česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Chorvatsko vstoupí do EU v červenci 2013

Kdy: 09.12.2011, Kde: Brusel

Summit EU rozhodl, že Srbsko si musí na kandidátský status počkat.

Lídři členských států Unie v pátek 9. prosince 2011 na začátku druhého dne jednání Evropské rady slavnostně stvrdili svými podpisy budoucí rozšíření evropské sedmadvacítky o Chorvatsko. Během samotného jednání Evropské rady pak řešili otázku zahájení přístupových rozhovorů s Černou Horou a přiznání kandidátského statusu Srbsku.

Chorvatsko

Premiéři a prezidenti členských států EU podepsali v pátek dopoledne přístupovou smlouvu Chorvatska, které by tak mělo do Evropské unie vstoupit 1. července 2013. Ke splnění tohoto cíle bude ovšem nastávající člen EU muset důsledně plnit své závazky, především dále realizovat reformy v oblasti fungování právního státu (tj. nezávislost a efektivita soudnictví, boj proti korupci a organizovanému zločinu a napravování křivd a zločinů občanské války). Při splnění těchto podmínek a po ratifikaci smlouvy všemi členskými státy a chorvatském referendu se balkánská země stane osmadvacátým členským státem EU.

Černá Hora

Evropská rada přivítala hodnocení Komise ve vztahu k pokroku v Černé Hoře. Tato kandidátská země by měla podle doporučení evropských institucí lépe bojovat proti korupci a organizované trestné činnosti. Ve svém reformním úsilí by měla černohorská vláda brát zvláštní zřetel na zásady právního státu a základních práv. Členové Evropské rady se dohodli, že přístupová jednání s Černou Horou by měla odstartovat v červnu příštího roku.

Srbsko

Evropští státníci vzali na vědomí pokrok, jehož dosáhlo Srbsko při plnění kodaňských kritérií. Dále členové Evropské rady označili za uspokojivou spolupráci srbské vlády s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii a ocenili otevření dialogu mezi Bělehradem a Prištinou. Zlepšení vztahů mezi Srbskem a Kosovem dokládá společná dohoda o integrované správě hranic. Srbsko se udělení kandidátského statusu sice zatím nedočkalo, bude o něm však rozhodovat Rada EU v únoru 2012, přičemž její rozhodnutí musí potvrdit Evropská rada v březnu téhož roku. V době do konání obou Rad bude mít Srbsko příležitost pokročit v řešení dalších praktických otázek. Osobní angažmá proevropsky zaměřeného srbského prezidenta Borise Tadiće je zárukou, že plnění dosažených dohod bude úspěšně pokračovat. Udělení statusu kandidátské země Srbsku by pak nejspíš posílilo i pozici vlády před jarními volbami.

V návaznosti na závěry Evropské rady vydali vysoká představitelka EU pro zahraniční záležitosti a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Komise Catherine Ashton a komisař pro rozšíření Štefan Füle prohlášení, v němž pogratulovali prezidentu Tadićovi a jeho vládě za pokrok, který učinili v posledních letech a měsících. Oba představitelé Komise zdůraznili, že „Rozhodnutí Evropské rady (…) je jasným signálem, že si EU přeje přivítat Srbsko do svých řad a těší se na další zintenzivnění spolupráce se Srbskem“.

Island

První polovina roku 2012 snad ukáže, že rozšiřování zůstává jednou z nejúspěšnějších politik Evropské unie. Alespoň dílčí pozitivní zprávou v tomto směru momentálně je úspěšná mezivládní konference s Islandem 12. prosince 2011, kde byly předběžně uzavřeny další čtyři kapitoly přístupových jednání: 6. Právo společností, 20. Podnikání a průmyslová politika, 21. Transevropské sítě a 23. Soudnictví a základní práva. Není žádným překvapením, že posledně uvedená kapitola, která byla neuralgickým bodem přístupových jednání s Chorvatskem (a bezpochyby bude jednou z nejnáročnějších i případě negociací s dalšími balkánskými kandidáty), nepředstavovala v případě Islandu jako dlouholeté fungující a vyspělé demokracie žádný problém. Současně byla na této mezivládní konferenci otevřena kapitola 33. Finanční a rozpočtová ustanovení. Dohromady tak Island má již uzavřeno osm z celkového počtu pětatřiceti kapitol (s tím, že další tři jsou již otevřeny a pracuje se na jejich dojednání).

Proces rozšiřování má i nadále pro EU strategický význam z hlediska bezpečnosti či dalšího rozvoje ekonomiky, což potvrzuje mimo jiné i zájem českých firem o investice v regionu západního Balkánu.

 

Další informace:

Foto: Rada EU