česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Český premiér na summitu v Bruselu

Ve čtvrtek 23. října dospěli šéfové států a vlád členských zemí Evropské unie k dohodě nad podobou nového klimaticko-energetického balíčku do roku 2030. Ke shodě nad dlouhodobými cíli EU v oblasti energetiky a klimatu přispěla svým vyjednáváním také Česká republika, zastoupená na dvoudenním summitu v Bruselu premiérem Bohuslavem Sobotkou.

Po nočním jednání dospěli lídři EU ke stanovení závazného cíle ke snížení emisí skleníkových plynů ve výši 40 procent oproti roku 1990, který byl pro Českou republiku klíčovou součástí dohody. „Jsem velice rád, že jsme po náročném vyjednávání dospěli s našimi evropskými partnery ke shodě, a přihlásili jsme se tak k plnění našich mezinárodních závazků. Vzhledem k tomu, že je Česká republika vysoce průmyslovou zemí, vnímám vyjednání kompromisu, který poskytuje jistotu pro průmysl a ochranu budoucích investic a zároveň peníze pro modernizaci energetiky a průmyslu, za úspěch,“ uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Členské státy se zároveň shodly i na dalších dvou cílech pro energetickou účinnost a využívání energie z obnovitelných zdrojů, a to ve výši 27 %. Česká republika prosadila do textu závěrů explicitní odkaz na suverenitu členských států při volbě svého energetického mixu. Díky české podpoře státy získaly také garanci nepřevoditelnosti těchto dvou evropských cílů na národní úroveň.

Českým vyjednavačům se podařilo získat dostatečné finanční kompenzace, které České republice umožní plnění ambiciózních závazků. Klíčovým nástrojem pro podporu české ekonomiky je zvýšení množství povolenek, které ČR společně s dalšími státy s nižším HDP obdrží.  Jejich množství bude zvýšeno o 10 procent. ČR může v závislosti na cenách povolenek získat odhadem mezi 50 až 70 miliardami korun. Jako základní kritérium pro kompenzace zůstal poměr HDP na obyvatele, který ČR od počátku jednání prosazovala.

Evropská rada dohodla vnik nových fondů jeden na podporu inovací a druhý na podporu modernizace ekonomiky. Česká republika díky tomu získá desítky miliard korun a další prostředky na podporu ekonomiky.

Součástí výsledného balíčku je také dohoda na dokončení jednotného energetického trhu, tedy dlouhodobé priority ČR, jejíž naplnění přispěje ke konkurenceschopnosti a energetické bezpečnosti osmadvacítky. Právě v oblasti energetické bezpečnosti se zemím Visegrádské skupiny včetně České republiky podařilo prosadit důraz na dokončení prioritních infrastrukturních projektů. Tím se omezuje závislost EU na dominantním dodavateli zemního plynu.