SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Lídři EU přijali novou hospodářskou strategii

Kdy: 17.06.2010, Kde: Brusel

Summit Evropské rady se také věnoval finanční stabilitě a ekonomické koordinaci.

Hospodářství Evropské unie by se v příštích deseti letech mělo rozvíjet podle nové vize. Hlavy států a vlád zemí EU totiž schválily na unijním summitu ve čtvrtek 17. června v Bruselu novou hospodářskou strategii Evropa 2020.

Lídři přijali především dva zbývající indikativní cíle strategie v oblasti vzdělávání a sociálního začleňování:

  • zvýšení podílu vysokoškolsky vzdělané populace ve věku 30-34 let na 40 % a snížení počtu žáků a studentů předčasně opouštějících školu na 10 %;
  • EU také bude usilovat o to, že do deseti let „vytáhne“ z chudoby 20 milionů lidí.

Zbývající tři hlavní cíle byly přijaty již na předcházející Evropské radě v březnu 2010. Během následujících měsíců budou členské země finalizovat své národní cíle, díky nimž by mělo dojít k naplnění celkových evropských cílů. Hlavním záměrem strategie je přitom posílit konkurenceschopnost EU, prosadit nezbytné strukturální reformy a tím zajistit budoucí prosperitu.

Evropský semestr

Největší část summitu se ovšem věnovala odpovědi Evropské unie na pokračující hospodářskou krizi. Sedmadvacítka se shodla na nutnosti posílit společnou ekonomickou koordinaci, což ovšem neznamená přenos dodatečných pravomocí na unijní úroveň. Podrobně se zabývala mimo jiné návrhem na tzv. Evropský semestr, jehož zavedením by došlo především ke změně načasování předkládání konvergenčních a stabilizačních programů členských států. Tyto údaje se dosud předávaly na podzim, nyní by to mělo být již začátkem roku. Členské státy by měly signalizovat Komisi a Radě EU svoji představu o hlavních rozpočtových parametrech, jejichž hodnocení v Bruselu bude mít doporučující povahu. Kompetence národních vlád a parlamentů tento návrh neoslabí.

Vášnivá diskuse proběhla na téma zavedení nové bankovní daně. Česká republika společně s Itálií se postavila proti a vymohla si jako jediná výjimku zanesenou do textu Závěrů Evropské rady. Tou si vyhradila právo takový nástroj nezavést. Ostatní státy by tuto novou daň, na základě které budou vybrané peníze použity na případnou záchranu finančních ústavů, zavést měly. České pochyby vyplývaly z obav o poškození zákazníků bank i globální konkurenceschopnosti celého bankovního sektoru, jakož i z faktu, že ohledně návrhu zůstává celá řada nejasností. ČR je také toho názoru, že před zaváděním bankovního poplatku musí být důkladně posouzen jeho dopad v kontextu celkového dopadu regulace na finanční sektor.

Írán, Island a Estonsko

Sedmadvacítka dále potvrdila, že EU zavede přísnější sankce vůči Íránu kvůli jeho jadernému programu. Sankce se týkají například zákazu vývozu technologií používaných při těžbě ropy a plynu či omezení finančních transakcí íránských bank.

Dobrou zprávou pro ČR i pro celou Unii bylo především rozhodnutí zahájit přístupové rozhovory s Islandem. Lídři dále potvrdili, že Estonsko splňuje všechna konvergenční kritéria pro přijetí společné měny, a že se tedy k 1. lednu 2011 stane sedmnáctým členem eurozóny.

Českou delegaci na summitu vedl premiér Jan Fischer.

 

Další informace:

Foto: Rada EU