Česká republika si vysloužila v zásadě pozitivní hodnocení v první Zprávě o výsledcích mechanismu včasného varování před makroekonomickými nerovnováhami, kterou vydala Evropská komise v úterý 14. února 2012. Komise naopak varuje před vývojem ve dvanácti zemích EU, které nyní podstoupí hloubkový přezkum.

Zpráva je součástí celé řady opatření, na kterých se dohodla Evropská unie ve snaze zabránit budoucímu opakování současné dluhové krize. Tyto kroky jsou v zásadě trojího rázu: posílení pravidel Paktu stability a růstu, vytvoření stálého mechanismu krizového řízení a ustavení makroekonomického dohledu usilujícího o včasnou identifikaci a korekci makroekonomických nerovnováh.

Prvním krokem k nápravě makroekonomických nerovnováh v rámci tzv. evropského semestru má být právě tato zpráva. Evropský semestr je společný postup zemí EU sloužící především ke koordinaci národních hospodářských politik.

Podle Komise makroekonomické nerovnováhy, které se odrážejí ve velkých vnějších schodcích či přebytcích, mají za vinu ztrátu konkurenceschopnosti, růst zadlužování a tvorbu realitních bublin. Navíc nerovnováhy nepůsobí potíže pouze dotčeným zemím, ale také zprostředkovaně mnoha dalším, jak ukazuje šíření problémů z řecké ekonomiky do zbytku EU.

To jsou hlavní argumenty, proč se EU rozhodla zavést kromě procedury při nadměrném zadlužování rovněž proceduru při nadměrných makroekonomických nerovnováhách. Součástí zprávy je i tabulka, která obsahuje údaje za všech 27 členských zemí EU v deseti ukazatelích vyhodnocujících riziko vzniku vnější či vnitřní makroekonomické nerovnováhy.

Na základě srovnávacího přehledu a následné analýzy došla Komise k závěru, že makroekonomické nerovnováhy, ať už existující, či hrozící, se vyskytují u dvanácti zemí: Belgie, Bulharska, Dánska, Finska, Francie, Itálie, Kypru, Maďarska, Slovinska, Spojeného království, Španělska a Švédska. Situaci v těchto zemích nyní chce přezkoumat do hloubky. Čtyři další země – Irsko, Portugalsko, Rumunsko a Řecko - Komise zkoumat nehodlá, protože již podléhají posílenému hospodářskému dohledu vzhledem k příjmu finanční pomoci EU a MMF.

Naopak Česká republika spolu s dalšími deseti zeměmi je hodnocena v zásadě kladně. Zlepšující se obchodní bilance napomáhá vyrovnávání schodku běžného účtu, vnější dluh se blíží nule. Navzdory ztrátě cenové konkurenceschopnosti díky silnému posílení reálného efektivního směnného kurzu a zvýšení jednotkových nákladů práce vzrostly podíly na exportním trhu.

Prahové hodnoty překročené Českou republikou nejsou nijak zvlášť vysoké a jejich míra nepředstavuje vážnější riziko vzniku makroekonomické nerovnováhy. To je pro ČR, zemi s dlouhodobě typicky nízkými nerovnováhami, nikoliv překvapující, ale jistě dobrá zpráva. I Česko ovšem stejně jako ostatní členové EU obdrží doporučení ohledně fiskální a makroekonomické politiky v rámci evropského semestru.

Další informace:

• Zpráva EK (pdf)
• Procedura při nadměrných makroekonomických nerovnováhách
• Tisková zpráva EK
• Otázky a odpovědi

_{Foto: Rada EU}