SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Jednotné smluvní právo má pomoci růstu ekonomiky

Kdy: 11.10.2011, Kde: Brusel

Evropská komise navrhla, aby podnikatelé a spotřebitelé při uzavírání smluv mohli zvolit pravidla platná pro celou Unii.

Místopředsedkyně Evropské komise Viviane Redingová ukončila 10 let trvající diskuzi nad konkrétní podobou evropského smluvního práva. V úterý 11. října 2011 předložila návrh nařízení obsahující volitelnou společnou evropskou právní úpravu prodeje.

Od tohoto nástroje si slibuje zejména stimulaci vnitřního trhu, obnovení hospodářského růstu Evropské unie a zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů. Jde jednoznačně o jeden z nejambicioznějších návrhů Komise v oblasti civilního práva, jehož negociace potrvají několik let.

Spotřebitelé a podniky – zejména malé a střední společnosti – stále ne zcela využívají plného potenciálu jednotného trhu čítajícího 500 milionů osob. A toto chce Komise řadou opatření změnit. Cílem zavedení společné evropské právní úpravy prodeje je odstranit přetrvávající překážky při přeshraničním obchodování. Podnikům má nová úprava otevřít trhy a spotřebitelům přinést lepší nabídku a vysokou úroveň jejich ochrany.

Díky tomu, že nabídne jediný soubor pravidel pro přeshraniční smlouvy ve všech 27 členských státech EU, má umožnit usnadnění rozvoje obchodu. Když budou obchodníci nabízet své produkty na základě společné evropské právní úpravy prodeje, budou mít kupující na internetu možnost zvolit si uživatelsky přívětivou evropskou smlouvu s vyšší úrovní ochrany, a to pouhým kliknutím tlačítka myši.

Problémy podnikatelů

Z údajů poskytnutých Komisí vyplývá, že pouze 9,3 % podniků provozujících obchodní činnost prodává své zboží uvnitř EU přes hranice. Skutečnost je taková, že podniky hodlající provozovat přeshraniční obchod se musí přizpůsobit až 26 různým vnitrostátním úpravám smluvního práva, přeložit je a najmout právníky, což vychází v průměru na 10 000 eur na každý další exportní trh. Přizpůsobení internetových stránek vyjde v průměru na dalších 3 000 eur.

Jde o problém, který zatěžuje podniky prodávající přes hranice jak spotřebitelům, tak jiným firmám. Malých a středních podniků, které tvoří až 99 % všech společností v EU, se to dotýká nejvíce, protože nedisponují vlastními právníky a dalšími odbornými znalostmi, jež jsou zapotřebí k zvládnutí různých vnitrostátních úprav smluvního práva. Obchodníci, které od přeshraničních transakcí odrazují překážky ve smluvním právu, tak přicházejí každým rokem nejméně o 26 miliard eur z obchodu uvnitř EU.

Problémy spotřebitelů

Pouze 7 % spotřebitelů nakupuje na internetu z jiného členského státu ve srovnání s 33 %, kteří nakupují na internetu ve své domácí zemi. V současné době může být lidem nakupujícím prostřednictvím internetu z jiné evropské země odmítnut prodej nebo dodání zboží do jejich domácí země: uvádí se, že toto zažijí v Evropě každý rokem na tři miliony spotřebitelů.

Důvodem jsou komplikace s obchodováním v jiném členském státě, které odrazují podnikatele od dodávek spotřebitelům po celé EU. Na 44 % spotřebitelů uvádí, že nejistota ohledně práv je odrazuje od nákupů z jiných členských států EU.

Výhody a použití jednotné právní úpravy

Komise je toho názoru, že společná evropská právní úprava překoná překážky a maximalizuje přínos jak pro spotřebitele, tak i podniky. Mezi hlavní výhody na straně podnikatelů řadí společnou (třebaže fakultativní) aplikaci stejných pravidel po celé Unii, snížení nákladů na transakce pro podniky obchodujících přes hranice a zejména pak umožnění malým a středním podnikům proniknout na nové trhy v ostatních členských státech. Spotřebitelé by naopak měli profitovat ze stejné úrovně ochrany svých práv ve všech členských státech, většího výběru výrobků za nižší ceny či vyšší transparentnosti a informovanost při uzavírání spotřebitelských smluv.

Společná evropská právní úprava prodeje by se měla použít u přeshraničních smluv, pokud s tím obě smluvní strany dobrovolně a výslovně souhlasí, a pokud alespoň jedna z nich má obvyklé bydliště či sídlo v členském státu EU. Vztahovat by se měla jak na transakce mezi podnikem a spotřebitelem (B2C), tak na transakce čistě mezi podniky (B2B).

Typově má nová právní úprava pokrývat smlouvy o prodeji zboží, smlouvy o souvisejících službách (např. instalace, údržba, oprava) a smlouvy o poskytování digitálního obsahu (hudba, film, software nebo aplikace pro chytré telefony). Členské státy se budou moci rozhodnout, zda se má společná evropská právní úprava vztahovat také na domácí transakce.

Rozpačité reakce

I přes výhody deklarované Komisí vyvolává nový návrh i opačné reakce u řady členských států, zástupců spotřebitelů i podnikatelů. Evropské sdružení spotřebitelů (BEUC) uvádí, že hlavními překážkami, proč spotřebitelé nenakupují přes hranice, jsou zejména praktické důvody, nikoli právní.

Z průzkumů veřejného mínění Eurobarometru z března tohoto roku vyplývá, že při přeshraničních nákupech má 62 % spotřebitelů strach z možných podvodů, 59 % jejich obav tvoří nejistota, co učinit v případě vzniklých problémů, a 49 % respondentů označilo nedodržování lhůt pro doručení zboží za důvod, proč nenakupují ze zahraničí. Ze stejného průzkumu vyplývá, že 79 % obchodníků je toho názoru, že harmonizovaná pravidla pro uzavírání smluv by znamenala malý či žádný rozdíl pro jejich přeshraniční obchody. Obecně se Evropské sdružení spotřebitelů obává snížení právní ochrany spotřebitelů v řadě členských států a toho, že to bude nadále silnější smluvní strana, tj. obchodník, kdo bude skutečně rozhodovat o použití navrhované právní úpravy.

Evropská asociace řemesel, malých a středních podniků (UEAPME) nepovažuje předkládaný návrh za řešení překážek malých a středních podniků pro obchodování na vnitřním trhu. Mezi hlavní překážky neřadí rozdíl mezi jednotlivými právními řády, ale jazykovou bariéru, rozdílné daňové systémy v EU či administrativní požadavky. Uvádí, že návrh neodráží obchodní realitu, když předpokládá, že podnikatel bude informovat spotřebitele o povaze a hlavních znacích společné právní úpravy, a případně zodpovídat právní dotazy spotřebitelů. Obává se, že daná úprava naopak přinese více nejistoty, povede ke zvýšení administrativní zátěže podnikatelů a de facto transformuje podnikatele v právní poradce.

Asociace evropských průmyslových a obchodních komor (EUROCHAMBRES) sice považuje předložený návrh na první pohled za atraktivní, uvádí však, že musí být nejprve pečlivě zhodnocen, zejména z hlediska, zda jeho aplikace skutečně přinese snížení administrativní a právní zátěže a nabídne náležitou ochranu spotřebiteli, jak tvrdí Komise.

Další informace:

Předchozí články Stálého zastoupení ČR při EU:

Foto: EK