česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Lídři zemí EU schválili stabilizační mechanismus pro eurozónu

Kdy: 16.12.2010 - 17.12.2010

Zavedení trvalého stabilizačního nástroje si vyžádá drobnou změnu primárního práva Unie.

Evropská unie by po roce 2013 měla mít trvalý mechanismus, jenž by pomohl stabilitě zemí, kde se platí eurem. Dohodli se na tom šéfové států a vlád sedadvacítky, kteří se sešli 16. a 17. prosince 2010 v Bruselu na zasedání Evropské rady.

„Podpořili jsme vytvoření stálého stabilizačního mechanismu pro eurozónu v takové podobě, že je zřejmé, že bude aktivován pouze v nezbytných případech, tj. pokud bude ohrožena eurozóna jako celek a nebude jiného východiska. Jak jsem již několikrát opakoval, stabilní euro je zásadní i pro českou ekonomiku,“ uvedl po jednání Evropské rady český premiér Petr Nečas.

Zavedení stabilizační mechanismu si vyžádá změnu Smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy. Premiér Nečas se ve čtvrtek vyjádřil, že změna Smlouvy projde v České republice standardním schvalovacím procesem se zapojením obou komor Parlamentu a nikoli pouze schválením ve vládě. Sněmovna i Senát společně s Lisabonskou smlouvou v roce 2009 schválily v novelách svých jednacích řádů i systém tzv. vázaného mandátu pro vládu. Ten mj. zakotvuje, že při použití tzv. zjednodušené změny Smluv je třeba předchozího souhlasu obou komor k tomu, aby premiér mohl na konečném hlasování Evropské rady vyjádřit souhlas s touto změnou. Tak tomu bude i nyní. Následně, po rozhodnutí Evropské rady (které je očekáváno v březnu) bude muset být výsledný text opět schválen v obou komorách, a to obdobně jako při ratifikaci mezinárodních smluv.

České republice se podařilo společně s několika dalšími zeměmi prosadit, že se mechanismus bude aktivovat jen v případech, kdy je to skutečně nezbytně nutné. To je významný signál směrem k odpovědnosti států i věřitelů, neboť nevzniká žádná „transferová unie“, v níž by rozpočtově neodpovědné státy hospodařily na úkor bonity zemí s konsolidovanými veřejnými financemi.

Nebyl to jediný úspěch. Česku se společně s dalšími zeměmi také podařilo prosadit, že náklady penzijních reforem budou zohledněny při naplňování paktu stability a růstu.

Černá hora má status kandidátské země

Dalším výsledkem jednání Evropské rady je udělení kandidátského statusu Černé hoře. „Česká republika jako dlouhodobý zastánce rozšíření EU tento krok velice uvítala. Je to pozitivní signál i pro ostatní státy Západního Balkánu,“ komentoval udělení statusu český premiér.

Předseda vlády rovněž po jednání komentoval snahu některých členských států o zmrazení prostředků v rozpočtech unie pro roky 2014 až 2020 na nominální úrovni dle roku 2013. „Chtěl bych znovu zdůraznit, že Česká republika se nyní nepřipojila k výzvě o zmražení rozpočtu Unie v rámci finanční perspektivy. Pro nás je především důležité, aby v rámci finanční perspektivy byl zachován smysl a účel kohezní politiky a aby se prostředky určené na tuto politiku nesnížily,“ uvedl premiér Nečas. Česká republika je připravena na různé varianty finanční perspektivy na další programovací období, ale spolu s dalšími státy odmítla tuto diskusi vést nyní a spojovat ji s jednáním o stabilizačním mechanismu.

 

Další informace:

Foto: Rada EU

 

S využitím tiskové zprávy Vlády ČR