SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Summitu EU dominovala ekonomika a migrace

Kdy: 23.06.2011 - 24.06.2011, Kde: Brusel

Postup Unie v koordinaci ekonomických politik, rozšíření EU o Chorvatsko a otázka migrace byly hlavními tématy Evropské rady.

Řada zásadních témat, ať již v oblasti ekonomiky, migrace či rozšíření EU, byla připravena pro šéfy států a vlád sedmadvacítky, kteří se sešli ve čtvrtek 23. a v pátek 24. června 2011 na Evropské radě v Bruselu. Na pořadu dne byla i otázka Řecka, které se zmítá v dluhové krizi.

Premiér Petr Nečas po zasedání Bruselu uvedl, že Řecko může s další případnou evropskou pomocí počítat až po té, co přijme nutné reformy. „Vycházím z toho, že především samotné Řecko musí prokázat ochotu a vůli provést některá úsporná opatření,“ prohlásil český ministerský předseda.

Na další pomoc Řecku se každopádně složí pouze státy, které jsou členem eurozóny a Mezinárodní měnový fond. Původně bylo jedním z plánů využít na pomoc Řecku peníze z Evropského mechanismu finanční stability (EFSM), jehož je členem i Česká republika. V případě využití prostředků právě z tohoto mechanismu, jako tomu bylo učiněno v případě Irska a Portugalska, by Česko převzalo záruky ve výši zhruba 3,5 miliardy korun. Možnosti využití finančních prostředků z EFSM odmítala vedle České republiky také Velká Británie.

Evropská komise uzavřela první evropský semestr

Pakt stability a růstu se stal jedním z témat čtvrteční pracovní večeře. Státníci zhodnotili pokrok v různých oblastech komplexního přístupu dohodnutého v březnu, konkrétně pak v oblasti šesti legislativních návrhů týkajících se preventivních a donucovacích opatření při dodržování jednak Paktu stability a růstu, ale i v otázkách změny evropského nástroje finanční stability (EFSF) a budoucího Evropského mechanismu stability (ESM).

„Nový Evropský stabilizační mechanismus, který bude vytvořen na základě změny článku 136 Lisabonské smlouvy, se týká výlučně zemí eurozóny,“ zdůraznil český premiér.

Proběhla i debata o závazcích států, které se zapojily do Paktu euro plus. ČR mezi nimi není, přestože podle premiéra Nečase podporuje většinu jeho základních požadavků.

Evropská rada také schválila doporučení pro jednotlivé členské země, čímž uzavřela první evropský semestr. Ten je novinkou v koordinaci hospodářských politik států EU. „Doporučení pro Českou republiku považuji za vyvážené. V podstatě se s nimi shodujeme a považujeme to hodnocení, které bylo schváleno, jako jednoznačné potvrzení správnosti kurzu české vlády v její ekonomice a rozpočtové politice,“ uvedl Petr Nečas, který zmínil hlavně důraz na disciplínu, konsolidaci veřejných financí, strukturální reformy, zvyšování zaměstnanosti, ale především také důraz na povzbuzení konkurenceschopnosti.

Právě důraz na zvyšování konkurenceschopnosti Evropské unie je podle českého premiéra správnou cestou, především pak ve využití potenciálu vnitřního trhu Unie. „Jednotný vnitřní trh je v ekonomické oblasti jednoznačně největší přínos evropské integrace,“ dodal. „V rámci využití potenciálu vnitřního trhu jsme prosadili výzvu do textu závěru, která se týká snižování administrativní zátěže pro malé a střední podniky,“ řekl po jednání Rady český předseda vlády.

Novým šéfem ECB bude Ital Mario Draghi

Na pátečním zasedání summitu EU byl mimo jiné šéfem Evropské centrální banky jmenován Ital Mario Draghi. Na začátku listopadu nahradí Francouze Jeana-Clauda Tricheta.

Mario Draghi stojí v současnosti v čele italské národní banky Banca d’Italia. Dříve působil deset let jako ředitel na italském ministerstvu financí. V této pozici se mu podařilo odvrátit tehdejší zadlužení země, jejíž ekonomika se díky tomu ocitla téměř v bankrotu. Díky Draghiho rozsáhlé privatizaci, devalvaci měny a snížení státních výdajů se Itálie mohla v roce 1999 stát dokonce jedním ze zakládajících členů eurozóny. Mario Draghi byl v minulosti také výkonným ředitelem Světové banky či Guvernérem italské centrální banky. Je zastáncem keynesyánského modelu hospodářství, ale jako základ evropského sociálního státu považuje nutnost reforem. Je propagátorem liberalizace, volného trhu a fiskální disciplíny.

Lídři projednali klíčovou otázku migrace

Červnový unijní summit se shodl také na potřebě přezkoumat možnosti změny pravidel fungování schengenského prostoru, a to ve světle aktuálního migračního tlaku ze severní Afriky. Šéfové vlád zemí Evropské unie ovšem zdůraznili, že princip volného pohybu osob nesmí být narušen.

„Z pohledu České republiky považuji za zásadní, že Evropská rada znovu potvrdila význam svobody pohybu občanů bez vnitřních hranic v rámci schengenského prostoru. Pro naše občany je to jeden z nejhmatatelnějších výsledků evropské integrace,“ doplnil k tématu šéf české vlády. „Svoboda unijních občanů by se neměla stát obětí prvního útoku na unijní hradby,“ připomněl.

Česká republika právě proto na jednání podpořila opatření, která přispějí k efektivnější ochraně vnějších hranic Evropské unie a možnost států jižního křídla čelit sílícímu migračnímu tlaku přílivu uprchlíků, kteří přicházejí zejména ze severní Afriky. V poslední době se z těchto důvodů začalo kvůli nedostatečné ochraně vnějších hranic Schengenu častěji hovořit o úpravě pravidel. Na konkrétním rozšíření podmínek se bude nutné v rámci EU ještě dohodnout.

Ochrana hranic je i podle českého premiéra Petra Nečase primární odpovědností členských států. Úloha unijních institucí je tu podle něj pouze komplementární. „Je to prostředek k efektivní solidární pomoci členským státům vystaveným přílivu migrantů. Jediným důvodem pro zavedení výjimečných a dočasných kontrol na vnitřních hranicích nemůže být jen velký příliv uprchlíků, ale i neplnění povinností spojených s ochranou schengenských hranic,“ řekl k tomu premiér Nečas. Dodal ale, že takové řešení je zároveň řešením krajní nouze.

Summit potvrdil přijetí Chorvatska do EU

Šéfové zemí sedmadvacítky také vyzvali k dokončení přístupových rozhovorů s Chorvatskem ještě do konce června. Se vstupem této země bývalé Jugoslávie do Unie by se mělo počítat pravděpodobně v druhé polovině roku 2013.

Česká republika se vždy řadila na stranu příznivců vstupu Chorvatska do Evropské unie. Předseda vlády ČR Petr Nečas považuje toto rozhodnutí také jako příslib pro Západní Balkán. „Rozšíření Unie tímto směrem je naše dlouhodobá priorita. Je pro nás důležité, aby tyto státy neztratily motivaci k provádění reforem,“ prohlásil po summitu český premiér.

Nečas: Postoj ČR k severní Africe je aktivní

Diskuse proběhla také o politice Jižního sousedství a o situaci v některých zemích tohoto regionu. Státníci se zaměřili také na aktuální vývoj událostí v Libyi, Sýrii a mírový proces na Blízkém Východě.

„Náš postoj k situaci v severním Středomoří je aktivní. Nejsme lhostejní k utrpení lidí v severní Africe,“ řekl premiér Nečas. Připomněl zároveň, že Česká republika realizuje v rámci programu MEDEVAC misi do Libye na pomoc nemocným, zraněným a jejich rodinám. Na humanitární akci, která probíhá právě v těchto dnech, vyčlenila 25 milionů korun z rozpočtu ministerstva vnitra.

V souvislosti s debatou na téma Jižního sousedství se zástupci jednotlivých unijních států dohodli rovněž na nutnosti komplexního přístupu i k dalším sousedním zemím. Zmínili se proto i o státech tzv. Východního partnerství.

S využitím tiskové zprávy Úřadu vlády ČR.

 

Další informace:

Foto: Rada EU