česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Bude zemědělská politika EU jednodušší?

Kdy: 20.03.2012, Kde: Brusel

Ministři zemědělství se v Bruselu zabývali snižováním byrokracie ve Společné zemědělské politice.

Čeští zemědělci si často postesknou nad byrokracií, která je spojena s unijní zemědělskou politikou, zejména při vyplňování hlášení a častých kontrolách. Pokud žádají o dotace z evropského rozpočtu, musejí dodržovat řadu požadavků a podléhají kontrolám ze strany státních a unijních institucí. Ty mají zajistit, že peníze evropských daňových poplatníků jsou vynakládány v souladu s unijními pravidly.

Podobně jsou na tom jejich kolegové z ostatních unijních zemí. Mezi jednotlivými státy však existují rozdíly v konkrétních národních systémech, někdy dost podstatné. Pokud kontrola zjistí, že zemědělec pravidla nedodržel, může přijít o celou evropskou dotaci nebo její část. Proto je třeba hledat rovnováhu mezi řádnou kontrolou a administrativními požadavky na straně jedné a fungujícím systémem, který zemědělce nezahltí, na straně druhé, a to na úrovni celé EU a pak na úrovni každé země.

Evropská unie nyní pracuje na budoucí podobě své zemědělské politiky po roce 2013. Součástí složitých jednání je i hledání míry nezbytné administrativy a vstřícností k zemědělcům, kteří by měli hlavně hospodařit a jen minimum času trávit formalitami.

Poslední příležitostí k výměně názorů na toto téma bylo jednání ministrů zemědělství EU v úterý 20. března 2012. Vyplynulo z něj, že panuje obecná obava, že nová podoba SZP navržená Evropskou komisí nepřinese tolik potřebné zjednodušení, ale naopak přidá další požadavky a kontroly. Některé návrhy mohou být za určitých podmínek užitečné, jako například zjednodušené schéma pro malé zemědělce nebo zjednodušené vykazování nákladů v rámci rozvoje venkova, ale celá řada nových prvků je pod palbou tvrdé kritiky.

Mezi nejvíce kritizované patří administrativní náročnost ozelenění přímých plateb, které klade nové požadavky na způsob, jakým farmáři hospodaří, a také nová definice podmínek tzv. aktivního zemědělce. Ta předpokládá, že zemědělec musí prokázat, že jeho podpora z EU formou přímých plateb nedosáhne více než 5% jeho příjmů z nezemědělských činností za uplynulý rok. Nové požadavky přináší také omezení plateb podle velikosti podniku. Evropská komise si ale za svými návrhy pevně stojí a obhajuje je nutností dosažení politických cílů.

Česká republika, podobně jako ostatní země EU, usiluje o to, aby reformní návrhy byly zjednodušeny a předkládá své konkrétní návrhy. Výsledná podoba, která stanoví mantinely pro roky 2014 až 2020, bude známa v příštím roce.

Foto: Rada EU