Zásadní legislativní reakce EU na probíhající krizi eurozóny je na světě. Rada ministrů financí (ECOFIN) potvrdila na svém zasedání 4. října 2011 v Lucemburku dohodu s EP k balíčku šesti legislativních návrhů na posílení správy ekonomických záležitostí. Ty povedou především k silnějšímu Paktu stability a růstu (SGP) a k sledování a nápravě makroekonomických nerovnováh napříč členskými státy.

Jde o největší změnu pravidel správy ekonomických záležitostí od vzniku Evropské měnové unie před více než deseti lety. Jejím hlavním cílem je posílit ekonomickou stabilitu a předcházet tak krizím v eurozóně i v těch zemích, které společnou měnu nepoužívají.

Posílení SGP spočívá hlavně ve větším důrazu na celkový veřejný dluh, oproti dosavadní praxi sledování převážně aktuálních rozpočtových schodků. Návrat pod referenční hranici 60 % HDP se stává nejpřísněji sledovaným prvkem Paktu.

Prevence makroekonomických nerovnováh se zavádí kvůli přetrvávajícím divergencím v konkurenceschopnosti členských zemí, které oslabují fungování hospodářství Unie jako celku. Mechanismus umožní Evropské komisi vydat včasné varování členům EU a případně spustit „proceduru nadměrné nerovnováhy“, znamenající přísnější dohled nad nápravnými opatřeními a zároveň obdobu procedury nadměrného rozpočtového schodku.

Zcela klíčové je právně závazné vynucování dohodnutých pravidel pro země eurozóny, protože fungování společné měny vyžaduje přirozeně vyšší stupeň disciplíny. Samostatná vynucovací  nařízení zavádějí postupné sankce pro provinivší se země, včetně neúročených vkladů, které mohou být v případě opakovaného prohřešku přeměněny na pokuty. Kvůli větší automatičnosti jednotlivých kroků se zavádí tzv. „mechanismus obráceného hlasování“, což znamená, že návrh EK na uvalení sankce bude přijat, pokud se proti němu nevysloví v Radě EU většina.

Vyjednávání o legislativních návrzích probíhalo od podzimu 2010, přičemž nejsložitější fází bylo nalezení konečného kompromisu s Evropským parlamentem. Ten trval na míře automatičnosti procedur, která byla pro některé členské státy nepřijatelná. Konečné dohody však bylo díky maximálnímu společnému úsilí Rady, EP i EK dosaženo včas pro to, aby mohly předpisy vstoupit v platnost do konce roku 2011, tedy v souladu s původním záměrem Komise.

Další informace:

• Balíček šesti legislativních návrhů – základní prvky
• Správa ekonomických záležitostí EU

_{Foto: Rada EU}