SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Národní parlamenty daly žlutou kartu právu na stávku

Kdy: 31.05.2012, Kde: Brusel

Zákonodárci v dvanácti členských zemích EU poprvé využili práva daného Lisabonskou smlouvou, které jim umožňuje zastavit návrh legislativy předložený Evropskou komisí.

Návrh pravidel, která by upravila právo na stávku u zaměstnanců vyslaných za prací do jiné země Evropské unie, narazil v členských státech sedmadvacítky. Část národních parlamentů mu totiž ukázala „žlutou kartu“. To znamená, že Evropská komise bude muset návrh nejspíš přepracovat, nebo úplně stáhnout.

Návrh nařízení známého pod názvem Monti II provázela kritika ze strany členských států i sociálních partnerů již od chvíle, kdy jej v březnu Evropská komise předložila. Nyní situace vyvrcholila na základě oficiálních vyjádření národních parlamentů dvanácti členských států (Finsko, Švédsko, Dánsko, Portugalsko, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Polsko, Francie, Belgie, Velká Británie a Nizozemsko). Ty tvrdí, že Evropská komise překračuje návrhem svoje pravomoci.

Státy tak uplatnily tzv. mechanismus „žluté karty“ zavedený Lisabonskou smlouvou. Ten dává národním parlamentům možnost se ve lhůtě osmi týdnů od zveřejnění návrhu ozvat v případě, že mají podezření, že návrh porušuje zásadu subsidiarity. Ta stanoví, že Evropská unie by neměla zasahovat do záležitostí, které je lepší řešit na národní úrovni. Pokud je nějaký předložený návrh napaden alespoň třetinou z celkového počtu parlamentů členských zemí, Komise jej musí přezkoumat. Je to vůbec poprvé, kdy národní parlamenty po tomto nástroji sáhly.

Komise se pomocí nařízení Monti II snažila explicitně upravit rovnováhu mezi právem na kolektivní akce, a to včetně stávky u vyslaných pracovníků, a právem společností nabízet služby v celé EU. Návrh předložila ve snaze vyjasnit právní okolnosti takových případů, které v posledních letech končily u Soudního dvora EU.

Přestože český parlament proti návrhu námitku oficiálně nepodal, ČR se taktéž staví k návrhu velice skepticky. Domnívá se, že nařízení postrádá přidanou hodnotu, protože pouze zavádí do sekundární legislativy to, co je již upraveno právě judikaturou soudního dvora.

Nyní je na Komisi, zda návrh ponechá beze změny, provede úpravy nebo jej úplně stáhne. V každém případě však musí své rozhodnutí podrobně odůvodnit.

Foto: EK