česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Bitva o budoucnost evropského zemědělství právě začíná

Kdy: 18.11.2010, Kde: Brusel

Vítězi by podle nového návrhu Evropské komise měli být především občané a jejich životní prostředí.

Komisař pro zemědělství Dacian Cioloş oficiálně představil základní myšlenky Evropské komise, podle kterých by se měl agrární sektor EU do roku 2020 ubírat.

V duchu posílené spolupráce mezi Komisí a Evropským parlamentem stanul Cioloş 18. listopadu 2010 právě před Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova EP a rozkryl své vize, jakým směrem by se zemědělství v EU mělo dále ubírat. Ty jsou vtěleny do Sdělení k budoucnosti Společné zemědělské politiky (SZP), na jehož základě se budou vést příští diskuse. Přípravě dokumentu předcházela široká veřejná diskuse, která vyvrcholila konferencí v červenci tohoto roku v Bruselu.

Mezi hlavní deklarované výzvy patří zejména zajištění potravinového zabezpečení (v EU i celosvětově), udržitelnost životního prostředí, změny klimatu a územní vyváženost mezi venkovem a městy. Komise hlavní cíle reformy spatřuje v realizovatelné zemědělské a potravinářské produkci, udržitelném řízení přírodních zdrojů a ve vyváženém teritoriálním růstu.

Zásadním bodem z pohledu nových členských zemí (včetně České republiky) je potom nastavení co nejspravedlivějšího rozdělení zemědělských podpor, a to ve vztahu ke starým členům EU. S tím souvisí i riziko zavádění dalších přechodných období bránících očekávanému zrušení disproporcí v úrovni zemědělských podpor.

Budoucí Společná zemědělská politika by měla být stejně jako v současné době postavena na dvoupilířové architektuře (I. pilíř = přímé platby a tržní nástroje, II. pilíř = rozvoj venkova). Přímé platby by se však měly napříště odvíjet nejen od cíle zajištění minimálního základního příjmu pro všechny aktivně hospodařící zemědělce dodržující minimální požadavky dobré zemědělské praxe, ale podmínkou pro jejich získání by mělo být v mnohem větší míře poskytování veřejných statků pro společnost, tj. další rozšíření využívání agrotechnických postupů s pozitivním efektem na životní prostředí. V této souvislosti se ovšem znovu objevují i iniciativy, které by zemědělským příjmům chtěly nastavit maximální stropy pro velké zemědělské podniky a minimální platby pro malé farmáře. Dobrou zprávou je naopak cíl lepšího zajišťování stability na zemědělských trzích - tržní nástroje by se měly znovu posoudit, neboť modernizace a zjednodušení je rozhodně na místě.

Opatření rozvoje venkova by měla dále posílit udržitelnost zemědělství ve venkovských oblastech ekonomicky, sociálně a s vyšším důrazem na životní prostředí. Své místo by zde nově měly nalézt nástroje řízení rizik (např. pojištění), ale i zvyšování kvality produkce a její propagace.

V další fázi se k budoucnosti SZP vyjádří jak Rada, tak i Evropský parlament. Konkrétním výsledkem institucionálních debat budou legislativní návrhy očekávané nejdříve v polovině roku 2011.

Další informace:

Foto: EK