Zásadním rysem finančních trhů dnešní doby je jejich globální charakter, trhy neznají hranice národních států. Proto se představitelé států scházejí na půdě mezinárodních organizací a institucí, aby se dohodli na společných principech při regulování finančních služeb. Nejdůležitějšími z těchto fór jsou Rada pro finanční stabilitu (Financial Stability Board, FSB) a dále Banka pro mezinárodní platby (Bank for international settlements, BIS).

Evropská unie věnuje problematice finančních trhů značnou pozornost. V letech 1999 až 2005 postupně uskutečnila tzv. Akční plán finančních služeb, ambiciózní projekt s cílem liberalizovat a zpřehlednit jejich právní úpravu. V roce 2005 pak Evropská komise publikovala své záměry v Bílé knize finančních služeb pro léta 2005 – 2010.

Od konce roku 2008 se pak úsilí soustřeďuje zejména na zmírnění následků otřesů na finančních trzích a jejich zabránění do budoucna. Významnou roli v tomto ohledu sehrálo i české předsednictví, pod jehož vedením byla v první polovině roku 2009 dojednána základní legislativní opatření ve vztahu k bankovnictví, pojišťovnictví a ratingovým agenturám.

V únoru 2009 publikovala svoji zprávu expertní skupina na vysoké úrovni pod vedením J. de Larosièra, která byla na základě výzvy Evropské komise provedla analýzu problémů a formulovala široký okruh doporučení.

Evropská komise poté v návaznosti na ni v březnu 2009 vydala sdělení, v němž se k jejím doporučením přihlásila. Rovněž vrcholní představitelé členských států EU dali souhlas k uskutečnění de Larosièrových doporučení na Radě ministrů v červnu 2009 a o měsíc později na zasedání hlav států a vlád.

Klíčovým tématem, které bylo jako první rozpracováno, je reforma dohledové architektury. Reforma spočívá v nové dvoupilířové struktuře: nad stabilitou finančního systému jako celku nově dohlíží Evropská rada pro systémová rizika (European Systemic Risk Board, ESRB) a nad zdravím jednotlivých finančních skupin potom tři nové evropské dohledové orgány pro oblast bankovnictví, kapitálového trhu  pojišťovnictví. Dennodenní dohled zůstává zásadně v rukou národních dohledových orgánů, ve výjimečných případech však může evropský orgán závazně rozhodnout sám, což představuje přelom v dosavadní praxi.

V závěru roku 2009 byly příslušné legislativní návrhy schváleny Radou EU. Následovalo vyjednávání s Evropským parlamentem, které bylo završeno v září roku 2010. Nové orgány započaly svoji práci prvním dnem následujícího roku 2011. Jedním z velkých úkolů, který stojí před novými evropskými dohledovými orgány pro oblast bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálového trhu, je příprava závazných technických norem, které mají sjednotit výkon dohledu nad finančními institucemi v EU.  Podrobné informace o nové dohledové architektuře lze získat zejména na stránkách Evropské komise, na stránkách ESRB a nových evropských dohledových orgánů (EBA, ESMA, EIOPA).

V červnu 2010 bylo vydáno sdělení Regulace finančních služeb v zájmu udržitelného růstu, ve kterém EK zavázala během následujících měsíců předložit v souladu se závazky skupiny G-20 řadu legislativních návrhů reagujících na finanční krizi. Dalšími oblastmi, kterých se „krizová“ reforma dotýká, jsou zejména kapitálová přiměřenost bank, krizové řízení v bankovnictví, ratingové agentury, krátké prodeje cenných papírů a rovněž finanční deriváty.

Návrh nařízení o krátkém prodeji Evropská komise zveřejnila v září 2010 se záměrem řešit potenciální rizika vyplývající z krátkého prodeje cenných papírů nebo ze sjednávání nekrytých swapů úvěrového selhání pro stabilitu a důvěru na trzích. Cílem návrhu bylo harmonizovat požadavky týkající se krátkého prodeje v celé Evropské unii, harmonizovat pravomoci, které mohou regulatorní orgány použít ve výjimečných situacích a zajistit větší koordinaci a jednotnost mezi členskými státy v takovýchto situacích. Po déle než ročním vyjednávání byl návrh dne 15. listopadu 2011schválen a jeho účinnost se předpokládá od listopadu 2012.

V září 2010 Evropská  komise  rovněž publikovala návrh nařízení o mimoburzovních derivátech (tzv. over-the-counter, OTC deriváty). Tento návrh, který reaguje na mezinárodní závazky skupiny G-20, má za úkol zvýšit transparenci a odolnost OTC derivátových trhů prostřednictvím zavedení jejich povinného centrálního clearingu a hlášení uzavřených kontraktů do speciálních registrů obchodních údajů. V současné době probíhá vyjednávání návrhu mezi Radou (reprezentující členské státy) a Evropským parlamentem.

Významným příspěvkem ke zvýšení odolnosti bankovního sektoru je v červenci 2011 Evropskou komisí zveřejněný návrh novelizace směrnice o kapitálových požadavcích (tzv. CRD IV), která do unijní legislativy implementuje dohodu Basilejského výboru pro bankovní dohled označovanou jako Basel III. Návrh předpokládá zpřísnění kapitálových požadavků, které musí banky splňovat, zavádí nové ukazatele v oblasti likvidity a pákového poměru, stejně jako vyšší harmonizaci napříč EU. Předpokládá se, že nová pravidla začnou platit od ledna 2013.

V polovině listopadu 2011 byl Evropskou komisí zveřejněn netrpělivě očekávaný návrh novelizace nařízení o ratingových agenturách, který je rovněž součástí „protikrizového balíčku“ Záměrem návrhu je zvýšení transparence ratingů, posílení hospodářské soutěže a omezení spoléhání se investorů na externí ratingy.

Informace o dalších iniciativách a návrzích je možné získat na stránkách Evropské komise věnovaných finančním službám.

Evropský parlament se otázkami spojenými s finanční regulací rovněž pečlivě zabývá, a to zejména v rámci tzv. spolurozhodovací procedury. Na jeho půdě se jim věnuje specializovaný výbor ECON.

Česká republika zaujala od samého počátku aktivní postoj k řešení finanční krize na evropské úrovni a zároveň hájí své národní zájmy a zohledňuje specifika svého trhu. Věcně příslušným gestorem této problematiky je Ministerstvo financí ČR.

• specializovaná sekce "Jak na krizi?"