SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Debata o reformě voleb do EP nabírá obrátky

Kdy: 19.04.2011, Kde: Brusel

Parlament mimo jiné navrhuje, aby občané EU volili část europoslanců ze společné evropské kandidátky.

Způsob, jakým Češi a občané dalších zemí Evropské unie rozhodují o svých zástupcích v Evropském parlamentu, by se mohl za pár let změnit. Navrhují to alespoň sami europoslanci.

Ústavní výbor europarlamentu schválil v úterý 19. dubna 2011 návrh změn, které podle poslanců směřují nejen k posílení legitimity EP, ale také k jeho přiblížení evropský občanům. Návrh bude muset ještě potvrdit červnové plenární zasedání europarlamentu.

Již nyní je ale jasné, že tyto změny, které bude muset Parlament diskutovat s Radou EU, tedy s členskými státy, vyvolají bouřlivou a dlouhou debatu jak na evropské, tak na národní úrovni. Pokud by se některé z těchto navrhovaných změn měly nakonec skutečně promítnout do složení a způsobu volby EP, musela by být nejprve svolána mezivládní konference a následně by změny musely být ratifikovány ve všech zemích EU.

Ústavní výbor EP navrhuje tyto hlavní změny:

  • rozdělení 751 míst europoslanců mezi členy EU by mělo být pravidelně revidováno v návaznosti na aktuální demografický vývoj, avšak případné změny počtu členů EP za jednotlivé země by vždy podléhaly jednomyslnému souhlasu Rady,
  • nad rámec 751 členů EP volených v jednotlivých zemích jako doposud by bylo dalších 25 členů EP voleno v jednom volebním okrsku, který by zahrnoval celé území EU; volební seznamy by pak připravovaly jednotlivé evropské politické strany s tím, že kandidáti by museli pocházet minimálně z 1/3 zemí; každý evropský volič by pak měl dva hlasovací lístky, jeden by použil na výběr z kandidátů na národní úrovni a druhý na výběr jednoho z těchto 25 členů; počet poslanců EP by se tímto opatřením zvýšil až na 776,
  • další spíše však procesní změnou je přesun termínu voleb z června na květen s tím, že by EP získal nejen více času před výběrem nového předsedy EK, které probíhá tradičně v červenci, ale volby by také proběhly ještě před začátkem prázdnin v severských zemích.

Proč vůbec Evropský parlament změny navrhuje? Opravňuje ho k tomu článek 223 Smlouvy o fungování Evropské unie. Podle něj má EP vypracovat návrh týkající se volby jeho členů ve všeobecných a přímých volbách konaných jednotným postupem ve všech zemích EU.

V EP nyní převládá názor, že nezbytné změny volebních pravidel je třeba učinit ještě před eurovolbami v roce 2014. Složení EP v letech 2014-2019 by tedy mělo být již odvozeno od těchto nových pravidel.

Argumentem pro připravované změny není však jen výše uvedený článek 223, ale také skutečnost, že ve složení EP bude údajně třeba reflektovat očekávaný dramatický demografický vývoj v řadě zemí EU, především pak očekávaný úbytek obyvatel Německa oproti nárůstu počtu obyvatel ve Francii, Itálii a Velké Británii, ale i případný vstup nových zemí do EU.

Počet členů EP, který má v současnosti 751 poslanců, bude po dokončení ratifikace příslušného rozhodnutí z června roku 2010 navýšen o dalších 18, avšak s mandátem pouze do konce tohoto volebního období. Současný počet členů EP se odvozuje od principu tzv. sestupné poměrnosti, dle kterého méně lidnaté země mají relativně větší zastoupení než lidnatější země. Tento princip by měl být zachován, avšak měl by se mnohem důsledněji promítnout do reálných počtů členů EP za jednotlivé země vzhledem k tomu, že v současné době existuje dokonce devět zemí, u kterých není plně respektován.

Lze očekávat, že v kontextu debaty o budoucím složení EP proběhne i mnohem komplexnější debata o budoucím ústavním uspořádání EU. Tuto debatu však lze očekávat až na přelomu let 2012 a 2013.

Foto: EP