V noci na 1. května 2004 byla Evropa ve slavnostní náladě. Když o půlnoci vzplály ohňostroje, podali si ruce lidé na mostě přes řeku Odru, spojující německý Frankfurt a polské Słubice a s nimi i dvě na dlouhou dobu rozdělené poloviny našeho kontinentu. Také mnohá jiná místa v Evropě - v České republice, na Slovensku či v Maďarsku, se během této noci dostala do středu evropského sjednocovacího procesu. Slavnostní uvítání všech deseti nových členů Evropské unie tak zpečetilo konec rozdělení Evropy na Východ a Západ. Vzpomínka na tyto události je dodnes zdrojem odvahy: ani příkopy dvou světových konfliktů a studené války nebyly dostatečně hluboké, aby se nakonec nedaly překonat.

Tento úspěch byl především zásluhou všech lidí na Východě i Západě, kteří se ani desetiletími konfrontace nedali odradit od své touhy po společném životě ve svobodě a míru. Spojovalo je pevné přesvědčení, že síla práva nakonec převáží nad právem silnějšího. Byli to zejména obyvatelé tehdejších nových členských zemí, kteří prokázali obdivuhodnou odvahu a v duchu evropských hodnot změnili politiku, hospodářství i každodenní život. Jejich úspěšné a vytrvalé vypořádávání se s politickými změnami, restrukturalizací společnosti, ale i s občasnými neúspěchy, je neocenitelným zdrojem zkušeností pro celou Evropu. Může nám být vzorem i inspirací, pokud dnes chceme učinit Evropskou unii schopnou reagovat na novodobé výzvy. Také z tohoto důvodu bylo přistoupení deseti nových členských států pro Evropskou unii výrazným obohacením.

Přes všechny dosažené úspěchy však není důvod k sebeuspokojení. Obavy o mír a bezpečnost, které jsme již považovali za věc dávné minulosti, se do Evropy znovu vracejí. Konflikt o Ukrajinu a nepřijatelná, mezinárodnímu právu odporující anexe Krymu ukazují, že mír a stabilita nejsou v Evropě ještě samozřejmostí a je o ně nutné neustále usilovat. Dnes jde o to uhájit velký mírový akt evropského sjednocení a energickou a obratnou zahraniční politikou zabránit novému rozdělení Evropy. Solidarita uplatňovaná i vůči sousedům je jedním ze základních principů, na nichž je Evropa založena. A nyní je opět čas to dokázat.

Prvním předpokladem je pevná jednota mezi členskými státy EU. Možnosti dalšího postupu jsou v EU pečlivě projednávány a zvažovány  společně se všemi partnery. Bezpečnost každého jednotlivého členského státu se bezprostředně dotýká i bezpečnosti všech ostatních. S vnějším světem mluvíme jedním hlasem. Právě v době krize nám ukazuje síla polického svazku, který nás spojuje, že naše vztahy nejsou jen „přátelstvím do hezkého počasí“.

To Evropská unie ostatně již prokázala svou reakcí na hospodářskou a finanční krizi. Ti, kdo sázeli na kolaps eurozóny, podcenili naši politickou vůli. V příštích letech musíme eurozónu dále upevnit a při tom zachovat jednotu EU bez nových dělících linií. Musíme zajistit, že se růst a zaměstnanost trvale vrátí do Evropy. A zejména jsme odhodláni bojovat se znepokojivě vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí.

Pokud jde o zahraničněpolitické vztahy v oblasti energetiky, měli bychom také hovořit jedním hlasem. Chceme posílit evropské aktivity k zajištění našeho zásobování energiemi i spolupráci s našimi sousedy v rámci energetického společenství. Situace na Ukrajině odhaluje, jak je důležité dále diverzifikovat zdroje, dodavatele i přenosové soustavy energií, zvyšovat energetickou účinnost a posilovat vzájemnou solidaritu. Evropská komise již byla pověřena vypracováním komplexního plánu na snížení energetické závislosti EU.

V Evropě jsme již dosáhli mnohého, a to se týká nejen společného trhu,  jehož výhody dnes čerpá více než 500 milionů občanů. Volný pohyb zboží, osob, kapitálu a služeb posiluje konkurenceschopnost Evropy. Z těchto čtyř svobod mají užitek nejen ekonomiky členských států, ale i každý jednotlivý občan. Neméně důležité je, že lidé v Evropě vytvářejí evropskou vědu, literaturu a umění, a to prostřednictvím společných projektů. Takováto lidská setkávání vdechují život evropské myšlence a transformují hospodářskou unii do společenství sdílených hodnot, míru a solidarity.

Tyto principy byly základem pro rozšíření Evropské unie před deseti lety a dodnes nepřestávají přitahovat lidi v evropském sousedství. Budeme podporovat naše sousedy, kteří si přejí s EU navázat užší vztahy.

V současné době čelí Evropská unie velkým výzvám doma i v zahraničí. Ty vyžadují odvahu ke změnám a kladou na nás nároky, jež jsou podobné těm, které byly spojeny s překonáváním evropského rozdělení před deseti lety. Stejně jako tehdy, i nyní mohou svých cílů dosáhnout pouze ti, kdo mají v srdci myšlenku Evropy a její hodnoty - hledat, co nás spojuje a překonávat, co nás rozděluje. Dosavadní otevřenost Evropu nesmírně obohatila a musí být dále inspirací při řešení otázek naší společné budoucnosti.