SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Solidarita v Evropské unii (1980–1989)

Sedm let po pádu vojenského režimu a po nastolení demokracie se Řecko stalo v roce 1981 desátým členem společenství. V té době hrubý domácí produkt na hlavu tvořil v Řecku pouze čtvrtinu průměru Společenství. Komise sice vyjádřila názor, že by s přistoupením mělo Řecko počkat, ale členské státy přistoupení Řecka prosadily. V roce 1986 je následovalo Španělsko a Portugalsko a celkový počet členů Společenství stoupl na dvanáct.

ErasmusPočítače a automatizace výroby se staly v osmdesátých letech nezbytností. V roce 1984, kdy Jaroslav Seifert obdržel Nobelovu cenu za literaturu, Společenství zahájilo program Esprit pro investice do výzkumu. Esprit byl nejstarší výzkumný a rozvojový program Společenství. V roce 1987 byl zahájen také program Erasmus pro mezinárodní výměnu vysokoškolských studentů. Unie k dnešnímu dni umožnila dvěma milionům studentů studovat na zahraničních univerzitách.

EHS pokračovalo v nastoupené cestě harmonizace norem v zájmu udržení jednotného trhu. V roce 1986 přijaly členské země novelizaci Římské smlouvy – první po téměř třiceti letech – tzv. Jednotným evropským aktem. Ten rozšířil pravomoc Evropského parlamentu. Byl zaveden princip spolupráce – na některých rozhodnutích vládních ministrů členských zemí sdružených v Radě měl spolupracovat také Evropský parlament. V oblasti schvalování mezinárodních smluv šel Jednotný evropský akt ještě dál a zavedl princip, podle kterého je v této oblasti vyžadován souhlas Evropského parlamentu. Byla posílena pravomoc Společenství v oblasti ochrany životního prostředí. Navíc se objevily názory, že by se Evropská unie měla stát nadnárodní organizací s vymezenými oblastmi působnosti a s odstupňovanou mírou integrace.

Nástup Jacquese Delorse do čela Evropské komise v roce 1985 znamenal výrazný nárůst její aktivity a vůle k řešení dlouhodobých problémů a otázek, před kterými EHS stálo. Delorsova komise například připravila reformu financování Společenství a omezení financování společných zemědělských opatření. K zásadnímu posunu došlo díky vývoji v GATT v roce 1986, kdy bylo odstartováno tzv. uruguayské kolo jednání, ve kterém byl – pod tlakem USA – kladen zvláštní důraz na liberalizaci zemědělského obchodu. Komise oživila myšlenku společné měny a navrhla způsob jejího přijetí. Předložila také návrh evropské sociální charty, která měla chránit zaměstnance před nepříznivými dopady zavedení jednotného trhu. Otevřela se cesta k Evropské unii.

Internetové stránky

Předsedové Evropské komise

President Jenkins President Thorn President Delors  
Roy Jenkins
(v úřadu 1977–1981),
britský socialista
Gaston Thorn
(v úřadu 1981–1985)
lucemburský liberální demokrat
Jacques Delors
(v úřadu 1985–1995)
francouzský socialista
 

Euromýty

„Jednotná velikost a zakřivení banánů předepsané bruselskými byrokraty?“

Je pravda, že Evropská unie – na žádost obchodníků s banány – stanovila normu týkající se velikosti a kvality banánů dané kvalitativní třídy, která nahrazuje dosavadní nejednotné národní normy, jež komplikovaly obchodování. Neznamená to však, že by se malé banány měly ničit či zahazovat. Malé banány prostě patří do jiné kategorie než banány velké. Cílem opatření je podpořit financování podle kvality. (Pramen: Zastoupení Evropské komise v ČR, ec.europa.eu)

Foto v úvodu článku: Program Erasmus;
pramen: http://eu.europa.eu; (c) Evropské společenství, 2002.

Pramen fotografií předsedů EK: http://ec.europa.eu