SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Zrod Evropské unie (1945–1959)

Po roce 1945 se západní část Evropy, těžce zdecimovaná válečnými událostmi, intenzívně zabývala možnostmi, jak předejít dalším válkám mezi sousedy. Odpovědí bylo založení společenství šesti zemí, z něhož postupně vznikla současná Evropská unie.

Signing Treaties of Rome

Základem byla myšlenka, že vzniku extremismu a nacionalismu vedoucích k nedůvěře, nenávisti a válkám mezi národy, lze předejít pouze zajištěním blahobytu a pocitu bezpečnosti občanů. Prvním krokem k tomu bylo zajištění výroby základního materiálu pro válku – oceli – v Německu a Francii pod společnou kontrolu 6 zemí v rámci Evropského společenství uhlí a oceli založeného v roce 1952. Zakládající státy, zahrnující – kromě historických rivalů Německa a Francie – i Itálii, Belgii, Nizozemí a Lucembursko, si ale byly vědomy, že teprve trvalé odstranění obchodních bariér a zajištění rovného přístupu k surovinám a trhům může zajistit hospodářský růst a zároveň odstranit rizika vzájemných konfliktů. Proto pokračovaly v dalších jednáních a sbližování pozic. Hnacím motorem tohoto vývoje bylo francouzsko-německé usmíření a partnerství vytvořené a podporované hlavními politickými silami v obou zemích s cílem obrodit vztahy mezi vlastními občany. Jednání byla úspěšně završena v roce 1957, kdy uvedených šest zakládajících států podepsalo v Římě smlouvu ustanovující Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii – Euratom. Posláním EHS bylo vytvořit společný trh, zatímco posláním Euratomu bylo regulovat obchod se štěpným materiálem pro mírové účely a dohlížet na něj. Zrod Společenství byl poznamenán studenou válkou, neboť země zahrnuté do komunistického tábora neměly šanci se do společného trhu zapojit, a tak zůstala hospodářská a politická integrace zahájená Římskou smlouvou na dlouhá desetiletí omezena pouze na západní Evropu. V témže roce vypustil SSSR první družici Země ve snaze demonstrovat nadřazenost svého hospodářského systému nad tržním systémem.

Základem pro jednání o smlouvě byla Zpráva Spaakova výboru (její autor Paul-Henri Spaak je považován za jednoho ze zakladatelů Evropské unie). Dalšími byli Robert Schuman, Konrad Adenauer (viz obrázek pamětní medaile) a Jean Monnet, který se stal prvním předsedou Evropského společenství uhlí a oceli.

Všechna tři evropská společenství měla v roce 1957 před sebou ještě dlouhou cestu, než se proměnila v dnešní Evropskou unii.

Internetové stránky

Předseda Evropské komise

President Hallstein      
Walter Hallstein
(v úřadu 1958–1967),
německý křesťanský demokrat
     

Euromýty

Odpůrci evropské integrace používají občas argumenty, které patří do kategorie mýtů. Některé z těchto euromýtů uvádíme na pravou míru.

„Zakáže EU zabijačky?“

Mezi mýty o Evropské unii patří zákaz domácích porážek kvůli přísným hygienickým předpisům v unii. Členské státy EU jsou oprávněny povolit domácí porážku prasat, kuřat, králíků, ovcí a koz za předpokladu, že účelem porážky těchto zvířat je osobní spotřeba lidí, kteří přesně vědí, co konzumují. U masa prodávaného komerčním způsobem na trhu může spotřebitelům tuto jistotu poskytnout pouze porážka na jatkách, kde se dodržují unijní předpisy v oblasti hygieny a humánnosti. (Pramen: Zastoupení Evropské komise v ČR, ec.europa.eu)

Foto v úvodu článku: Podpis Římských smluv
pramen: http://ec.europa.eu; (c) 2002 Evropská komise/O. Lehner.

Pramen fotografie předsedy EK: http://ec.europa.eu