SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

„Unie inovací“ dostává zelenou od členských států

Kdy: 11.10.2010 - 12.10.2010, Kde: Lucemburk

Ministři se na Radě pro konkurenceschopnost zaměřili i na problematiku vnitřního trhu EU, unijního patentu, cestovního ruchu a výzkumu a vývoje.

Ve dnech 11. a 12. října proběhlo v Lucemburku řádné zasedání Rady pro konkurenceschopnost (vnitřní trh, průmysl, výzkum a vývoj). Přestože jednání sledovalo již zavedený systém, kde se první den scházejí ministři zodpovědní za průmysl a vnitřní trh a na ně navazuje jednání ministrů pro výzkum, cíl jednání obou byl společný – získat první reakce na úrovni ministrů na sdělení Evropské komise k jedné z vlajkových lodí Strategie Evropa 2020Unii inovací.

Toto sdělení schválilo kolegium komisařů teprve 6. října a tak diskuse nemohla jít do hloubky problematiky, nicméně i první názory na toto zásadní sdělení prokázalo shodu názorů členských států i Komise na nutnost vytvořit v Evropě optimální podmínky pro rychlé šíření znalostí, pružnou aplikaci inovativních myšlenek a výrobků, odstranění byrokratických bariér, zjednodušení procesů i programů, vzájemnou koordinaci všech politik, které ve svém důsledku povedou ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropy.

Nová podoba vnitřního trhu

První den Rady se jednání zaměřilo na problematiku vnitřního trhu. Snahy o vytvoření fungujícího vnitřního trhu EU se datují již od roku 1992, nicméně tato ambice nebyla doposud zcela naplněna, navíc ve světě došlo k mnoha technologickým, ekonomickým i sociálním změnám. Zpráva Maria Montiho z května letošního roku se snaží o jasnou definici problémů a obsahuje doporučení, která jsou nezbytné k realizaci jedné z podmínek fungování nové strategie EU - politiky jednotného vnitřního trhu.

V návaznosti na doporučení obsažená v Montiho zprávě oznámila Komise vypracování “nové Strategie vnitřního trhu” tzv. Single Market Act (SMA). Tuto iniciativu, která bude mimo jiné obsahovat 50 legislativních a nelegislativních návrhů, předloží EK dne 27. října 2010. Následně bude zahájena tříměsíční veřejná konzultace se všemi zúčastněnými stranami. Členské státy, poslanci Evropského a národních parlamentů, sociální partneři, ale i samotní občané tak budou mít možnost říci Komisi, kde podle jejich názorů existují slabá místa vnitřního trhu, na které oblasti je potřeba se primárně zaměřit. Na základě této konzultace by pak EK měla předložit členským státům jakousi „cestovní mapu“, kde budou stanoveny priority pro dosažení plně fungujícího vnitřního trhu.

Unijní patent

Dalším palčivým problémem Evropy pro rychlé a efektivní šíření poznatků je absence jednoduchého a cenově únosného patentového systému. I touto problematikou se říjnová Rada pro konkurenceschopnost zabývala. Současný patentový systém v Evropě, založený na Úmluvě o udělování evropských patentů, je vysoce nákladný a složitý. Odhaduje se, že evropský patent je až desetkrát dražší než patent udělovaný v USA. Evropská unie se snaží dlouhodobě řešit tento problém a vytvořit unijní patent, který by měl jednotné účinky na celém území EU a byl by z hlediska nákladů přijatelný i pro malé a střední podniky.

V červenci tohoto roku předložila Evropská komise návrh nařízení o překladech patentů EU, který vychází z existujícího trojjazyčného režimu Evropského patentového úřadu. Tento návrh doplnilo belgické předsednictví o kompromisní aspekty a předložilo jej ministrům k diskuzi. Výsledkem je velká podpora většiny členských států předloženému návrhu, diskuze však nebyla uzavřena a bude pokračovat, aby bylo dosaženo jednomyslného konsenzu celé sedmadvacítky. Ambicí Belgičanů je předpis do konce předsednictví uzavřít.

Podpora cestovního ruchu

Část jednání Rady ministrů odpovědných za průmysl se kromě Unie inovací zabývala také jiným důležitým sdělením - k novému politickému rámci pro cestovní ruch, které Komise přijala 30. června 2010.

Cestovní ruch je totiž významným hospodářským odvětvím, které v EU přímo vytváří přes 5% HDP (nepřímo téměř 10% HDP), zaměstnává kolem 10 milionů pracovníků a působí v něm na 2 miliony podniků, především malých a středních. Přesto má odvětví velký potenciál dalšího růstu. Evropská komise s podporou členských států chce tohoto potenciálu v příštím období náležitě využít. Analýza současného stavu a nástin možných opatření jsou obsaženy právě ve zmíněném sdělení, k němuž Rada jednomyslně schválila závěry.

Ty jsou postaveny na čtyřech osách obsažených ve sdělení, jimiž jsou podpora konkurenceschopnosti evropského turistického sektoru, podpora rozvoje udržitelného, odpovědného a kvalitního cestovního ruchu, vytvoření jednotného obrázku Evropy jako udržitelné a kvalitní destinace a maximalizace potenciálu evropských politik a existujících finančních nástrojů pro rozvoj cestovního ruchu. Ministři v závěrech také shodně potvrdili úzkou vazbu tohoto sdělení na některé vlajkové iniciativy strategie Evropa 2020, včetně na této Radě diskutované Unie inovací.

Jak měřit výsledky výzkumu?

Část jednání věnována výzkumu a vývoji se vedla ve stejně pozitivním duchu. Ministři vysoce ocenili snahu Evropské komise o průlom ve vytvoření skutečného Evropského výzkumného prostoru, o usnadnění pohybu výzkumných pracovníků, o zásadní zjednodušení evropských výzkumných programů, o jejich lepší koordinaci s programy zaměřenými na vzdělávání a inovace, o efektivnější propojení politik jak v rámci Evropy, tak na úrovni jednotlivých států či regionů.

Ministři odpovědní za průmysl i výzkum a vzdělávání se shodli mj. na tom, že peněz na výzkum a vývoj, stejně jako na další fáze inovačního cyklu se  Evropě stále nedostává a to jak státních, tak podnikových. Právě proto ministři v souladu se sdělením Komise zdůraznili nutnost zacílit úsilí na velké společenské výzvy, zabránit zbytečným překryvům a duplicitám, vytvořit dostatečné zdroje rizikového kapitálu, vybudovat v Evropě špičkové výzkumné infrastruktury, které přilákají nejlepší mozky světa a soustředit se na efektivitu evropského výzkumu a na jeho dopady na celou společnost.

Abychom měli jasnější představu, jaký mají peníze vynaložené do výzkumu a vývoje konkrétní dopad, je třeba najít vhodný indikátor. Ten by podle příslibu Evropské komise měl být dokončen do dvou let. Snad konkrétní měření výsledků výzkumu a vývoje napomůže přesvědčit jak politiky, tak širokou veřejnost, že krátit finance na výzkum a vývoj by bylo pro budoucnost Evropy krátkozraké.

Zanedlouho se bude připravovat příští rámcový program pro výzkum a vývoj. Zkušenosti z minulých rámcových programů, ale i z dalších nástrojů podpory výzkumu v Evropě,  by měly vyústit v tvůrčí dialog mezi Komisí a členskými státy vedoucí k vytvoření co možná nejjednodušších pravidel, k odstranění zbytečné byrokracie a k usnadnění přístupu k penězům z těchto programům v mnohem větší míře malým a středním podnikům, univerzitám a menším výzkumným subjektům. Přijaté závěry Rady – „Atraktivnější programy EU v oblasti výzkumu a inovací: možnosti zjednodušení“, jsou toho příslibem.

Jak již bylo řečeno, na Radě šlo především o první výměnu názorů ministrů na iniciativu "Unie inovací“. Důležité však bude zejména prosincové jednání hlav států a vlád na Evropské radě, která se výzkumu a inovacím bude věnovat. A EU se shoduje, že je třeba maximálně využít tuto příležitost a upozornit na narůstající potřebu věnovat více pozornosti Evropskému výzkumu a inovacím, neboť vývoj ve světě se stále zrychluje, objevují se noví konkurenti a pokud chce být Evropa uznávaným partnerem na poli znalostí, je třeba rychle jednat.

 

Další informace:

Foto: EK