Jiné Rusko se chová stejně. Proto je trnem v oku vládní garnituře v čele s Vladimírem Putinem. Dokument režisérky Masji Novikové zachycuje předvolební kampaň a demonstrace před volbami do ruské Dumy v roce 2007. Kasparov se svým týmem tvořeným mladými demokraty a zkušenými disidenty objíždí třicet regionů v zemi, aby diskutoval s lidmi a upozorňoval na nutnost změny ve vedení země. Být v opozici k Putinově vládě ovšem znamená počítat s velkými problémy - demonstrace často končí útoky policistů a zatýkáním. V ulicích se pravidelně objevují početné skupiny mládeže z hnutí Továrna na politiky či z mládežnické frakce Naši podporované Putinem. V jejich jednotném skandování se ozývají obvinění, že Kasparov je agentem USA, protože mluví plynně anglicky... Film je mrazivou připomínkou těžkého prosazování demokratické politiky a nečestného předvolebního boje, v němž jde nezřídka o lidské životy.
OBRAZY AFRIKY

Daleko od vesnic / Au loin des villages
Olivier Zuchuat/Francie, Švýcarsko/2008/77´

Rezervace: zde

Třináct tisíc žen, dětí a mužů z oblasti Koloye obývá uprchlický tábor Gouroukoun ve východní části středoafrické republiky Čad. Ze svých vesnic utekli před etnickým násilím souvisejícím s dárfúrskou krizí. Olivier Zuchuat, režisér a kameraman filmu, nechává svědky útoků promlouvat na kameru, aniž usměrňuje tok jejich sdělení. Ženy a muži, kteří zažili vraždění, hladovění a úprk z domova s prázdnýma rukama, vybírají svá vlastní poselství, která chtějí vzkázat světu. V dlouhých záběrech můžeme pozorovat život v táboře, kde kromě každodenního lopotění za obživou probíhají pohřební rituály či vyjednávání o nových manželstvích. Z kreseb a písní dětí vystupují kontury války: jejich uvažování o světě odrážejí zkušenosti, které doposud o světě kolem sebe získaly. Vizuálně podmanivý snímek je nenásilnou sondou do života utlačovaných lidí, kteří se „provinili" pouze svou etnickou příslušností.

Opatrné sbližování / Syntoniser Amani
German Reyes/Španělsko/2008/75´

Rezervace: zde

Dlouhá léta byla občanská válka ve středoafrickém Burundi zastíněná genocidou ve Rwandě a konfliktem v Kongu, a stála tak do jisté míry stranou zájmu médií a humanitárních organizací. Kořeny konfliktu jsou podobné jako v sousední Rwandě: nerovnoprávné postavení kmenů Hutuů a Tutsiů. Také situace opozice po letech násilí a nestability je typická pro řadu afrických zemí - hutuští uprchlíci v Tanzanii vytvořili ozbrojenou frakci, Frontu národního osvobození (FNL), která pokračovala v bojích ještě v nedávné době. Po patnácti letech od vypuknutí bojů bylo v loňském roce vyhlášeno příměří. Vláda, která vzešla z prvních demokratických voleb, se rozhodla umožnit opozici v exilu návrat domů a dosáhnout usmíření. Dokument na životních příbězích tří mladíků, bývalých členů FNL, vykresluje obecnější kontext přeshraničních konfliktů v afrických zemích, spornou roli OSN a Světové banky v usmiřovacím procesu a také začarovaný kruh ilegality, z níž za daných podmínek vůbec není snadné vyjít.

MEZINÁRODNÍ SPRAVEDLNOST

Zúčtování / The Reckoning
Pamela Yates/USA/ 2009/100´

Rezervace: zde

V reakci na opakované páchání zločinů proti lidskosti se na konci 20. století spojilo 108 zemí, aby vytvořily Mezinárodní trestní soud. Poprvé v historii se tak zformoval stálý tribunál, který stíhá pachatele bez ohledu na jejich moc nebo vliv a trestá je za zločiny proti lidskosti, válečné zločiny nebo genocidu. V dokumentu je zachycen neúnavný žalobce Luis Moreno Ocampo, který se svým týmem po dobu tří let stíhá pachatele na čtyřech kontinentech. Vystavuje zatykače na členy Armády božího odporu v Ugandě, na válečníky v Kongu a usiluje o zúčtování se súdánským prezidentem Omarem al-Bashirem za genocidu v Dárfúru. Řízení proti zločincům však naráží na problémy: prokurátor má sice mandát pro zatčení a následné odsouzení, nedisponuje však exekutivními policejními silami. Mělo by se mezinárodní společenství angažovat, aby pachatelé nejhorších zločinů neunikli spravedlnosti? Velmi aktuální snímek otevírá řadu otázek a ukazuje, jak nelehké je vytvářet koncepci mezinárodní spravedlnosti.

AFGHÁNISTÁN

Kites / Latawce
Beata Dzianowicz/Poland/2008/79´

Rezervace: zde

Polský kameraman Jacek Szaranski vedl v kábulské umělecké škole seminář s názvem „Kábul - moje město" a dal studentům a studentkám za úkol natočit o Kábulu dokument. Po prvních pokusech začaly vznikat mimořádné záběry přibližující Afghánistán očima mladých afghánských mužů a žen. Zpočátku lektor narážel na hrdost, která některým z nich bránila zobrazovat realitu plnou problémů, postupně ale studenti vyslyšeli jeho prosby o výměnu zkušeností: „Vůbec nechápu, co to znamená pětatřicet let válčit, a vy nevíte, co to je, žít normální život v míru. Chtěl bych vidět tohle město vašima očima a taky to, jak se díváte na svět." Chlapci a dívky začali posléze chápat kameru jako nástroj, jímž se dá nahlédnout do lidské duše, přestali se svými objekty manipulovat, získali si jejich důvěru a poté i upřímné odpovědi na nejdůležitější otázky. Dokument, který získal hlavní cenu Týdne kritiků na festivalu v Locarnu, se tak postupně proměňuje v mozaiku mikropříběhů zobrazující současnou afghánskou společnost tak, jak ji z televizního zpravodajství nikdy nepoznáme.

LATINSKÁ AMERIKA

Banality / Bagatela
Jorge Caballero Ramos/Španělsko/2008/68´

Rezervace: zde

Kolumbijská Bogota patří mezi města s největší kriminalitou na světě. Režisér Jorge Caballero ve svém dokumentu zachycuje jeden den u soudního dvora, kde probíhá šetření a souzení drobných přestupků, jež jsou však z pohledu tamějšího zákona těžkými zločiny. Většinu scén tvoří záznam rozhovorů obhájců s obžalovanými, při kterých se odhaluje nejen čin, kterého se (ne)dopustili, ale i jejich životní úroveň. Kolumbijské trestní zákony jsou nastaveny velmi přísně: kupříkladu za krádež kolínské hrozí provinilci až dva roky vězení. Vysoké tresty za banální přestupky, z nichž žije celá soudní mašinerie, jsou ale automaticky snižovány či odpouštěny, pokud se obžalovaní přiznají - procento objasněné trestné činnosti v Bogotě je díky tomu velmi vysoké. Obhájci slyší dennodenně velmi podobné příbehy: mezi jejich klienty a klientkami jsou lidé s velmi nízkým příjmem, někdy zcela bez práce, často bez domova, lidé závislí na drogách nebo živící početnou rodinu. Pokud tedy dnes uniknou vězení, jak dlouho bude trvat, než se před soud vrátí? Kamera citlivě sleduje výslechy i soudní rozsudky. Mezi jednotlivými příběhy prozkoumává soudní budovu, jednou tepající personálem i návštěvníky, hned zase líně ospalou. Cesty z ní však vedou jen dvě: jedna na svobodu, druhá do přeplněných vězení...

Zapomnění / El Olvido
Heddy Honigmann / Netherlands / 2008 / 93 min.

Rezervace: zde

Každý celek se skládá z mnoha částí - národní peruánský koktejl Pisco Sour z limetkového džusu, brandy, třtinového cukru a z vaječného bílku. Peruánská politika Alberta Fujimoriho a Alana Garcíi Péreze zase sestává z korupce, diktátorství, terorismu, skandálů a z ekonomického krachu. Slavná nizozemská režisérka Heddy Honigmannová svým svérázným rukopisem kreslí podobenství společnosti, generované prostřednictvím výpovědí aktérů a aktérek ze základny pomyslné společenské pyramidy. Dokument rámují záběry opakovaných prezidentských slibů Fujimoriho a Péreze, při nichž vyniká absurdita slov ve srovnání s činy.

MÉDIA

Reportér
Eric Daniel Metzgar/USA/2008/90´

Rezervace: zde

Reportér deníku The New York Times a dvojnásobný držitel Pullitzerovy ceny Nicholas Kristof v sobě kombinuje novináře a aktivistu. Po svých dřívějších výpravách do Afriky a Asie se stal zaměstnancem největšího metropolitního deníku v USA, aby mohl využít své znalosti práce v terénu a psát sloupky, v nichž se vždy věnuje konkrétním příběhům porušování lidských práv ve světě. Jeho metodou je demonstrovat na svědectví jednoho člověka (nebo třeba štěněte) komplexní problematiku, o níž chce čtenáře a čtenářky informovat. Dokument zachycuje jeho cestu do Demokratické republiky Kongo, na níž ho provází studentka medicíny a učitel fotografie a angličtiny. Společně se pak podílejí na záchraně ženy, jejíž příběh má otestovat morální a profesní svědomí všech zúčastněných... Film režiséra a kameramana Erica Daniela Metzgara je ukázkou toho, jakým způsobem vznikají při práci v terénu mediální sdělení.

MIGRACE

Barcelona nebo smrt / Barcelone ou la mort
Guiro Idrissa/Francie/2007/51´

Rezervace: zde

Desetitisíce afrických uprchlíků každoročně riskují nebezpečnou cestu po moři ve snaze dosáhnout břehů Španělska a začít v bohaté Evropě nový život. Evropa je pro Senegalce symbolem spokojeného života a tak velkým lákadlem, že se nezdráhají riskovat život a vydávají se na přetížených člunech na pouť, která často končí tragicky. Utečenec Modou vypráví, jak jejich člun ztroskotal v bouři a celá osádka se musela vrátit zpátky do Afriky. Bez funkční navigace, bez jídla, bez vody. Vzpomínky mladého muže na jedenáct dní pekla na moři se ve formálně výjimečném a vizuálně i zvukově vytříbeném dokumentu prolínají se záběry na skutečný život v Thiaroyi, historickém předměstí Dakaru. Modouův strýc, který získal vzdělání v USA, se po návratu domů snaží osvětou přesvědčit mladé lidi, aby se pokusili zlepšit životní úroveň ve své vlastní zemi a neriskovali kvůli nejistému životu v Evropě. Modou, jenž málem přišel o život a do vlasti se vrátil nedobrovolně ale po šesti měsících znovu propadá beznaději z každodenní senegalské reality. Chce útěk do Evropy zkusit znovu...

SEVERNÍ KOREA

Příběhy z Jodoku / Yodok Stories
Andrzej Fidyk/Norway/2008/83´

Rezervace: zde

Jak dokumentárně zachytit brutality páchané v novodobých koncentračních táborech, v nichž trpí a umírají desetitisíce severokorejských politických vězňů? Významný polský režisér Andrzej Fidyk našel originální a nesmírně efektní způsob, jak skloubit dokumentární filmovou výpověď o zločinech proti lidskosti se zneklidňujícím uměleckým ztvárněním. Přesvědčil divadelního režiséra Jung Sung Sana, který se v roce 1994 po útěku z koncentračního tábora Jodok dostal přes hranice do Jižní Koreje, aby nastudoval muzikál věrně zachycující otřesné praktiky uplatňované v táboře. Tvůrci přitom vycházejí ze vzpomínek několika lidí, kteří přežili internaci v koncentračních táborech a podařilo se jim uprchnout do Jižní Koreje. Všichni jsou politickými oběťmi diktatury, i když někteří z nich začínali jako táboroví dozorci. Nakonec se ale také stali nepohodlnými... Mrazivé taneční choreografie, chorály a muzikálové árie vkládané mezi velmi otevřené popisy očitých svědků utrpení v severokorejských koncentračních táborech jsou umělecky působivou výpovědí o zločinech jedné z nejtvrdších diktatur na světě.

galerie


jeden_svet