Jak bude Evropská unie plnit své vlastní cíle ve snižování emisí skleníkových plynů? Jaké náklady si to vyžádá a jaké úspory a výhody to přinese? Těmito otázkami se zabývá nové Sdělení, které Evropská komise vydala 8. března.

Nepřipustit zvýšení globální teploty o více než 2°C je jedním z politických cílů Evropské unie. Za tento cíl, obsažený například v Kodaňské dohodě přijaté v rámci Úmluvy OSN o změně klimatu, se postavila také Evropská rada, tedy lídři všech 27 členských zemí Unie.

Evropská komise nyní ve Sdělení hodnotí možnosti a úskalí přechodu EU k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050. Sdělení nastiňuje možnosti, jak tohoto záměru dosáhnout, a vyhodnocuje dopady  dosažení dlouhodobého cíle redukce emisí.

Z dokumentu vyplývá, že k dosažení celkového cíle 80 % redukce emisí skleníkových plynů v roce 2050 je třeba dosáhnout 60 % v roce 2040, 40 % v roce 2030 a 25 % v roce 2020. Dosažení těchto cílů si vyžádá roční náklady ve výši zhruba 270 miliard eur ročně. Oproti tomu ale redukce přinese významné zisky v podobě investic do domácí ekonomiky nebo úspor importu fosilních paliv v odhadované výši 175 až 320 miliard eur ročně. Předpokládá se také, že dojde k významnému snížení nákladů na ochranu zdraví a životů obyvatel v odhadované výši 88 miliard eur ročně.

Sdělení se nezabývá aktuálně tolik diskutovaným cílem redukce emisí v roce 2020. Z jeho analýz ale vyplývá, že v případě splnění už stanoveného cíle snížení energetické účinnosti (20 % v roce 2020) dosáhne Evropská unie automaticky redukce emisí skleníkových plynů ve výši 25%.

Maďarské předsednictví v Radě EU představí toto Sdělení na jednání Rady pro životní prostředí 14. března 2011 a následně také v dalších formacích Rady. V červnu pak připravuje přijetí závěrů Rady, které by mělo zastřešit také jednání premiérů a prezidentů na Evropské radě.

Další informace:

• Sdělení EK – plán přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku

_{Foto: EK}