Jak se vypořádat s narůstajícími společenskými výzvami jako jsou klimatické změny, zvětšující se nedostatek energií a surovin či dopady demografických změn? Jak zlepšit zdraví a bezpečnost, udržitelné dodávky vody a kvalitních a dostupných potravin? Je zřejmé, že zásadní součástí odpovědi na tyto výzvy mají být inovace.

Velkou váhu jim přiznali i lídři členských zemí EU, když na červnovém summitu schválili novou hospodářskou strategii Evropa 2020. Jednu z hlavních vlajkových iniciativ v ní totiž představují inovace. A právě této vlajkové iniciativě bude věnována také prosincová Evropská rada.

Za účelem vytvoření budoucí strategie a postupu EU ve vztahu k inovacím schválila Evropská komise ve středu 6. října 2010 sdělení s názvem „Evropský potenciál ve vědě a inovacích ve světle výzev globalizace – Unie inovací“. Sdělení nastiňuje opatření, která by měla pomoci EU vyrovnat se globálním konkurentům na poli inovací, posílit konkurenceschopnost a růst EU, jakož i zlepšit kvalitu života občanů.

Za hlavní problémy, s nimiž se bude muset EU v blízké budoucnosti vypořádat, sdělení označuje nepříznivé rámcové podmínky pro inovace v Evropě a fragmentaci výzkumu a inovací. Dále uvádí potřebu rozšířit chápání pojmu „inovace“ (půjde především o zahrnutí netechnologických inovací), zaměřit inovace na hlavní společenské výzvy (zejména stárnutí populace) a lépe propojit všechny aktéry inovačního cyklu.

Podle schváleného sdělení by tak měla EU do roku 2020 přispět k vytvoření skutečné „inovační unie“ několika cestami. Jde o přijetí kolektivní odpovědnosti za strategickou, všezahrnující a podnikatelsky orientovanou politiku pro inovace a výzkum, která jí má pomoci vypořádat se s hlavními společenskými výzvami, zvýšit konkurenceschopnost a vytvořit nová pracovní místa. Dále jde o prioritizaci a ochranu investic do znalostní základny, snížení nákladné fragmentace a vytvoření takové Evropy, která ocení inovace a přenese nápady na trh. A v neposlední řadě se počítá i s dohodou o zahájení evropských inovačních partnerstvích za účelem sdílení zdrojů a odborných znalostí při hledání řešení odpovídajících na společenské výzvy a vytvoření konkurenčních výhod na klíčových trzích.

34 opatření

Pro dosažení uvedených cílů stanovuje Evropská komise 34 konkrétních opatření rozdělených do šesti oblastí: posílení znalostní základny a snížení fragmentace, přesun dobrých nápadů na trh, maximalizaci sociální a územní soudržnosti, evropská inovační partnerství (sdílení sil k zajištění průlomu), zajištění pákového efektu našich politik externě a skutečné dosažení Inovační unie.

Z opatření stojí za pozornost například podpora vzdělávání, v jejímž rámci Komise navrhuje podpořit nezávislý mezinárodní hodnotící systém pro výsledky universit. V roce 2012 navrhne Komise rámec pro Evropskou oblast výzkumu a podpůrná opatření pro odstranění překážek mobility a přeshraniční spolupráce.

Klíčové pro uskutečnění všech závazků je beze sporu financování. Komise proto věnuje několik opatření posílení financování a zaměření programů pro vědu a výzkum právě na inovace. Jedním ze závazků Komise je v tomto směru zjednodušení přístupu malých a středních podniků ke zmíněným programům, a to především podniků s vysokým potenciálem růstu. Dalším je zatraktivnění soukromých investic do vědy a inovací. Rovněž členské státy či regiony by měly hrát důležitou roli při plnění cílů Inovační unie. Komise mezi opatřeními uvádí, že je nezbytné, aby státy významně zvýšily a zjednodušily využívání existujících strukturálních fondů pro výzkumné projekty a inovace, a nové na ně zaměřily. Významným úkolem bude také zatraktivnění Evropy pro vědce a inovátory, a to nejen ze zemí EU, ale i ze třetích zemí.

Avšak nestačí cíle a opatření pouze stanovit, ale také je prosazovat a naplňovat. Proto je nezbytné sledování dosahovaného pokroku. Členské státy by měly podle návrhu Komise samy provádět hodnocení na základě kritérií, která jsou obsažena v příloze sdělení. V návaznosti na to by měly při vypracování svých národních programů reforem identifikovat klíčové výzvy a kritické reformy. Komise se zároveň zavazuje vypracovat nový indikátor měřící podíl rychle rostoucích inovativních společností v hospodářství. Do jeho vytvoření bude monitorovat celkový vývoj na základě scoreboardu pro výzkum a inovace, který tvoří druhou přílohu sdělení.

Další informace:

• Unie inovací
• Sdělení EK k inovacím - 6. 10. 2010 (pdf)

_{Foto: EK}